654

Sazaník. Cf. Rstp. 524.

Sázava. V S-vě není pro samé čertice
ženštiny ani viděti; Proč tam sv. Jana za-
mřižovali? Děvčata nosí tam za odznak
svého stavu grošovku (kudlu za groš) a
náměstí vydláždili tam nepálenými cihlami.
Vz Sbtk. Kr. h. 100. — S = řeka, v níž
je mnoho nánosu. Mtc. XV. 218. Ta voda
S. slove. Hr. ruk. 13. Moravská S. = přítok
Moravy. Krč.

Sázavská, é, f. — S. Anna = Fričová
Anna.

Sazba fiakrů, drožkářů, léčební, lázeň-
ská atd. Us.

Sazbotvorný činitel (na drahách). Nár.
listy.

Saze. Cf. Mkl. Etym. 290.

Sáze i saze V MV. pravá glossa. Pa. 24.
Cf. Šfk. Poč. 136, Mllr 48. Neušpiní se s.
uhlím. Us. Bž. Chytí-li v zimě v komíně
s., bude obleva. Mus.

Sazečka, vz Roubík (dod.).

Sazemin = Sazemův. Vz Sazema, Zig-
mundem, zástupníkem Sazeminým. Půh. II.
221.

Sázení rudy = vylučování jalového ka-
mení z rudy ruční prací na sítě sázecím.
NA. IV. 159., KP. IV. 61.

Sazeniště, ě, n., Pflanzenschule, f., školka.
Us. Šp.

Sazenka, y, f. = sazenice. Us. Rjšk.,
Rgl.

Sázík, u, m. = sazenice.

Sázka, rybník v Písecku.

Sazometka, y, f., strašidlo. Rk.

Sazovitý, vz Sazovatý.

Sazovýtruska, y, f., melanconium, Russ-
sporling, m., plíseň. Vz Rstp. 1992.

Sazuch, vz Sadzuch.

Sbačný = pozorný ? Slov. Cf. Zbačiti.
Plno brucho učí sa hlucho a lačno je ne-
sbačno. Pož., Mt. 8. I. 126.

Sbalený. S. pěsť. Kká.

Sbaliti. Sbalují se mraky v kotouče,
v černé hrady. Osv. I. 90.

Sbarviti papír lakmusem na modro. Mj.
25.

Sbedný, vz Zbedný.

Sběhlosť, Begebenheit, f. Svědectví o této
s-sti. Šf. Strž. II. 330.

Sběhlý. Čas právě s., abgelaufen. Dch.
Čas se oceňuje dle dějin v něm sběhlých.
Osv. I. 75. Sběhlá hlíza, Congestionsabseess,
m. — Student se studií s-ly. Kv.

Sběhnouti. Vz Zběhnouti. — odkud:
se schodů. Šml. — se kde. A co se při
tom zběhlo. BR. II. 2. V ruských rukou
sbíhá se všechen středoasijský obchod. Osv.

Sběr = sbírání klasů na poli. Us. Brnt.
Poukázka na sběr, Klaubholzbolette, f. Sl.
les. S. = nasbírané ovoce (na polo nebo
zcela zralé). Šla na trh se sběrem; Tlačili
ze sběru víno. Na Hané. Wrch. Vz Sběrky.

Sběř. 15. stol. S. (směsice) národů. Šf.
Strž. Ptačí s. AlxB. v. 194. (HP. 76).

Sběrací schránka, Bor, nádržka, NA.,
potrubí, Sammelröhrenstrang, m., studně,
vodojem. Zpr. arch. XII. seš. 1.

Sběrač prachu ve mlýně. Vz KP. V.
659. nn.

Sběračka. Používá-li se sáček k sbírání
ryb mimo loviště, slove s. NA. IV. 121. —
S. = ženská, která za kosou obilí odebírá
a na hrsti klade. Us. Tč.

Sběratelna, y, f., Sammelstelle, f. Us.
Pdl., Jdr. S. listů.

Sběratelský. S. zásluhy.

Sběravý, collectiv. S. čočka. Mj.

Sberba, y, f., Gesindel, n. Slov. Ssk.

Sběrky = suché dříví, Klaubholz, n. Vz
Sběr (dod).

Sběrna, y, f. Lotterní s., Lotto Collectur.
Us. Pdl.

Sběrný. Bylo jich na půl druhého sta
té sběrné lotroviny (zussammengelaufen).
Arch. VIII. 54.

Sběsilý, vz Zběsilý. S. vichr. Č. Kn. š.
328.

Sběžně peřený, herablaufend gefiedert.
Vz Rst. 489.

Sběžný = nakloněný. S. pole. U Kdýně.

Sbíječka, y, f., vz Přibíječka.

Sbir, a, m., Sbirre, Häscher, Gerichts-
diener, m. U přítomnosti sbirův a drábův.
Koll. III. 161.

Sbírání. Ty k němu mluvili, že by na
Malé Straně nějaká potržka a s. bylo. 1532.
Mus. 1880. 497.

Sbíranina, y, f. = podbíranina, Eiter,
Geschwür, n. Slez. Šd.

Sbíraný. S. mléko, s něhož smetana sbě-
račkou sebrána jest.

Sbíravica, e, f. = sbíranina. Slov. Rr.
Sb.

Sbírec, rce, m. = odpadek doutníku.
Kutn.

Sbírka. Cf. Mkl. Etym. 9. b , Jg. H. 1.
743. Abychom po zbořích sbírku na ně
nařídili. BR. II. 627. a. S. lavinová (se-
brané peníze posýlají se od přispívatele
k přispívateli za tím účelem, aby jako la-
vinová (sněhová; koule rostly. Nár. list.

Sbíti, vz Zbíti. — co. Podšrámané uhlí
sbíjeti, abhänken, hereingewinnen, abkohlen.
Hř. Ruce sbíjeti. Bož. umuč. 83. — koho
kde: v hospodě. Us. — jak. Sbil ho, až
nemohl sebou ani hýbat. Us. Šd. — co
v čem. Ten svůj věk v svaté čistotě sbil.
Výb. I. 1174.

Sbití, vz Zbití.

Sbitý, cf. Zbitý.

Sblíznouti = slíznouti. Co za to sblízne,
uvidí. Us. Kos., Kurz.

Sblíženě = přibližně. Mj. 107., 6.

Sblížení se stran, s lidem, Annäherung,
Berührung. Dch.

Sblížiti co, se čemu. Bavoři sblíží se
Děvínu. Vlč. S. magnet železu. Mj. — se
s kým. Šml. I. 38., Dch. — se kam:
k něčemu. NA. IV. 172.

Sblíživý, approximativ. Ssk.

Sbližně = sblíženě. NA. V. 416.

Sbližný = přibližný, Annäherungs-. S.
zlomek řetězce. Hra. S. Hodnota. NA. V.
411.

Sblouditi, sich verirren. S. s cesty. Št.
Kn. š. 81. (24.).

Sbobrovati, vz Zbobrovati.

Sbočiti, seitwärts springen. Tou chvílí
koně již s-li. Zl. Praha 1889. č. 12.



	654

	Sazaník. Cf. Rstp. 524. Sázava. V S-vě není pro samé čertice ženštiny ani viděti; Proč tam sv. Jana za- mřižovali? Děvčata nosí tam za odznak svého stavu grošovku (kudlu za groš) a náměstí vydláždili tam nepálenými cihlami. Vz Sbtk. Kr. h. 100. — S = řeka, v níž je mnoho nánosu. Mtc. XV. 218. Ta voda S. slove. Hr. ruk. 13. Moravská S. = přítok Moravy. Krč. Sázavská, é, f. — S. Anna = Fričová Anna. Sazba fiakrů, drožkářů, léčební, lázeň- ská atd. Us. Sazbotvorný činitel (na drahách). Nár. listy. Saze. Cf. Mkl. Etym. 290. Sáze i saze V MV. pravá glossa. Pa. 24. Cf. Šfk. Poč. 136, Mllr 48. Neušpiní se s. uhlím. Us. Bž. Chytí-li v zimě v komíně s., bude obleva. Mus. Sazečka, vz Roubík (dod.). Sazemin = Sazemův. Vz Sazema, Zig- mundem, zástupníkem Sazeminým. Půh. II. 221. Sázení rudy = vylučování jalového ka- mení z rudy ruční prací na sítě sázecím. NA. IV. 159., KP. IV. 61. Sazeniště, ě, n., Pflanzenschule, f., školka. Us. Šp. Sazenka, y, f. = sazenice. Us. Rjšk., Rgl. Sázík, u, m. = sazenice. Sázka, rybník v Písecku. Sazometka, y, f., strašidlo. Rk. Sazovitý, vz Sazovatý. Sazovýtruska, y, f., melanconium, Russ- sporling, m., plíseň. Vz Rstp. 1992. Sazuch, vz Sadzuch. Sbačný = pozorný ? Slov. Cf. Zbačiti. Plno brucho učí sa hlucho a lačno je ne- sbačno. Pož., Mt. 8. I. 126. Sbalený. S. pěsť. Kká. Sbaliti. Sbalují se mraky v kotouče, v černé hrady. Osv. I. 90. Sbarviti papír lakmusem na modro. Mj. 25. Sbedný, vz Zbedný. Sběhlosť, Begebenheit, f. Svědectví o této s-sti. Šf. Strž. II. 330. Sběhlý. Čas právě s., abgelaufen. Dch. Čas se oceňuje dle dějin v něm sběhlých. Osv. I. 75. Sběhlá hlíza, Congestionsabseess, m. — Student se studií s-ly. Kv. Sběhnouti. Vz Zběhnouti. — odkud: se schodů. Šml. — se kde. A co se při tom zběhlo. BR. II. 2. V ruských rukou sbíhá se všechen středoasijský obchod. Osv. Sběr = sbírání klasů na poli. Us. Brnt. Poukázka na sběr, Klaubholzbolette, f. Sl. les. S. = nasbírané ovoce (na polo nebo zcela zralé). Šla na trh se sběrem; Tlačili ze sběru víno. Na Hané. Wrch. Vz Sběrky. Sběř. 15. stol. S. (směsice) národů. Šf. Strž. Ptačí s. AlxB. v. 194. (HP. 76). Sběrací schránka, Bor, nádržka, NA., potrubí, Sammelröhrenstrang, m., studně, vodojem. Zpr. arch. XII. seš. 1. Sběrač prachu ve mlýně. Vz KP. V. 659. nn.	Sběračka. Používá-li se sáček k sbírání ryb mimo loviště, slove s. NA. IV. 121. — S. = ženská, která za kosou obilí odebírá a na hrsti klade. Us. Tč. Sběratelna, y, f., Sammelstelle, f. Us. Pdl., Jdr. S. listů. Sběratelský. S. zásluhy. Sběravý, collectiv. S. čočka. Mj. Sberba, y, f., Gesindel, n. Slov. Ssk. Sběrky = suché dříví, Klaubholz, n. Vz Sběr (dod). Sběrna, y, f. Lotterní s., Lotto Collectur. Us. Pdl. Sběrný. Bylo jich na půl druhého sta té sběrné lotroviny (zussammengelaufen). Arch. VIII. 54. Sběsilý, vz Zběsilý. S. vichr. Č. Kn. š. 328. Sběžně peřený, herablaufend gefiedert. Vz Rst. 489. Sběžný = nakloněný. S. pole. U Kdýně. Sbíječka, y, f., vz Přibíječka. Sbir, a, m., Sbirre, Häscher, Gerichts- diener, m. U přítomnosti sbirův a drábův. Koll. III. 161. Sbírání. Ty k němu mluvili, že by na Malé Straně nějaká potržka a s. bylo. 1532. Mus. 1880. 497. Sbíranina, y, f. = podbíranina, Eiter, Geschwür, n. Slez. Šd. Sbíraný. S. mléko, s něhož smetana sbě- račkou sebrána jest. Sbíravica, e, f. = sbíranina. Slov. Rr. Sb. Sbírec, rce, m. = odpadek doutníku. Kutn. Sbírka. Cf. Mkl. Etym. 9. b , Jg. H. 1. 743. Abychom po zbořích sbírku na ně nařídili. BR. II. 627. a. S. lavinová (se- brané peníze posýlají se od přispívatele k přispívateli za tím účelem, aby jako la- vinová (sněhová; koule rostly. Nár. list. Sbíti, vz Zbíti. — co. Podšrámané uhlí sbíjeti, abhänken, hereingewinnen, abkohlen. Hř. Ruce sbíjeti. Bož. umuč. 83. — koho kde: v hospodě. Us. — jak. Sbil ho, až nemohl sebou ani hýbat. Us. Šd. — co v čem. Ten svůj věk v svaté čistotě sbil. Výb. I. 1174. Sbití, vz Zbití. Sbitý, cf. Zbitý. Sblíznouti = slíznouti. Co za to sblízne, uvidí. Us. Kos., Kurz. Sblíženě = přibližně. Mj. 107., 6. Sblížení se stran, s lidem, Annäherung, Berührung. Dch. Sblížiti co, se čemu. Bavoři sblíží se Děvínu. Vlč. S. magnet železu. Mj. — se s kým. Šml. I. 38., Dch. — se kam: k něčemu. NA. IV. 172. Sblíživý, approximativ. Ssk. Sbližně = sblíženě. NA. V. 416. Sbližný = přibližný, Annäherungs-. S. zlomek řetězce. Hra. S. Hodnota. NA. V. 411. Sblouditi, sich verirren. S. s cesty. Št. Kn. š. 81. (24.). Sbobrovati, vz Zbobrovati. Sbočiti, seitwärts springen. Tou chvílí koně již s-li. Zl. Praha 1889. č. 12.