673

Sgágati, sgatotati. Vz Gágati (kýhati).
Tu sgagocú husi; Babušky sgágaly vre-
sklavým gagotem. Sldk. Mart. 47., 45. (227.,
228.).

Sgalamutiť, confus machen. Slov. Phľd.
VI. 256.

Sgazdovať = uhospodařiti. Slov. Čo kto
s čertom sgazduje, pre to si príde ďábel aj
s interesom. Rr. MBš.

Sgniaviť, zusammenquetschen, zermalmen.
Slov. Loos.

Sgraffitový. S. malba = sgraffito, druh
uměleckého ozdobování budov záležející
v tom, že barevná červená, oranžová, žlutá
n. šedivá půda sádrová ovrhne se asi na
nůž silnou vrstvou obmítky, v které se pak
vzorky výkresů vyškrábou až na půdu sá-
drovou, tak že barevný výkres dobře mezi
bílou obmítkou vyniká. Vz S. N., Zpr arch.
VIII. 89., Wtr. Obr. 792.

Sgundžený; -en, a, o, zusammengesetzt.
Slov. Hdž. Čít. 204

Shabaný = sgabaný. S. majetok. Sl. let
II. 189.

Shabať, vz Sgabať.

Shádaný, abgeschätzt. S. plat. Z. d.
opav.

Shajsnouti se = sklouznouti se (na ledě).
U Zborovic. Šd. Cf. Hajsati

Shamati, shamnouti = uchvátiti, snísti,
pobrati. Všecko shamá (pobere). Čce. Tkč
Pes to sham(l). Us. Němc. Dítě to sha-
malo (snědlo). Us. Kšť. Už je to tam, co
vlček sham. Us. Němc.

Shamtiti = pohltiti, shamtati. U Kdýně.
Rgl.

Sháněč, e, m., Zusammentreiber, m. S.
lúpeže. Hol. 257.

Sháněčka = shánění. Mt. S. I. 52.

Shánělivý, emzig, suchend, zusammen-
tragend. S. mravenec. Us. Vk. Cf. Shánlivý.

Shánidlo, a, n. = sháněčka. Rk.

Shánlivý S. oči. Prss. Cf. Shánčlivý.

Shasínák, u, m., Löschzeug, n. S. svíček.
Vaňa

Shasiti Cf Zaduchať. — co: vápno,
löschen, vodu, abschrecken, Šd., světlo, Pass.
mus. 381., příčinu války. Anth. Jedna baba
nám ju (lásku) shasila. Sš. P. 272. — co
kdy. Já každý den v určitou hodinu sví-
tilnu sháším. Dch.

Shasnouti. — abs. Všecka svietla shasla.
Pass. mus 381. Západ shasl, Kká., hvězda
shasla. Nrd. — od čeho. Světlo shaslo od
větru (větrem). Tč. — kde. V šeru svit
denní shasíná; Plamen síly v něm shasl.
Vrch. Pomsty žár jí v oku shasl. Osv. —
v čem. Otec v síle zhasíná (slábne). Phľd.
IV. 17. — kdy. Mdel, až teď v noci před
některou hodinou zhasl (zemřel). Žer. 352.
Ni v smrti nezhasne láska opravdivá. Ppk.
II 100.

Shášati = shašovati. Na již. Mor. Šd.

Shašení, n., das Auslöschen. Vz Shasiti.

Shašený; -en, a, o, gelöscht. Vz Shasiti.

Shašovati. Vz Shasiti.

Shazky, pl., m. = smeti. Kehricht, n. Šmd.

Shebnouti, zhebnouti = umříti (opovržl.).

Shečmati, zusammenpferchen, -pressen.
Posp.

Shed, u, m., Sheddach, n. Vz Střecha
pilová. Pcl. 42.

Shejtnouti = spadnouti. Však ty shejt-
neš! U Čejova u Humpl. J. Svátek.

Shirtink, u, m. = látka na košile, Shir-
ting Us. Jdr.

Skľadať sa = shledati se. Slov. Šd.

Shladiti se. Jeho čelo zakaboněné trochu
se shladilo. Exc. Křivda se zhladí, památka
nezhyne. Us. Tč.

Shládnouti, vz Shlédati. Zhľádni sa
včul nade mnou. Hol. 5.

Shlavec, vce, m. = poduška pod hlavu,
Kopfkissen, n. Mor. Knrz.

Shlavek, vku, m. = shlavec. Laš. Tč.

Shlaví = špalek ve mlýně. Vz KP. V.
612.

Shlavíčko, a, n. S. zadlabané ve shlaví
(ve mlýně). KP. V. 612.

Shlazený; -en, a, o, vertilgt; radirt.
Písmo nožíkem v listině s-né. J. tr.

Shled ptačí, Vogelperspective, f. Dch.

Shlédací, Befunds-. S. výkaz.

Shlédání. Až z toho zhlédanie poškvr-
něné myšlenie mějieše. Pass. 28.

Shledaný v čem: v klamu. Bart. 110.

Shledati co. Zhľadá každý kútik. Slov.
Dbš. Sl. pov. V. 17. Pacholci koně shledá-
vajú. Sš. P. 552. S. Boha, exquirere. Ž. kl.
76. 3. — jak. Jestližeby skrze to rukojem-
ství jaké škody vzali, tu aby toho všeho
postihnúti a shledati mohli přede všemi ji-
nými 1519. Mus. — se kdy. Dobrou noc,
rozume, sám p. Bůh ví, kdy se zase shle-
dáme (řekl ochlasta jda do hospody). Us.
Bayer. — kde. Móž po dskách i náleziech
shledáno býti. Vš. 267. Shledali si po sed-
nici své věci. Sá. — co na kom. Peníze
sobě na dobrých lidech shledali. Mus. 1880.
24., NB. Tč. 271., Osv. I. 485. — se oč.
O to se sluhy shledú (se shledají, sejdou
se). Kat. v. 3012. — koho v kom. Otec
v něm shledával pomocníka. Kos.

Shlédati. — abs. Jen shlízej (mrač se)!
Us. ČT. Tkč. — co. Domov drahý, rodné
kraje popraj, Bože, zhliadnúť raz. Ppk. II
49. — kde. Tvé oko shlíželo se v mém.
Kyt. Asi deset kroků od dubu zhlédla jasný
lesk. Tč. exc. V studánce se shlížela. Němc.
Zhlíží-li se kto večer v zrcadle, dostane
zlatenku neb uhlídá v něm smrť. Kld. II.
306. — se na čem. Těhotná snadno se
zhlídne na tom, nač se dlouho dívá. Vz
Mus. 1853. 475. — kam (jak čím). Shlíží
v jezero, Tč., na města. Hvl. 379. S opo-
vržením na někoho s. Šb. F. Shlédni očima
svého milosrdenství na tento svůj lid. Mž.
32. Poče naň po oku z. St. skl. IV. 370. —
se zač. Zahálka se zhlížela za potupnou
(byla pokládána). U Solnice. — se čemu.
Zhlédl se laciném(u) zboží (koupil, že bylo
lacino, ale bylo špatné). Zlínsky. Brt.

Shledávání, n. = schůze. V společných
s-ních promlouvali. Výb. II. 1466.

Shlídný = krásný. Na Hané. Bkř.

Shlodati. I kosti shlozí a zhryzú. Hus
I. 231.

Shlodek, dku, m. = zakrsalý člověk.
Brt.

Shlouček, čku, m. = menší zástup. Kos