665

Sekeranka. Cf. Brm. IV. 2. 372., Odb.
path. III. 944.

Sekeráš, e, m. = kyrysař. Mor. Brt. N.
p. 374

Sekerenka. Mor. a slov. Sl. spv. III.
110. Vz Sekera.

Sekeřice, ves v Bydžovsku. Kšť.

Sekerka, pole u Mezic.

Sekerka, vz Sekeľa.

Sekérkovitý. S. makadla. Kk. Br. 4.

Sekerňák, a, m. = sekerník, Axtstreiter.
Šd.

Sekernice = ženská, která si počíná
hrubě. Mor. Knrz.

Sekerník, a, m. S-ci = oddíl hasičů.
Exc

Sekeromlat, u, m. NZ. I. 59.

Sekerovitý = sekeře podobný. S. klín.
NA.

Seklavý, holperig. Ssk.

Sekonda, y, í., v hudbě. S. malá, spodní,
vchní, zvětšená. Zv. Př. kn. I. 17., 19.

Sekoucí přímka. NA. V. 4. Vz Sekati.

Sekret, u, m., z lat. odměšek. S. kožních
žlaz, Rm. II. 411, mléčných. Rm. II. 412

Sekretorický. S nervy. Osv. I. 230.

Seksom. Ej měla vdova s. fyksom fydr-
lom, drmlištom s. tři cery. Brt N. p. I. 68.

Sekuciáš, e, m. = sekvestor? Na jiho-
vých. Mor. Brt.

Sekulička, y, f. = sekulenka ? S. stří-
brná. Mor. Brt.

Sekundář, e, m., vz Secundarius.

Sekvenid-es, a, m.

Sekvestrační, Sequestrations-. S. účet.
Pr.

Sekyhuba, y, m., os. jm. Wtr. Obr. 87.

Sekyl, u, m. Aby sobě v sekyl mateř
ujebal; Jeb svú v sekyl mater zvyjebenou;
Ať sobě v sekyl kurvu mateř ujebe (patrně
eufemismus, nám nyní neznámý). Pam. VIII.
495.

Sekyřička, vz Sekera.

Sekytský Miloslav. 1840. Jg. H 1. 625.

-sel náměstkovy živel složených s před-
ložkami příslovcí lašských, valaš. a uh.:
dosel, posel, ztamodsel, až posadsel (= po-
sud). Brt. D. 175., Brt. L. N. I. 224. — Cf.
-sud (dod.).

Selan, a, m., psí jm. Škd.

Selanka, vz Jg. Slnosť. 129., Idylla.

Selátko, a, n., vz Ssele.

Selatový = selecí. S. hody. Vm. exc.

Selce, e, n. = místo v Rakousích. —
S. = větší hospodářství od dědiny odlehlé,
Meierhof Slov. Dbš. Obyč. 49. Vz Selo.

Selecí, Ferkel-. Vz Sele, Sselecí, Sela-
tový.

Seleczény Ferd. 1834. Vz Jg. H. i. 625.

Selekce, e, f., z lat. = sbírka. Us.

Selena, y, f. = jm. mysliv. feny. Škd.

Selhaní. Hom. opat. 214. a. 17.

Selhanka, y, f. = lež. Jrsk.

Selhaný, lügnerisch. Nov.

Selhati. — abs. To porovnání (srovnání)
selhává. Mus. Zemáky zełhaly (nepovedly
se). Brt. D. 298. — komu (kdy kde)
Abych vám neselhal. Us. Šd. Flinta mu
selhala. Us. Při prvních slovech selhával
mu hlas. Šbr. Přivítání mi selhalo na ja-

zyce (nerad jsem ho vítal). Tbz. — čím.
Trojanský kuoň obrazem Minervy zelhal jest
jiné. Výb. II. 647.

Selibovský potůček v Písecku.

Selig Jos. Ant., hud. sklad. 18. stol. Srb
62.

Selisko, a, m. — S. Anton., 1771. Jg.
H. 1. 625 -- S. Ferd, † 1786, praelat. Ib.
O obou vz i v Jir. Ruk. II. 212.

Sellisko, a, n. = sedlisko. Slov. Rr. Sb.

Sellner Jos. Vz Slavín č. 35. v příloze.

Sello, a, n. = sedlo. Slov. Rr. Sb.

Selma, y, f. = jm. feny. Škd.

Selo. Cf Selce (dod ).

Selský. S výšivky. Vz NZ. I. 4. nn.

Selun, a, m. = Solun. Dbš. Pm. 9.

Sem. Mkl. Etym. 297. Kudy sem, tudy
tam. Km.— Pozn. Sem sluší jediné místu,
na kterém mluvící právě jest; mluvě o místě
vzdáleném užívej tam . Voda se tam (do
rybníka vede po trubách (šp. sem). Brt. S.
20. V Africe je tepleji, tam ptáci na zimu
lítají. Km. — Sem tam = kořalka (žertem).
Koupil si sem-tam. Us. u N. Bydž. Kšť. —
Sěmo, vz List. fil. 1878. 208. — Semo tamo
někteří říkají affeetantes archaismos, lépe
říci: sem tam. Bl. 270.

Semä = semeno. Slov. Vz násl.

Semáčko, a, n. Semáčkom označuje se
vždy semä kapustné; semienkom vždy ďa-
telinové. Slov. Rr. Sb.

Semäňák, u, m., Samenpflanze. Slov.
Rr. Sb.

Semanice, e, f. = jetel na semeno. U Úboče.
Rgl. S. = strom na semena. Poráží-li se les,
nechávají se s. stáťi, Ib. Rgl. Cf. Semenáč
(dod).

Semasiologie, e, f., řec. = nauka o vý-
znamu.

Semeiografie, e, f., z řec. = známko-
pisectví, v hudbě označování zvuků notami.
Rk. Sl.

Semel, vz Kerýsek. Velký s., vz Špaček.
Hráti v s. Čítá se při tom: Semel, bis, ter,
odtud jméno. Vz také Pjéček, Brt. Dt. 201.

Semeli-us, a, m. — S. Matouš, kněz
luter., †1623. Vz Jg. H 1. 625, Jir. Ruk.
II. 212

Semelka, y, m. a f. = kdo mnoho řečí
semele, tlachal. CT. Tkč.

Semelo, a, n. = semel (špaček). Na mor.
Slov. Hrb.

Semenáč = okurka na semeno. Us. Kšť.

— S. strom. Cf. Mateční (2. dod.), Semanice
(dod).

Semeňák, u, m. = stromek ze semene
vyrostlý a nepřesazený; brambor a p. na
semeno nechaný. Šd.

Semenčí, n. = semýško. Mor. Brt. D.
150.

Semenec, canopum. Sv. ruk. 322. Cf.
Rstp. 1364., Rosc. 115

Semenice = semenná jetelina. Mor. Šd.

Semeník, u, m. Vz Semenník. Rosc. 89.

— S., a, m. = modla. Hol. 185.
Semeníkový. S. dutina. Osv. VI. 50.
Semeniti se = dostávati semeno, in den

Samen gehen. Horvát. Šd.

Semenkář, e, m. = obchodník se semeny,
hl. se semenem lněným, Samenhändler, m.