666

Seménkový krevel. NA. V. 489.

Semenný. S. živočichové, animaux sper-
matiques. Dk. Monad.

Semeno. Cf. Rosc. 91., Mllr. 27., 89.,
Rstp. 2060., Šf. III. 525.— Str. 304. b. sh.
str. 25.—26. od ,Jako säme — Šp., Č.' po-
lož za Dch. do ř. 31. Setí semen v zahra-
dách. Vz Kram Slov. 590. Oráč rozličná
seje semena. Št. Kn. š. 4. Jaké semäno,
taká úroda. LObz. XVI. 101. Svěcení semen.
Vz Zbrt. 161. — S. živočišné. S. mužské.
Št. Kn. š. 19., 25. Obtížný výtok semene,
bradyspermatisme, noční vytékání semene,
exoneirose. Exc. Výlev s-na. Slov. zdrav.
407. Je z Dobrého semene (zdráv). Us. Tkč.

— S. = chytrák. Tys s. U Kdýně. Rgl.
Semenoplodný, samenfähig. S. věk, dře-
vina, strom. Sl. les.

Semenovka, y, f. = rostlina na semeno.
Dmk. Č. 22. Vz Semenice.

Semenovod. Cf. Ott. IV. 677.

Semenovodný, samenausführend.

Semenožilec, lce, m, Samenthierchen,
Spermatozoon, n. Rk.

Semenožravec, vce, m., Samenfresser,
m. Nz.

Semenožravý, samenfressend. S. zvíře.
Sl. les.

Semenožrout, a, m , spermophagus, brouk.
Vz Kk. Br. 276.

Semestralní = pololetní. S. vysvědčení.
Us.

Semetín, a, m. = samota a les u Vse-
tína. Vck.

Semhle, vz Semle (dod.).

Semiačko, a, n = seménko. Slov. Rr.
Sb , Phľd. VI. 22., Koll. Zp. I. 189.

Semian Michal, 1741.—1810 , kněz. Vz
Jir. Ruk. II. 212., Jg. H. 1. 625,, Šb. Dj. ř.
287.

Semice od Semý. Pal. Rdh. I. 136.

Samicirkularní čára. Vnč. 48.

Semienkár, a, m. = seménkář. Slov.
ZObz. XXIV. 77.

Semienko, a, n. S. rozumí sa vždy ďa-
telinové. Vz Semáčko. Slov. Rr. Sb.

Semík, a, m., os. jm. Arch. IV. 381.,
D. ol. VI. 703.

Semikubický, semicubisch. S. parabola.
Vnč. 37., Stč. Zem. 70.

Semín, ves, od Semy. Pal. Rdh. I. 136.

— S. Jan z Turnova, dekan, † 1582. Vz
Jir. Ruk. II. 213.

Seminář chlapecký, Bor., právnický (při
fakultě právnické od r. 1873.). Pdl. Cf. o s.
Ott. II. 26. nn.

Seminarista, y, f., Seminarist, m. Us.
Pdl.

Seminarní, Seminar-. S. cvičení, práce.
Us. Pdl.

Seminářský, Seminar-, S. strava (skrov-
ná), budova, zahrada. Us.

Semínko. V S-ku, mlýn u Kostelce n. L.

Semínkový, Samen . S. sloh rudy. Frč.

Semiotický, semiotisch. S. či známková
paměť. Dk. P. 81.

Semíší, n. = semeno veliké plevele, které
se ze zvětého obilí cúdí. Mor. Brt., Vck.

Semitský, semitisch. S. národové. J. Lpř.

Semkaj = sem. Brt. D. 175.

Semknouti řady, die Reihen schliessen.
Rgl.

Semknutí, Anschliessung, f. Cvičení
cviku s-tím a rozptýlením. S. N. XI. 90.

Semknutý; -ut, a, o, geschlossen. Ruce
křečovitě s-té. Šbr.

Semlárka, y, f., Hanfsalz, n. (ve Věličce).
Hř.

Semle, semhle, hieher. Dej to s. Us.
Holk.

Semleti. — abs. Máme na mlýnoch a
němožem zemleť. Slez. Šd. — komu nač.
Pámbu mu zemlel na hody (podařilo se mu).
Mor. Šd., Rgl. — koho. Ty ho zemlely
(vytloukly mu; pomluvily). Us. Vrů. —
jak (koho čím). Len mi zomel bez mýta.
Sl. ps. Šf. I. 59. Všetkých vás tu zmelu
na kašu; Kyjem na prach ho zemlel. Dbš.
Sl. pov. III. 61., 77. — kam. Žaludok
všecko troví, čo zuby zemelú do něho.
Slov. Tč.

Semlíti, vz Semleti.

Semné, ého, n. Arch. VIII. 392.

Semný, diesseitig. Loos.

Semoj = sem. Laš. Brt. D.

Semotáč, e, m. = šněrování. U Domažl.
Rgl.

Semotam = šněrovačka. V Plzeň. Otm.
Vz Sen (konec).

Semotavý = kývavý, schaukelnd. Slov.
Rr. Sb.

Semotiť, hin und her gehen. Slov. Ssk.

Semovice od Semy. Pal Rdh. I. 134,
136.

Semýší, n., vz Semíší. Val. Vck.

Semýško, a, n. = drobné semeno zvl.
plevele. Mor. Brt. D. 150.

Sen. Cf. stran skloňování Db. Lehrge-
bäude der böhm. Sprache 29., 169., 174.
V MV. nepravá glossa. Pa. 46. — Mkl. Etym.
338. S. = spaní. Ve sně. Zrcd. 11. b., Kat.
887. Snu a ze sna. Gb. Ml. 74. Ve snách.
Výb. II. 1593. (V.). S. ma koná (překo-
nává). Slov. Rr. Sb. Ja tebe (tobě) na s.
príndem (ve spaní). Sl. ps. 67. Zdá se mi
ve snu. Č. Kn. š. 205. Na věčný s. se ubí-
rati. Pal. Rdh. I. 63. Když první sen míti
počal. Pož. 28. Jehož bieše vieďal ve sně;
Uzře ve sně tři bohyně; Ješto se j'ma ve
sně dálo. Alx.V. v. 918., 736., 768. (HP.
23 , 18, 19.). Viděti něco ve snu. Kat. 886.
Často pravým snem nemohúc pro ně (děti)
usnúti. Št. Kn. š. 69. A ten starosta mrt-
vým snem tak poražen, ež jeho nikde až
do smrti nemohl vzbuditi. Pass. Sladký s.
bezstarostnému. Bž. — S. = ten stav, když
atd., das Träumen. S. živý, těkavý. Dk. P.
102., horečný. Zr. Amis. Ukázal se mi ve
sně muž; Ve sně dáno mu viděti; Viděl
ve snách ženu; Měl zjevení ve snách. Výb.
I. 266., 1164., II. 939., 941. Jako Farao ve
sně viděl. Zjev. sv. Brig. Počel mysliti, ve
sně-li sě toto jemu děje čili na jevě. Pass.
mus. 366. V noci ve sně trpěla sem. Sv.
ruk. 177. — S. = vidění, Traumgesicht, n.
Sny na pátek a na neděli jistě se vyplní;
Co znamenají sny a jak je vykládati?; Jak
lze zlý sen neškodným učiniti?; Kdo, jak
se ráno probudí, hned do okna pohledne,
zapomene všecky sny. Mus. 1853. 484., 471.,



	666

	Seménkový krevel. NA. V. 489. Semenný. S. živočichové, animaux sper- matiques. Dk. Monad. Semeno. Cf. Rosc. 91., Mllr. 27., 89., Rstp. 2060., Šf. III. 525.— Str. 304. b. sh. str. 25.—26. od ,Jako säme — Šp., Č.' po- lož za Dch. do ř. 31. Setí semen v zahra- dách. Vz Kram Slov. 590. Oráč rozličná seje semena. Št. Kn. š. 4. Jaké semäno, taká úroda. LObz. XVI. 101. Svěcení semen. Vz Zbrt. 161. — S. živočišné. S. mužské. Št. Kn. š. 19., 25. Obtížný výtok semene, bradyspermatisme, noční vytékání semene, exoneirose. Exc. Výlev s-na. Slov. zdrav. 407. Je z Dobrého semene (zdráv). Us. Tkč. — S. = chytrák. Tys s. U Kdýně. Rgl. Semenoplodný, samenfähig. S. věk, dře- vina, strom. Sl. les. Semenovka, y, f. = rostlina na semeno. Dmk. Č. 22. Vz Semenice. Semenovod. Cf. Ott. IV. 677. Semenovodný, samenausführend. Semenožilec, lce, m, Samenthierchen, Spermatozoon, n. Rk. Semenožravec, vce, m., Samenfresser, m. Nz. Semenožravý, samenfressend. S. zvíře. Sl. les. Semenožrout, a, m , spermophagus, brouk. Vz Kk. Br. 276. Semestralní = pololetní. S. vysvědčení. Us. Semetín, a, m. = samota a les u Vse- tína. Vck. Semhle, vz Semle (dod.). Semiačko, a, n = seménko. Slov. Rr. Sb , Phľd. VI. 22., Koll. Zp. I. 189. Semian Michal, 1741.—1810 , kněz. Vz Jir. Ruk. II. 212., Jg. H. 1. 625,, Šb. Dj. ř. 287. Semice od Semý. Pal. Rdh. I. 136. Samicirkularní čára. Vnč. 48. Semienkár, a, m. = seménkář. Slov. ZObz. XXIV. 77. Semienko, a, n. S. rozumí sa vždy ďa- telinové. Vz Semáčko. Slov. Rr. Sb. Semík, a, m., os. jm. Arch. IV. 381., D. ol. VI. 703. Semikubický, semicubisch. S. parabola. Vnč. 37., Stč. Zem. 70. Semín, ves, od Semy. Pal. Rdh. I. 136. — S. Jan z Turnova, dekan, † 1582. Vz Jir. Ruk. II. 213. Seminář chlapecký, Bor., právnický (při fakultě právnické od r. 1873.). Pdl. Cf. o s. Ott. II. 26. nn. Seminarista, y, f., Seminarist, m. Us. Pdl. Seminarní, Seminar-. S. cvičení, práce. Us. Pdl. Seminářský, Seminar-, S. strava (skrov- ná), budova, zahrada. Us. Semínko. V S-ku, mlýn u Kostelce n. L. Semínkový, Samen . S. sloh rudy. Frč. Semiotický, semiotisch. S. či známková paměť. Dk. P. 81. Semíší, n. = semeno veliké plevele, které se ze zvětého obilí cúdí. Mor. Brt., Vck. Semitský, semitisch. S. národové. J. Lpř. Semkaj = sem. Brt. D. 175.	Semknouti řady, die Reihen schliessen. Rgl. Semknutí, Anschliessung, f. Cvičení cviku s-tím a rozptýlením. S. N. XI. 90. Semknutý; -ut, a, o, geschlossen. Ruce křečovitě s-té. Šbr. Semlárka, y, f., Hanfsalz, n. (ve Věličce). Hř. Semle, semhle, hieher. Dej to s. Us. Holk. Semleti. — abs. Máme na mlýnoch a němožem zemleť. Slez. Šd. — komu nač. Pámbu mu zemlel na hody (podařilo se mu). Mor. Šd., Rgl. — koho. Ty ho zemlely (vytloukly mu; pomluvily). Us. Vrů. — jak (koho čím). Len mi zomel bez mýta. Sl. ps. Šf. I. 59. Všetkých vás tu zmelu na kašu; Kyjem na prach ho zemlel. Dbš. Sl. pov. III. 61., 77. — kam. Žaludok všecko troví, čo zuby zemelú do něho. Slov. Tč. Semlíti, vz Semleti. Semné, ého, n. Arch. VIII. 392. Semný, diesseitig. Loos. Semoj = sem. Laš. Brt. D. Semotáč, e, m. = šněrování. U Domažl. Rgl. Semotam = šněrovačka. V Plzeň. Otm. Vz Sen (konec). Semotavý = kývavý, schaukelnd. Slov. Rr. Sb. Semotiť, hin und her gehen. Slov. Ssk. Semovice od Semy. Pal Rdh. I. 134, 136. Semýší, n., vz Semíší. Val. Vck. Semýško, a, n. = drobné semeno zvl. plevele. Mor. Brt. D. 150. Sen. Cf. stran skloňování Db. Lehrge- bäude der böhm. Sprache 29., 169., 174. V MV. nepravá glossa. Pa. 46. — Mkl. Etym. 338. S. = spaní. Ve sně. Zrcd. 11. b., Kat. 887. Snu a ze sna. Gb. Ml. 74. Ve snách. Výb. II. 1593. (V.). S. ma koná (překo- nává). Slov. Rr. Sb. Ja tebe (tobě) na s. príndem (ve spaní). Sl. ps. 67. Zdá se mi ve snu. Č. Kn. š. 205. Na věčný s. se ubí- rati. Pal. Rdh. I. 63. Když první sen míti počal. Pož. 28. Jehož bieše vieďal ve sně; Uzře ve sně tři bohyně; Ješto se j'ma ve sně dálo. Alx.V. v. 918., 736., 768. (HP. 23 , 18, 19.). Viděti něco ve snu. Kat. 886. Často pravým snem nemohúc pro ně (děti) usnúti. Št. Kn. š. 69. A ten starosta mrt- vým snem tak poražen, ež jeho nikde až do smrti nemohl vzbuditi. Pass. Sladký s. bezstarostnému. Bž. — S. = ten stav, když atd., das Träumen. S. živý, těkavý. Dk. P. 102., horečný. Zr. Amis. Ukázal se mi ve sně muž; Ve sně dáno mu viděti; Viděl ve snách ženu; Měl zjevení ve snách. Výb. I. 266., 1164., II. 939., 941. Jako Farao ve sně viděl. Zjev. sv. Brig. Počel mysliti, ve sně-li sě toto jemu děje čili na jevě. Pass. mus. 366. V noci ve sně trpěla sem. Sv. ruk. 177. — S. = vidění, Traumgesicht, n. Sny na pátek a na neděli jistě se vyplní; Co znamenají sny a jak je vykládati?; Jak lze zlý sen neškodným učiniti?; Kdo, jak se ráno probudí, hned do okna pohledne, zapomene všecky sny. Mus. 1853. 484., 471.,