Předchozí (677)  Strana:678  Další (679) |
|
|||
678
|
|||
|
|||
Schýliti se kam. Když světa běh se
schýlí v sklon. Osv. VI 462. Aby oči svoje s-li v zemi. Št. Kn. š. 46. — se k čemu kde. K tomu se v Germanii schylovalo. Dač. I. 275. Schylmo. Vsed s. s obratem, Katzen -
drehsprung, veleskok s., Katzenriesensprung, výskok s s obratem, Drehkatzensprung. Čsk. Schylovač, e, m., musculus flexor. S.
malíku, m. f Digiti minimi, palce nohy, m. f. hallucis, palce ruky, m. f. pollicis, prstů (hluboký, m. f. digitorum profundus, po- vrchní, sublimis, společný, communis). Ktt. exc. Schytati kdy. Slovo vypustě a vodu
rozlije nikdy neschytáš. Us. Šd — se kam. Kačky zplašily sa a schytly vo zvýš. Dbš. Sl. pov. I. 93. — co komu. Tu pribehne vlk a zchytí mu ovcu. Dbš Sl. pov. I 145. — koho zač. Kráľ ju zchytí za bundičku Dbš. Sl. pov. I 54. — se. Koně se s-ly (splašily). Brt. N. p. I. 18. Větr sa schytl (strhl). Brt. Dítě se schytá, fahrt auf im Schlafe. U Bojkovic. Tč., Brt. - se kdy nač. S-li se na nohy hned v noci a běželi jemu ku pomoci. Mor. Tč. — se komu n. s kým. Cestou s někým, někomu se schyt- nouti (přikaramáditi se). V Podluží. Brt D. 264. Schytiti, schytnouti, vz Schytati
Schytra. Dnes jdi s. a přímo zítra. Světz.
1880. 50. Schytralosť je bláznivosť, když sa
k zlému zválí; Když sa skloní k dobrému, za múdrosť sa chválí. Glč Schytralý sa ten jmenuje, kdo sa múdre
z nebezpečenství ven vytrhuje. Slov. Tč. Schytřeti, el, ení = schytrati. Us. Tč.
Schytrovať něco = chytře vyvésti Mor.
Brt. D. 264. 2. -si. Cf. Brt D 165.
3. -si enklitické Jáz iz sebe-si nemluvich.
Ev. Jir. Nkr. 91. 4 Si, sí! V dětské řeči To je si (to
pálí). Laš. Tč. Siaha, y, f. = sáh. Slov.
Siahovica, e, f = siahovina. Slov. Rr.
Sb. Siahovina, y, f. = poleno pôl siahové.
Slov. Rr. Sb. Siahový = sáhový. Slov.
Siakať = smrkati. Slov Zbr. Hry. 191.
Siať = síti Slov. Hdž. Slb. 31., 49., Loos.
Siaťa = setí Slov. Hdž. Slb. 49., ZObz.
XXII. 87. Siatie, n = setí. Slov. N. Hlsk. I. 35.
Siatiny, pl., f. = osev. Slov. N. Hlsk.
XI. 158. Siatny = setný. Slov. ZObz. XXII. 172,
N. Hlsk. VII. 14., Mt. S. I. 203. Siažiť = sáhem měřiti. Slov. Phľd. VIII.
170. Sibelija, e, f. (Sibylla) na Mor. Vz Mách.
50. Siberie, e, f. = veliká zima; vánice. To
je tam dnes s Us. Rais, Rgl., dr. Jakubec. Sibiř. Cf. Ukaz. 67.
Sibylla. Vz předcház. Sibelija.
Sibylliny knihy. Cf. Vlšk. 338., 339.
|
Sic, vz Sice.
Sice. Cf. Mkl. Etym. 297., Gb. Ml. I.
113., D. Lhrg. 276. A sic = a to. Výb. II. 1121. S. = takto, tímto způsobem. Ješto sice, ač se pokáním neobrátie, odsúzenie vezmú. Št. Kn. š. 128. 36., 144. 18. — S. = jinak atd. Nejen v obličeji, ale i sic na těle roz- ličně jsou zpotvořeni. Kom. Lab. 16. Kteří sic pod mocí úředníků byli, ti k tomu stáli, co se jim poroučelo; A sic všecko hakmak; K čemu by se fresoval, dlouhověkosť sic beze mne i lékařství jedem jest. Ib. 17., 18, 111. Śići = sít, sítí. Mor. u Frýdka. Brt. D.
360.1 Síci, sedu, sitzen, zastr. D. Lhrg. 99.
Sicílie. Ztrativše r. 878. Sicílii Řekové
jméno její přenesli na jižní čásť Italie, která jim náležela. Proto pozdější království ne- apolské se jmenovalo i království Obojí Sicilie. Šmb. Siderostat, u, m. ZČ. III. 57.
Sídlisko, a, n. = sidliště. S. Slovanů.
Šf. Strž. I. 553. 2. Sídliti, sidliti koho = sidlo (osidlo)
na koho vkládati, přelstívati, oklamávati, mámiti, verstriken. Cf. Krok 1889. 22. 2. Sídlo, sidlo Cf. Mkl. Etym. 289.,
Krok. 1889. 22. S. na ptáky. Us. Tč. — S. = statek. Mtc. XV 230. Sídlovisko, a, n. = sídlo Rzm. Štf. 11.
Sido, a, n. = sidlo, osidlo. Nastavil naňho
s. Rr Sb. Sidon Jan Maria, 1792.—1868., katech.
při gymn. v Jičíně. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 625. Sidonia, e, f. = sklenná huť na Brumov-
sku. Sidoni-us, a, m S. Daniel, kněz pod
obojí, † 1645. Vz Jir. Ruk. II. 215. Sidorovo, a, n. = vrch v Liptově na
Slov. Pokr. Pot. II. 19. Siebenaicher, chra, m. S. Michal, prae-
monstrat hradištský, f 1680. Vz Jir. Ruk. II 215. Sieci List. fil. 1878. 208.
Sieh, brachium. Sto sichuov plátna. Mill.
26 Zdá se, by (hvězda ta) nad mořem byla jedno dva siehy. Ev. olom. 116. Siehodlúhý = sáhodlouhý. Rkk. 57.
Siem, u, m. = sám, Bordure, f. Slov.
Ssk. Siemě, vz Semeno. List. fil. 1878. 208.
Siemensovka, y, f., Regenerativofen,
Siemensofen. Vz Regeneratovka Hř. Sien. Cf. List. fll. 1883. 434. I sich i oněch;
I sého i onoho. Št. Kn š. 7., 171. (176, 196., 203.). Sieň, ě, f. = síň. List. fil 1878. 208.
Sier, u, m. = sýr. Slov. Rr. Sb.
Siesti. List. fil. 1878 208.
Sieť, i, f. = síť. Slov. Hdž. Šlb. 31. V MV.
nepravá glossa. Pa. 46 Pochlebníci po- dušky kladú a sieti rozbíjejí těm, jimž po- chlebují. Hus I. 376. Siet, vz Sêto.
Sietka, reticulum. Ž. kl. (334.). Cf. Síť.
Sievadlo, a, n. = rozsévadlo. Slov. N.
Hlsk. IV. 291. |
||
|
|||
Předchozí (677)  Strana:678  Další (679) |