Předchozí (668)  Strana:669  Další (670) |
|
|||
669
|
|||
|
|||
Seslaný; -án, a, o, herabgeschickt. Od
Boha s-ný. Seslička, vz Sesle.
Seslíknouti = svléci. Us. Bkř.
Seslohovaný ; -án, a, o, stilisirt. Žádosť
dobře s-ná. Šd. Seslohovati, stilisiren. Žádosť svou dobře
s. Šd. Seslovaniti se = poslovaniti se. Šd.
Seslovenčený; -en, a, o, ins Slovenische
übersetzt. S. N. III. 627. Sesmýkati, sesmykovati. Šd.
1. Sesnouti. — abs. A tak zesnuli. Hus
II. 60. Převrátivše se zesnuli. Pass. mus. 365. Když všichni zesnuli. Kat. 40 Zlí ze- snú a dobří sě vzdřiemí. Št. Ř. 231. a. — jak. Mrtví nezhynuli, ale libě z-li. BR. II. 695. Sladkým snem jsem zesnula. Leg. Mnč. R. 22. Přijide k nim, ani hořem zesnuli. Drk. Mus. 1888. 333. Sesoustřediti, centralisiren. S. rozptý-
lené síly. Koll. III. 45. Sesouti co: dědictví (vyplatiti a tak
práva k němu nabyti). Každý zástavu ssúti a zaplatiti móž. Vš. 215. Cf. Ssutí. Výb. I. 979. — co komu. Měli mu ssúti ten dvór a on toho přijíti nechce. Půh. I. 116. — co čím, etwas mit etwas ablösen, sich von etwas durch etwas entledigen. To věno prvé penězi hotovými ssul. Vš. Jir. 189. Můž to nesprávu věnnou těmi penězi ssouti. Zř. F. I. G. XVI. Těchto zpráv žádný penězi ssouti nemůže. VI. zř. 140. — co kde. Kerart má ssúti dvór od Raruožka v Se- nici. Půh. II. 488. — kam. Na něho se to sesulo. Us. Tkč. By na mne se v pádu s-ly. Vrch. Domy sú se na hromadu ssuly. BO. — koho odkud. Neměl mě ssúti s dvora v Bilovicích. Půh. II. 367. Mohou tebe zsouti z nějakého práva vedení páni Krušinové. Arch. IX. 13. Sespa, y, f. = lavina. Dle bulhar.
Sespolení-se, Vereinigung, f. Péče o sblí-
žení a s-se s pokrevenci. Pyp. K. Sespoliti, vereinigen. — co več. Roz-
ličné stupně vyšších stavů s. v jedinou třídu (šlechty). Pyp. K. II. 12. Sesquichlorid, u, m S. rhodia. Vz Šfk.
Poč. 369. Sesquisulfid, u, m. S. fosforu, železa.
Šfk. Poč. 185., 340. Sesrati koho. Vz Zesrati. Us. Šd.
Sesrknouti, wegschlürfen. S. něco s dlaně
Us. Lpř. Sessáti, wegsaugen. — co. Hg. 42.
Sestarati se komu. On (Ježíš) se jim
(svým chotem) nesstará. Hus III. 269. — se čím. Chtiec mlada se zdáti, skoro se sstará těmi líčidly. Št. Kn. š. 99. — se s kým. Ctnosť sama (jediná) se s člověkem zstará. Výb. II. 1162. Sestárnouti od starostí. — kdy oč.
Sestárl za jednu noc o 10 let. Us. Sestátnění, n. Verstaatlichung, f. S.
dráhy. Sestátněný; -ěn, a, o, verstaatlicht. S.
dráha. Sestátněti = státním se státi. Dráha ta
s-la. |
Sestátniti = státním učiniti, verstaat-
lichen. S. dráhu, ústav. Us. Sestávající, vz Sestávati
Sestavení zákona (Codification), Nz.,
barev, Dk., knihy. KB. IV. Sestavený. Slovník z mnoha spisů s-ný.
Us Pdl. Sestavič, e, m. = sestavitel. S. stroje,
Monteur. Sestavitel, sestavovatel, e, m. = kdo něco
sestavuje, Zusammensteller, Ordner. Mus. 1880. 112. Sestaviti co: knihu, stroj. Us. Dch. —
si co: myšlénky. Šml. — co z čeho: kom- missi z několika mužů, Us., rovnici z da- ných úkolů. Šim. — co kam: výsledky počítání v tabulku. ZČ., Šim. Sestavka, y, f., Zusammenstellung, f. S.
zvířat. Dch. Hojné k tomu snůšky a s-ky jsou v pozůstalosti jeho. Jir. Sestavný. S. třída. Šim. 180.
Sestavovací či kombinující obrazotvor-
nosť. Dk. P. 104 Sestavování, n., Zusammenstellung, Com-
bination, f. S. rovnic z daných podmínek. Šim. 151. Sestavovatel, e, m., Zusammensteller,
m. S. indexu. Mus. Sesternice, e, f. = sestŕenice Slov. Koll,
Hdž. Šlb. 85., Phľd. VI. 261., Dbš. Sesternička = sestřenicka. Phľd. VI. 22.
Sesti, soror. V MV. nepravá glossa. Pa.
46. Sestihnouti, vz Ssestihnouti.
Sestina Cf. Vor. P. 104, Jg. Slnosť. 112.
Sestoupení dělnictva ve spolky. Kzl 348.
Sestouplý. Páni v potaz s-plí. Lpř.
Sestoupnutí, n. Mj. 127. Chybně m.:
sestoupení. Sestra. Cf. Mkl. aL. 11., Mkl. Etym.
322. b., Šrc. 245., 252., 256., Zř. zem. Jir. 475., 699. S., gt. pl. sestr, u novějších se- ster. D. Lhrg. 184. S. rodná. V MV. ne- pravá glossa. Pa. 46. Těch sestr. BR. II. 344. Viem 12 sestár, v jednej postielke ležia a žiadna na kraji (hodiny). Mt. S.I. 137. Sestrakatělý, scheckig geworden. Kos.
Sestránkovati, paginiren. S. knihu. Šd.
Sestředění, n. S. rudy. NA. IV. 159.
Sestředěný; -en, a, o, concentrirt. Světlo
čočkou s-né. Stč. Zem. 491. Sestřediti čočky. Mj. 265. Když sami
v sobě se s-dí. Pal. Rdh. III. 15. S. co v podobu koule. Blý. Sestřenec. Am. 842., Hr. mk. 53., Žvt.
otc. 49. a., Sv. ruk. 315. b., List. fil. 1878. 208. To byl s. Prokopa svatého. Hr. ruk. 65. Sestřenice po Adamu = milenka. Mor.
Kurz. Sestřenka, y, f. = sestřenička. Hrts. a
Us Sestřenský, Schwester-. S. láska. Us.
Šd., Koll. Sestřenstvo, a, n., vz Sestřinstvo. Šd.
Sestřice, e, f. = sestra. Sv. ruk. 7. Mra-
zová sestrica = ocún podzimní, Colchicum autumnale, Zeitlose, f. Němc. IV. 417. 489
|
||
|
|||
Předchozí (668)  Strana:669  Další (670) |