Předchozí (669)  Strana:670  Další (671) |
|
|||
670
|
|||
|
|||
Sestřihnouti co odkud: vlasy s hlavy.
Tč. Sestříkati = postříkati. S. rostlinu. Dlj.
6., 35., 85. Sestriniatko, a, n. = sestřička. Slov.
Hdž. Šlb. 47. Sestřinský = sestřenský. Dbš. Úv. 97.,
Orl. II. 240. Sestřinstvo, a, n, Schwesterschaft, f.
So sväzom bratstva a s-,a za rovný platí sväz svokrovstva. Dbš. Úv. 98. Sestřiti se. Běda tomu, v jehož domě
se kočky a myši sestří. Sestrnožiť = slátati. Ze starého nový
kabát s. Slez. Šd. Sestrojenina, y, f. = něco sestrojeného,
konstrukce. Dk. Dj. f. 80., 10. Sestrojenosť, i, f, Construction, f. Dch.
Sestrojitel, e, m., Constructeur, Mon-
teur, m. Dch. Sestrojitelný, zusammenstellbar, con-
struirbar. Stě. Sestrojiti co: náhled o světě, Dk., tvar
geometrický, Jd., ZČ., osvětlení, Jrl. 422, parabolu, hyperbolu atd. Us. Pdl. — kde: trojúhelník nad přímkou AB. S. kolem bodu nějakého určitým poloměrem oblouk. NA. V. 9. — co jak: graficky. ZČ. Sestromilovný, schwesterliebend. Lpř.
Sestroň, ě, m. = sestřin muž, švakr. Mor.
Knrz. Sestrouhati co k čemu. Duby zstrú
hali sú k tvým veslóm BO. Sestrupinatěti = strupinatým se státi.
Stélka lišejníků s-tí. Nk. J. Sestupkář, e, m., Strassenhäuer, m. Hř.
Sestupník, a, m., Descendent, m. Rk.
Sestupný. S. methoda (deduktivní), Dk.,
Jd., řetěz úsudků, Jd., rhythmus, Sš., chod od zvláštního k obecnému, dražba (při níž vždy méně a méně za věc se žádá), ab- minderungsweise L. Šp. Sestupovací, herabsteigend.
Sesunouti, herabschieben. Plášť s-nul se
mu s beder. Hrts. Sesutný. S. dílo dolové = sbořením hro-
zící, brüchiger Grubenbau. Pr.. tr. Sesuvka: Na 'nom světě. Št.
Sesvětštěti, ěl, ění, weltlich werden. Dk.
Aesth. 389. Poesie s-la. Dk Sesvojiti = svými učiniti, conjungere,
verbinden. Už je s-li. Šd. Sesýpka, y, f = obilní skládka. Jeden
oddiel dane odbavil prácou, druhý zakryl sosýpkou. Slov. ZObz. XXIV. 252. Sešajdati = sešámati. Čce. Tkč.
Sešámati = sesmathati. Us Tkč.
Sešamtati = sešmaťhati. Us. Tkč.
Sešedivělý, ergraut. Us. J. Lpř.
Sešedivěti, ěl, ění, grau werden. Rk.
Sešeřiti se, dunkel werden. K 6. hodině
už se s-lo. Us. Kos. Sešik, u, rn = sešikování. Čsk.
Sešikmiti = šikmým učiniti. — co. Mj.
184, NA. IV. 215. Sešikování, n. S. vojska, Aufstellung, f.
Sešikovaný, aufgestellt, geordnet. Střed
vojska slabě s-ný. J. Lpř. Sešinouti, vz Sesunouti. S. co k čemu,
ZČ. I. 417., si čapku v čelo. Čch. Bs. 71. |
Sešipati = ztrestati, zmrskati od šípati,
šíbati. Prk. v Kroku 1880. 130. Sešiti. Do věnců listy sešívá. Vrch.
Sešívací jehla, Packnadel (kupecká). Sp.
Sešívač, e, m. S. sešíval oděv, upravo-
val šat z kožešin a z koží (švec). Zbrt. Krj. I 36. Sešívačka, y, f. = šídlo k sešívání okolku
s podešvem. Matj. 104. Šešívka, y, f. = sešívání. Šd.
Seškareděti, hässlich werden. Us. Šd.
Sešklebiti, verzerren. S. obličej. Kron-
bauer. Seškorpiti se s někým = pohádati.
Us. Šd. Seškrabek, bku, m. = něco seškrába-
ného. Us. Seškrniti = uspořiti. Když je dobrý ho-
spodář a ukládá, tak to na ženě a na dě- tech s-nil. Sk. Črty. 10. Seškrtati, wegstreichen, Z rozpočtu něco
s. Us. Dch. Seškvrčkovatěti = stáhnouti se Niť,
když se překroutí, papír, když se obřezuje, s-tí. Zlinsky. Brt. D. 274. Sešlosť věkem. Vz Slov. zdrav. 338., S.
N. V. 105. Sešlý na čem: na těle i na duchu. Mus.
1880. 450. Sešmajdati = sešmaťhati. Čce. Tkč.
Sešmarovati = zorati. Val Vck.
Sešmodrchati něco = splésti. Cf. Šmo-
drcha. Us Rgl. Sešoupati, sešoupnouti, zusammen-, her-
abschieben. S. co k čemu, s čeho. Us. Dch., Pdl. Sešpendliti = špendlíkem upevniti. S.
komu sukni. Hrts. Sešplhati, herunterklettern. — odkud
kam: se střechy do zahrady. Us. Sešplouchaný; -án, a, o, zusammen-
gespült. Lpř. Sešpouliti, sešpulovati, zusammenrüm-
pfen. S. rty. Hrts. Sešroubovati, zusammenschrauben. —
co : roury. Us. — S., wegschrauben. S. něco s něčeho. Šmr 36. Sešrůtiti. Vida, co se s-lo (strhlo, stalo).
Kos — se s kým = pohádati se. Seštercovati = složiti. Kam to sem s jem
(nábytek v malé místnosti)? Čce. Tkč. Sešívati. Tím s-val na se mnoho ne-
přátel. Mour. Sešuntělý Chodí všecek s. (sedraný;
ošusta). Us. Sešuntiti = sedříti. Cf. Schund. Nár. list.
Sešust, u, m. = lavina. Sl. les.
Sešuškaný, verabredet, conspirirt. Slez.
Šd. Sešuškati se s kým, sich verabreden,
conspiriren. Slez. Šd. Sěť, i, f. = semina Vyšel, jenž sěje sěť;
některá padla podlé cesty. Ev. olom 280. Sêť = síť Již se sieť na nie (ptáky) či-
nieše Ezp. 994. Setba. Cf. Mkl. Etym. 294. S. ruční,
z ruky, strojná. NA. S. z hrsti, od ruky, do řádků, stejná, nestejná; setbu zadělati. Šp. |
||
|
|||
Předchozí (669)  Strana:670  Další (671) |