675

Shozený svátek = svátek prv zasvěcený,
ale později vyzdvižený. Kld. I. 216.

Shrabati. — zač Ten za to, za ten
kousek shrábl (výprask). Us. — co čím
kam: seno hráběmi do kopky, na hro-
madu. Us. S. žhavé uhlí cizíma rukama.
Rgl. Cf. Zhrbati.

Shranělý, shraněný = setlelý, zvětralý,
verwittert. Mor. Šd.

Sbrapnel praská ve vzduchu, koule teprv
nárazem na zem. S., jm. vynálezce. Vm.

Shřáti. — co, se. Slunce vše shřievá.
Št. Kn. š 96. (131.). Aby se shřeli ti, ješto
sú stydli. Št. Kn. š. 3. Shřielo se srdce mé.
Ž. kap. — kde. Zlí dobrého nechtie jmieti,
ni j'ho mohú v srdci shřieti. Hr. rk. 149. —
se s kým. Abych se i s vámi shřél. Št.
Kn. š. 3. (65).

Shrbatělý = shrbělý. U Kdýně. Rgl.

Shrbati, shrbnouti = shrabati. Laš. Tč.

Shrbeně, gebückt. S. seděti, choditi. Us.
Pdl.

Shrbiti se kam. A telo sa mu shrbo-
valo k zemi. Mt. S. I. 80.

Shŕčiti se = shrknouti se. Keď sa shŕči
taká rota divoká a robí skrek. Čkžk. X. 52.

Shrdati čím. Kým jest Bóh zhrdal. BO.

Shřešenie, n. Vz List. fil. 1878. 208.

Shřešiti. — abs. Udá-li se vám zhře-
šiti, teskli duše vašeho života. Výb. I 506.
Vždy sluha vinný, keď pán zhřešil. Zbr.
Hry 28. — čím: myšlením, řečí, skutkem,
Us. Pdl., lakomstvím, BR. II. 245. b., pře-
stúpeniem božieho přikázanie, Hus. I. 168.,
velikým hřiechem. Št. Kn. š. 26 , 225. Zhřešil
jsem viděním, očima. V. Ps. fol. 135. a.
Opiť sa ! hm, veď s tým (m.: tím) nikomu
nezhreším. Dbš. Sl. pov. V. 21. — kdy.
Shřešil jsem ve všem životě svém. Mž. 98.
Kde-li, kolikrát-li, kterým-li činem, v kterú-li
hodinu člověk zhřešil. Pass. 17. Co jsem
zhřešil z své mladosti až do dnešního dne.
V. Ps fol. 134. a. — v čem. Zhřešil jsem
v sedmi smrtedlných hřiešiech. V. Ps. fol.
134 b.

Shřívadlo, a, n., Erwärmungsort, m.
Lpř. Sl.

Shrknouti kam. Všecko na ně shrklo
(spadlo). Us. Rgl. — se na koho = sběh-
nouti se. Us. Vck.

Shrnouti. — co, se kam (jak). S.
úkazy podobné ve zvláštní skupiny. Dk.
Vlasy do čela s. Us. Pdl. Kadeře na zad
s. Hrts. S hanbou musí v skrýše své se
s. (zalézti). Výb. II. 1688. — jak. S. něco
v jedno slovo. Dk. Výsledek bádání ně-
kolika slovy s. Us. Pdl. — co, se kde.
V tvé duši lidstvo shrne bytosť svou. Vrch.
Sv. Prokop shrnu sě při jednej skále (při-
stěhoval se). Hr. ruk. 13. — co odkud:
vlasy s čela. Hrts.

Shrnovačka, y, f. = sháněčka. — S. =
sněhovka, Schneeschaufel, f. Sl. les. — S-ky =
vysoké shrnovací boty, Faltenstiefel. Rgl.,
Kšť.

Shrnovatel, e, m., Aufhäufer, Sammler,
m. Rk.

Shromážděný. V Kristu s-ní. Us.

Shromáždisko, a, n. = shromáždiště.
Dk.

Shromážditi co: sněm, Šmb., odplaty
věčné. Št. — co kde. Aby v svých srdcích
duchovní pšenici s-li. Št. Kn. š. 4. — (čím)
koho, co v čem. Jenž jsi rozličné národy
v jednotě víry s-dil; Neb u vieře malú řečí
mnoho dobrého rozumu jest shromáždieno.
St. Kn. š. 123., 13

Shromažďovací, Versammlungs-. Shro-
mažďovací právo, Šp., místo. Lpř.

Shromažďovač, e, m., Sammler, m. S.
páry u parního kotlu. Us. Pdl.

Shroutiti se — več: v rumy. Čch. Sl.
78. — kam: k zemi. Vrch. — kde. Ta
chatrč nade mnou se shroutí. Čch. L. k.
24. — čím. Nedej, ať se trpkým sklamáním
naděje mé shroutí. Čch. Mch. 94. — kdy.
Za nímž (tleskotem) hned se shroutil. Čch.
Mch. 23.

Shruběti, vz Zhruběti.

Shrynčeti = sřinčeti, erklirren. Slov.
Okovy na jeho nohách shrynčia. Kyt. 1876.
30

Shrýzti co. A priatelia, kdeže sú ti?
Blízko stoja, kým (dokud) čo zhryznú; na-
krmení, napojení v dialke stoja, v dialke
miznú. Čjk. 19. Železné tele chodí po ko-
stěnej hůře a zhrýzá otavu (břitva. Há-
danka) Pck. Ps. 112. — co s kým. Aby
to jablko s ní zhryzl. Mus. — se. Nepřežil
to, zhrýzol sa (umřel). Zátur. Priat. II. 35.

Shŕžditi = svraštiti, falten. Čelo shřždi,
ako čoby pilne premyšloval. Klčk Zb. III.
4. — S , verkrippeln. Slov. Ssk.

Shúlať, zaudern, zögern, verziehen. Slov.
Bern.

Shůn, u, m. = shon. V již. Čech. Rjšk.

Shůněti se = dováděti. V již. Čech. Rjšk.

Shup ze závěsu, Stehschwung, m.

Shupnouti, herabspringen. Vz Zhupnouti.

Shustiti se več. Zkušenosť z-la se v celé
pásma myšlének. Dk. — co, se kde. Z. plyn
v nádobě, Us. Pdl., vzduch pod pístem.
Mj. 121. — čím. Když únor vodu spustí,
ledem ji březen zhustí (mrzne). Us. Tč.

Shustnouti kde. Kaše na okně ve
chladě zhustla. Us. Tč.

Shvárať, vz Shovárať. Slov. Rr. Sb.

Shýbací laffeta. NA. III. 110.

Shýknouti, shýkati, vz Zhýkati. Pri naj-
menšom dotknutie shýkne. Lipa 198.

Shýňať sa = shýbati se. Slov.

Schabiti, schabnouti = tajně n. drze
vzíti, ukrásti, wegschnappen. — co komu
odkud. Laš. Tč. Slez. Šd, Brt. D. 264.

Schábnouti, schlaf werden. S. horkem.
Us. Rgl.

Schádzať = scházeti. Slov. Bern.

Schádzka = schůze. Slov. Bern.

Scharf Frant. Ant. 1677. Jg. H. 1. 625.,
Jir. Ruk. II. 255., Mus. 1891. 107.

Schardt, a, m, vz Czart (dod. 2.).

Schátralosť, i, f. = sešlosť, znemravnělosť.
Mus. 1880. 12. Vz Zchátralosť.

Schátralý, vz Zchátralý. S. tělo (sešlé),
Us , roucho. Osv. — nač: na prsa (slabý).
U Žamb. Dbv.

Schátrati = chatrným, bídným se státi.
Rais.

Schatrněti, vz Zchatrněti. Kmp. Gr. 54.

Scházení = schůze. Skl. II. 40.