659

Sebeoplozování, n., Autogamie, f. Hg.

32., 48.

Sebeoprava, y, f., die eigene Verbesse-
rung. Dk. Dj. f. 91.

Sebeovládání, n., Selbstbeherrschung, f
Kzl. 56.

Sebeploze, e, f., Selbstzeugung, f. Em.
Makovička.

Sebepoznání, n., Selbsterkenntniss, f.
Hlv.

Sebepozorování, n., Selbstbeobachtung,
f. Dk. P. 115.

Sebepřeceňování, n., Selbstüberschät-
zung, Selbstüberhebung, f. Dk.

Seberini Jan, superintendent. Vz Jg. H.
l. 624.

Sebespráva, y, f.. Selbstleitung, f. Dk.
Aesth. 342.

Sebesprávný. S. jednání. Dk. Aesth. 354

Sebestavění, n. S. organismu. Mus. 1880.
425.

Sebestenovitý. S. rostliny, sebesteneae:
sebesten, stálec, obduž, lukozev. Vz Rstp
1101.

Sebestráveuí, n., Autophagie, f. Ott. II.
1078.

Sebetrapič, e, m., Selbstquäler, m. Dk.

Sebetrapičství, n., Selbstquälerei, f. Dk

Sebetrýzeň, zně, f. = sebetrýznění. Čch.
Mch. 29.

Sebeučení, n., Selbstübung, f. Dk.

Sebeudauí, n., Selbstangabe, f. Dk. P.
139.

Sebeurčení, n., vz Sebeurčování. Osv
I. 126., Hlv. 252.

Sebeuvědomění, n. Vch.

Sebevědomý, selbstbewusst. Psp., Dch.,
Šmb. S. bytosť. Dk.

Sebevolník, a, m., der Halsstarrige. Koll.

Sebevrah, a, m., Selbstmörder, m. Us.

Sebevrahyně, ě, f., Selbstmörderin, f.
Us. Pdl.

Sebevražedlník, sebevražedník, a, m. =
sebevrah. Us.

Sebevražednice, sebevražedlnice, e, f. =
sebevrahyně. Stat. hn. 1876.

Sebevražednosť, i, f., Selbstmordsucht,
f. Msr. 85.

Sebevražedný, mordsüchtig. Vrch.

Sebevychování, n., Selbsterziehung, f.
Us. Dch.

Sebezapírání, n., vz Sebezapření. Mus.
1880. 167.

Sebezapomenlivý, sich selbst verges-
send. Dk. Poet. 48.

Sebezbožňování, n , Selbstvergöttlich-
ung, f. Dk. Aesth. 518.

Sebezdokonalování, n, Selbstvervoll-
kommnung, f. Mour.

Sebezjevení, n., Selbsterscheinung, f.Dk.
Dj. fil. 401.

Sebezmrzačení, n., Selbstverstümmelung,
f. S. N. XI. 138.

Sebezor, u, m., Selbstschauung, f. Dk.
Dj f. 149.

Sebezření, u. = sebezor. Dk. P. 112.

Sebezúrodňování, Autogamie, f. V bo-
tanice = zúrodňování květů pylem vlast-
ním. Hg.

Sebník, a, m. = potok u Hranic na Mor.

Šd.

Seborrhagia, e, f.= mazotok. Slov. zdrav.
337.

Sebranec. Cf. Cor. jar. IV. 3. 1. 431.

Sebrání básní atd., vz Jg. H. 1. 743. S.
lidu. Arch. VIII. 339., Ž. kl. (334) S. vod
nazval moře. Ev. olom.

Sebranina, y, f. = co sebráno jest. Vz
Sebranosť. Mus. 1880. 40.

Sebranka. Us. Rgl., Herm. Pr. z. 107.

Sebraný S. spisy, Mus., Št. Kn. š. 1.
Býti s-né mysli. Dch. — jak. Material
pracně s-ný. Us. Pdl. Drobné práce v knihu
s né Us. Pdl. — v čem: v mysli, gefasst.
Dch.

Sebrati. Sbírám, na mor. Val. zbířu.
Vck. Počkej, ty sebereš (budeš bit). Us.
Brt. Kdo nepostele, ten nezebere (kdo ne-
pohnojí, nemá úrody). Slez. Šd. — co,
koho S. slad (s lísek odstraniti), Zpr.
arch , doklady, důvody, myšlénky, Us. Pdl.,
zloděje, Rgl., své myšlénky, Vrch., svou
mysl, Dch., svá síta (sein Bündel), Dch.,
kvítí, Sš. P. 90., své lidi, Alx., společnosť,
Jrs., jahody. Št. Nemoc ho sebrala. Us. Pdl.
Kdes to sebral? Dch. Voda všecko s-la.
Pck. Ps Skáče straka po potůčku, sbíře
zrnečka. Sš. P. 332. Aby ostatky zbierali
a dávali chudým. Hus II. 290. Augustin
duši zbieraje dlúho ve mdlobě ležel. Pass.
890. Smrť vše sbéře; Mnozí lidé sbierali
rozličné písmo a psali. Št. Kn š. 33., 3.
Nič mi nechybuje, dobre sa mi vodí, já
orem a sejem, žid zberá úrody. Zbr. Hry
91. — kde (jak). V horách sbírá řeka své
prameny. Us. Pdl. Zlý jazyk na cudzých
smetliskách handry pilně zbírá, zvachá jich
ustavičně, ale nezežírá. Slov. Tč. Cestou
sebralo se mi toho v hlavě, že . . . Osv. I.
265. V komitiích sbírali se hlasové jednak
po kuriích, jednak po hlavách, J. Lpř.
Abych do Prahy poslal, zbierají-li se kde.
Arch. I. 233. Sebraly sú sě propasti u pro-
středce moře. Anth. — odkud. Obilí se
sbírá z hrstí a váže se ve snopy. Us. Tč.
První setkání pobralo jí všecku barvu s obli-
čeje a i řeč. Prss. Zlatohlav s nich se-
brachu. Výb. II. 9. Z toho zbéřeš, že . . .
Hus. III. 105. — čím. S. paprsky čočkou
v jeden bod. Mj. 271. S. smetanu s mléka
sběračkou. Us. Rgl. S. někoho holí (ude-
řiti). Us. Brnt. — co, se kdy. Na to jsem
se sebrala a utekla. Sá. Aby se sebral po
trampotách. Třk. Dcera v tu hodinu duši
zbieráše (umírala); A toho dne také se
všeho světa zbéře sě ptactvo. Pass. Víno
zebrali o všech svatých. Let. 331. Na sta-
rosť sa ty bídy zberú všecky. Brt. D. 201. —
co, več kam. S. v pole branný lid, Osv.,
ovoce do fěrtušku, Sš. P., květy polní
v stuhy, Osv., tábor v boj. Kká. Hospodyň
se sbírá na trh. Us. Šd. Švábi se v Chru-
dim sebrachu. Dal. 100. 33. Všecky šachy
v pytlík zberú. Kšch. 3. Jedovaté věci
sbierají v sě jed a smrad země. Hus I. 84.
Kdyby se všecka duše sebrala v jedno to.
Št. Kn. š. — k čemu. S. se k činu. Osv.
K práci literární material sbírati. Us. Pdl.
A já sbierám tyto třiešťky k dobrému ohni.