Předchozí (682)  Strana:683  Další (684) |
|
|||
683
|
|||
|
|||
Sítnice. Cf. Slov. zdrav. 339. S., retina.
Nz. lk., Schb. Slabozrakosť s-ce, asthenopia retinalis, Schlb., odchlípení s-ce, amotio retinae, Nz. lk., Schbl., bezcitnosť s-ce, anae- sthesia retinae, vylev krve do s-ce, apo- plexia retinae, trhliny v s-ci, Einrisse in der Retina; krvácení s-ce, Retinalblutung, úbytě s ce, Retinaatrophie, zánět s-ce a cévnatky, retinochorioiditis, zánět sítnice, retinitis (barvivový, pigmentosa, bělokrevný, leucaemica, bílkovitý, albuminurica, hnilobný, septica, hnisavý, suppurativa, hnízdovitý, herdförmig, krvavý, haemorchagica, kolem brdečky, circa papillam, mrtmicový, apo- plectica, ohraničený, circumscripta, opě- tovný ústřední, recidiva centralis, počasný, diffusa, převleklý, metastatica, příjičný, syphilitica, při močokrevnosti, uraemica, prvotní či samostatný, gemina, rozlitý, dif- fusa, sestupný, descendens, soucitný, sym- pathica, výměškový, exsudativa). Ktt. exc. — S. = mappa rozdělení, Netzkarte, f. Sl. les Vz Síť.
Sítnicocévnatkový zánět výměškový,
retinochorioiditis exsudativa. Sítnicořasinkový, retinociliaris.
Sítnicový, Netzhaut-. S. žíla, Retinal-
vene, obraz, Nz. lk., cévy, Retinalgefäss, jamka, fovea retinae, obvod, tepna, Retinal arterie. Sitno hora. Vz Koll. Zp I. 429.
Síto. Cf. Mkl. Etym. 296 V MV. pravá
glossa. Pa. 24. S sázecí, NA. IV. 159., zadní, Wld., malooké, hrubé. Šp. Sietem něco prosievati Hus III. 38. — Hádanka. V lese to roste, na louce se to pase, v ruce
se to třase (nebo: a po smrti se to mezi babama třase). Mor. Brt Dt. 148 Sítovadlo, a, n. = prosívadlo, Siebappa-
rat, m Hř. Síťovitě, netzförmig. Kk.
Síťovitý, vz Síťovatý.
Síťovník, a, m., retiarius, bojovník sítí.
Vz Vlšk. 398., 401. Sítový, Sieb-. S. dno, buben. NA IV. 32
Síťový. S. blána v oku, Netzhaut, f, Šv.
61, klenba, Method, IV. 77, mikrometr. ZČ. 1 31 Síťožilný list. Ves. IV. 169.
Situovaný, situirt. Dům příznivě s-ný.
Us. Pdl. Sit-zi! Hlas šoupálka obec. Šír. Pt.
Siva, y, f., bohyně Polabanů. Vz Mách.
27, 35. Sivák = sivý kůň Kká. Td. 175.
Sivákohubný, sivákovrah, a, m., yaôóo-
qóvoc;, viah siváků (holubů). Lpř. SI. II. 362. Sivan, u, m. = devátý měsíc obecního
a třetí církevního roku židovského. S. N. XI. 611. Sivana, ě, f = koza s sivou hlavou. Mor.
Brt. Sivaně, ě, f., Milchkraut, n. Sl. les
Sivek = kůň, Schimmel, m. Posp., Brt.
Siven, vna, m , salmo salvelinus, Saibling,
m., ryba. Dch. Cf. Brm. III. 3. 244. Sivienka, sivjanka, y, f., agaricus viola-
ceus, houba. Slov. Göm. Bartol., Němc. IV. 410. |
Sivjolka oprav v: sivjonka.
Sivka = jm. feny. Škd. — S. = sivý
vůl Koll. St. 652. Sivko, a, m. = sivý kůň, Apfelschimmel,
m. Slov. Chlpk. Sp. 208., Dbš. Sl. pov. I. 241. Sivo, a, n. = vše, co se seje. Mor Brt.
- S. = setba, čas setí. Bylo to v siva. Mor Vhl. Povědáme kole siva, třeba siť a je pořád mokro. Slez. Šd. Sivohledý, ylavxô>7Ti? Lšk.
Sivokorý, graurindig. Buď věkem s-rý.
Oav. 1886. Sivomodrý, graublau. Rk.
Sivooký. Lšk., Koll Zp. II. 385., Brt.
N. p. L 149., Sb. sl. ps. II 1. 64. Sivoš, e, m. = sivoň. Mor. a slov. Šd.,
Dbš. Obyč. 51. Sivula = sivá kráva. Mor Brt., Vck. —
S. = hruška. Mor. Brt. Sivý. Mkl. Etym. 297. Cf Sivek, Sivoň,
Sivoš, Sivula, Sivák, Sivaňa, Sivka, Sivko (dod.). S. rozvaliny, Čch , vlasy, Hdk., líce. Kká. Sivé oči (= modré; tak na Mor. vět- šinou. Brt. D. 265), sivé, aj moje sú také, sobereme sa, šuhaj, budú nám jednaké. Slov. Phľd. VIII. 218. S. jako holub. Brt. Byl tváře sivé sluncem. Čch. Živ. — S. On- dřej, měšťan ve V. Meziříčí Jg. H. 1. 625., Jir Ruk. II. 216 Sixt z Lerchenfelsu Jan, probošt, † 1629.
Vz Jir. Ruk. II. 216. — S. z Ottersdorfu. Cf. Výb. II. 1377. (tam i výňatky), Tf. Mtc. 117. Sjazd = sjezd. Slov.
Sjedaň, ě, f. = snídaní, Frühstück, n.
Slov. Hdž Čít. 104. Sjedaňka, v, f. = zdrobň. sjedaň. Slov.
Hdž. Čít. 110. Sjedaňkuvať = snídati. Slov. Hdž. Čít.
123. Sjediniti, il, ěn, ění, vereinigen, in eines
verschmelzen. Koll. III. 298. Sjednání spolu svatých. Št. Kn. š. 27.
S. zvukóv (harmonie). Kar. 149. Vždyť na to přijde s-ním božím. Št Kn. š. — S., conjugium, manželství. Sv. ruk. 318, V. II. 10. Sjednaný mír. Šmb S v lad. Dk. Ten
kostel jest obec spolu s-ná duchem sv. všeho křesťanstvie sv. Št. Kn. š. 26. Sli- bují právo s-nú rukú (jednohlasně). Sedl. Rychn. 7. Sjednatelný, vereinbar; anschaffbar. S.
pojmy Dsch. I. 29. — Dk. Aesth. 266. Sjednati. Cf. List. fil. 1878. 209. — ko-
ho, co, se s čím. Sjednávají se s písmem; A sjednajíc se (duše) s tělem. Št. Kn. š. 140, 53. Sjednáš-li (srovnáš-li) řeč s skut- kem. Pass. mus. 429. — co s čím kdy. Neb s ní (duší) bude (tělo) pořádnějie po vstání z mrtvých sjednáno než zde. Št. Kn. š. 52. — s čím jak. Tak že by se nemohlo i jednú stranú s. s sv písmem. Ib 2. — co jak čím. Pojmy myšlením v jedno s. Dsch. I. 29. — co s kým proti komu: spolek. Jir. Sjednoroditi se s přírodou. Pal. Rah.
I. 385. |
||
|
|||
Předchozí (682)  Strana:683  Další (684) |