664

s ním sešel (na onom světě = umřel). Us.
Tkč. Nescházejí se hory s horami, ale lidé
s lidmi. Us. Tč. — se supin. Sjedechu sě
hodovat Št. Kn. š 92.

Sejka, y, f., vz Séja (dod). — S. =
hráva sivá. Mor. Brt. — S. = stroj k setí,
secí. Slov. ZObz. XXIII. 134

Sejko, a, m., vz Séja (dod). — S. =
linduška pták. Na jihových. Mor Brt.

Sejkora = sýkora. To je s. (chlapík)!
ČT. Tkč

Sejmouti. Cf. Bž. 183. - abs. Též také,
co nám za desátek náleží, sňato a sraženo
býti má. Nar. o h. a k. — co. Když ty
dvoje sejmeš (odečteš) Wtr. exc. Zlatý
prsten sňal. Sš. P. 126. S. něčí hřiechy,
Hus II. 15., 16., III. 217 , s. kuklu, Hus I.
73., II. 385, rúcho. BO. Dvě veličiny s.
(sečísti). Šim. 22. Trávu snímati. 1552. Wtr.
Fotograf snímá osoby. Us. Pdl. — co, se
odkud (čím). S. prsten s ruky, Dal. 118.,
Kat. 1076., mrchy (mrtvoly) s šibenice, BO.,
s někoho starosť, tíži s něčího srdce, Dch.,
nářek s někoho, Bart. 323., korunu s an-
děla, Kat. 2572., někoho s kříže, Výb. II.
35., někomu bělmo s očí, Dch., někoho
s koně. Sš. P. 22. Ta věc se s práva snímá.
Wtr. Z té příčiny jej do vězení beřeme
a z správy děkanské snímáme, farářem
v církvi naší na ten čas aby nebyl. Jdn.
194. S sebe své rúcho. Pass Vinu s žida
penězi s. Št. Ku. š. 158. — se, co s čím.
I sně se ščítem i mlat i nepronikavý helm.
Rkk. 17. Aby se spolu nesnímala tajně.
Št. Kn. š. 66. — co kde . Přišel k první
dceři, sňal klobúk u dveří. Sš. P 110.
Trám na zahradě snímati. 1552. Wtr. —
co kam. Na pavezu šípy snímají (zachy-
cují). Ler. Složené činitele do závorky s.
Šim. 25. — na čem. Co dal na ten list a
to ukáže quittbriffy, to má jemu sníti na
tom dluhu. Půh. II. 253., 325. — co, se
čím. Prudkou vášní se znímaje. Šml. I.
99. S. klobouk pravicí. Hrts. Toť Buoh po-
káním senme s něho zde neb v čistci. Št.
Kn. š. 142 Sníti se v hramadu láskú. Hus
II. 108. — se več kde. By se v manžel-
stvo sněli před knězem. Št. Kn. š. 91. —
oč. Snímali se o půlky sukna (hráli v karty
o ně). U Rychn. Mak — jak čím. Jalové
kamení snímá se po vrstvách lopatou. NA.
IV. 159. Víc a a míň a snímají se vespo-
lek, heben sich gegenseitig auf. Nz. Rámě
boží podlé věčných lásky zákonů mnohým
dušem snímá oponu. Sš. Bs. 169.

Sejmutí ve sladovnictví. Vz KP. V. 253.

Sejnice, e, f. = secí stroj, Säemaschine.

Sejný, säebar. Svátek p. Marie sejné
(den narození p Marie). Obz. XXIV. 173.

Sejo, a, m. = božík povětrný. Č. Čt. II.
386.

Sejráček, čku, m. (sýráček) = klopený
koláč s tvarohem homolkou sypaný. U Kr.
Hrad. Kšť.

Sek odraziti, pariren. — S. To je sek =
pěkné, chutné. U Studené. Vlchř.

Sekač, Mäher. Vz Kosec (dod.). — S.,
os. jm. Arch. VII. 720. — S. Štěpán, 1840.
až 1872., učitel a spis. Rk. Sl. — Sekáček
kovářský žlábkovitý, k zakulacování rohů,

Hohlhauer. Vz Včř. Z. II. 15., 16. S. k sá-
zení baněk, Schröpfschnapper (s 16 nožíky).
Us. S. v hrnčířství nůž k rozsekávání vy-
páleného nádobí. Vchr.

Sekakul. Vz Rstp. 746.

Sekan, osekan, u, osekanec, nce, m. =
sikolec, hůl pastýřská. Slov. Koll. St. 821.
Vz násl.

Sekanec, nce, m. = sekan (dod.). Sl. spv.
I. 25.

Sekání do drobů = rozsekané maso Us.
Fč.

Sekanička = polievka s cestom (těstem)
usekaným. Slov. Zátur. Cf. Mrvenička, Stě-
ranka

Sekanina jídlo: jatrová, paštiková, rybí,
skopová, telecí, zvěřinová. Hnsg.

Sekanisko = mítina. Slov. Phl'd. VI.
258.

Sekanka = řezanka. Nasekal s-ky, na-
kosil mi trávy, zametal kuchyňu, podojil
mně krávy. Sš P. 664. — S. = sekané zelí
z řepy, z košťálů. U Kdýně. Rgl.

Sekant, a, m. = člověk přísný, týrající,
kousavý. Us. Kšť.

Sekantní = přísný, týrající. S. baba,
bissig Šml.

Sekaný. S. pečené, mandle. Us. Dch. —
jak. Pilník jemně sekaný. Us. Pdl. — S.
bába, Afterspinne. Vz Sekáč. U N. Bydž.

Sekati. Vz Mkl. Etym. 290, List. fil.
1883. 127. — co. Přímka A seče přímku B.
Us. Pdl. — odkud. Petr vytrhna meč poče
ot něho sieci (pochopy od Ježíše) Hr. rak.
233. — jak. Seká to jako do jitrnic (rychle
čte, odříkává). Us. Rgl. Stárek sekal be-
ránka vod hlave k vocaso. Vz Brt. N. p.
I. 309. Meč seče straně na obě. Anth. I.
3. vd. 34. — čím po čem. Mečem sekl po
šíji. Msn. Or. 142. — se čím oč. Protož
chceta se o ni slovy séci. Výb. I. 930.

Sekavec, vce, m. = chřástal polní. U Zá-
smuk. Šír. Pt.

Sekavka, y, f., pole. MzO. 1890. 129.

Sekavý, gern hauend. S. bába = červený
brouček, který prý seká nohy dětem, když
jsou večer u vody. U Bydž. Kšť.

Sekec, kce, m. = bití. Dostaneš s. Us.

Rjšk.

Sekera. Cf. Šrc. 145., Šf. III. 557., Vlšk.
409., 414., Mkl. Etym. 290. Sekera, Moravci
hůře: sekyra. Bl. 275. V Ev. olom. sekyra.
Sekyra také obecně v Čech. S. kolářské:
ličnice, rubačka, střihovačka, tesla. Wtr.
Obr. 588. Sekyrka Bourací, kladivová, R.
Smekal, lezecká, Steigerbeil, n. Spíše ho
musí utlouci n. dáti mu sekerou, než by
umřel (když se nemoc zlomí) Tkč. S. lesu
neuškodí bez tesu. Lpř. Kdo tone, s-ru sli-
buje a když vytáhneš, i topůrka líto.Ne-
chopě se s-ry, chaloupky nezroubíš. C. M.
124. Tupá s. bez drva zle se hodí. Cf. Kůň,
Bota. Sekera mente' rychle čteno zní: Sa-
kramente. Brt. — S. = dluh Udělal v ho-
spodě pěknou sekyru. U Kdýně. Rgl. —
Na Sekyře = jižní čásť Rakovníka, dříve
tam byl rybník Sekyra. Wtr. — S., y, m.,
os. jm. — S. Václ. J, 1815.—1875., lékár
a botanik. Vz Rk. Sl. — S. Jindř., naroz.
1839., katech. při gymn. v Praze.