668

Septenar, u, m. S, trochejský, iambický.
Dk. Poet 267., 271

Septický = hnilobný, septisch. S. cho-
roby. SP. II. 250.

Sequenid-es, a, m. S. Jiří, děkan 1613.
Vz Jir. Ruk II. 213

Sequentionari-us, u, m , ruk. kapitoly
pražské. Vz Jir. Mor. 19

Ser, u, m. = sýr. Na Hané.

Seřad, u, m., Ralliirung Čsk.

Seřaditi co k čemu: žáky k průvodu.
Us Dch. — co jak več: všecky bytosti
dle znaků ve skupiny. Osv. I 45

Seřadování, vz Seřadění. Mus., Šim.

Serafa = žirafa. Brm. I. 3. 191

Serbinka, y, f., Serbin, f. Hol. 413.

Serbowka, y, f. = literarní spolek luži-
ckých studentů r. 1846. v Praze založený.
Vz Slov sborn. VI. 23.—24.

Seřezati co kde: nad kořenem. Pdl.

Sericibn, u, m., v lučbě. Cf. Rm. I. 470.

Seřídlý, schütter, klein geworden. S.
počet žáků. Dch.

Serin, u, m., v lučbě. Cf. Rm. I. 470.

Seriplanka, y, m. = dřistač, cacator.
Slov. Bern.

Seřítiti, zusammenstürzen. S. se v roz-
valiny. Kyt. 1876. 81.

Seřízení, n , Einrichtung, f, Apparat, m.
Dch.

Seřízený; -en, a, o, geordnet.

Seříznouti, vz Seřezati.

Sermon. S-ny jim vykládal. Let. 279.

Serňák, a, m. = srnec. Slez. Sláma. Putov.
278.

Serpentinello, a, n. = v 16. a 17. stol.
hrubá střelba s malým kalibrem, Scharfe-
tinte. S. N. XI. 142.

Serpentinový, Serpentin- S. kámen. Mus.
1880. 371.

Serpucha, y, f. S. barviarská = srpek
barvířský, serratula tinctoria, rostl. Slov.
Let. Mt sl. VIII. 1. 26.

Ser-um, a, n , v lučbě. Vz Štk. Poč. 592.

Servallovice, e, f. = sarvallová kůže,
Servallfell, n. Šp.

Servání, n., Handgemenge, n. Dch.

Servaný; -án, a, o, abgerissen, zerfetzt.
S šaty. Vrch.

Servatečnosť, i, f. = syrovátečnosť. Slov.
Bern.

Servatečný = syrovátečný. Slov. Bern.

Servati co kde. Řízu pod pasem serval.
Vrch. — jak. S. něco v (na) kusy. S-li
se jako psi. Šd., Kká.

Sesvátka = syrovátka. Slov. Bern.

Servétek, tku, m = bílý lněný šátek na
hlavu, weisses Kopftuch. Na Vsacku. Vck

Service ve vojenství = souhrn věcí, jichž
se vojínovi ve vojárně n. v ležení mimo
žold, chléb, zbraň a výstroj dostává: to-
pivo, svítivo, sláma. S. N. XI. 142.

Servít. Hovno neber do servítu (nemazli
se se sprosťákem) Čce. Tkč.

Servítkový, Servietten-. S. haluška, Pud-
ding. Slov. Bern.

Servituta, y, f. = služebnosť, Servitut, f.

Servus = přední placený služebník úřední
městský, místy byl zván konšelský. Vz Wtr.
Obr. 684.

Serypatka, y, f = zadek saní (obyč.
deska, na níž se může státi). Val. Vck.,
Brt. D. 264.

Sesáček, čku, m , Saugrüssel, m. S. mo-
týlí. Kk. Mot. 4.

Sesádleti = ztučněti. Hdk. Př. 45.

Sesadlo, a, n., Saugwerkzeug, n. Rk.

Sesam. Vz Rstp. 1212., Rk. Sl., S. N.

Sesamovitý S. rostliny. Vz Rstp. 1210.

Sesamový, Sesam-. S. lusk. Lpř.

Sesban, sesbana, sesbania, Sesbanie, f.
Rstp. 375.

Sesdati = oddati (koho s kým), copu-
liren. Us. Rjšk.

Sesed, Absitz, m.

Seseděný. Z té cesty jsem samým se-
děním už celý s-ný. Mor. Šd.

Sesek. Sequ. 364., Bhm. 40., B. mik.
Cant. 4.

Sesekati, vz Zsekati. — koho. Arch
III. 61., Dač. I. 92., P. sob. 165., 167. —
kdy. V trhový den kdo zseká, ruky zbaven
buď. Brikc. Jir. XLVII 6. — kde. I zsekl
jej v rychtářově domu. Pč. 45 — koho
za koho. Nenechám, radši za ňu tři vo-
jáky zosekám. Sš P. 181. — co jak. Ten
to pěkně sesekal (= špatně to provedl). Us.
Kšť.

2. Sesel. Cf. Rstp. 729.

Seselovitý. S. rostliny Vz Rstp. 701.,
724.

Sesésti se = sesednouti se. Laš. Tč.

Seshora. Cf. Gb. Mi. II. 132.

Seschnouti. — abs. I seschne země.
BO. Zsechla jest moc má; Kosti mé zsechly,
Sěno zsechlo jest. Ž. wit. 21 16,101 4,
128 6. — kde. Travička na jeho hrobě
zeschla. Sk. — se odkud s čím Seschla
se ze Smečna s prstenem = utekla, zmizela.
Us.

Sesílení těla, Us , moci královské, Šmb ,
proudu elektrického. Us. Pdl.

Sesílený; -en, a, o, verstärkt. Vojsko
sedmi pluky s-né.

Sesíliti hlas. BR II. 288 a. — se kde
čím. V hudbě sesilují se tóny slabé reso-
nancí. Mj

Sesilka, y, f. S. t (sesilující hláska) Šf.
Strž II. 414.

Sesinalý = zsinalý. S. rty. Us. Pdl., Tč.

Sesivělý, zsivělý = kdo se sivým stal.
S. rty, Ntr., hlava. Hdk., Zkrs

Sesivěti = sivým se státi. Hdk. Př. 4

Seskoční plachta, Sprungtuch, n. (bei
Feuersbrunst) Dch.

Seskok, u, m., Absprung, m. Rgl.

Seskřupati, vz Zeskřupati.

Seskupený; -en, a, o, gruppirt. Domy
kolem kostela s-né. Np.

Seskupiti, gruppiren. Představy její s-ly
se v jasný obraz Hrts. Společnost s-la se
kolem čtenáře myšlének. Kutn

Seslabování samohlásek. Cf. Mkl. aL.
198.

Sesladlý, ganz süss geworden. Us. Šd.

Sesládnouti, ganz süss werden. Us. Šd.

Sesladovati = v slad přeměniti. S. ječmen.
KP. V 228, Zpr. arch. VII. 59.

Seslař, e, m. = kdo dělá sesle, Sessel-
macher, m. Melichar. Děj. Unoště. 2.