653

Sardonský smích. Vz Rk. Sl.
Sarkasmus. Cf. Jg. Slnosť. 69.
Sarkast, a, m. Dk.

Sarkin, u, m , v lučbě. Šfk. Poč. 523.,
Rm. I. 595, KP. VI. 462. nn.

Sarkoda, y, f. = masovina, živá hmota
buňky. Frč. 1. Cf. Slov. zdrav. Cambium.

Sarkom, u, m. (m. sarkoma, gt — mata,
n.) = nádor vznikající z tkani spojivé,
z pravidla různě rychle vzrůstající. Vz
Slov. zdrav. 337. S. boubelatý, Cystosar-
com, cév, Angio-, chrustavkovitý, Chondro-,
kruhobuněčný, Rundzellen-, kulatých bu-
něk, Rundzellen-, sklípkový, Alveolaer-,
z buněk vřetenovitých, Spinazellen-, žlaz,
Drüsensarkom, černý, s. melanoticum, ma-
lobuněčný, kleinzellig, obrovskobunečný,
riesenzellig, okrouhlobunečný, s. globocel-
lulare, velkobuněčný, grosszellig, vřeteno-
buněčný, spindelzellig. Ktt. exc.

Sarkomatosní. Vz Nádor (dod )

Sarmatae = Srbové. VM. Dle Šf. Strž.

I. 411. špatný výklad. ,Sarmati' užíváno
chybně i o Polácích. Sf. Strž. II. 405.

Sarmatský S. hory = západní Tatry.
Šf. Strž. I. 631.

Sarmo, a, n. = dubnové preháňky, pršky.
Mor. Bkř.

Sárňa, ě, f. = obec na Oravě na Slov.
Šd.

Sarňuntko, a, n. = srňátko. Slez

Sarpati se = sápati se; chvástati se
Val. Brt. D. 264.

Sartori-us, a, m. S. Dan., 1704—1763,
duchovní správce Vz Jir. Ruk. II. 209,
Šb. Dj. ř. 286., Jg. H. 1. 624.

Sarvaš, e, m. = rej, hluk. Val. Brt. D.
264. — S. = jelen, jm. volské. Slov. Němc,
Rr. MBš. — S., Jelenov, mě. na Slov. Rl.
Pr. l. 165.

Saryb, u, m., corypha, Schirmpalme, f.,
rostl. Vz Rstp. 1637.

Sasa, sasem = v levo! Velení volům.
Val. Brt. Jinde: vpřed! Brt. Voly sa po-
háňajú: sasa k sebe! hejs od seba! Zátur.
Vôl je počuvný, na jedno ča! sasa! hejs,
käjho! počuvne. Hdž. Čít. 169. Jeden s.,
druhý do lesa. Zátur.

Sasafrasový. S. dřevo.

Sasák, a, m. = Sas. Mus. 1880. 9. —
S., u, m. = čes. národní tanec. Bčk.

Sasam, u, m., sesamum, Sesam, rostl.
Vz Rstp. 1212.

Sasamový, Sesam-. S. olej. Šp.

Sasanka. Cf Mllr. 13., Dlj. 69., Rosc.
140., Rstp. 6., Sbtk. Rostl. 276., Ott. II.
312. — S = polyp. Cf Ott. I. 661., Brm.
IV. 2. 487 — 495.

Sasci = sésti, sednouti. Nemá si dze s.
Slov lír. Sb.

Sasicové = Sasíkové. Výb. I. 443.

Sasík, a, m., vz Sas.

Sasínek, nka, m., os. jm. — S. Frant.,
býv. prof., nar 1830. v Uher. Skalici, kněz,
žije v Praze. Vz Bačk. Př. 118., Pyp. K

II. 546 , Slavín 1. 257., Rk. Sl., S. N.
Saska, y, m., os. jm. — S. L. Frant.,

1832.—1870. gymn. prof. Vz Tt. II. 1. 181.,
Bačk. Př. 118., 171.. Šb. Dj. ř. 286., Rk.

Sl. — S. J., farář. Tf Mtc. 257. — S.,
Arch, VII. 651.

Sasnovati se s kým = trhati se. U Uh.
Hrad. Tč.

Sasora, y, m. = rozkasaný člověk Mor.
Brt.

Sásov, a, m. = hrad na Slov. u Šťáv-
nice. Let Mt. sl. X. 1. 33.

Sášoň, míst. jm. v Malém Hontu. Let.
Mt sl. VI. 2. 13.

Sáť = seti. Slov. Bern.

Satagové, kmen slovanský Šf. Strž. I.
287.

Satan. Výb. II. 504. S. baby ve snách
šalí. Vz Zbrt. 101.

Satanáš. Št. Kn. š. 96 Vz Satan.

Satí, n. = setí. Slov. Bern.

Satin, u, m. = prací látka na ženské
šaty a na podšívku. Us. Jrd.

Satinobr, u, ra. S. zlatý, francouzský.
Ktzr.. Wld.

Satinovaný papír. Us. Pdl.

Satinový (satinovaný, atlasový) papír.
Vz Ott. II. 977.

Satirický, satirisch S. epos, Báseň, Ptů ,
písně. Vz Brt. N. p. II. 380. nn., Sš. P.
656., 789., Čes. mor. ps. 283., Er. P. 373.
nn , Jg. Slnosť 148.

Sátní, sativus. Kod. St. 440.

Satorika = satureje. Na Mor. u Bzence

Satoryje, vz Satureje, Mllr. 94.

Saturační, Saturations-. S. pec, kotel,
nádoba, plátno, kal, bláto (-schlamm), zá-
myčka. Šp.

Satureje. Cf. Mllr. 94., Rstp. 1173., Sči-
brík (dod.)

Saturnalie Cf. Vlšk. 199., 245 , 372.

Saturovati, saturiren Šp.

Satyr. S-ři = průvodcové Dionysovi těla
kozlího, tváři lidské, ale šeredné. Brt. Cf.
Jg. Slnosť. 148., Rk. Sl. — S. = pták, kura,
ceriornis satyra. Cf. Ott. V. 317., Brm. II.
3. 137.

Satyra. Satira: Cf. Jir. Ruk. II. 209.,
Vor. P. 88., 101., Jg. Slnosť. 148., Sbn
230., 605., 855 , 856., Rk. Sl. S-ry o řeme-
slnících Vz Vlčk. 60. O politické s-ře vz
v příloze k Nár. list. 1888. č. 157.

Satyrský, satyrisch. S. hra, divadlo.
Lpř. Sl. II. 215.

Saul. Dcera Saule. Výb. II. 746.

Sautpérilleux = přemetení těla na zad.
Nrd. Cf. Saltomortale (dod.).

Sava, y, ro., lat. Sabba, patron jiho-
slovanský. Vz Čas. kat. duch. 1877 183.

Savany. Cf. Krč. G. 96.

Savari, kmen slovan. Vz Šf. Strž I.
236, 243.

Saver, a, m. = Xaver. Slov. Hdž. Šlb.
27.

Savina kniha, Savino evangelium. Vz
Ppl. Gr. strb 7.

Savka, y, f. = sivka, jm. volí Koll. St.
26., Hdž. Šlb. 28 — S. = jm. feny. Škd.

Savŕč, e, f. (m. ?), ryba. V Podluží. Brt.
L. N. II 17.

Sayfert, a, m. — S. Jan AI., lokalista
1805. Jg. H. 1. 624.

Sázalka, y, f. = kolík k sázení, Setz-
holz, n. Šd.