661

mne s hubú (hubuje mé). Brt. D. 264. — se.
Pod jeho moci země se třásla, skalé se se-
dalo.— Št. Kn. š. 10. — v čem. Kdyby
má v tom žádosť nesedla (se nevyplnila)
1547.

Sedavě = sedačky. Šd.

Sedavý. S. živobytí, sitzende Lebens-
weise, Mus.; květy. Ves. IV. 2.

Sedecový formát (Šestnácterky). Kos.

Sedelach = seděla jsem. Dosud v Oravě
na Slov. Rl. Pr. II. 7.

Sedélko = vyvýšený kraj kol železnič-
ných vozů. NA. IV. 198. S. na zděři u kola.
Ib. IV. 220.

Sedelník, u, m., Sattelriemen, m. Rk.

Sedemraz = sedmkrát. Slov. Dbš. Úv.
101.

Sedění. Cf. List. fil. 1878. 208.

Seděti. 3. pl. odchylkou sedějí. Sedějící.
Pror. Is. 28. b. Odchylkou: seďal. Cf. List.
fil. 1878.208., 1883. 117., 1884. 459. — abs.
Iz (jez), kaj ludě jeďu: sed, kaj ludě seďu;
stuj tam, kaj se stava; davaj, kaj se dava.
Brt. Že budou každý jak kdo sedí, plat
dávati. Pam. Val. Meziříčí 93. — kde. S.
nad knihami, Pass. 409., mezi židy, Hrad.
75. a., na stolici, Ž. wit. 9. 5., na velblúdě,
Alx. B. 2., 34., při stole, Hrad. 122. b.,
u vězení, Kat. 148., nad hrnci masa, Št.
Ř. 239. a., na své síni, Alx., u cesty, Rud.
3. b., k nohám, Hrad. 49. b., v radě, Ž.
kl. 107. a., na súdě, Pass., na večeři, Kar.
117 , u tmách, BO. u otce na pravici, Hr.
ruk. 369. Němče, v svéj zemi sedi. Dal. c.
67. Někomu na krku seděti. Dch. Turek
sedí na skřižovaných nohou. Osv. Nechal
je s. na suše. Sá. S. na okénci, na pravici
Boha otce. Št. Kn. š. 102., 13. Pakli by
který z těch biskupóv, pod kterými se-
díme, chtěl nás tisknúti. Výb. 11. 382. —
jak. S. někde v myšlénkách. Vrch. S. po
koních. Us. Teď sedím hlavou vzhůru a teď
nohama. Nrd. S. někde na prázdno, Brnt.,
pevně. Osv. Sedí dlouho kmánem. Us. Msk.
S. jako hromada neščestá (tupě), u Star.
Jičína, Vhl., jako tetka na hodech, Orl. IX.
248., jak pagáček v peci, Val. Vck., jako
zařezaný, Dch., jak smetaník s podepře-
nýma rukama, s podepřenum hlavum. VSlz.
1. 237. Jeruzalém výše sedí než Nazaret.
Hus II. 31. Pražané také při tom, v čem
z práva nesedí, třetího hlasu užívají. Dač.
I. 129. — kdy, jak dlouho. Móže v dě-
dictví svém s. do rozsudku panského. Vš.
306. V hospodě do rána s.; Večer seděl
dlouho nad knihou. Us. Pdl. Aby v každou
středu páni na obecných věcech sedali.
Let. 279. — oč. Seděl o hrdlo. 1707. —
od koho (jménem jeho). Sedí purkrabí ot
koho. Kn. rož. čl. 29.

Sedička, y, f. = husa na vejcích sedící.
Ehr.

Sedimentační = usazovací. S. nádržka,
v níž splašky se usazují. Us. Dhnl.

Sedka, y, f, vz Sodka (dod.).

Sedlácká, é, f. = tanec na Horňácku.
Brt. N. p. III. str. XLIII.

Sedlač, e, f. = sedláci. Slov. Orl. II. 80.,
Phľd. VI. 149., Loos.

Sedláče, ete, u. = malý sedlák, někdy
s příhanou. Anth. Jir.

Sedláček. Sprostný s. Št. Kn. š. 118.
Dycky dobře s-vi, dokud on má ve sto-
doli. Brt. P. II. 323. - S. August, naroz.
1843, prof. v Táboře. Vz Tf. H. 1. 161.,
163., Mus. 1886. 637., Bačk. Př. 18., 126.,
Rk. Sl. - S. Jos. Vojtěch, 1785.—1836.,
kněz a prof. v Plzni. Vz Tf. H. 1. 161.,
163., 188, 194., Jg. H. 1. 624., Ukaz. 108.,
Slavín IV. 4. 314. nn., Rk. Sl., Šb. Dj. ř.
286., Bačk. Písm. I 931., Bačk. Př. 136.,
Zl. Jg. 161., 192., 207., 300., 419., Mus.
1888. 470., Tf. Mtc. 21., 40., Rybičk. Kři-
sitelé 289.—315. — S. Jan, učitel při mě-
šťan. škole v Žižkově. Vz Tf. H. 1. 199.

Sedláčenče, ete, n. = sedlákovo dítě.
Orl. XI. 178.

Sedlačka. Let. 159.

Sedlák. Cf. Rk. Sl., S. N. Hospites v Če-
chách a) cizí kupci, b) sedláci svobodní,
ale nemající vlastních dědin, osedlí na ci-
zích gruntech a pánům těch dědin úroky
platící, slují také útočníky. Pal. Rdh. II.
209. Cf. Zř. zem. Jir. 120., 121., 475. Po-
stavení a povinnosti sedláků v starší době.
Vz Pal. Rdh. II. 257. nn. Nedá ani na se-
dláky, což teprve na podruhy. Us. Rgl.
Dři sedláky, neboť se otaví brzo jako vrba
u vody stojecí. Chč. S. pred pánom stěnká,
pred kňazom klenká, keď prijde do krčmy,
palicou brenká. Slov. Koll. Zp. II. 360.
S. všecko rád činí, co musí. Us. Nemá s.
uctivosti, a na ňom svět stojí. Glč. II. 90,
Dávajú ma za s-ka, sedliak zpieva v poli,
to je mně po vóli, já puojdu zaň. Koll. Zp.
I. 64. Na bok sedliak! ide žebrák. Rr. MBš.
Sedliak s čertom do školy chodil. Slov.
Orl. IX, 247. Dětské říkadlo: Radlička
tupá, kobylka hluchá, sedláček oře, jen
mu to lupá. Brt. Dt. 118., Km. 1886. 628,
639. Cf. Děnglavý. — S., u, m. = veliký
vláček sněhový, grosse Schneeflocke. Dnes
padají s-ci. Brnt.

Sedlání = lichva. Vz Cor. jur. IV. 3. 2.
440.

Sedlaný sud. Vz KP. V. 381.

Sedlář římský. Vz Vlšk. 279. S-řů pa-
tron sv. Grualfardus. Vz Zbrt. 241.

Sedlářka, y, f. = hruška (močidélka).
Mor. Brt.

Sedlati. Ještě jsem koně na námluvy
nesedlal. Jrsk. Záhy sedlej a pozdě sedej.
Us. Bž.

Sedlavý = sedlový (kůň). U Kdýně. Rgl.

Sedlcká, y, f. = vrtěná, mor. tanec. Hrb.
Obr. 86., Brt. N. p. I. 302.

Sedlčanský, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
24. -- S. Jan Jak. 1618. Jg. H. 1. 624.,
Jir. Ruk. II. 211. — S. Jan Matheolus.
1580. Jg. H. 1. 624., Jir. Ruk. II. 211. —
S. Daniel, knihtiskař † 667. Jir. Ruk. II.
211., Rk. Sl.— S. Pavel, farář, mistr svob.
umění 1458. Jir. Ruk. II. 211.

Sedlčany. Tam má sv. Jan jen čtyři
hvězdičky. Sbtk. Krat. h. 101.

Sedle. Wtr. Obr. 293.

Sedlecký 1846. Jg. H. 1. 624.

Sedléčko, a, n. = rybník pod Doňovem
ve Třeboňsku. Arch. VIII. 481.