685

Skalický, ého, m , os. jm. Dr. S., můj
prof. v grammatikalních třídách.

Skaličiti, il, en, ení = zmrzačiti, ver-
krüppeln. Val. Vck , Brt. D. 265.

Skaličky, pl., f. = jídlo z mouky a
brambor pro čtyřhrannou podobu zvané s.
U Jičína. Hk.

Skalinatý, felsig. S. země. Wünsch.

Skalka, vinice u Smíchova u Klikovky
hora u Hostomic, Krč.; vrch u Velké Bu-
činy u Velvar; kopeček, les u Týna a j.,
Pk.: studánka v Podluží. Hrb. Obr. 116.

Skalkovič, e, m. - S. B. S. Vz Jg. H.

1. 626.

Skalky, pl., f, vrch u Řisut ve Slán.,
pastviny u Luhačovic, Sk.; S. Dolní, vrch
u Zlonic. Cf. Skalka (konec).

Skalnák, a, m., rupicola, pták. Brm. II.

2. 635.

Skalnatina, y, f., felsiges Land. Hdž.
Čít. 160.

Skalní město = pískovcové skály u Te-
plice. Stč. Zem 711. S. smůla či asfalt. Vz
KP. VI. 334., 711. — S. duch. Pověry
o něm vz v Mus. 1856. 58. Cf. Mách. 133.

Skalnický potok. Mar. 7., 10, 12.

Skalníček, čka, m. = rorýs. U Vrutice
v Benát. Šir Pt.

Skalník = Petrus BR. II. 72. a. — S. =
údolí u Vsetína a v něm vysoká skála, řeč.
Skála Valova. Vck.

Skalnohltanový, petropharyngeus. Nz.
lk.

Skalnorouročípkový, petrosalpingosta-
phylinus. Nz. lk.

Skalnososcový, petrosomastoideus.

Skalnospodinový, petrosobasilaris.

Skalnošupinový, petrososquamosus.

Skalnotýlní, petrosoccipitalis.

Skaloborný, felsenbrechend. S. síla. Ves.
I. 58.

Skalobr, a, m., Felsenriese, m. Pl. I. 9.

Skalolez. Cf. Brm. I. 3. 271.

Skalolitý. Z s-tých základů se Sněžka
k nebi věží. PI. I. 37.

Skalomet, u, m, Steinschleuder. Z s-tov
kameny metali. Sl. let. V. 111.

Skálopevný dle Brt. lépe: pevný jako
skála.

Skalopuk, u, m., Felsenkluft, f. Pl. II.
522.

Skalopustý, klippenrauh. Sl. les.

Skaloroh, u, m., Felsenkante, f. Pl. I.
36

Skaloskelet, u, m., Felsenskelet, n. Ty-
rolské hornatiny jsou strašný s. Koll. III.
268.

Skalotuhý, felsenfest. Rjšk.

Skalotvorný, felsenbildend. S. činnosť
rostlin. NA. V. 550.

Skalov, a, m. = pole. MzO. 1890. 130

Skalovrt, a, m., saxisava, hmyz. Brm.
IV. 2. 373.

Skalpel, u, m. = nožík pitevní ve střen-
kách nehybný. Wld., Mus. 1887. 330., Ott.
IV. 107. Cf. Břitvice.

Skalský les. Mzr. 43., 175 — S., os.
jm. Arch. VII. 451.

Skalstvo, a, n., Felsenmassen. Dch.

Skály = vrch v Písecku a j. Mzr. 7.

Skamaráditi se s kým, Kameradschaft
schliessen. Us. Tč.
Skameněti, vz Zkameněti.
Skamoni-um, a, n., pryskyřice. KP. VI.

389.

Skandaluchtivosť, i, f., Skandalsucht,
f. SP. II. 179.

Skandinav, Osv. I. 485., Skandinavčík,
a, m., Bewohner von Skandinavien. Šf.
Strž. I. 594.

Skandování, n., das Scandiren. Vz Vor.
P. 21.

Skanouti odkud (kam). Až s světa
skane (sejde). Ezp. 1797. Když z tvého
světia v duší hlubiny jen jeden skane živný
paprslek. Vrch.

Skántriť. Slov. Že ufá aj túto potvoru
s. Dbš. Sl. pov. I. 300 Vz Zkántriti.

Skanulý, herabgeträufelt. Slzy skanulé
v hrud jeho s děvy řas. Kká K sl. j. 51.

Skaný = stkaný? S. niť = niť z čistého
lnu k šití naproti přízi z koudele k šití se
ovšem nehodící. V Roušíně u Kruml. Plsk.

Skapa, škapa, y, f. = herka. Mor. Brr.

Skapacina, y, f. = skapalina. Slov. Ssk.

Skapalnělý, vz Zkapalnělý. Mj. 33.

Skapalněti, vz Zkapalněti. Mj. 4., Šmr. 6.

Skapanina, y, f. = skapatina. Opav.
týd. 1886. č. 80.

Skapanka, y, f., scapania, lišejník. Let.
Mt. sl. VIII. 1. 12.

Skapati. — abs. Zlé semä nezkape, Un-
kraut verdirbt nicht. Slov. Zátur. — jak.
Zkapal (zmizel), akoby ho nikdy nebolo
Bývalo, ako keď nadutá z bielku guľka
piskne (mydlina). Mt. S. I. 112. — odkud.
Slniečko s neba dávno zkapalo (zmizelo).
Btt. Sp. 64. — komu (kam). Vosku zkápla
mu žhavá slza na prsty. Vrch. Slza v bílá
ňádra skápla ti. Drf. Ako mi tak zkapať
ako tak (ako inak = vše jedno). Slov.
Zátur. Skapaly ně peňáze (ztratily). U Uh.
Hrad. Brt. — od čeho (kdy): od žiaľu.
Phl'd. III. 469. Dobre som tam nezkapal
od divu. Mt. S. I. 135. Zvěř v zimě od
hladu zkapala. Laš. Tč.

Skarba, y, f. = žaloba. Půjdu na s-bu
(žalovat). Opav. Brt. D. 265.

Skarda, y, f., crepis lacera, rostl. Odb.
path. III. 744., Let. Mt. sl. VIII. 1. 27.

Skarifikace, e, f. = naseknutí, mělký
zářez do kůže n. sliznice. S. rohovky. Exc.
Cf. Slov. zdrav.

Skarifikator = náčiní ku skarifikaci.

Skařoupka, y, f. = skořepa. Brt.

Skartiti. Skartil mu jeho úmysl. Skl. Sl.
103. Cf. Skántriti.

Skasati vor = dřeva ve voru těsně vedlé
sebe složiti. Na Vltavě. Špd.

Skátiti = skáceti. Dej pozor, ať nesklátíš
(vuz s obilím a p.). U Počátek. Jdn. Na
Mor. Rgl. Vz Skotiti.

Skatol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 220.

Skatoličiti koho = pokatoličiti, katho-
lisch machen. Us. Šd.

Skaza, y, f. = zkáza. Slov. Bern.

Skazilbaba, y, m., os. jm Wtr. Obr.87.

Skazka, y, f. = povídka. Slov. Phl'd.
1884. 193.

490