655

Sbor etym., zbor foneticky. — S. = sho-
ření. Co je obecného, je skoro všecko na
sbor. Kmk. Kuk. II. 22. — S. = sklad, Syn-
these. S. geometrický. Jd. Geom. I. 48. —
S. = shromáždění lidu. Neb tu všech mudrců
židovských s. bydléše. Pass. S. ludský
obklúčí tě. Ž. wit. 7. 8. V sboru osadném,
in ecclesia plebis. 106. 32. Všechen s. di-
viechu se učenie jeho. Ev. olom. 280. —
S. = sněm církevní. Biechu v sboru. ZN.
Taká jest obec a jednota svatých v ko-
stele, tociš v sboru křesťanském. Št. Kn.
š. 26. — S. dvou-, tří-, čtyřhlasý, mužský,
ženský, smíšený. Zv. — S. = spolek. S-ry
jednoty bratrské. Mus. S. loupežnický. Mcha.
S. ku vzdělání řeči a literatury české byl
zřízen roku 1830. S. professorský. Mour.
Sbory jsou spory. Pk. — S. = chor. Cf.
Jg. Slnosť. 147. S. attické tragoedie za-
stupuje měnivé mínění veřejné. Kv. 1889.
seš. 2. — U Sboru = studánka v Žamberce.
Mus. 1890. 147.

Sbora, y, f., congregatio, shromáždění.
Tak s. sborom hrmí. Hdk. Mart. 23.

Sborcený; -en, a, o, geworfen. S. prkno,
Us., šachta. NA. IV. 138. Jednoduchý hy-
perboloid jest plocha zborcená (windschief),
t. j. lze na povrchu jeho nekonečné množ-
ství přímek sestrojiti. S. N. X. 256. — Jrl.
71.

Sbořenina, v hora. = zavalisko, strž.
Hř.

Sbořenisko, a, n. = sbořenistě

1. Sbořiti. — co. Sbořil mi dům. Půh.
I. 280. Nadělá křiku, že by dům sbořil.
Dch. S. úmluvu (zrušiti), Výb. I. 1048.,
smlúvu. Št. Kn. š. 164. S. tvrz. Arch. II
149. Nehned nový dům vystaví, kdo starý
sboří. Us. Šd. Sbořivše ustavení zákona;
Mečem učiní dobrým pokoj zlých pokoj
sboře. Št. N. 77. 33., 288. 37. O by zbo-
řili hřiechy, kopeřstvie, smilstvie. Hus I.
329. — co čím. Slovem nebe s. Vrch.
Kterúž úmluvú první úmluvu smy zbořily.
Arch. IV. 342. — co komu. S-la se nám
chalupa, kamna (žena slehla). Us. S. komu
kvas. Chč. 632. — co proč Ten (díl tvrze)
mi jest proň zbořen. Půh. II. 362. — co
kde (jak): v klášteřích. Št. N. 77. 20.
Svú mocí beze vší naší viny kázal nám
s. na naší vlastní dědině v Moravičanech
náš mlýn. Půh. I. 36.3. — kdy. Sto liet čo
znalo stvoriť, to v jednej ľahkej době
zboriť. Phľd. IV. 20. — se. Strach, by se
nebe nezbořilo. Us.

2. Sbořiti = sněmovati. Šf. Strž. I. 113.
Vz Sborovati.

Sbormistrovství, n., Chorleitung, f. Lpř.

Sborně. AlxBM. v. 15. (HP. 81.).

Sborník, a, m. Bratrský s. Wtr. exc.,
Mus. 1890.148.— S., u, m., Revue, f. (Sam-
melschrift). Dch. S. nauk. Mus.

Sborný, corporativ. S. čili biskupský
chrám. Šf. III. 174. — Cf. Jg. Slnosť. 50.

Sborovod, a, m., xoQvcpalog, řjysfiáv, vůdce
sboru. Dk. Poet. 325.

Sborový. S. velitelství. Tl. M. 230. S.
skladba (pro sbor). Zv, Žádal, aby cedule
ta vepsána byla do akt s-vých. Pal. Děj.
III. 3. 79.

Sborský. A ten, kterýž svoboden jest
před Bohem, sborskú (lidskú) kletbú jest
svázán. Hus III. 228.

Sborstvo, a, n., Corporation, f. Dch.

Sbouraný jak. Palác s-ný až do zá-
kladu. Sl. let. II. 25.

Sbožený; -en, a, o. Plodem s-ny = obo-
hacený, obtížený, obřemeněný. Leg. o sv.
Anně. 63.

Sbožice. Hr. rk. P. 22., 40., 122., 138.,
282., 590., 621. atd.

Sbožíčko. Aby pro s. neradovala se cizí
smrti. Št. Kn. š. 168.

Sbožně = štědře, bohatě, hojně. Hi (i)
sobě s. pomocní. Leg. o sv. Anně. 73.

Sbratření, n., Verbrüderung, f. S. Slávu.
Kká. K sl. j. 225. Lidstva všeho s. Mkr.

Sbratřený s kým. Slovák s námi s-ný.
C. Kn. š 114.

Sbratřiti, sbratřovati koho. Časové roz-
ličné národy sbratřují a sjednocují. Koll. II.
489. — čím. Národy osvětou s. Vlč. — se
s kým. Us. Tč.

Sbrnčenosť, i, f., Verrücktheit, f. U Olom.
Sd.

Sbrnčený; -en, a, o, verrückt, f. U Olom.
Sd.

Sbrnčiti, il, en, ení, verrückt machen;
se, gierig und ungeduldig nach etwas sich
sehnend verrückt werden. U Olom. Sd.

Sbroj, e, f = množství. Převeliká s. dětí.
Alx. H. v. 184. (HP. 64.). Vz Sbroje, Zbroje.

Sbrousiti = sběhati. Ten všecko sbrousí
(poběhá).

Sbrožirovati knihu, brochiren. Us. Pdl.

Sbydliti, inhabitare. Ž. wit. 67. 7. V Ž.
pod. zbydliti. Abych v dobrých skutcích
do mého skončení sbydlil. Sv. ruk. 377.

Sbyhněv. Výb. I. 312. Spitignaeus. Ib.
314. Cf. Osv. 1886. 916.

Scák, triefender Schweiss; Thränenfluss,
m. Plakal, až mu po hubě scáky tekly;
Ty se potíš, až ti scáky tekou. Na Hané.
Wrch.

Scalena, scalenka, y, f., Brunzerin, f. —
S. = kořalka. Mor. Sd.

Scanda, y, m. a f. = kdo se poscává,
Brunzer: Brunzerin. Us. Šd., Tč.

Scandi-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
306.

Scanice, e, f, das Brunzen. To byla s.!
Us.

Scaník, u, m. = důl u hnoje, kam scanky
z chléva a dešťová voda stékají. Na Hané.
Wrch.

Scankář = soukenník. Také v Čech.

Scarificator, u, m. = nástroj na protí-
nání povrchu kůže. S. rovný, ohnutý, ře-
zací, děložný.

Scarlatina, y, f., lat. = spála. Nz. lk.
Scáti. Cf. Mkl. Etym. 336. b., Šmochtati,
Šmochrnať. To je rovné, jako když kanec
štije (nerovné) Čce. Tkč.

Scěbełko = stébelko. Slez. Brt. P. 142.

Scechtovati něco = tíži, váhu něčeho
v ruce odhádati. Vz Cechtovati, Pocechto-
vati. Slez. Šd.

Scelistvení, n. Srostení a s. prvků. Šf.
III. 619.

488*