667

1855. 50., 51. S. o veliké kalné vodě zna-
mená klevety. Us. Kdo jda spat, sní kousek
chleba, bude míti krásný s. U Kr. Hrad.
Kšť Starší vaši sny sníti budú. Ev. olom.
149. Sen — pěna jen, Träume sind Schäume.
Dch. — S. = myšlénka nepodstatná atd.
První lásky sen. Čch. Bs. 71. S. života.
Mcha. Máj. 5. vyd. 12.

-seň, přípona: píseň (= pêsnB, sr. pěti,
pěji). Gb. Ml. I. 59.

Sěn = ten. Sv. ruk. Al. 1313. a NA. 423.
Vz Sien. S. (sbnb) vyhynulo. Gb, Ml. II 87.

1. Sena. Cf. Rstp. 453., 454., Mllr. 29.,
Hg. 89.

Senák, a, m. = senař. 1559.

Senaný = senný. S. vůz. Slov. Sb. sl.
ps. I. 102.

Senařiti = obchod se senem míti, Heu-
handel treiben. Us. Tkč.

Senárna, y, f., Heumagazin, n. Šd.

Senařství, n., Heuhandel, m. Us. Tkč.

Senat římský. Vz Vlšk. 58., 64.

Seňavka, y, f. = řeka na Slov. Phľd

I. 1. 20.

Seňavý = senaný. S. vôz. Slov. Dbš
Sl. pov. VIL 15

Senco, a, n. = seno. Slov. Orl. II. 15.,
Zbr. Báj. 53.

Senečko, vz Seno (zdrobn ). Pk. Ps. 14.

Senešal, a, m. = stolník, senescalus, da-
pifer, Truchses, dvorní hodnostář. Vz Ott.

II. 611.

Senice na Mor. (asi u Olom.). Vz Pří-
kazy. Seničtí prodali jarmarky za pecen
chleba a ještě prý dostanou půl pecnu na-
zpátek. Vz Sbtk. Krat. h. 203.

Seníčko, a, n., vz Seno.

Seník. V MV. pravá glossa. Pa. 24. —
S. = zhlavec (polštář) senem naplněný. Val.
Vck.

Seniny, pl., f. = trusky sena. Brt. D.
264.

Senioratní soustava. Vz Seniorat.

Seňm = sněm. Na senmích. 14. stol. D.
Gesch. 186.

Senmu, zastr. gt. k: sněm. Vz toto (i dod.).
a předcház.

Senmúti = sejmouti, sníti. Když se
spolu nerovní senmú. Št. Kn. š. 64., 31.,
142. 204. a j.

Sennový. Š. listí. Vz KP. VI. 376.

Senný, Heu-. S. hodnota krmiva. NA. IV
94. S. květ, flos foeni. ZN. — S., Traum-,
Schlaf-. Když v noci s. chvíle bieše. Výb.
I. 1163.

Seno. Cf. Mkl. aL. 263., List. fil. 1878.
208., Mkl. Etym. 294, Km. 1885. 6. S. ze-
lené, hnědé, lisované. NA. IV. 85., 86. Jak
na sena, tak na žně (počasí); Dali mu ko
láčů, masa atd. jako sena (mnoho). ČT.
Tkč. Bylo to v sena (= v sena dělání).
Us. Brt. Bylo to o senách (když se seno
seče). Us. Cf. D. Lhrg. 191. S. nevysušené
doma zeštíplaví. Slez. Šd Je to hlupec,
aby seno žral, Us. Tč. Málo sena v ku-
pách, málo peněz v rukách. Us Sd. Kd)ž
se urodí zelí, seno se zkazí. Na Vsacku.
Vck. Seno nes (čti zpět). Brt. — S. řecké,
foenum graecum, Byl. 15. stol., melilotum,
14. stol., Mllr. 107., velbloudí. Mllr. 57.

Senon, u, m. Krč. G. 732.

Senosek, a, m. = chřástal polní. Šír Pt.

Senovací stroj (obrací seno na lukách).
NA. IV. 85.

Sensalné, ého, n, Sensarie, f. Rk.

Sensitivní, sensitiv. S. nerv. Osv. I. 144.,
Dk P. 5.

Sensualní = smyslový, Sinnes-. S. nervy.
Dk. P. 8.

Sententialní, sententiosní=průpovědný.
S. sloh. S. N. XI. 81.

Senteutiari-us, a, m. = úředník sesta-
vující nálezy. Mtc. XV. 303.

Sep. Cf. Mkl. Etym. 334. b. - S., a, m.

= Josef. U Kdýně. Rgl.

Separační, Separations-. S. choutky,
Mus., protokoll. Bor. 501.

Sepeši Jan Mich., Slovák, farář, f 1810.
Jg. H. 1. 625.

Sepiati, vz Sepnouti.

Sepisování, vz Spisování.

Sepisovatel, e, m , der Aufsetzer, Con-
cipist. Lpř.

Sepisovati, vz Sepsati.

Sepkavo = klusavě. Slov. Phľd. X. 9.

Seplývati, vz Splývati.

Sepnouti. — S. ruce. Pass. mus. 408.
Co mysl mi spíná. Kká. Vozy spínati, an-
koppeln. Dch. — čím. Něco šrouby s. ZČ.
Drva úžemi (houžvemi). Rkk. 19. Myšlénky
těkající spjal přísné pravdy otěží. Osv. VI.
463. — se čím kde. Burných vichrů vzte-
kem vrcholy se sosen spínají nad pro-
pastmi. Och. Bs. 61. — kde. Ruce na pr-
sou. Hdk. Až se budeš po zemi spínati,
winden. Sš. P. 561. — kam. Kůň se na
vrata spíná. Sš. P. 296. —jak. Koně s du-
potem a ržením se zpínali. Koll. III. 236.
Jako jelen ruče se zpjal. Hdk. Kůň se spí-
nal pánem, bäumte sich. Val. Brt. Zoufale
spínali ruce. Hrts. — co več. Někoho
v okovy s. Kyt. Údy v pouto s. Vrch. —
co komu. Sen jí víčka spjal. Vrch. — co
k čemu: ruce k modlitbě. Vrch. — se po
čem: po rúži. Us. Šd. Zpínal sa po jabku
a spadl. Brt. D. 301. — se nad čím. Nad
Čechy se zpínali a utiskali jazyk český.
Let. 12.

Seprati co. Seper to ďas. Us. Tč. — se
jak: na nože. Šml.

Sepření, Stütze, f. S. stěn dutého no-
sníku. Pel. 76. — S. v právn. Učiň s. Výb.
II. 516. Do konečného s. Arch. VII. 402.

Sepříti co. S. stěny nosníku mezi sebou,
stützen. Pcl. 76. -- se jak. Spíral se do
duše. Us. Brt. — se čeho. A již se toho
spírá Vlk (tomu odpírá). NB. Tč. 18.

Sepsání krajův atd.

Sepsati co jak: v přehledný celek. J. Lpř.

— kam. Dluh mezi své dluhy. NB. Tč.
46. Co utratíš, to spiš sobě na dvě ceduli.
Vš. 99. — co komu. Musela by sem
chovať pisařička, aby mně spisoval falešne
slovečka. Sš. P. 226. — co čím. činí krovy
cedrové a zpisuje je červené barvy mastí
(pingit). BO. Jer. 22.

Sepse, e, f., sepsis. Vz Slov. zdrav.
Sepseti. Zdravie n. zbožie ztratiec se-
psejí. 14. stol. Mus. 1884. 32.



	667

	1855. 50., 51. S. o veliké kalné vodě zna- mená klevety. Us. Kdo jda spat, sní kousek chleba, bude míti krásný s. U Kr. Hrad. Kšť Starší vaši sny sníti budú. Ev. olom. 149. Sen — pěna jen, Träume sind Schäume. Dch. — S. = myšlénka nepodstatná atd. První lásky sen. Čch. Bs. 71. S. života. Mcha. Máj. 5. vyd. 12. -seň, přípona: píseň (= pêsnB, sr. pěti, pěji). Gb. Ml. I. 59. Sěn = ten. Sv. ruk. Al. 1313. a NA. 423. Vz Sien. S. (sbnb) vyhynulo. Gb, Ml. II 87. 1. Sena. Cf. Rstp. 453., 454., Mllr. 29., Hg. 89. Senák, a, m. = senař. 1559. Senaný = senný. S. vůz. Slov. Sb. sl. ps. I. 102. Senařiti = obchod se senem míti, Heu- handel treiben. Us. Tkč. Senárna, y, f., Heumagazin, n. Šd. Senařství, n., Heuhandel, m. Us. Tkč. Senat římský. Vz Vlšk. 58., 64. Seňavka, y, f. = řeka na Slov. Phľd I. 1. 20. Seňavý = senaný. S. vôz. Slov. Dbš Sl. pov. VIL 15 Senco, a, n. = seno. Slov. Orl. II. 15., Zbr. Báj. 53. Senečko, vz Seno (zdrobn ). Pk. Ps. 14. Senešal, a, m. = stolník, senescalus, da- pifer, Truchses, dvorní hodnostář. Vz Ott. II. 611. Senice na Mor. (asi u Olom.). Vz Pří- kazy. Seničtí prodali jarmarky za pecen chleba a ještě prý dostanou půl pecnu na- zpátek. Vz Sbtk. Krat. h. 203. Seníčko, a, n., vz Seno. Seník. V MV. pravá glossa. Pa. 24. — S. = zhlavec (polštář) senem naplněný. Val. Vck. Seniny, pl., f. = trusky sena. Brt. D. 264. Senioratní soustava. Vz Seniorat. Seňm = sněm. Na senmích. 14. stol. D. Gesch. 186. Senmu, zastr. gt. k: sněm. Vz toto (i dod.). a předcház. Senmúti = sejmouti, sníti. Když se spolu nerovní senmú. Št. Kn. š. 64., 31., 142. 204. a j. Sennový. Š. listí. Vz KP. VI. 376. Senný, Heu-. S. hodnota krmiva. NA. IV 94. S. květ, flos foeni. ZN. — S., Traum-, Schlaf-. Když v noci s. chvíle bieše. Výb. I. 1163. Seno. Cf. Mkl. aL. 263., List. fil. 1878. 208., Mkl. Etym. 294, Km. 1885. 6. S. ze- lené, hnědé, lisované. NA. IV. 85., 86. Jak na sena, tak na žně (počasí); Dali mu ko láčů, masa atd. jako sena (mnoho). ČT. Tkč. Bylo to v sena (= v sena dělání). Us. Brt. Bylo to o senách (když se seno seče). Us. Cf. D. Lhrg. 191. S. nevysušené doma zeštíplaví. Slez. Šd Je to hlupec, aby seno žral, Us. Tč. Málo sena v ku- pách, málo peněz v rukách. Us Sd. Kd)ž se urodí zelí, seno se zkazí. Na Vsacku. Vck. Seno nes (čti zpět). Brt. — S. řecké, foenum graecum, Byl. 15. stol., melilotum, 14. stol., Mllr. 107., velbloudí. Mllr. 57.	Senon, u, m. Krč. G. 732. Senosek, a, m. = chřástal polní. Šír Pt. Senovací stroj (obrací seno na lukách). NA. IV. 85. Sensalné, ého, n, Sensarie, f. Rk. Sensitivní, sensitiv. S. nerv. Osv. I. 144., Dk P. 5. Sensualní = smyslový, Sinnes-. S. nervy. Dk. P. 8. Sententialní, sententiosní=průpovědný. S. sloh. S. N. XI. 81. Senteutiari-us, a, m. = úředník sesta- vující nálezy. Mtc. XV. 303. Sep. Cf. Mkl. Etym. 334. b. - S., a, m. = Josef. U Kdýně. Rgl. Separační, Separations-. S. choutky, Mus., protokoll. Bor. 501. Sepeši Jan Mich., Slovák, farář, f 1810. Jg. H. 1. 625. Sepiati, vz Sepnouti. Sepisování, vz Spisování. Sepisovatel, e, m , der Aufsetzer, Con- cipist. Lpř. Sepisovati, vz Sepsati. Sepkavo = klusavě. Slov. Phľd. X. 9. Seplývati, vz Splývati. Sepnouti. — S. ruce. Pass. mus. 408. Co mysl mi spíná. Kká. Vozy spínati, an- koppeln. Dch. — čím. Něco šrouby s. ZČ. Drva úžemi (houžvemi). Rkk. 19. Myšlénky těkající spjal přísné pravdy otěží. Osv. VI. 463. — se čím kde. Burných vichrů vzte- kem vrcholy se sosen spínají nad pro- pastmi. Och. Bs. 61. — kde. Ruce na pr- sou. Hdk. Až se budeš po zemi spínati, winden. Sš. P. 561. — kam. Kůň se na vrata spíná. Sš. P. 296. —jak. Koně s du- potem a ržením se zpínali. Koll. III. 236. Jako jelen ruče se zpjal. Hdk. Kůň se spí- nal pánem, bäumte sich. Val. Brt. Zoufale spínali ruce. Hrts. — co več. Někoho v okovy s. Kyt. Údy v pouto s. Vrch. — co komu. Sen jí víčka spjal. Vrch. — co k čemu: ruce k modlitbě. Vrch. — se po čem: po rúži. Us. Šd. Zpínal sa po jabku a spadl. Brt. D. 301. — se nad čím. Nad Čechy se zpínali a utiskali jazyk český. Let. 12. Seprati co. Seper to ďas. Us. Tč. — se jak: na nože. Šml. Sepření, Stütze, f. S. stěn dutého no- sníku. Pel. 76. — S. v právn. Učiň s. Výb. II. 516. Do konečného s. Arch. VII. 402. Sepříti co. S. stěny nosníku mezi sebou, stützen. Pcl. 76. -- se jak. Spíral se do duše. Us. Brt. — se čeho. A již se toho spírá Vlk (tomu odpírá). NB. Tč. 18. Sepsání krajův atd. Sepsati co jak: v přehledný celek. J. Lpř. — kam. Dluh mezi své dluhy. NB. Tč. 46. Co utratíš, to spiš sobě na dvě ceduli. Vš. 99. — co komu. Musela by sem chovať pisařička, aby mně spisoval falešne slovečka. Sš. P. 226. — co čím. činí krovy cedrové a zpisuje je červené barvy mastí (pingit). BO. Jer. 22. Sepse, e, f., sepsis. Vz Slov. zdrav. Sepseti. Zdravie n. zbožie ztratiec se- psejí. 14. stol. Mus. 1884. 32.