Předchozí (664)  Strana:665  Další (666) |
|
|||
665
|
|||
|
|||
Sekeranka. Cf. Brm. IV. 2. 372., Odb.
path. III. 944. Sekeráš, e, m. = kyrysař. Mor. Brt. N.
p. 374 Sekerenka. Mor. a slov. Sl. spv. III.
110. Vz Sekera. Sekeřice, ves v Bydžovsku. Kšť.
Sekerka, pole u Mezic.
Sekerka, vz Sekeľa.
Sekérkovitý. S. makadla. Kk. Br. 4.
Sekerňák, a, m. = sekerník, Axtstreiter.
Šd. Sekernice = ženská, která si počíná
hrubě. Mor. Knrz. Sekerník, a, m. S-ci = oddíl hasičů.
Exc Sekeromlat, u, m. NZ. I. 59.
Sekerovitý = sekeře podobný. S. klín.
NA. Seklavý, holperig. Ssk.
Sekonda, y, í., v hudbě. S. malá, spodní,
vchní, zvětšená. Zv. Př. kn. I. 17., 19. Sekoucí přímka. NA. V. 4. Vz Sekati.
Sekret, u, m., z lat. odměšek. S. kožních
žlaz, Rm. II. 411, mléčných. Rm. II. 412 Sekretorický. S nervy. Osv. I. 230.
Seksom. Ej měla vdova s. fyksom fydr-
lom, drmlištom s. tři cery. Brt N. p. I. 68. Sekuciáš, e, m. = sekvestor? Na jiho-
vých. Mor. Brt. Sekulička, y, f. = sekulenka ? S. stří-
brná. Mor. Brt. Sekundář, e, m., vz Secundarius.
Sekvenid-es, a, m.
Sekvestrační, Sequestrations-. S. účet.
Pr. Sekyhuba, y, m., os. jm. Wtr. Obr. 87.
Sekyl, u, m. Aby sobě v sekyl mateř
ujebal; Jeb svú v sekyl mater zvyjebenou; Ať sobě v sekyl kurvu mateř ujebe (patrně eufemismus, nám nyní neznámý). Pam. VIII. 495. Sekyřička, vz Sekera.
Sekytský Miloslav. 1840. Jg. H 1. 625.
-sel náměstkovy živel složených s před-
ložkami příslovcí lašských, valaš. a uh.: dosel, posel, ztamodsel, až posadsel (= po- sud). Brt. D. 175., Brt. L. N. I. 224. — Cf. -sud (dod.). Selan, a, m., psí jm. Škd.
Selanka, vz Jg. Slnosť. 129., Idylla.
Selátko, a, n., vz Ssele.
Selatový = selecí. S. hody. Vm. exc.
Selce, e, n. = místo v Rakousích. —
S. = větší hospodářství od dědiny odlehlé, Meierhof Slov. Dbš. Obyč. 49. Vz Selo. Selecí, Ferkel-. Vz Sele, Sselecí, Sela-
tový. Seleczény Ferd. 1834. Vz Jg. H. i. 625.
Selekce, e, f., z lat. = sbírka. Us.
Selena, y, f. = jm. mysliv. feny. Škd.
Selhaní. Hom. opat. 214. a. 17.
Selhanka, y, f. = lež. Jrsk.
Selhaný, lügnerisch. Nov.
Selhati. — abs. To porovnání (srovnání)
selhává. Mus. Zemáky zełhaly (nepovedly se). Brt. D. 298. — komu (kdy kde) Abych vám neselhal. Us. Šd. Flinta mu selhala. Us. Při prvních slovech selhával mu hlas. Šbr. Přivítání mi selhalo na ja- |
zyce (nerad jsem ho vítal). Tbz. — čím.
Trojanský kuoň obrazem Minervy zelhal jest jiné. Výb. II. 647. Selibovský potůček v Písecku.
Selig Jos. Ant., hud. sklad. 18. stol. Srb
62. Selisko, a, m. — S. Anton., 1771. Jg.
H. 1. 625 -- S. Ferd, † 1786, praelat. Ib. O obou vz i v Jir. Ruk. II. 212. Sellisko, a, n. = sedlisko. Slov. Rr. Sb.
Sellner Jos. Vz Slavín č. 35. v příloze.
Sello, a, n. = sedlo. Slov. Rr. Sb.
Selma, y, f. = jm. feny. Škd.
Selo. Cf Selce (dod ).
Selský. S výšivky. Vz NZ. I. 4. nn.
Selun, a, m. = Solun. Dbš. Pm. 9.
Sem. Mkl. Etym. 297. Kudy sem, tudy
tam. Km.— Pozn. Sem sluší jediné místu, na kterém mluvící právě jest; mluvě o místě vzdáleném užívej tam . Voda se tam (do rybníka vede po trubách (šp. sem). Brt. S. 20. V Africe je tepleji, tam ptáci na zimu lítají. Km. — Sem tam = kořalka (žertem). Koupil si sem-tam. Us. u N. Bydž. Kšť. — Sěmo, vz List. fil. 1878. 208. — Semo tamo někteří říkají affeetantes archaismos, lépe říci: sem tam. Bl. 270. Semä = semeno. Slov. Vz násl.
Semáčko, a, n. Semáčkom označuje se
vždy semä kapustné; semienkom vždy ďa- telinové. Slov. Rr. Sb. Semäňák, u, m., Samenpflanze. Slov.
Rr. Sb. Semanice, e, f. = jetel na semeno. U Úboče.
Rgl. S. = strom na semena. Poráží-li se les, nechávají se s. stáťi, Ib. Rgl. Cf. Semenáč (dod). Semasiologie, e, f., řec. = nauka o vý-
znamu. Semeiografie, e, f., z řec. = známko-
pisectví, v hudbě označování zvuků notami. Rk. Sl. Semel, vz Kerýsek. Velký s., vz Špaček.
Hráti v s. Čítá se při tom: Semel, bis, ter, odtud jméno. Vz také Pjéček, Brt. Dt. 201. Semeli-us, a, m. — S. Matouš, kněz
luter., †1623. Vz Jg. H 1. 625, Jir. Ruk. II. 212 Semelka, y, m. a f. = kdo mnoho řečí
semele, tlachal. CT. Tkč. Semelo, a, n. = semel (špaček). Na mor.
Slov. Hrb. Semenáč = okurka na semeno. Us. Kšť.
— S. strom. Cf. Mateční (2. dod.), Semanice
(dod). Semeňák, u, m. = stromek ze semene
vyrostlý a nepřesazený; brambor a p. na semeno nechaný. Šd. Semenčí, n. = semýško. Mor. Brt. D.
150. Semenec, canopum. Sv. ruk. 322. Cf.
Rstp. 1364., Rosc. 115 Semenice = semenná jetelina. Mor. Šd.
Semeník, u, m. Vz Semenník. Rosc. 89.
— S., a, m. = modla. Hol. 185.
Semeníkový. S. dutina. Osv. VI. 50. Semeniti se = dostávati semeno, in den Samen gehen. Horvát. Šd.
Semenkář, e, m. = obchodník se semeny,
hl. se semenem lněným, Samenhändler, m. |
||
|
|||
Předchozí (664)  Strana:665  Další (666) |