680

síly; Kdo chce k dílu, najde sílu. Sb. učit.

— S. = moc. Vzali mne silou, vzali mne
v noci. Koll. Zp. I. 365. Kde s. vládne,
tam zákon zapadne. Č. M. 340. Mluviti
s námi chtěl na sílu maďarsky. Koll. Cestop.
D. I. hl. 2. Branná s. zemská, námořní, Osv.
I. 202., vojenská. Osv. Základní síly státu.
Kř. Stat. 2. — S. = množství. Povedúť ji
v hrozné síle. Arn. 641. A všeckna s. lidí
stášě. Ev. víd. 81

Silačka, y, f., ein starkes Weib.

Siladice, dle Budějovice, místní jméno
v Uhřích. Kál.

Silaj, e, m. = silák (vůl). Slov. Dbš.
Obyč. 51.

Silák = psí jm. Škd.

Sílati, schicken. Vz Poslati. Zr. Gris.

Silberi-us, a, m. — S. Jan, 1591. Jg.
H. 1. 625., Jir. Ruk. II 215.

Silbernagel, gla, m. Jg. H. 1. 625

Silečka, vz Síla.

Silenka. Cf. Dlj. 53 , Rosc. 139.

Silený. S. vec dobrá nebýva. Slov. Zá-

tur.

Silice. Vz Šf. Poč. 458., 501., 540., 543.,
550, 580., 581., MS. 333., Nz. lk. (Oleum),
KP. VI. 347. nn, 361., 366. nn.

Silicid, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
166.

Silici-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
160.

Siliciumethylový. S. sloučeniny. Vz
Rm. I. 247.

Siliciumfenilchlorid, u, m., v lučbě.
Vz Rm. II. 48

Silidlo, a, n., tonicum.

Silikat, Silicat, n. Cf. Šfk. Poč. 164.,
298.

Silikol, u, m., v lučbě. Cf. Šfk. Poč.
469.

Silikomethan, u, m., v lučbě. Ct. Šfk.
Poč. 166.

Silikopentha, u, m , v lučbě. Cf. Šfk.
Poč 469.

Silin, a, m. = Don řeka. Hý. Ss.

Sílina, y, f. = přírodní. Osv. I. 50.

Síliti na koho = naléhati. Mor. Vhl.,
Rgl. = k čemu. V čom ťa žáden slyšať
něchce, nesil (nenuť) ho k tomu. Slov. Tč.

— se. Nesil se tak (nenámahej)! Mor. Brt.
D. 265. — se jak: mravně. Osv.

Silka, y, f., zdrobn. síla. Krup. Gr. 129.

Silně se rozhněvati, tělo bičovati, úfati,
Výb. II. 9 , 19., 27 , někomu odpírati. Pož.
42.

Silnice. Potom u jednej cesty silnej se-
dáše, GR. 61., in via publica sedebat, 102,
auf die gemain strazzen. 82. Tedy s. od
síla, silný, jak D. mínil a ne od soumnice,
jak myslil Č. Soumnice, súmnice, je Saum-
weg, nikoli gemeine Strasse. Jir. v Mus.
1862. 364. Silnice objevuje se v UmR. 1314.
Vz Krok 1889. 108 S. letní, NA. IV. 182.,
vojenská, Dch., po vodě, Sněm 1561., řím-
ské. Vz Vlšk. 511. S. aby tudíž šly, jakož
dříve. Výb I. 1035. — S. = český tanec.
Škd.

Silno. Město bylo s. ohrazeno; Chodili
sú silno do kláštera. 15. stol. Nár. listy.

Silnodrápý, starkkrallig. Lpř.

Silnoduchý muž, von starker Seele. Šml.
Star. f.

Silnohlasý, starkstimmig. Koll. III. 58.

Silnokopytý, starkhufig. Lpř.

Silnonábožný, starkreligiös. Koll. St.
59. Vz Vroucnonábožný.

Silnoplochý, vom starken Blech. S.
brnění Lpř.

Silnoproudý, stark strömend Lpř.

Silnoramenný, starkarmig. Lpř.

Silnoruký, starhändig. Lpř.

Silnosť. Kdo rovný tobě v silnostech,
Hospodine? Anth. Jir. I 3. vd. 6.

Silnoušek, ška, m., os. jm. Pk. Npj. 118.

Silnozvuký, starktönend. S. rým. Dk.

Silný. Kdo chce býti silným, zdvíhej
něco těžkého, jakmile uslyší první jarní
zahřmění. Us. Sbtk. Když silný potepe ma-
lého (slabého), malá bude chvála jeho; S.
silnému se líbí Ezp. 1207., 2582. Ustup
silnějšímu a poslouchej rozumějšího. Us.
Hkš. — s inft. Jest s. dobývati měst tvr-
dých. 14. stol. Živ. Jež. — S. = mnoho
vnitřní síly atd. Výmluvnost jeho nebyla
silna. Vlč. S. proud elektrický. Us. Pdl.
S. povaha, vůle, slabika, zakončení verše,
Dk , průvan, ton, Us., Zv, puch, hlahol,
Kod., Vrch. S. milovnice (silně milující),
odběratel. Us. Gb. — v čem: v lásce. Vrch.

— čím. Byl silen láskou k ženě své. Šml.
Chceš-li silen zbožím býti Sv. ruk. 241. —
nač. S. na modlitby. Otc. B. 177. a. — ke
komu Ó milosti tvá k nám silná! Hus
III. 263. — s inft. Aby byli silnější trpěti.
Pass. mus 365. — S. = mnoho částí atd.
Král obeslal sněm silný. Let 238. — nač.
Silnější jsou na lidi než my. Skl. II. 467.

— S = tlustý atd — z čeho. Budeš silen
z něho (z masa, budeš-li je jísti). VýB. II.
187. — komu s. býti. Že jsou mu dosti
silni. Skl. I. 105. Že nepřátelóm jest silen.
1431. Pal. Rdh. II. 72. Komuž móžeš silen
býti. Sv. ruk. 222.

Silojevný. S. krása, Jg. Slnosť. 44., pře-
hlasování. Vz Přehlasování, Přestrojování
(dod.)

Silokřivka, y, f. Elektrická s. Zenger.

Siloměr, u, m., Kraftmesser.

Siloměrný. S- brzda, NA. V. 162., čidlo,
Šv. 49 , krásno (dynamické), stopa. Dk.

Silomíra, y, f. = dynamika. Dk.

Silomorný. S. mdlobu (sílu mořící, hu-
bící) Ntr. VI. 124.

Silota, y, f. = síla. Slov. Phľd. IV. 462.

Silotvor, u, m = nový střelný prach.
Exc.

Silovědec, dce, m, Dynamiker, m. Sl.
les.

Silovina, y, f. S. záleží zo živlov umož-
ňujúcich sily svalov, mäsa; za to, že uspô-
sobujú silu, menujem ich s nou po sloven-
sky. ZObz. XXIV. 204.

Silovka, y, f. Kraftwasser, m., hrvát.
Šd.

Silovládný pokoj. Pal. Rdh. I. 380.

Silozpyt, Cf. Ukaz. 67

Silurský útvar. Vz Frč G. 57 nn.

Silvan Jan, nar. asi 1500., † 1672., písař.
Šb. Dj. ř. 287. — S. — psí jm. Škd.



	680

	síly; Kdo chce k dílu, najde sílu. Sb. učit. — S. = moc. Vzali mne silou, vzali mne v noci. Koll. Zp. I. 365. Kde s. vládne, tam zákon zapadne. Č. M. 340. Mluviti s námi chtěl na sílu maďarsky. Koll. Cestop. D. I. hl. 2. Branná s. zemská, námořní, Osv. I. 202., vojenská. Osv. Základní síly státu. Kř. Stat. 2. — S. = množství. Povedúť ji v hrozné síle. Arn. 641. A všeckna s. lidí stášě. Ev. víd. 81 Silačka, y, f., ein starkes Weib. Siladice, dle Budějovice, místní jméno v Uhřích. Kál. Silaj, e, m. = silák (vůl). Slov. Dbš. Obyč. 51. Silák = psí jm. Škd. Sílati, schicken. Vz Poslati. Zr. Gris. Silberi-us, a, m. — S. Jan, 1591. Jg. H. 1. 625., Jir. Ruk. II 215. Silbernagel, gla, m. Jg. H. 1. 625 Silečka, vz Síla. Silenka. Cf. Dlj. 53 , Rosc. 139. Silený. S. vec dobrá nebýva. Slov. Zá- tur. Silice. Vz Šf. Poč. 458., 501., 540., 543., 550, 580., 581., MS. 333., Nz. lk. (Oleum), KP. VI. 347. nn, 361., 366. nn. Silicid, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 166. Silici-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 160. Siliciumethylový. S. sloučeniny. Vz Rm. I. 247. Siliciumfenilchlorid, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 48 Silidlo, a, n., tonicum. Silikat, Silicat, n. Cf. Šfk. Poč. 164., 298. Silikol, u, m., v lučbě. Cf. Šfk. Poč. 469. Silikomethan, u, m., v lučbě. Ct. Šfk. Poč. 166. Silikopentha, u, m , v lučbě. Cf. Šfk. Poč 469. Silin, a, m. = Don řeka. Hý. Ss. Sílina, y, f. = přírodní. Osv. I. 50. Síliti na koho = naléhati. Mor. Vhl., Rgl. = k čemu. V čom ťa žáden slyšať něchce, nesil (nenuť) ho k tomu. Slov. Tč. — se. Nesil se tak (nenámahej)! Mor. Brt. D. 265. — se jak: mravně. Osv. Silka, y, f., zdrobn. síla. Krup. Gr. 129. Silně se rozhněvati, tělo bičovati, úfati, Výb. II. 9 , 19., 27 , někomu odpírati. Pož. 42. Silnice. Potom u jednej cesty silnej se- dáše, GR. 61., in via publica sedebat, 102, auf die gemain strazzen. 82. Tedy s. od síla, silný, jak D. mínil a ne od soumnice, jak myslil Č. Soumnice, súmnice, je Saum- weg, nikoli gemeine Strasse. Jir. v Mus. 1862. 364. Silnice objevuje se v UmR. 1314. Vz Krok 1889. 108 S. letní, NA. IV. 182., vojenská, Dch., po vodě, Sněm 1561., řím- ské. Vz Vlšk. 511. S. aby tudíž šly, jakož dříve. Výb I. 1035. — S. = český tanec. Škd. Silno. Město bylo s. ohrazeno; Chodili sú silno do kláštera. 15. stol. Nár. listy.	Silnodrápý, starkkrallig. Lpř. Silnoduchý muž, von starker Seele. Šml. Star. f. Silnohlasý, starkstimmig. Koll. III. 58. Silnokopytý, starkhufig. Lpř. Silnonábožný, starkreligiös. Koll. St. 59. Vz Vroucnonábožný. Silnoplochý, vom starken Blech. S. brnění Lpř. Silnoproudý, stark strömend Lpř. Silnoramenný, starkarmig. Lpř. Silnoruký, starhändig. Lpř. Silnosť. Kdo rovný tobě v silnostech, Hospodine? Anth. Jir. I 3. vd. 6. Silnoušek, ška, m., os. jm. Pk. Npj. 118. Silnozvuký, starktönend. S. rým. Dk. Silný. Kdo chce býti silným, zdvíhej něco těžkého, jakmile uslyší první jarní zahřmění. Us. Sbtk. Když silný potepe ma- lého (slabého), malá bude chvála jeho; S. silnému se líbí Ezp. 1207., 2582. Ustup silnějšímu a poslouchej rozumějšího. Us. Hkš. — s inft. Jest s. dobývati měst tvr- dých. 14. stol. Živ. Jež. — S. = mnoho vnitřní síly atd. Výmluvnost jeho nebyla silna. Vlč. S. proud elektrický. Us. Pdl. S. povaha, vůle, slabika, zakončení verše, Dk , průvan, ton, Us., Zv, puch, hlahol, Kod., Vrch. S. milovnice (silně milující), odběratel. Us. Gb. — v čem: v lásce. Vrch. — čím. Byl silen láskou k ženě své. Šml. Chceš-li silen zbožím býti Sv. ruk. 241. — nač. S. na modlitby. Otc. B. 177. a. — ke komu Ó milosti tvá k nám silná! Hus III. 263. — s inft. Aby byli silnější trpěti. Pass. mus 365. — S. = mnoho částí atd. Král obeslal sněm silný. Let 238. — nač. Silnější jsou na lidi než my. Skl. II. 467. — S = tlustý atd — z čeho. Budeš silen z něho (z masa, budeš-li je jísti). VýB. II. 187. — komu s. býti. Že jsou mu dosti silni. Skl. I. 105. Že nepřátelóm jest silen. 1431. Pal. Rdh. II. 72. Komuž móžeš silen býti. Sv. ruk. 222. Silojevný. S. krása, Jg. Slnosť. 44., pře- hlasování. Vz Přehlasování, Přestrojování (dod.) Silokřivka, y, f. Elektrická s. Zenger. Siloměr, u, m., Kraftmesser. Siloměrný. S- brzda, NA. V. 162., čidlo, Šv. 49 , krásno (dynamické), stopa. Dk. Silomíra, y, f. = dynamika. Dk. Silomorný. S. mdlobu (sílu mořící, hu- bící) Ntr. VI. 124. Silota, y, f. = síla. Slov. Phľd. IV. 462. Silotvor, u, m = nový střelný prach. Exc. Silovědec, dce, m, Dynamiker, m. Sl. les. Silovina, y, f. S. záleží zo živlov umož- ňujúcich sily svalov, mäsa; za to, že uspô- sobujú silu, menujem ich s nou po sloven- sky. ZObz. XXIV. 204. Silovka, y, f. Kraftwasser, m., hrvát. Šd. Silovládný pokoj. Pal. Rdh. I. 380. Silozpyt, Cf. Ukaz. 67 Silurský útvar. Vz Frč G. 57 nn. Silvan Jan, nar. asi 1500., † 1672., písař. Šb. Dj. ř. 287. — S. — psí jm. Škd.