669

Seslaný; -án, a, o, herabgeschickt. Od
Boha s-ný.

Seslička, vz Sesle.

Seslíknouti = svléci. Us. Bkř.

Seslohovaný ; -án, a, o, stilisirt. Žádosť
dobře s-ná. Šd.

Seslohovati, stilisiren. Žádosť svou dobře
s. Šd.

Seslovaniti se = poslovaniti se. Šd.

Seslovenčený; -en, a, o, ins Slovenische
übersetzt. S. N. III. 627.

Sesmýkati, sesmykovati. Šd.

1. Sesnouti. — abs. A tak zesnuli. Hus
II. 60. Převrátivše se zesnuli. Pass. mus.
365. Když všichni zesnuli. Kat. 40 Zlí ze-
snú a dobří sě vzdřiemí. Št. Ř. 231. a. —
jak. Mrtví nezhynuli, ale libě z-li. BR. II.
695. Sladkým snem jsem zesnula. Leg. Mnč.
R. 22. Přijide k nim, ani hořem zesnuli.
Drk. Mus. 1888. 333.

Sesoustřediti, centralisiren. S. rozptý-
lené síly. Koll. III. 45.

Sesouti co: dědictví (vyplatiti a tak
práva k němu nabyti). Každý zástavu ssúti
a zaplatiti móž. Vš. 215. Cf. Ssutí. Výb. I.
979. — co komu. Měli mu ssúti ten dvór
a on toho přijíti nechce. Půh. I. 116. —
co čím, etwas mit etwas ablösen, sich von
etwas durch etwas entledigen. To věno prvé
penězi hotovými ssul. Vš. Jir. 189. Můž to
nesprávu věnnou těmi penězi ssouti. Zř.
F. I. G. XVI. Těchto zpráv žádný penězi
ssouti nemůže. VI. zř. 140. — co kde.
Kerart má ssúti dvór od Raruožka v Se-
nici. Půh. II. 488. — kam. Na něho se to
sesulo. Us. Tkč. By na mne se v pádu
s-ly. Vrch. Domy sú se na hromadu ssuly.
BO. — koho odkud. Neměl mě ssúti
s dvora v Bilovicích. Půh. II. 367. Mohou
tebe zsouti z nějakého práva vedení páni
Krušinové. Arch. IX. 13.

Sespa, y, f. = lavina. Dle bulhar.

Sespolení-se, Vereinigung, f. Péče o sblí-
žení a s-se s pokrevenci. Pyp. K.

Sespoliti, vereinigen. — co več. Roz-
ličné stupně vyšších stavů s. v jedinou
třídu (šlechty). Pyp. K. II. 12.

Sesquichlorid, u, m S. rhodia. Vz Šfk.
Poč. 369.

Sesquisulfid, u, m. S. fosforu, železa.
Šfk. Poč. 185., 340.

Sesrati koho. Vz Zesrati. Us. Šd.

Sesrknouti, wegschlürfen. S. něco s dlaně
Us. Lpř.

Sessáti, wegsaugen. — co. Hg. 42.

Sestarati se komu. On (Ježíš) se jim
(svým chotem) nesstará. Hus III. 269. —
se čím. Chtiec mlada se zdáti, skoro se
sstará těmi líčidly. Št. Kn. š. 99. — se
s kým. Ctnosť sama (jediná) se s člověkem
zstará. Výb. II. 1162.

Sestárnouti od starostí. — kdy oč.
Sestárl za jednu noc o 10 let. Us.

Sestátnění, n. Verstaatlichung, f. S.
dráhy.

Sestátněný; -ěn, a, o, verstaatlicht. S.
dráha.

Sestátněti = státním se státi. Dráha ta
s-la.

Sestátniti = státním učiniti, verstaat-
lichen. S. dráhu, ústav. Us.

Sestávající, vz Sestávati

Sestavení zákona (Codification), Nz.,
barev, Dk., knihy. KB. IV.

Sestavený. Slovník z mnoha spisů s-ný.
Us Pdl.

Sestavič, e, m. = sestavitel. S. stroje,
Monteur.

Sestavitel, sestavovatel, e, m. = kdo něco
sestavuje, Zusammensteller, Ordner. Mus.
1880. 112.

Sestaviti co: knihu, stroj. Us. Dch. —
si co: myšlénky. Šml. — co z čeho: kom-
missi z několika mužů, Us., rovnici z da-
ných úkolů. Šim. — co kam: výsledky
počítání v tabulku. ZČ., Šim.

Sestavka, y, f., Zusammenstellung, f. S.
zvířat. Dch. Hojné k tomu snůšky a s-ky
jsou v pozůstalosti jeho. Jir.

Sestavný. S. třída. Šim. 180.

Sestavovací či kombinující obrazotvor-
nosť. Dk. P. 104

Sestavování, n., Zusammenstellung, Com-
bination, f. S. rovnic z daných podmínek.
Šim. 151.

Sestavovatel, e, m., Zusammensteller,
m. S. indexu. Mus.

Sesternice, e, f. = sestŕenice Slov. Koll,
Hdž. Šlb. 85., Phľd. VI. 261., Dbš.

Sesternička = sestřenicka. Phľd. VI. 22.

Sesti, soror. V MV. nepravá glossa. Pa.
46.

Sestihnouti, vz Ssestihnouti.

Sestina Cf. Vor. P. 104, Jg. Slnosť. 112.

Sestoupení dělnictva ve spolky. Kzl 348.

Sestouplý. Páni v potaz s-plí. Lpř.

Sestoupnutí, n. Mj. 127. Chybně m.:
sestoupení.

Sestra. Cf. Mkl. aL. 11., Mkl. Etym.
322. b., Šrc. 245., 252., 256., Zř. zem. Jir.
475., 699. S., gt. pl. sestr, u novějších se-
ster. D. Lhrg. 184. S. rodná. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. 46. Těch sestr. BR. II.
344. Viem 12 sestár, v jednej postielke
ležia a žiadna na kraji (hodiny). Mt. S.I.
137.

Sestrakatělý, scheckig geworden. Kos.

Sestránkovati, paginiren. S. knihu. Šd.

Sestředění, n. S. rudy. NA. IV. 159.

Sestředěný; -en, a, o, concentrirt. Světlo
čočkou s-né. Stč. Zem. 491.

Sestřediti čočky. Mj. 265. Když sami
v sobě se s-dí. Pal. Rdh. III. 15. S. co
v podobu koule. Blý.

Sestřenec. Am. 842., Hr. mk. 53., Žvt.
otc. 49. a., Sv. ruk. 315. b., List. fil. 1878.
208. To byl s. Prokopa svatého. Hr. ruk.
65.

Sestřenice po Adamu = milenka. Mor.
Kurz.

Sestřenka, y, f. = sestřenička. Hrts. a
Us

Sestřenský, Schwester-. S. láska. Us.
Šd., Koll.

Sestřenstvo, a, n., vz Sestřinstvo. Šd.

Sestřice, e, f. = sestra. Sv. ruk. 7. Mra-
zová sestrica = ocún podzimní, Colchicum
autumnale, Zeitlose, f. Němc. IV. 417.

489