662

Sedlena (!), y, f. = sídlo. Vký.

Sedlesko, a, n. = ssedlé mléko. U Bou-
zova. Brt.

Sedliačka, y, f. = selka. Slov. Šd.

Sedlian, a, m. = sedlák. Slov. Vz Czm.
100.

Sedlice u Blatné. Jak tam umějí cihly
vypalovať? Vz Sbtk. Krat. h. 100. Proč jim
převzdívají hafanův. Vz ib. 101.

Sedličané = obyvatelé kraje loketského,
plzeňského a končin příležících. Šf. Strž.
II. 463.

Sedlík = sedák (dod), strojnický ná-
stroj, který na díle sedí a rány naň zasa
zené na dílo přenáší sám se nepohybuje.
S. rovný, gerader S., kosý, schräg, kulatý
či žlábkář, Kehlhammer. Vz Včř. Z. II. 15.

Sedlisko = venkovské stavení bez pole.
Na Hané. Bkř.

Sedlišče, Wohnsitz. Vz Sedliště. Arch.
IX. 260.

Sedliště. Mkl. Etym. 289. Vzdajné často
móž vzieti pán a to na polepšenie s. Št.
Kn. š. 159. 25. a 27.

Sedlíštky = pustá ves u Napajedel. Pk.

Sedlnický z Choltic. Mus. 1886. 652.,
Jir. Ruk. II. 211., Sbn. 943.

Sedlo na koně. On umí na každém sedle.
Dch. Keď máš koňa, o sedlo sa nestaraj.
Rr. MBš. Zůstal v sedle (nebyl poražen n.
zvítězil). Us. Tč. Kůň pod s. Šd. Nesluší,
aby na psa s. kladli. Mark. — S. Kdo ne-
rad pracuje a rád si posedí, ten dělá sedla.
Us. Bdl. — S. = osada. Cf. Mkl. Etym.
289. — S. při košili u krku. Us.; vyzdívka
ohniště uzavírající most, Feuerbrücke, Šmr.
12.; s. ventilu, Ventilsitz, Šmr. 52., 91.; s.
lité s kovanými pasy na trouby vodovodní;
u koleček, na němž leží hřídel pluhu, NA.
IV. 68.; u huntu. Hunt skládá se z korby
připevněné na sedle . . . Ib. 153. — S. tu-
recké, ephippium, v anatomii Hořejší povrch
těla kosti klínové (na lebce). S. N. XI. 400.
— Na Sedle = místo v horách na Vyzov-
sku. MzO. 1890. 129.

Sedloň = sob. Brm. I. 3. 122

Sedlovitý. S. nos, kloub.

Sedlovník, a, m., Sattelknecht, m. Rk.

Sedlový. S. střecha. NA. I. 50.

Sedlský míč. Zbrt. Hry. 260.

Sedm. Cf. Šf. III. 635., Mkl. aL 11.,
266, 305.

Sedma = sedmička. Šim. 8.

Sedmáček, čku, m. = stará mince. Vz
Hubáček (dod ).

Sedmatý, aus sieben bestehend. Rst. 490.

Seďmem. Seď seďmem (figura etymolo-
gica) Brt. D.

Sedmený, siebenzählig. Vz Rst. 490

Sedmeratý, siebenständig. Vz Rst. 490.

Sedmerka, jichž jde 7 na libru. Rgl.

Sedmerník, u, m., Siebenzahl, m. Rk.

Sedmeronásobný, siebenfältig. Rk.

Sedmibarevný. S. cesta (duha), Č. Kn.
š. 238., oblouk (duhy). Čch.

Sedmice, e, f. = peřina mající povlak
ze sedmi loket látky. U Turnova.

Sedmička. Zelená s. = osoba nezdravé
barvy. Čce. Tkč.

Sedmičtvrtní plátno = sedm čtvrtí lokte
široké. Us. Šim. 87.

Sedmidolí, n., Siebengründe. Řvn. 477.

Sedmihlásek, na Mor. také: devaterník,
přesmýkač, výščeřák. Brt. Dt. 52. Cf. Brm.
II. 2. 210.—212. S. má notu sedmeru neb
až devateru, z nichž hned ta hned ona se
napodobuje: 1. Krásná panenka sedí v kvíťó,
v kvíťó. 2 Baba túží sýr, sýr, poďte chlapci
na syrovátku! 3. Idě, idě Filipek, něse, něse
na hřbetě, na hřbetě kusek, kusek bělky,
tobě též, tobě též, Žofii, Žofii. 4. Ševče, pil
bys? ševče, pil bys? máš, máš, máš? 5.
Ševče prr, ševče prr, fidlovačka, fidlovačka!
Km. 1886. 377. Brt.

Sedmihora, y, f. = stráň u Brejl na
Křivoklátsku. Jsfk.

Sedmichlumný, S. Moskva. Koll. St.
544.

Sedmichrástka, y, f. = sedmikrása.
U Javorníka na Mor. Brt.

Sedmikožný, siebenhäutig. Lpř.

Sedmikrása. Vz Lejthárka, Husárek, Č.
Kn. š. 257., Rstp. 868., Sbtk. Rostl. 292.,
Rosc. 129., Mllr. 23.

Sedmikrásný. S. průhoniny. Pl. I.. 32.

Sedmiloketní, siebenellig. Lpř.

Sedminka, y, f. S. v hudbě. Pal. Rdh.
I. 393.

Sedmiperý, siebenfederig. S. křídlo ptačí.
Tay. Bš. 63

Sedmiplamý meč. Vrch.

Sedmipočetný. S-ní svatí, oí äyiot ínzä-
QiO-pm, první slovan. apoštolé: Cyrill, Me-
thod, Kliment, Naum, Angelar, Sava a Go-
razd. Šf. III. 172.

Sedmipůlkový. S. stopa, hefthemimeres.
Dk.

Sedmiřádkový, siebenzeilig. S. nápis.
Mus.

Sedmíříčí, n. = země mezi Indem a nej-
východnějším přítokem jeho řečeným Sara-
svati. J. Lpř. Dj. 1. 18.

Sedmispáč, e, m. = ospalec. List. fil.
X. 46.

Sedmistolovník, a, m. Vz Vlšk. 334.,
340.

Sedmistolový, énráttlivog. Lpř.

Sedmistopý, sieben Fuss lang. Lpř. S.
trochej, iamb, siebenfüssig. Dk.

Sedmitřidní, siebenklassig. S. škola. Us.
Pdl.

Sedmitýdenní, siebenwöchentlich. Koll.
Zp. I. 95.

Sedmizvuký, siebentönig. S. akkord.
Zv.

Sedmohradský = sedmihradský. Slov.
Hdž. Čit 226.

Sedmorkatý = sedmerý. Slov. Phľd.
IV. 475.

Sedmorpletený štít, sieben Lagen ha-
bend. Hol. 115.

Sedmorý = sedmerý. Slov. Bern.

Sedmový či epitritský rod. Dk. Poet.
289. 234.

Sedmý. Mkl. Etym. 289.

Sedmýnáste. Sv. ruk. SB. 108.

Sednatý = usedavý. S. pláč. 16. stol.
Rakovn. arch., Wtr. Obr. 704.



	662

	Sedlena (!), y, f. = sídlo. Vký. Sedlesko, a, n. = ssedlé mléko. U Bou- zova. Brt. Sedliačka, y, f. = selka. Slov. Šd. Sedlian, a, m. = sedlák. Slov. Vz Czm. 100. Sedlice u Blatné. Jak tam umějí cihly vypalovať? Vz Sbtk. Krat. h. 100. Proč jim převzdívají hafanův. Vz ib. 101. Sedličané = obyvatelé kraje loketského, plzeňského a končin příležících. Šf. Strž. II. 463. Sedlík = sedák (dod), strojnický ná- stroj, který na díle sedí a rány naň zasa zené na dílo přenáší sám se nepohybuje. S. rovný, gerader S., kosý, schräg, kulatý či žlábkář, Kehlhammer. Vz Včř. Z. II. 15. Sedlisko = venkovské stavení bez pole. Na Hané. Bkř. Sedlišče, Wohnsitz. Vz Sedliště. Arch. IX. 260. Sedliště. Mkl. Etym. 289. Vzdajné často móž vzieti pán a to na polepšenie s. Št. Kn. š. 159. 25. a 27. Sedlíštky = pustá ves u Napajedel. Pk. Sedlnický z Choltic. Mus. 1886. 652., Jir. Ruk. II. 211., Sbn. 943. Sedlo na koně. On umí na každém sedle. Dch. Keď máš koňa, o sedlo sa nestaraj. Rr. MBš. Zůstal v sedle (nebyl poražen n. zvítězil). Us. Tč. Kůň pod s. Šd. Nesluší, aby na psa s. kladli. Mark. — S. Kdo ne- rad pracuje a rád si posedí, ten dělá sedla. Us. Bdl. — S. = osada. Cf. Mkl. Etym. 289. — S. při košili u krku. Us.; vyzdívka ohniště uzavírající most, Feuerbrücke, Šmr. 12.; s. ventilu, Ventilsitz, Šmr. 52., 91.; s. lité s kovanými pasy na trouby vodovodní; u koleček, na němž leží hřídel pluhu, NA. IV. 68.; u huntu. Hunt skládá se z korby připevněné na sedle . . . Ib. 153. — S. tu- recké, ephippium, v anatomii Hořejší povrch těla kosti klínové (na lebce). S. N. XI. 400. — Na Sedle = místo v horách na Vyzov- sku. MzO. 1890. 129. Sedloň = sob. Brm. I. 3. 122 Sedlovitý. S. nos, kloub. Sedlovník, a, m., Sattelknecht, m. Rk. Sedlový. S. střecha. NA. I. 50. Sedlský míč. Zbrt. Hry. 260. Sedm. Cf. Šf. III. 635., Mkl. aL 11., 266, 305. Sedma = sedmička. Šim. 8. Sedmáček, čku, m. = stará mince. Vz Hubáček (dod ). Sedmatý, aus sieben bestehend. Rst. 490. Seďmem. Seď seďmem (figura etymolo- gica) Brt. D. Sedmený, siebenzählig. Vz Rst. 490 Sedmeratý, siebenständig. Vz Rst. 490. Sedmerka, jichž jde 7 na libru. Rgl. Sedmerník, u, m., Siebenzahl, m. Rk. Sedmeronásobný, siebenfältig. Rk. Sedmibarevný. S. cesta (duha), Č. Kn. š. 238., oblouk (duhy). Čch. Sedmice, e, f. = peřina mající povlak ze sedmi loket látky. U Turnova. Sedmička. Zelená s. = osoba nezdravé barvy. Čce. Tkč.	Sedmičtvrtní plátno = sedm čtvrtí lokte široké. Us. Šim. 87. Sedmidolí, n., Siebengründe. Řvn. 477. Sedmihlásek, na Mor. také: devaterník, přesmýkač, výščeřák. Brt. Dt. 52. Cf. Brm. II. 2. 210.—212. S. má notu sedmeru neb až devateru, z nichž hned ta hned ona se napodobuje: 1. Krásná panenka sedí v kvíťó, v kvíťó. 2 Baba túží sýr, sýr, poďte chlapci na syrovátku! 3. Idě, idě Filipek, něse, něse na hřbetě, na hřbetě kusek, kusek bělky, tobě též, tobě též, Žofii, Žofii. 4. Ševče, pil bys? ševče, pil bys? máš, máš, máš? 5. Ševče prr, ševče prr, fidlovačka, fidlovačka! Km. 1886. 377. Brt. Sedmihora, y, f. = stráň u Brejl na Křivoklátsku. Jsfk. Sedmichlumný, S. Moskva. Koll. St. 544. Sedmichrástka, y, f. = sedmikrása. U Javorníka na Mor. Brt. Sedmikožný, siebenhäutig. Lpř. Sedmikrása. Vz Lejthárka, Husárek, Č. Kn. š. 257., Rstp. 868., Sbtk. Rostl. 292., Rosc. 129., Mllr. 23. Sedmikrásný. S. průhoniny. Pl. I.. 32. Sedmiloketní, siebenellig. Lpř. Sedminka, y, f. S. v hudbě. Pal. Rdh. I. 393. Sedmiperý, siebenfederig. S. křídlo ptačí. Tay. Bš. 63 Sedmiplamý meč. Vrch. Sedmipočetný. S-ní svatí, oí äyiot ínzä- QiO-pm, první slovan. apoštolé: Cyrill, Me- thod, Kliment, Naum, Angelar, Sava a Go- razd. Šf. III. 172. Sedmipůlkový. S. stopa, hefthemimeres. Dk. Sedmiřádkový, siebenzeilig. S. nápis. Mus. Sedmíříčí, n. = země mezi Indem a nej- východnějším přítokem jeho řečeným Sara- svati. J. Lpř. Dj. 1. 18. Sedmispáč, e, m. = ospalec. List. fil. X. 46. Sedmistolovník, a, m. Vz Vlšk. 334., 340. Sedmistolový, énráttlivog. Lpř. Sedmistopý, sieben Fuss lang. Lpř. S. trochej, iamb, siebenfüssig. Dk. Sedmitřidní, siebenklassig. S. škola. Us. Pdl. Sedmitýdenní, siebenwöchentlich. Koll. Zp. I. 95. Sedmizvuký, siebentönig. S. akkord. Zv. Sedmohradský = sedmihradský. Slov. Hdž. Čit 226. Sedmorkatý = sedmerý. Slov. Phľd. IV. 475. Sedmorpletený štít, sieben Lagen ha- bend. Hol. 115. Sedmorý = sedmerý. Slov. Bern. Sedmový či epitritský rod. Dk. Poet. 289. 234. Sedmý. Mkl. Etym. 289. Sedmýnáste. Sv. ruk. SB. 108. Sednatý = usedavý. S. pláč. 16. stol. Rakovn. arch., Wtr. Obr. 704.