678

Schýliti se kam. Když světa běh se
schýlí v sklon. Osv. VI 462. Aby oči svoje
s-li v zemi. Št. Kn. š. 46. — se k čemu
kde. K tomu se v Germanii schylovalo.
Dač. I. 275.

Schylmo. Vsed s. s obratem, Katzen -
drehsprung, veleskok s., Katzenriesensprung,
výskok s s obratem, Drehkatzensprung.
Čsk.

Schylovač, e, m., musculus flexor. S.
malíku, m. f Digiti minimi, palce nohy, m.
f. hallucis, palce ruky, m. f. pollicis, prstů
(hluboký, m. f. digitorum profundus, po-
vrchní, sublimis, společný, communis). Ktt.
exc.

Schytati kdy. Slovo vypustě a vodu
rozlije nikdy neschytáš. Us. Šd — se kam.
Kačky zplašily sa a schytly vo zvýš. Dbš.
Sl. pov. I. 93. — co komu. Tu pribehne
vlk a zchytí mu ovcu. Dbš Sl. pov. I 145.
— koho zač. Kráľ ju zchytí za bundičku
Dbš. Sl. pov. I 54. — se. Koně se s-ly
(splašily). Brt. N. p. I. 18. Větr sa schytl
(strhl). Brt. Dítě se schytá, fahrt auf im
Schlafe. U Bojkovic. Tč., Brt. - se kdy
nač. S-li se na nohy hned v noci a běželi
jemu ku pomoci. Mor. Tč. — se komu n.
s kým. Cestou s někým, někomu se schyt-
nouti (přikaramáditi se). V Podluží. Brt D.
264.

Schytiti, schytnouti, vz Schytati

Schytra. Dnes jdi s. a přímo zítra. Světz.
1880. 50.

Schytralosť je bláznivosť, když sa
k zlému zválí; Když sa skloní k dobrému,
za múdrosť sa chválí. Glč

Schytralý sa ten jmenuje, kdo sa múdre
z nebezpečenství ven vytrhuje. Slov. Tč.

Schytřeti, el, ení = schytrati. Us. Tč.

Schytrovať něco = chytře vyvésti Mor.
Brt. D. 264.

2. -si. Cf. Brt D 165.

3. -si enklitické Jáz iz sebe-si nemluvich.
Ev. Jir. Nkr. 91.

4 Si, sí! V dětské řeči To je si (to
pálí). Laš. Tč.

Siaha, y, f. = sáh. Slov.

Siahovica, e, f = siahovina. Slov. Rr.
Sb.

Siahovina, y, f. = poleno pôl siahové.
Slov. Rr. Sb.

Siahový = sáhový. Slov.

Siakať = smrkati. Slov Zbr. Hry. 191.

Siať = síti Slov. Hdž. Slb. 31., 49., Loos.

Siaťa = setí Slov. Hdž. Slb. 49., ZObz.
XXII. 87.

Siatie, n = setí. Slov. N. Hlsk. I. 35.

Siatiny, pl., f. = osev. Slov. N. Hlsk.
XI. 158.

Siatny = setný. Slov. ZObz. XXII. 172,
N. Hlsk. VII. 14., Mt. S. I. 203.

Siažiť = sáhem měřiti. Slov. Phľd. VIII.
170.

Sibelija, e, f. (Sibylla) na Mor. Vz Mách.
50.

Siberie, e, f. = veliká zima; vánice. To
je tam dnes s Us. Rais, Rgl., dr. Jakubec.

Sibiř. Cf. Ukaz. 67.

Sibylla. Vz předcház. Sibelija.

Sibylliny knihy. Cf. Vlšk. 338., 339.

Sic, vz Sice.

Sice. Cf. Mkl. Etym. 297., Gb. Ml. I.
113., D. Lhrg. 276. A sic = a to. Výb. II.
1121. S. = takto, tímto způsobem. Ješto sice,
ač se pokáním neobrátie, odsúzenie vezmú.
Št. Kn. š. 128. 36., 144. 18. — S. = jinak
atd. Nejen v obličeji, ale i sic na těle roz-
ličně jsou zpotvořeni. Kom. Lab. 16. Kteří
sic pod mocí úředníků byli, ti k tomu stáli,
co se jim poroučelo; A sic všecko hakmak;
K čemu by se fresoval, dlouhověkosť sic
beze mne i lékařství jedem jest. Ib. 17.,
18, 111.

Śići = sít, sítí. Mor. u Frýdka. Brt. D.
360.1

Síci, sedu, sitzen, zastr. D. Lhrg. 99.

Sicílie. Ztrativše r. 878. Sicílii Řekové
jméno její přenesli na jižní čásť Italie, která
jim náležela. Proto pozdější království ne-
apolské se jmenovalo i království Obojí
Sicilie. Šmb.

Siderostat, u, m. ZČ. III. 57.

Sídlisko, a, n. = sidliště. S. Slovanů.
Šf. Strž. I. 553.

2. Sídliti, sidliti koho = sidlo (osidlo)
na koho vkládati, přelstívati, oklamávati,
mámiti, verstriken. Cf. Krok 1889. 22.

2. Sídlo, sidlo Cf. Mkl. Etym. 289.,
Krok. 1889. 22. S. na ptáky. Us. Tč. —
S. = statek. Mtc. XV 230.

Sídlovisko, a, n. = sídlo Rzm. Štf. 11.

Sido, a, n. = sidlo, osidlo. Nastavil naňho
s. Rr Sb.

Sidon Jan Maria, 1792.—1868., katech.
při gymn. v Jičíně. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1.
625.

Sidonia, e, f. = sklenná huť na Brumov-
sku.

Sidoni-us, a, m S. Daniel, kněz pod
obojí, † 1645. Vz Jir. Ruk. II. 215.

Sidorovo, a, n. = vrch v Liptově na
Slov. Pokr. Pot. II. 19.

Siebenaicher, chra, m. S. Michal, prae-
monstrat hradištský, f 1680. Vz Jir. Ruk.
II 215.

Sieci List. fil. 1878. 208.

Sieh, brachium. Sto sichuov plátna. Mill.
26 Zdá se, by (hvězda ta) nad mořem byla
jedno dva siehy. Ev. olom. 116.

Siehodlúhý = sáhodlouhý. Rkk. 57.

Siem, u, m. = sám, Bordure, f. Slov.
Ssk.

Siemě, vz Semeno. List. fil. 1878. 208.

Siemensovka, y, f., Regenerativofen,
Siemensofen. Vz Regeneratovka Hř.

Sien. Cf. List. fll. 1883. 434. I sich i oněch;
I sého i onoho. Št. Kn š. 7., 171. (176,
196., 203.).

Sieň, ě, f. = síň. List. fil 1878. 208.

Sier, u, m. = sýr. Slov. Rr. Sb.

Siesti. List. fil. 1878 208.

Sieť, i, f. = síť. Slov. Hdž. Šlb. 31. V MV.
nepravá glossa. Pa. 46 Pochlebníci po-
dušky kladú a sieti rozbíjejí těm, jimž po-
chlebují. Hus I. 376.

Siet, vz Sêto.

Sietka, reticulum. Ž. kl. (334.). Cf. Síť.

Sievadlo, a, n. = rozsévadlo. Slov. N.
Hlsk. IV. 291.



	678

	Schýliti se kam. Když světa běh se schýlí v sklon. Osv. VI 462. Aby oči svoje s-li v zemi. Št. Kn. š. 46. — se k čemu kde. K tomu se v Germanii schylovalo. Dač. I. 275. Schylmo. Vsed s. s obratem, Katzen - drehsprung, veleskok s., Katzenriesensprung, výskok s s obratem, Drehkatzensprung. Čsk. Schylovač, e, m., musculus flexor. S. malíku, m. f Digiti minimi, palce nohy, m. f. hallucis, palce ruky, m. f. pollicis, prstů (hluboký, m. f. digitorum profundus, po- vrchní, sublimis, společný, communis). Ktt. exc. Schytati kdy. Slovo vypustě a vodu rozlije nikdy neschytáš. Us. Šd — se kam. Kačky zplašily sa a schytly vo zvýš. Dbš. Sl. pov. I. 93. — co komu. Tu pribehne vlk a zchytí mu ovcu. Dbš Sl. pov. I 145. — koho zač. Kráľ ju zchytí za bundičku Dbš. Sl. pov. I 54. — se. Koně se s-ly (splašily). Brt. N. p. I. 18. Větr sa schytl (strhl). Brt. Dítě se schytá, fahrt auf im Schlafe. U Bojkovic. Tč., Brt. - se kdy nač. S-li se na nohy hned v noci a běželi jemu ku pomoci. Mor. Tč. — se komu n. s kým. Cestou s někým, někomu se schyt- nouti (přikaramáditi se). V Podluží. Brt D. 264. Schytiti, schytnouti, vz Schytati Schytra. Dnes jdi s. a přímo zítra. Světz. 1880. 50. Schytralosť je bláznivosť, když sa k zlému zválí; Když sa skloní k dobrému, za múdrosť sa chválí. Glč Schytralý sa ten jmenuje, kdo sa múdre z nebezpečenství ven vytrhuje. Slov. Tč. Schytřeti, el, ení = schytrati. Us. Tč. Schytrovať něco = chytře vyvésti Mor. Brt. D. 264. 2. -si. Cf. Brt D 165. 3. -si enklitické Jáz iz sebe-si nemluvich. Ev. Jir. Nkr. 91. 4 Si, sí! V dětské řeči To je si (to pálí). Laš. Tč. Siaha, y, f. = sáh. Slov. Siahovica, e, f = siahovina. Slov. Rr. Sb. Siahovina, y, f. = poleno pôl siahové. Slov. Rr. Sb. Siahový = sáhový. Slov. Siakať = smrkati. Slov Zbr. Hry. 191. Siať = síti Slov. Hdž. Slb. 31., 49., Loos. Siaťa = setí Slov. Hdž. Slb. 49., ZObz. XXII. 87. Siatie, n = setí. Slov. N. Hlsk. I. 35. Siatiny, pl., f. = osev. Slov. N. Hlsk. XI. 158. Siatny = setný. Slov. ZObz. XXII. 172, N. Hlsk. VII. 14., Mt. S. I. 203. Siažiť = sáhem měřiti. Slov. Phľd. VIII. 170. Sibelija, e, f. (Sibylla) na Mor. Vz Mách. 50. Siberie, e, f. = veliká zima; vánice. To je tam dnes s Us. Rais, Rgl., dr. Jakubec. Sibiř. Cf. Ukaz. 67. Sibylla. Vz předcház. Sibelija. Sibylliny knihy. Cf. Vlšk. 338., 339.	Sic, vz Sice. Sice. Cf. Mkl. Etym. 297., Gb. Ml. I. 113., D. Lhrg. 276. A sic = a to. Výb. II. 1121. S. = takto, tímto způsobem. Ješto sice, ač se pokáním neobrátie, odsúzenie vezmú. Št. Kn. š. 128. 36., 144. 18. — S. = jinak atd. Nejen v obličeji, ale i sic na těle roz- ličně jsou zpotvořeni. Kom. Lab. 16. Kteří sic pod mocí úředníků byli, ti k tomu stáli, co se jim poroučelo; A sic všecko hakmak; K čemu by se fresoval, dlouhověkosť sic beze mne i lékařství jedem jest. Ib. 17., 18, 111. Śići = sít, sítí. Mor. u Frýdka. Brt. D. 360.1 Síci, sedu, sitzen, zastr. D. Lhrg. 99. Sicílie. Ztrativše r. 878. Sicílii Řekové jméno její přenesli na jižní čásť Italie, která jim náležela. Proto pozdější království ne- apolské se jmenovalo i království Obojí Sicilie. Šmb. Siderostat, u, m. ZČ. III. 57. Sídlisko, a, n. = sidliště. S. Slovanů. Šf. Strž. I. 553. 2. Sídliti, sidliti koho = sidlo (osidlo) na koho vkládati, přelstívati, oklamávati, mámiti, verstriken. Cf. Krok 1889. 22. 2. Sídlo, sidlo Cf. Mkl. Etym. 289., Krok. 1889. 22. S. na ptáky. Us. Tč. — S. = statek. Mtc. XV 230. Sídlovisko, a, n. = sídlo Rzm. Štf. 11. Sido, a, n. = sidlo, osidlo. Nastavil naňho s. Rr Sb. Sidon Jan Maria, 1792.—1868., katech. při gymn. v Jičíně. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 625. Sidonia, e, f. = sklenná huť na Brumov- sku. Sidoni-us, a, m S. Daniel, kněz pod obojí, † 1645. Vz Jir. Ruk. II. 215. Sidorovo, a, n. = vrch v Liptově na Slov. Pokr. Pot. II. 19. Siebenaicher, chra, m. S. Michal, prae- monstrat hradištský, f 1680. Vz Jir. Ruk. II 215. Sieci List. fil. 1878. 208. Sieh, brachium. Sto sichuov plátna. Mill. 26 Zdá se, by (hvězda ta) nad mořem byla jedno dva siehy. Ev. olom. 116. Siehodlúhý = sáhodlouhý. Rkk. 57. Siem, u, m. = sám, Bordure, f. Slov. Ssk. Siemě, vz Semeno. List. fil. 1878. 208. Siemensovka, y, f., Regenerativofen, Siemensofen. Vz Regeneratovka Hř. Sien. Cf. List. fll. 1883. 434. I sich i oněch; I sého i onoho. Št. Kn š. 7., 171. (176, 196., 203.). Sieň, ě, f. = síň. List. fil 1878. 208. Sier, u, m. = sýr. Slov. Rr. Sb. Siesti. List. fil. 1878 208. Sieť, i, f. = síť. Slov. Hdž. Šlb. 31. V MV. nepravá glossa. Pa. 46 Pochlebníci po- dušky kladú a sieti rozbíjejí těm, jimž po- chlebují. Hus I. 376. Siet, vz Sêto. Sietka, reticulum. Ž. kl. (334.). Cf. Síť. Sievadlo, a, n. = rozsévadlo. Slov. N. Hlsk. IV. 291.