683

Sítnice. Cf. Slov. zdrav. 339. S., retina.
Nz. lk., Schb. Slabozrakosť s-ce, asthenopia
retinalis, Schlb., odchlípení s-ce, amotio
retinae, Nz. lk., Schbl., bezcitnosť s-ce, anae-
sthesia retinae, vylev krve do s-ce, apo-
plexia retinae, trhliny v s-ci, Einrisse in
der Retina; krvácení s-ce, Retinalblutung,
úbytě s ce, Retinaatrophie, zánět s-ce a
cévnatky, retinochorioiditis, zánět sítnice,
retinitis (barvivový, pigmentosa, bělokrevný,
leucaemica, bílkovitý, albuminurica, hnilobný,
septica, hnisavý, suppurativa, hnízdovitý,
herdförmig, krvavý, haemorchagica, kolem
brdečky, circa papillam, mrtmicový, apo-
plectica, ohraničený, circumscripta, opě-
tovný ústřední, recidiva centralis, počasný,
diffusa, převleklý, metastatica, příjičný,
syphilitica, při močokrevnosti, uraemica,
prvotní či samostatný, gemina, rozlitý, dif-
fusa, sestupný, descendens, soucitný, sym-
pathica, výměškový, exsudativa). Ktt. exc. —
S. = mappa rozdělení, Netzkarte, f. Sl. les

Vz Síť.

Sítnicocévnatkový zánět výměškový,
retinochorioiditis exsudativa.

Sítnicořasinkový, retinociliaris.

Sítnicový, Netzhaut-. S. žíla, Retinal-
vene, obraz, Nz. lk., cévy, Retinalgefäss,
jamka, fovea retinae, obvod, tepna, Retinal
arterie.

Sitno hora. Vz Koll. Zp I. 429.

Síto. Cf. Mkl. Etym. 296 V MV. pravá
glossa. Pa. 24. S sázecí, NA. IV. 159.,
zadní, Wld., malooké, hrubé. Šp. Sietem
něco prosievati Hus III. 38. — Hádanka.

V lese to roste, na louce se to pase, v ruce
se to třase (nebo: a po smrti se to mezi
babama třase). Mor. Brt Dt. 148

Sítovadlo, a, n. = prosívadlo, Siebappa-
rat, m Hř.

Síťovitě, netzförmig. Kk.

Síťovitý, vz Síťovatý.

Síťovník, a, m., retiarius, bojovník sítí.
Vz Vlšk. 398., 401.

Sítový, Sieb-. S. dno, buben. NA IV. 32

Síťový. S. blána v oku, Netzhaut, f, Šv.
61, klenba, Method, IV. 77, mikrometr.
ZČ. 1 31

Síťožilný list. Ves. IV. 169.

Situovaný, situirt. Dům příznivě s-ný.
Us. Pdl.

Sit-zi! Hlas šoupálka obec. Šír. Pt.

Siva, y, f., bohyně Polabanů. Vz Mách.
27, 35.

Sivák = sivý kůň Kká. Td. 175.

Sivákohubný, sivákovrah, a, m., yaôóo-
qóvoc;, viah siváků (holubů). Lpř. SI. II.
362.

Sivan, u, m. = devátý měsíc obecního
a třetí církevního roku židovského. S. N.
XI. 611.

Sivana, ě, f = koza s sivou hlavou. Mor.
Brt.

Sivaně, ě, f., Milchkraut, n. Sl. les

Sivek = kůň, Schimmel, m. Posp., Brt.

Siven, vna, m , salmo salvelinus, Saibling,
m., ryba. Dch. Cf. Brm. III. 3. 244.

Sivienka, sivjanka, y, f., agaricus viola-
ceus, houba. Slov. Göm. Bartol., Němc. IV.
410.

Sivjolka oprav v: sivjonka.

Sivka = jm. feny. Škd. — S. = sivý
vůl Koll. St. 652.

Sivko, a, m. = sivý kůň, Apfelschimmel,
m. Slov. Chlpk. Sp. 208., Dbš. Sl. pov. I.
241.

Sivo, a, n. = vše, co se seje. Mor Brt.
- S. = setba, čas setí. Bylo to v siva.
Mor Vhl. Povědáme kole siva, třeba siť a
je pořád mokro. Slez. Šd.

Sivohledý, ylavxô>7Ti? Lšk.

Sivokorý, graurindig. Buď věkem s-rý.
Oav. 1886.

Sivomodrý, graublau. Rk.

Sivooký. Lšk., Koll Zp. II. 385., Brt.
N. p. L 149., Sb. sl. ps. II 1. 64.

Sivoš, e, m. = sivoň. Mor. a slov. Šd.,
Dbš. Obyč. 51.

Sivula = sivá kráva. Mor Brt., Vck. —
S. = hruška. Mor. Brt.

Sivý. Mkl. Etym. 297. Cf Sivek, Sivoň,
Sivoš, Sivula, Sivák, Sivaňa, Sivka, Sivko
(dod.). S. rozvaliny, Čch , vlasy, Hdk., líce.
Kká. Sivé oči (= modré; tak na Mor. vět-
šinou. Brt. D. 265), sivé, aj moje sú také,
sobereme sa, šuhaj, budú nám jednaké.
Slov. Phľd. VIII. 218. S. jako holub. Brt.
Byl tváře sivé sluncem. Čch. Živ. — S. On-
dřej, měšťan ve V. Meziříčí Jg. H. 1. 625.,
Jir Ruk. II. 216

Sixt z Lerchenfelsu Jan, probošt, † 1629.
Vz Jir. Ruk. II. 216. — S. z Ottersdorfu.
Cf. Výb. II. 1377. (tam i výňatky), Tf. Mtc.
117.

Sjazd = sjezd. Slov.

Sjedaň, ě, f. = snídaní, Frühstück, n.
Slov. Hdž Čít. 104.

Sjedaňka, v, f. = zdrobň. sjedaň. Slov.
Hdž. Čít. 110.

Sjedaňkuvať = snídati. Slov. Hdž. Čít.
123.

Sjediniti, il, ěn, ění, vereinigen, in eines
verschmelzen. Koll. III. 298.

Sjednání spolu svatých. Št. Kn. š. 27.
S. zvukóv (harmonie). Kar. 149. Vždyť na
to přijde s-ním božím. Št Kn. š. — S.,
conjugium, manželství. Sv. ruk. 318, V. II.
10.

Sjednaný mír. Šmb S v lad. Dk. Ten
kostel jest obec spolu s-ná duchem sv.
všeho křesťanstvie sv. Št. Kn. š. 26. Sli-
bují právo s-nú rukú (jednohlasně). Sedl.
Rychn. 7.

Sjednatelný, vereinbar; anschaffbar. S.
pojmy Dsch. I. 29. — Dk. Aesth. 266.

Sjednati. Cf. List. fil. 1878. 209. — ko-
ho, co, se s čím. Sjednávají se s písmem;
A sjednajíc se (duše) s tělem. Št. Kn. š.
140, 53. Sjednáš-li (srovnáš-li) řeč s skut-
kem. Pass. mus. 429. — co s čím kdy.
Neb s ní (duší) bude (tělo) pořádnějie po
vstání z mrtvých sjednáno než zde. Št. Kn.
š. 52. — s čím jak. Tak že by se nemohlo
i jednú stranú s. s sv písmem. Ib 2. —
co jak čím. Pojmy myšlením v jedno s.
Dsch. I. 29. — co s kým proti komu:
spolek. Jir.

Sjednoroditi se s přírodou. Pal. Rah.
I. 385.



	683

	Sítnice. Cf. Slov. zdrav. 339. S., retina. Nz. lk., Schb. Slabozrakosť s-ce, asthenopia retinalis, Schlb., odchlípení s-ce, amotio retinae, Nz. lk., Schbl., bezcitnosť s-ce, anae- sthesia retinae, vylev krve do s-ce, apo- plexia retinae, trhliny v s-ci, Einrisse in der Retina; krvácení s-ce, Retinalblutung, úbytě s ce, Retinaatrophie, zánět s-ce a cévnatky, retinochorioiditis, zánět sítnice, retinitis (barvivový, pigmentosa, bělokrevný, leucaemica, bílkovitý, albuminurica, hnilobný, septica, hnisavý, suppurativa, hnízdovitý, herdförmig, krvavý, haemorchagica, kolem brdečky, circa papillam, mrtmicový, apo- plectica, ohraničený, circumscripta, opě- tovný ústřední, recidiva centralis, počasný, diffusa, převleklý, metastatica, příjičný, syphilitica, při močokrevnosti, uraemica, prvotní či samostatný, gemina, rozlitý, dif- fusa, sestupný, descendens, soucitný, sym- pathica, výměškový, exsudativa). Ktt. exc. — S. = mappa rozdělení, Netzkarte, f. Sl. les Vz Síť. Sítnicocévnatkový zánět výměškový, retinochorioiditis exsudativa. Sítnicořasinkový, retinociliaris. Sítnicový, Netzhaut-. S. žíla, Retinal- vene, obraz, Nz. lk., cévy, Retinalgefäss, jamka, fovea retinae, obvod, tepna, Retinal arterie. Sitno hora. Vz Koll. Zp I. 429. Síto. Cf. Mkl. Etym. 296 V MV. pravá glossa. Pa. 24. S sázecí, NA. IV. 159., zadní, Wld., malooké, hrubé. Šp. Sietem něco prosievati Hus III. 38. — Hádanka. V lese to roste, na louce se to pase, v ruce se to třase (nebo: a po smrti se to mezi babama třase). Mor. Brt Dt. 148 Sítovadlo, a, n. = prosívadlo, Siebappa- rat, m Hř. Síťovitě, netzförmig. Kk. Síťovitý, vz Síťovatý. Síťovník, a, m., retiarius, bojovník sítí. Vz Vlšk. 398., 401. Sítový, Sieb-. S. dno, buben. NA IV. 32 Síťový. S. blána v oku, Netzhaut, f, Šv. 61, klenba, Method, IV. 77, mikrometr. ZČ. 1 31 Síťožilný list. Ves. IV. 169. Situovaný, situirt. Dům příznivě s-ný. Us. Pdl. Sit-zi! Hlas šoupálka obec. Šír. Pt. Siva, y, f., bohyně Polabanů. Vz Mách. 27, 35. Sivák = sivý kůň Kká. Td. 175. Sivákohubný, sivákovrah, a, m., yaôóo- qóvoc;, viah siváků (holubů). Lpř. SI. II. 362. Sivan, u, m. = devátý měsíc obecního a třetí církevního roku židovského. S. N. XI. 611. Sivana, ě, f = koza s sivou hlavou. Mor. Brt. Sivaně, ě, f., Milchkraut, n. Sl. les Sivek = kůň, Schimmel, m. Posp., Brt. Siven, vna, m , salmo salvelinus, Saibling, m., ryba. Dch. Cf. Brm. III. 3. 244. Sivienka, sivjanka, y, f., agaricus viola- ceus, houba. Slov. Göm. Bartol., Němc. IV. 410.	Sivjolka oprav v: sivjonka. Sivka = jm. feny. Škd. — S. = sivý vůl Koll. St. 652. Sivko, a, m. = sivý kůň, Apfelschimmel, m. Slov. Chlpk. Sp. 208., Dbš. Sl. pov. I. 241. Sivo, a, n. = vše, co se seje. Mor Brt. - S. = setba, čas setí. Bylo to v siva. Mor Vhl. Povědáme kole siva, třeba siť a je pořád mokro. Slez. Šd. Sivohledý, ylavxô>7Ti? Lšk. Sivokorý, graurindig. Buď věkem s-rý. Oav. 1886. Sivomodrý, graublau. Rk. Sivooký. Lšk., Koll Zp. II. 385., Brt. N. p. L 149., Sb. sl. ps. II 1. 64. Sivoš, e, m. = sivoň. Mor. a slov. Šd., Dbš. Obyč. 51. Sivula = sivá kráva. Mor Brt., Vck. — S. = hruška. Mor. Brt. Sivý. Mkl. Etym. 297. Cf Sivek, Sivoň, Sivoš, Sivula, Sivák, Sivaňa, Sivka, Sivko (dod.). S. rozvaliny, Čch , vlasy, Hdk., líce. Kká. Sivé oči (= modré; tak na Mor. vět- šinou. Brt. D. 265), sivé, aj moje sú také, sobereme sa, šuhaj, budú nám jednaké. Slov. Phľd. VIII. 218. S. jako holub. Brt. Byl tváře sivé sluncem. Čch. Živ. — S. On- dřej, měšťan ve V. Meziříčí Jg. H. 1. 625., Jir Ruk. II. 216 Sixt z Lerchenfelsu Jan, probošt, † 1629. Vz Jir. Ruk. II. 216. — S. z Ottersdorfu. Cf. Výb. II. 1377. (tam i výňatky), Tf. Mtc. 117. Sjazd = sjezd. Slov. Sjedaň, ě, f. = snídaní, Frühstück, n. Slov. Hdž Čít. 104. Sjedaňka, v, f. = zdrobň. sjedaň. Slov. Hdž. Čít. 110. Sjedaňkuvať = snídati. Slov. Hdž. Čít. 123. Sjediniti, il, ěn, ění, vereinigen, in eines verschmelzen. Koll. III. 298. Sjednání spolu svatých. Št. Kn. š. 27. S. zvukóv (harmonie). Kar. 149. Vždyť na to přijde s-ním božím. Št Kn. š. — S., conjugium, manželství. Sv. ruk. 318, V. II. 10. Sjednaný mír. Šmb S v lad. Dk. Ten kostel jest obec spolu s-ná duchem sv. všeho křesťanstvie sv. Št. Kn. š. 26. Sli- bují právo s-nú rukú (jednohlasně). Sedl. Rychn. 7. Sjednatelný, vereinbar; anschaffbar. S. pojmy Dsch. I. 29. — Dk. Aesth. 266. Sjednati. Cf. List. fil. 1878. 209. — ko- ho, co, se s čím. Sjednávají se s písmem; A sjednajíc se (duše) s tělem. Št. Kn. š. 140, 53. Sjednáš-li (srovnáš-li) řeč s skut- kem. Pass. mus. 429. — co s čím kdy. Neb s ní (duší) bude (tělo) pořádnějie po vstání z mrtvých sjednáno než zde. Št. Kn. š. 52. — s čím jak. Tak že by se nemohlo i jednú stranú s. s sv písmem. Ib 2. — co jak čím. Pojmy myšlením v jedno s. Dsch. I. 29. — co s kým proti komu: spolek. Jir. Sjednoroditi se s přírodou. Pal. Rah. I. 385.