682

Sirkovica, e, f. = sirková voda. MzO.
1890. 129.

2. Sirník. Cf. Šfk. Poč. 125., 191., 200.,
202., 238., 251., 263., 271 , 275 , 277., 290 ,
310., 313., 333., 334, 439., 501., Ott. II.
463., Rm. I. 138., Schwefel- v Šp., a Sl. les.

Sirný. S. játra, Šfk. Poč. 228., 238., květ,
107., soli, 220, blesk, zážeh blesku, dech
(čerta), Vrch., niť (lunt). NA. IV. 132.

Siroba tvrdší kamene a kata. Brodz.

Sírocíničitan, u, m. Cf. Šfk. Poč. 310.

Sírohydrat, u, m S. ammonatý, Schwefel-
ammoniak, m Šp.

Sirokůvka, y, f = jablko veliké, čer-
vené, sladké. Mor. Brt.

Síromočovina, y, f., v lučbě. Cf. Rm.
I. 143.

Síromolybdenan, u, m , v lučbě, Sul-
phomolybdat, n. Nz.

Sirota. Mkl. Etym. 296. Kde s. pláče, ej
všady voda teče. Brt. N. p. I. 177. Má
matičko dobrá, kde sta sa podeli, ked ste
nás s-ty dtobné odemreli? Brt. P. II. 351.

— S. = jehňátko bez matky. Mor. Brt
Sirotčí právo = prostá přísaha (svú rukú

bez pomocníka) buďto skrze sebe samého
buď i jen skrze zástupníka. To nalezeno
bývalo i dospělým mužům, ku př. opatům
v jistých přech a příčinách. Pal. Rdh. II.
246. Cf. Kn. rož. 134.

Sirotečka, y, f., die Waise. Kká. Vz
Sirotka.

Sirotek. V MV. nepravá glossa. Pa. 46.
Cí. Rk. Sl., S. N. Kdy mohl král s-kům
léta dáti. Vz Vyb. I. 1006. Král nikdy pro
zlé a neužitečné s-kóm let spravedlivých
nedává. Vš. 256. O s-ku řád. Vz Výb. I
979 Spolku s s-tky nemá pROsiti žádný.
Vš. 252. S-tku statek selský zřídka svědčí.
Brodz. Vypěstuj s-tka, vytrhne ti oči. Us.
Bž. Cf. Let. Rejstř , Zř. zem. Jir. 121., 475.,
476 , 700 — S-tci = Žižkova vojska po jeho
smrti. Výb. II 1522. S. orebiti. Tk. Ž. 209 ,
213., 214., 226. — S. = druh jablka, mor.
Brt.; žlutý druh hracích bobů. Vchř.

Sirotěnka, y, f. = sirota. Slov. Btt. Sp.
166 , Orl. XI 376.

Sirotina, y, f. = sirotkové. Čch. Bur.,
Phľd. I. 3 155. — S. = sirotčí kassa. Má
peníze v s-ně. U Nezamyslic. Šd.

Sirotinec, nce, m. = sirotčinec. Slov.
Phľd. V. 321.

Sirotka = sirotek. Už ma jak s-tku všeci
drali (měl jsem se zle). Brt. Dítky, moje
dítky, ubohé s-tky, němaće žádného krom
Boha samého. Sš P. 141.

Sírouhelnatý. ZpR. arch. VI. 17.

Sírouhličitý. S. kyselina, kysličník. Vz
Rm. I 138., 137.

Sírovodnatý. ZpR. arch. VI. 17.

Sirvótka, y, f = sirotka, naháč. U Hro-
zenkova na Mor. Brt. L. N. II 140.

Sirý Hr. Ruk. Pl. 89, Mkl. Etym. 296.
S. lid. Kar. 113. S. duše. Pass. mus. 451.

— Cf Mkl. aL. 263 — čeho. Sú všie vóle
siři. Pravn 2714.

Sisa, y, f. = koniklec. Mor. Rgl.
Sisák. Na S-ku = pole ve Vyzovsku.
MzD. 1890. 130.

Sisavec, vce, m. = cicavec, ssavec. Slov.
Rr. Sb.

Sisi, vz Zizi.

Sisí. Cf. Sbtk. Rostl. 275.

Sísť = sejíti, heruntergehen; zusammen-
kommen; nützlich sein. Slov. Loos

Sisťovací, Versicherungs-, assecurirend.
Slov. Ssk.

-sit. Tato přípona tvoří slovesa zdrob-
nělá: drobsit (drobčit, drobno choditi), la-
kosit sa na něco (lakomit). Mor. Brt. D.
159.

Sít. Cf. Mkl. Etym. 296.

Síť. Mkl. Etym. 295. S. vršovitá, NA.
IV. 121., jelení, srnčí, zaječí, zástavní. Ib,
115. Cf. Sdl. Hr. VII. 3, 242. Síť balónu.
Us. Pdl. — S. mnohostěnu Jrl. 167. S.
pozorovací, dešťoměrná, kartografická, gno-
mická, stereografická, čtvercovaná, obdél-
níková, pozemská, nebeská, mřežovaná, Stč.
Zem. 634., 390., 408, 409., 427., 428., 447.,
455 , železničná, Zpr. arch., dopravní. Kzl.
141 — S. = nervová. Osv I. 230.

Síťárna, y, f., Siebfabrik, f. Rk.

Sitenský, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
374.

Sítěný pytel. NA IV. 121.

Síti. Cf Mkl. Etym. 296., 294. S. = mno-
žiti Laš. Brt. Nasál pěkné slovo theolo-
gicum; nasel vůbec se ho užívá; nasíl Mo-
ravci někteří tak mluví Bl. 274. V 3. ř.
k sát, set, sit, přidej: sěn. Cf. List. filol.
1884. 109. Gb. — abs. Zahradníci sejí. Št.
É. 188. b Jakož sál jest. Kar. 43. Kdo
seje, ten věje. Us. Tč. — co. Oráč rozličná
seje semena. Št. Kn. š. 4. — co kam od.
kud. Spoustu střel kazateli do zrytého
čela z prohlubně svých očí sel. Hdk Za
vol. 19. — jak. Již seju ve slzách. Ž wit-
125 5.

Sítičko, vz Sít.

Sítina, y, f, Netzgewebe, n.

Sítinatý. S. řeka. Koll. St. 144

Sítiniště, ě, n , vz Sítiště.

Sítivka, y, f. = sítnice. Osv. I. 147.

Sítivo, a, n. S. jaderné buňky. Vz Ott.
IV. 931.

Sítkářka, y, f., Siebmacherin.

Sítkářství, n. = sítařství. Bern.

Sítko k chytání motýlů, Kk., na vlasy,
Kopfnetz, n., Lpř., na prsa a čela koní. Us.
Dch. Sebral sítka a šel, er hat sich auf-
und davon gemacht, seine Zwetschken zu-
sammengepackt. Dch. Již se jim sítka tr-
hala (bylo zle). Bart. 180.

Síťkorobný, Netz-, Spinngewebe ma-
chend. S. pavouk. Hdk. Dřev.

Sítkovec, vce, m., daedalea, Wirrschwamm,
m. Sl. les.

1. Síťkový. S. blána (sítnice), Nz, kosť,
Siebbein. Šv. 15., Nz. lk.

Siťňanský. Vz Sitno. Ó Bože s. Slov.
Holý. 188.

Sítnatě, netzartig. S. rozvětvený. Kk.
Pr. 6.

Síťnatka, y, f. S. průsvitná, tingis affi-
nis, bodláková, monanthia cardui, hmyz.
Brm. IV. 620.

Síťnatý, netzartig. S. krovky. Kk. Br. 6,