656

Scelivý = scelující. Protož tomu nemoc-
nému dávej léky s-vé. Rhaz. IV. I.

Scelovací nárys, Zusammenlegungsplan,
m. Pr. tr.

Scelovač, e, m. = kdo sceluje. Pdl.

Scelování, n. S. pozemků. Vz Scelení.
Ddk. IV., Pdl.

Scelovati, vz Sceliti.

Scena. Cf. Jg. Slnosť. 136. Rodinná s.
Šml. — S. = stěna. Slov. Rr. Sb.

Scentralisovaný. S. stát, Osv., církev
(hierarchie). S. N. XI. 109.

Scepenělý, verreckt. S. dobytek. Mus.

Scepeněti. Cf. Mkl. Etym. 299.

Sceptr. Cf. List fil. 1878. 208

Scestnosť. To vede na s—sti. Šf. Strž.
I. 526. Sami žádají za odpuštěnie z—sti;
Tu jistú s. a vinu tak učiněnú jsú jemu od-
pustili. Arch. IV. 383

Scestný. Cf. Mkl. Etym. 29. a. S. cho-
vání, Dač. I. 171., žaloba, Mus., písma s. a
křivá. Let. 80. Nemáme o něm co s—ho
mluviti. Wtr. exc. Znají-li co do nich s—ho.
Bart. 278. Pakliby se který s—sten jsa zpro-
tivil. 1606.

Sceť = chtíti. Na mor. Slov. Hrb.

Scezovač, e, m.. Seigerer, m. Rk.

Scezovadlo, a, n., Filtrirstein, m. Rk.

Scezoviště, ě, n., Seigerherd, m. Rk.

Scezovna, y, f., Seigerhütte, f. Rk.

Scinek, nku, m. = kúsok ľahšieho dreva
k hádzaniu na pr. do orechov, Macek,
Prügel, m. Slov. Rr. Sb.

Scink, u, m., scincus, plaz. S. obecný,
s. officinalis, uťatý, trachysaurus rugosus,
Stutzechse, klínový, sphenops capistratus.
Brm. III. 199.—201.

Sciny, pf. f. = scanky, štiny, moč. Slov.
Rr. Sb.

Scipánky, vz Zcipánky.

Scípati. Cf. Mkl. Etym. 299 , Scípnouti.

Scipio, vz Berlička. Jir. Ruk. II. 220.

Scíplý. Chodí jako s. (jako bez ducha).
Us. Kšť. Nadře se jako s. kůň pod skalou
(nenadře se nic) Us. Dbv.

Scípnouti. Aby scípl jako pes za plo-
tem. Us. Tkč.

Śćirky = stěrky. Mor. Brt. D.

Sziziti, scizovati, entfremden, verkaufen.
S. pozemky. Kzl. 89.

Scolytek, tka, m., vz Blanožrout. Sl. les.

Scopařený; -en, a, o = slohem copovým
pokažený. S. okno. Pdl.

Scriboni-us, a, m. S. Jindř., probošť
kapituly pražské. 1556. Jg. H. 1. 624.

Scrutator, a, m., lat = kdo vyšetřuje
hlasovací lístky po volbě a počítá hlasy. Us

Scrutini-um, a, n. = vyšetřování hlaso-
vacích lístků po volbě a sčítání hlasův. S.
předsevzíti; S. někomu svěřiti; K s-niu ně-
koho povolati. Us.

Scudzoložiť = zcizoložiti. Slov. Bern.

Scucbaný, zerzaust, wirr. S. vous, Vrch.,
vlas, Mkr., postel. Němc.

Scuchati co: postel. Němc. — koho =
vyhubovati. Ten ho scuchal. Us. Zkr. S.
koně (utahati). Us. Msk. — se = opiti se.
Us. Kšť.

Sculptura, y, f, Sculptur, Bildhauer-
kunst, f., Schnitzwerk, n.

Scvrknouti se čím. Proto se mu čelo
starostmi nescvrkne. Šml.

Sčabnouti něco = shoditi, sroniti. Ovoce
kamenem se stromu s. Val. Vck. Vz Čabati.

Sčadodějný, vz Sčedodějný.

Sčakávanie, n. = sečkávání, Zuwarten,
n. Slov. Phľd II. 555.

Sčapkati = trochu smetany na máslo
stlouci; je-li smetany mnoho, říká se stlou-
kati. Val. Vck.

Sčedí. Homl. v. 339., Ž. wit. Deut. 32.
5. a 28., Ž. kl. (334).

Sčedodějný, sčadodějný, brutmachend.
Vz Rst. 489.

Sčekati = sčakati. — koho. By tu sebe
sčekali. Žžk. 10. Ti mají lidi do pátého dne
s., aby tu berni (ti lidé) dali. Výb. II.
1238. — komu čeho jak dlouho. Mají
sobě sum jistinných až do sv. Jiří s. 1242.
Póvod má s. do času a dne. Vš. 41.

Sčeledniti se s kým, familiär werden.
Pal. Děj. III. 1. 50.

Sčepanovec, vce, m., os. jm. Výb. I.
1041.

Sčeřička, y, f. = druh jablka. Hrb.

Sčernět, vz Zčerněti, schwarz werden.
Bern.

Sčerstviti, erfrischen. Bern.

Sčestie. Vz List. fil. 1878. 208.

Sčetlosť v literatuře. Us.

Sčibrík, u, m =sotrajka, saturyje. Slov.
Bern.

Sčica, e, f. = kštice. Slov. Bern.

Sčiniti ruce. Let. 482.

Sčísnouti, snul a sl, ut, utí, abstreifen,
herabkämmen. Punčochy s nohou s Dch

Sčísnutý; -ut, a, o, herabgekämmt, ab-
gestreift. Po strane byly vlasy s-ty přes
spánky. Hrts.

Sčísti. Hus. I.172., II. 169. — co na koho
(jak, proč). Dik., Wtr. exc., Dvor., Šf.
Strž. I. 590., Dbv., Abr. z G.. II. 107. Jakým
právem to na mne sčítáte? Pal. Rdh. III.
271. Protož ze zlosti to na Krista sčítá.
BR. II. 47. a. — co jak. Čísla celá sčítají
se od pravé ruky k levé. Šim. 74.

Sčistiti = očistiti, vyvaditi, von den An-
sprüchen eines dritten befreien. On mi toho
lesa s. nechce. Soud. kn. opav. (Zkl.).

Sčítací kniha, Summationsbuch, n. Nz.

Sčítanka, y, f. = sčítání. Slov. Ev. šk.
II. 7.

Sčizeň, zně, f. Predal (prodal) roľu anebo
s za 56 zl. SI. let. V. 237.

Sčlenění, n., Gliederung, f. Nz

Sčleněnosť, i, f, Gliederung, Articuli-
rung. Bkř.

Sčuporiť. Čo kde sä Slovákov priatel-
sky s-lo (spojilo?). Slov. Hdž Vět. 91.

Sčúřiť sa = smáti se. U Nivnice. Kch.
Cf. Štířiti.

Sdaný, verlobt. Cf. Sdávanka Slov. Dbš.
Obyč. 15.

Sdávanka, y, f. = rukovanka t. j. ode-
vzdávka nevěsty ženichovi v domě otcov-
ském před svatbou Sokl. II. 334., 398.
S-ky, sponsalia, zasnoubení, které je slavné;
oddávač (jeden ze svatebních obřadníků)
snoubencům zaměňuje jejich prsteny. Sdavky
v kostole slovou: sobáš. Pokr. Z hor. 204.