671

Setebný, Samen-. S. miska. Dlj. 35.

Setelain Tadeáš, nar. 1775., farář. Jg.
H. I. 625.

Setí. Ranního s. a mladého ženění ještě
nikdo nelitoval. Němc. — S. = osení. Husy
Byly v s. Osv.

Setíti, vz Setnouti.

1. Setkati si co z čeho (kde) S. si
z něčích slov jakýs takýs obraz. Dk Roz.
f. 192 Jak z luny paprsků by stkána byla
na zrcadle vod. Si nad skráněmi v nebes
azuru z duh zářivých svůj stkává diadem.
Vrch.

2 Setkati se kde. Vojska s-la se v bitvě
v nynější zemi saské. Tk. Č. 3. Přímky
s-ly se v bodu A. Us. Pdl. Setkáte se
u rasa (oba zlého konce se dočkáte). Us.
Tkč.

Setleti — abs. Keď všetko zetlí, na
prach sa obrátí. Hol. 175. Všecky tětivy
zetlely biechu. Dal. H. 39. Zetlelo jest mé
rúcho. BO. — komu. Šaty mu z-ly. Us
Šd. — kde: v hrobě, Ntr, na slunci. Tč.
Jazyk zetlí v ústech jich. BO. — kdy.
V půdě té mrtvola ve třech létech zetlí
Us. — jak: úplně. Us. Růže zvadne, k ne-
poznání setlí. Zl. Praha 1889. č. 11.

Setmávka, y, f. = stmívka Slez. Šd.
Vz násl.

Setmívka, y, f. = setmávka, Abenddäm-
merung, f. Domů jsme přišli už na s-ce.
Slez. šd

Setní místo. Šf. III. 650.

Setnina trestní, školní, NA., řídící, pěší.
křídelní, střední, čelní, náčelní. Us. Čsk.

Setninný, Compagnie-. S. rapport, dů-
stojník. Čsk.

Setnouti, vz Stíti.

Setný, vz Siatný.

Setřásání, n., Herabschütteln, u. S. ovoce
se stromu. Us. Pdl.

Setřepati, vz Střepati.

Setříti. Cf. Mkl. Etym. 352. — co: čemer
(rozetírati palcem a octem boule, které po
namáhavé práci naskakují na žilách po lok-
tech a za týlem na lopatkách). Mor. Šd.
S. předsudek, abstreifen, Posp., souchotiny.
Us. Jsk. Kdo chodí po mém hrobě, bílú
rosičku stírá? Sš. P. 109. S. tabulky (sma-
zali s nich něco). Bl. Časové mravy a oby-
čeje národů ztírají. Koll. Zp. II. 489. Co
šlechetných pánóv střiela (zlá náhoda). 15.
stol. Spasitel jeho moc všicku zetřel (zničil).
Žvt. otc. 48. b S. mandle (utříti). Šp. S.
mnoho peněz = stržiti. Mor. Rgl. — co
odkud. Rez s nich stierají. Hus I. 239.
Vyznala, že jí stírá užitek mléčný z luk.
Us. Sk. Kadeře s čela si stírá. Hdk. — co
čím. Rány vápnem zetřieti. Pass. 454. —
co s čím. (Barvu) s olejem zetřel (olej a
barvu spolu). Reg. zdr. — kde. Mlýnský
kámen se v melivě zetírá, když se na spodní
kámen moc opírá. Us. Tč. Viera pravá stierá
každú poškvrnu na té choti (církvi) Hus
III. 49. — co jak. Ta věc stírá silně bez
leptání. Sal. 58. 25. — se kde oč. O ty
věci před králem se stírali. Let 355.

Setrvačný. S. kolo, Schwungrad, mo-
ment, Trägheitsmoment. Mj. 9.

Setrvalosť. Hus III. 78. S. při staro-
bylých řádech a zvycích. Šmb.

Setrvati v čem (jak dlouho): v běhu.
Mj. 152. V životě nekajícím zúmyslně až do
konce s. Mž. 18. — jak na čem, při čem.
Pevně na něčem s. Sá. Zarputile při něčem
s. KB IV. — kde proč. Kol rovu večná
koprva tá ztrvá dejsnej ku výstrahe. Slov.
Phľd. V. 49.

Setrvavý. Hus II. 229.

Setunský, ého, m., os. jm.

Śev = setí (práce) i doba k setí. Dobrý
śev = příhodný den k setí. Laš Brt. Žitný
sev. Brt D. 264.

Sevadlo, a, n. = secí stroj. Pk.

Sever, Schneegestöber. Vz Mkl. Etym.
295.

Severec, rce, m. = seveřan. Msr.

Severák, u, m. = severní vítr, Nordwind,
m. Kos, Dch., J. Sládek.

Severin, a, m., os. jm. S., písař jihlav-
ský 1505.; S. Jan (S. mladší), knihtiskař,
f 1544.: S. kramář, knihtiskař 1520.; S.
z Kapí hory (de Montecuculi) Pavel, knih-
tiskař, f asi 1550. Vz Jir. Ruk. II. 213. -
214.

Severini Pavel, kněz, asi 1750. Jir.
Ruk. II. 214.

Severinovský. S. mlýny v Praze, nyní
sovovské † 1562. Pdl., Kutn.

Severňák, u, m. = severní vítr; s., a,
m. = severní člověk, zvíře. Šd

Severoněmecký, norddeutsch. S. go-
thika. Osv. I. 369.

Severoopavský. S. různořečí. Brt D.
134. nn.

Severotočnový, nordpolarisch. S. okean.
Stč. Zem. 744.

Sevlák. Cf. Mllr. 99., ZObz. XXI. 266.,
Odb. path. III. 651., Rstp. 721.

Sevník, u, m. = secí stroj. Mr. Mkl., Sl.
les.

Sevřenosť úst, Stenotomie.

Sevřený. Dvě desky jednou hranou k sobě
s-né Mj. 19.

1. Sevříti. Mkl Etym. 382. a. — abs.
Ten šat svírá (je těsný). Us. Dch. — co
komu Strach mu hrdlo sevřel. Us. Vrch. —
čím. Někoho hradbou s. Dch Až se vám
blažeností oči sevrou. Vlč. Vozy húžvemi
s. v hromadu. Let. 60. — koho kam:
v pouta, Us. Pdl., v zuby. Kká. — se uad
čím Nad tím se srdce svírá. Us. Dch. —
co s kým. Přímka A svírá s přímkou B
úhel a. Us. Pdl. Paprsek odražený svírá
s kolmicí dopadu týž úhel, jako paprsek
dopadající. ZČ. I. 36. — se kde s kým
jak dlouho, jak. V níž (bitvě) s juná-
ctvem se pohan Turčín svírá již od úsvitu
v zápol tvrdošíjný. Kká. K sl. j. 186. —
co jak: město se všech stran. J. Lpř.

2. Sevříti jak. Mléko klokočem s-lo.
Kld.

Sevšedněti, ěl, ění = všedním se státi,
alltäglich, gemein werden. Každá novota
časem s-dní. Us.

Sevzájemněti = vzájemným se státi,
wechselseitig geltend werden. Hdž. Vět. 57.

Sexagesimalní dělení, Stč. Zem. 117.,
soustava. Čs. math. X. 87.

489*



	671

	Setebný, Samen-. S. miska. Dlj. 35. Setelain Tadeáš, nar. 1775., farář. Jg. H. I. 625. Setí. Ranního s. a mladého ženění ještě nikdo nelitoval. Němc. — S. = osení. Husy Byly v s. Osv. Setíti, vz Setnouti. 1. Setkati si co z čeho (kde) S. si z něčích slov jakýs takýs obraz. Dk Roz. f. 192 Jak z luny paprsků by stkána byla na zrcadle vod. Si nad skráněmi v nebes azuru z duh zářivých svůj stkává diadem. Vrch. 2 Setkati se kde. Vojska s-la se v bitvě v nynější zemi saské. Tk. Č. 3. Přímky s-ly se v bodu A. Us. Pdl. Setkáte se u rasa (oba zlého konce se dočkáte). Us. Tkč. Setleti — abs. Keď všetko zetlí, na prach sa obrátí. Hol. 175. Všecky tětivy zetlely biechu. Dal. H. 39. Zetlelo jest mé rúcho. BO. — komu. Šaty mu z-ly. Us Šd. — kde: v hrobě, Ntr, na slunci. Tč. Jazyk zetlí v ústech jich. BO. — kdy. V půdě té mrtvola ve třech létech zetlí Us. — jak: úplně. Us. Růže zvadne, k ne- poznání setlí. Zl. Praha 1889. č. 11. Setmávka, y, f. = stmívka Slez. Šd. Vz násl. Setmívka, y, f. = setmávka, Abenddäm- merung, f. Domů jsme přišli už na s-ce. Slez. šd Setní místo. Šf. III. 650. Setnina trestní, školní, NA., řídící, pěší. křídelní, střední, čelní, náčelní. Us. Čsk. Setninný, Compagnie-. S. rapport, dů- stojník. Čsk. Setnouti, vz Stíti. Setný, vz Siatný. Setřásání, n., Herabschütteln, u. S. ovoce se stromu. Us. Pdl. Setřepati, vz Střepati. Setříti. Cf. Mkl. Etym. 352. — co: čemer (rozetírati palcem a octem boule, které po namáhavé práci naskakují na žilách po lok- tech a za týlem na lopatkách). Mor. Šd. S. předsudek, abstreifen, Posp., souchotiny. Us. Jsk. Kdo chodí po mém hrobě, bílú rosičku stírá? Sš. P. 109. S. tabulky (sma- zali s nich něco). Bl. Časové mravy a oby- čeje národů ztírají. Koll. Zp. II. 489. Co šlechetných pánóv střiela (zlá náhoda). 15. stol. Spasitel jeho moc všicku zetřel (zničil). Žvt. otc. 48. b S. mandle (utříti). Šp. S. mnoho peněz = stržiti. Mor. Rgl. — co odkud. Rez s nich stierají. Hus I. 239. Vyznala, že jí stírá užitek mléčný z luk. Us. Sk. Kadeře s čela si stírá. Hdk. — co čím. Rány vápnem zetřieti. Pass. 454. — co s čím. (Barvu) s olejem zetřel (olej a barvu spolu). Reg. zdr. — kde. Mlýnský kámen se v melivě zetírá, když se na spodní kámen moc opírá. Us. Tč. Viera pravá stierá každú poškvrnu na té choti (církvi) Hus III. 49. — co jak. Ta věc stírá silně bez leptání. Sal. 58. 25. — se kde oč. O ty věci před králem se stírali. Let 355. Setrvačný. S. kolo, Schwungrad, mo- ment, Trägheitsmoment. Mj. 9.	Setrvalosť. Hus III. 78. S. při staro- bylých řádech a zvycích. Šmb. Setrvati v čem (jak dlouho): v běhu. Mj. 152. V životě nekajícím zúmyslně až do konce s. Mž. 18. — jak na čem, při čem. Pevně na něčem s. Sá. Zarputile při něčem s. KB IV. — kde proč. Kol rovu večná koprva tá ztrvá dejsnej ku výstrahe. Slov. Phľd. V. 49. Setrvavý. Hus II. 229. Setunský, ého, m., os. jm. Śev = setí (práce) i doba k setí. Dobrý śev = příhodný den k setí. Laš Brt. Žitný sev. Brt D. 264. Sevadlo, a, n. = secí stroj. Pk. Sever, Schneegestöber. Vz Mkl. Etym. 295. Severec, rce, m. = seveřan. Msr. Severák, u, m. = severní vítr, Nordwind, m. Kos, Dch., J. Sládek. Severin, a, m., os. jm. S., písař jihlav- ský 1505.; S. Jan (S. mladší), knihtiskař, f 1544.: S. kramář, knihtiskař 1520.; S. z Kapí hory (de Montecuculi) Pavel, knih- tiskař, f asi 1550. Vz Jir. Ruk. II. 213. - 214. Severini Pavel, kněz, asi 1750. Jir. Ruk. II. 214. Severinovský. S. mlýny v Praze, nyní sovovské † 1562. Pdl., Kutn. Severňák, u, m. = severní vítr; s., a, m. = severní člověk, zvíře. Šd Severoněmecký, norddeutsch. S. go- thika. Osv. I. 369. Severoopavský. S. různořečí. Brt D. 134. nn. Severotočnový, nordpolarisch. S. okean. Stč. Zem. 744. Sevlák. Cf. Mllr. 99., ZObz. XXI. 266., Odb. path. III. 651., Rstp. 721. Sevník, u, m. = secí stroj. Mr. Mkl., Sl. les. Sevřenosť úst, Stenotomie. Sevřený. Dvě desky jednou hranou k sobě s-né Mj. 19. 1. Sevříti. Mkl Etym. 382. a. — abs. Ten šat svírá (je těsný). Us. Dch. — co komu Strach mu hrdlo sevřel. Us. Vrch. — čím. Někoho hradbou s. Dch Až se vám blažeností oči sevrou. Vlč. Vozy húžvemi s. v hromadu. Let. 60. — koho kam: v pouta, Us. Pdl., v zuby. Kká. — se uad čím Nad tím se srdce svírá. Us. Dch. — co s kým. Přímka A svírá s přímkou B úhel a. Us. Pdl. Paprsek odražený svírá s kolmicí dopadu týž úhel, jako paprsek dopadající. ZČ. I. 36. — se kde s kým jak dlouho, jak. V níž (bitvě) s juná- ctvem se pohan Turčín svírá již od úsvitu v zápol tvrdošíjný. Kká. K sl. j. 186. — co jak: město se všech stran. J. Lpř. 2. Sevříti jak. Mléko klokočem s-lo. Kld. Sevšedněti, ěl, ění = všedním se státi, alltäglich, gemein werden. Každá novota časem s-dní. Us. Sevzájemněti = vzájemným se státi, wechselseitig geltend werden. Hdž. Vět. 57. Sexagesimalní dělení, Stč. Zem. 117., soustava. Čs. math. X. 87. 489*