670

Sestřihnouti co odkud: vlasy s hlavy.
Tč.

Sestříkati = postříkati. S. rostlinu. Dlj.
6., 35., 85.

Sestriniatko, a, n. = sestřička. Slov.
Hdž. Šlb. 47.

Sestřinský = sestřenský. Dbš. Úv. 97.,
Orl. II. 240.

Sestřinstvo, a, n, Schwesterschaft, f.
So sväzom bratstva a s-,a za rovný platí
sväz svokrovstva. Dbš. Úv. 98.

Sestřiti se. Běda tomu, v jehož domě
se kočky a myši sestří.

Sestrnožiť = slátati. Ze starého nový
kabát s. Slez. Šd.

Sestrojenina, y, f. = něco sestrojeného,
konstrukce. Dk. Dj. f. 80., 10.

Sestrojenosť, i, f, Construction, f. Dch.

Sestrojitel, e, m., Constructeur, Mon-
teur, m. Dch.

Sestrojitelný, zusammenstellbar, con-
struirbar. Stě.

Sestrojiti co: náhled o světě, Dk., tvar
geometrický, Jd., ZČ., osvětlení, Jrl. 422,
parabolu, hyperbolu atd. Us. Pdl. — kde:
trojúhelník nad přímkou AB. S. kolem bodu
nějakého určitým poloměrem oblouk. NA.
V. 9. — co jak: graficky. ZČ.

Sestromilovný, schwesterliebend. Lpř.

Sestroň, ě, m. = sestřin muž, švakr. Mor.
Knrz.

Sestrouhati co k čemu. Duby zstrú
hali sú k tvým veslóm BO.

Sestrupinatěti = strupinatým se státi.
Stélka lišejníků s-tí. Nk. J.

Sestupkář, e, m., Strassenhäuer, m. Hř.

Sestupník, a, m., Descendent, m. Rk.

Sestupný. S. methoda (deduktivní), Dk.,
Jd., řetěz úsudků, Jd., rhythmus, Sš., chod
od zvláštního k obecnému, dražba (při níž
vždy méně a méně za věc se žádá), ab-
minderungsweise L. Šp.

Sestupovací, herabsteigend.

Sesunouti, herabschieben. Plášť s-nul se
mu s beder. Hrts.

Sesutný. S. dílo dolové = sbořením hro-
zící, brüchiger Grubenbau. Pr.. tr.

Sesuvka: Na 'nom světě. Št.

Sesvětštěti, ěl, ění, weltlich werden. Dk.
Aesth. 389. Poesie s-la. Dk

Sesvojiti = svými učiniti, conjungere,
verbinden. Už je s-li. Šd.

Sesýpka, y, f = obilní skládka. Jeden
oddiel dane odbavil prácou, druhý zakryl
sosýpkou. Slov. ZObz. XXIV. 252.

Sešajdati = sešámati. Čce. Tkč.

Sešámati = sesmathati. Us Tkč.

Sešamtati = sešmaťhati. Us. Tkč.

Sešedivělý, ergraut. Us. J. Lpř.

Sešedivěti, ěl, ění, grau werden. Rk.

Sešeřiti se, dunkel werden. K 6. hodině
už se s-lo. Us. Kos.

Sešik, u, rn = sešikování. Čsk.

Sešikmiti = šikmým učiniti. — co. Mj.
184, NA. IV. 215.

Sešikování, n. S. vojska, Aufstellung, f.

Sešikovaný, aufgestellt, geordnet. Střed
vojska slabě s-ný. J. Lpř.

Sešinouti, vz Sesunouti. S. co k čemu,
ZČ. I. 417., si čapku v čelo. Čch. Bs. 71.

Sešipati = ztrestati, zmrskati od šípati,
šíbati. Prk. v Kroku 1880. 130.

Sešiti. Do věnců listy sešívá. Vrch.

Sešívací jehla, Packnadel (kupecká). Sp.

Sešívač, e, m. S. sešíval oděv, upravo-
val šat z kožešin a z koží (švec). Zbrt. Krj.
I 36.

Sešívačka, y, f. = šídlo k sešívání okolku
s podešvem. Matj. 104.

Šešívka, y, f. = sešívání. Šd.

Seškareděti, hässlich werden. Us. Šd.

Sešklebiti, verzerren. S. obličej. Kron-
bauer.

Seškorpiti se s někým = pohádati.
Us. Šd.

Seškrabek, bku, m. = něco seškrába-
ného. Us.

Seškrniti = uspořiti. Když je dobrý ho-
spodář a ukládá, tak to na ženě a na dě-
tech s-nil. Sk. Črty. 10.

Seškrtati, wegstreichen, Z rozpočtu něco
s. Us. Dch.

Seškvrčkovatěti = stáhnouti se Niť,
když se překroutí, papír, když se obřezuje,
s-tí. Zlinsky. Brt. D. 274.

Sešlosť věkem. Vz Slov. zdrav. 338., S.
N. V. 105.

Sešlý na čem: na těle i na duchu. Mus.
1880. 450.

Sešmajdati = sešmaťhati. Čce. Tkč.

Sešmarovati = zorati. Val Vck.

Sešmodrchati něco = splésti. Cf. Šmo-
drcha. Us Rgl.

Sešoupati, sešoupnouti, zusammen-, her-
abschieben. S. co k čemu, s čeho. Us. Dch.,
Pdl.

Sešpendliti = špendlíkem upevniti. S.
komu sukni. Hrts.

Sešplhati, herunterklettern. — odkud
kam: se střechy do zahrady. Us.

Sešplouchaný; -án, a, o, zusammen-
gespült. Lpř.

Sešpouliti, sešpulovati, zusammenrüm-
pfen. S. rty. Hrts.

Sešroubovati, zusammenschrauben. —
co : roury. Us. — S., wegschrauben. S. něco
s něčeho. Šmr 36.

Sešrůtiti. Vida, co se s-lo (strhlo, stalo).
Kos — se s kým = pohádati se.

Seštercovati = složiti. Kam to sem s jem
(nábytek v malé místnosti)? Čce. Tkč.

Sešívati. Tím s-val na se mnoho ne-
přátel. Mour.

Sešuntělý Chodí všecek s. (sedraný;
ošusta). Us.

Sešuntiti = sedříti. Cf. Schund. Nár. list.

Sešust, u, m. = lavina. Sl. les.

Sešuškaný, verabredet, conspirirt. Slez.
Šd.

Sešuškati se s kým, sich verabreden,
conspiriren. Slez. Šd.

Sěť, i, f. = semina Vyšel, jenž sěje sěť;
některá padla podlé cesty. Ev. olom 280.

Sêť = síť Již se sieť na nie (ptáky) či-
nieše Ezp. 994.

Setba. Cf. Mkl. Etym. 294. S. ruční,
z ruky, strojná. NA. S. z hrsti, od ruky,
do řádků, stejná, nestejná; setbu zadělati.
Šp.