Skleněnka. Cf. Brm. IV. 2. 237., Dud.
11.

Skleněný. S. polívka (z bramborů a
zelin). U Ronova. Rgl. Vz Bramboračka
(2. dod.). S. dvéře (zasklené). Us. Pdl. S.
pěna, žluč. Vz Mllr. 46., 12. S. zámčisko
(opevněné zdmi pálením slitými) t. j. vy-
stavěla se zeď z jistého kamene a potom
pálila se tak dlouho, až se slila. VSlz. I. 22.

Sklenice deštoměrná, Stč. Zem. 632.,
ssací, Kžk. Por. 449., k srážení, Präcipitir-
glas, Šp., na tabák (Bavoři šňupají ze skle-
niček). Rgl. Sklenic a dětí nikdy není na-
zbyt. Pk.

Skleničkářka, y, f. = pijačka, Säuferin,
f. Bern.

Skleničkovati, vz Sklenkovati (dod.).

Skleník, u, m., Glaskasten, m. Us. Pdl.
— S. studený, das Kalthaus. Mour.

Skleninový hranol, Schmelzprisma.

Sklenistvo, a, n., vitrealia, zastr. Rozk.

Skleniště, vz Vyzodkryti.

Sklenivo, a, n., Glaszeug-, masse. Rk.

Sklénka na atropin, Atropinglas, n. Exc.
Ať si nemyslí, aby to tak snadně provedli,
jakoby v sklenky hráli. Arch. VII. 59.
Více se jich utopí ve sklénce než v řece.
Brt.

Sklenkovati, Gläser leeren. Rk.

Sklenový = sklený. S. obraz. U Bzence.
Šd.

Sklenůvka, vz násl.

Sklený. S. zrak, Kká., dvéře (zasklené),
Us., stěna, Pdl., nádoby řím., Vlšk. 150.,
blána. S. jablko (sklenůvka). Mor. Brt. S.
oči (brejle). 16. stol. Wtr. Obr. 558.

Sklep, cf. Klenouti, Šf. III. 488. S. řím
Vz Vlšk. 81., 88., 92. S. americký. Zpr.
arch. IX. 106. — Hádanka. Ve mně tma,
venku světlo; ve mně zima, venku teplo;
ve mně teplo, venku mráz; uhodne to někdo
z vás? Brt. Dt. 148., Km. 1886. 737.

Sklepák, a, m = stáčeč piva, Bierab-
zieher, Kellerbursche. Šp., Bk.

Sklepařka, y, f., Gewölberin, des Ge-
wölbers Frau. Bern.

Sklepařství, n. = pěstování něčeho ve
sklepě. Us. Cf. Sklepní.

Sklepati, sklepnouti. — koho: dívku
(obtěžkati). Mor. Vck. — co kde čím:
oheň na křemení křesivkem, Feuer machen.
Laš. Tč. — co na koho = pomluviti, be-
reden. Mor. Vck. — si. Zkleply si místo
práce (sehnaly klep, poklepaly si). Us. Kšť.

Sklepček, ečku, m. = sklepeček, sklípek.
Bern.

Sklepenný. S. sluje, ylayvQÓg. LŠk. Lpř.
má: dlabaný, dutý.

Sklépka, y, f. = druh hrušek. U Rož-
nova. Bayer.

Skleplý nos, niedrig und breit. Šv. 7.

Sklepmistr, a, m., Kellermeister, m. Us.
Pdl.

Sklepní byt. Us. Pdl.

Sklepník, a, m., mycetaea, brouk. Kk.

Sklepný, ého, m. = kdo má sklep opa-
trovati. Mor. orlice. Jdr.

Sklepování, n., Tummelbau, m.

Sklepovati = sklepovitě dobývati, aus-
tummeln. Hř.

Sklepovitý, kellerartig. Dch.

Sklepovní úředníci. Tk. VIII. 345.

Sklepový úřad. Tk. VIII. 292., 345.

Sklerem či Sklerodermie, druh choroby
kožní. Vz Slov. zdrav. 340.

Sklerenchym, u, m. = pletivo z buněk
sklerenchymatických (stěn stejnoměrně stlou-
stlých). Vz Ott. IV. 933.

Sklerenchymatický. S. či tlustoblanná
buňka. SP. II. 128.

Sklerosa, y, f. = ztvrdlina, první projev
získané příjice. Vz Slov. zdrav. 340.

Sklerotický, sclerotisch. Cf. Slov. zdrav.
340.

Sklesati. — nač (kde). Theby sklesly
na roveň s krajinskými městy. J. Lpř. S.
na kolena. Hrts. Rtuť v rouře sklesla na
určitou výšku. ZČ. Hned na všecky údy
sklesl. Brt. N p. I. 13. — kam (jak): na
lože, k zemi, Hrts., v prach. Pdl. S velikým
pláčem sklesl před své lože na kolena.
Vrch. — se. Kolena se sklesují (stářím).
Výb. I. 387. — jak. Teplota sklesla s 15
na 5°. Us.

Skleslosť, ptosis. Čs. lk. S. duševní,
mravní. Us. Pdl.

Sklesovati, vz Sklesati.

Sklestiti. — co komu: hlavu. Us. Rgl.
Cf. Sklíštiti.

Sklestiti nohy = jako kleště složiti, zu-
sammen-, anziehen. Laš. Tč.

Sklíčenosť duševní. Tžk. S-sti se od-
dati. Dch.

Sklíčidlo soustruhu, Futter. Vz Včř.
Zám. II. 64., Vložka.

Sklíčiti. — co. Strach mysl skličuje.
Us. Pdl.— co čím: město obležením, vál-
kou. Šmb.

Sklíčkoměr, u, m. = míra na sklíčka,
Gläsermass, n. Šp.

Sklid, u, m. = sklizeň. Obzor. 1889.
169.

Skliditi co. — My posměch s-li a ne-
návisť. Zr. Gris. — co, se odkud (proč).
Z krámů svých se sklízeli Skl. II. 123.
Ďábel z své zlosti služebníky věrné z cesty
sklízí. BR. II. 17. a. — kam. Sklízí si do
pokladničky (spoří). U Vltavotýna. Jdr.

Sklijováný = sklízený, slepený. Vlasy
krvou s-né. Slov. Orl. II. 213.

Sklímenožilý list. Vz Rstp. 491.

Sklina, y, f., v oku, Glabfeuchtigkeit,
f. Mj.

Sklínčený = klínci sbitý. Lavica z dasek
s-ná. Slov. Sldk. 201.

Sklínčiti = klínci sbíti. Vz Sklínčený.

Sklínka, vz Sklénka. — S. = druh ja-
blek. Mor. Brt.

Sklínkař = sklénkař. Us. Brnt., Bkř.

Sklínkový. S. polévka = bramborová
s krupkami, trochem zeleniny, kouskem
mastnoty a vejcem. Na Žďársku. NZ. I. 71.

Sklípek = krypta v kostele. Tělo jeho
v sklípku v chrámu děkanském pohřbeno.
Mus. 1880. 223., Sdl. Hr. VII. 35. — S.
plícní. Vz Slov. zdrav. 340. Rozšíření
sklípků, Alveolarektasie. S., lůžko zubné,
alveolus. Nz. lk. — S. v bot Vz Rst. 492.

Sklípiti místo schlípiti. Us. u Kdýně.
Rgl.

490*



	Skleněnka. Cf. Brm. IV. 2. 237., Dud. 11. Skleněný. S. polívka (z bramborů a zelin). U Ronova. Rgl. Vz Bramboračka (2. dod.). S. dvéře (zasklené). Us. Pdl. S. pěna, žluč. Vz Mllr. 46., 12. S. zámčisko (opevněné zdmi pálením slitými) t. j. vy- stavěla se zeď z jistého kamene a potom pálila se tak dlouho, až se slila. VSlz. I. 22. Sklenice deštoměrná, Stč. Zem. 632., ssací, Kžk. Por. 449., k srážení, Präcipitir- glas, Šp., na tabák (Bavoři šňupají ze skle- niček). Rgl. Sklenic a dětí nikdy není na- zbyt. Pk. Skleničkářka, y, f. = pijačka, Säuferin, f. Bern. Skleničkovati, vz Sklenkovati (dod.). Skleník, u, m., Glaskasten, m. Us. Pdl. — S. studený, das Kalthaus. Mour. Skleninový hranol, Schmelzprisma. Sklenistvo, a, n., vitrealia, zastr. Rozk. Skleniště, vz Vyzodkryti. Sklenivo, a, n., Glaszeug-, masse. Rk. Sklénka na atropin, Atropinglas, n. Exc. Ať si nemyslí, aby to tak snadně provedli, jakoby v sklenky hráli. Arch. VII. 59. Více se jich utopí ve sklénce než v řece. Brt. Sklenkovati, Gläser leeren. Rk. Sklenový = sklený. S. obraz. U Bzence. Šd. Sklenůvka, vz násl. Sklený. S. zrak, Kká., dvéře (zasklené), Us., stěna, Pdl., nádoby řím., Vlšk. 150., blána. S. jablko (sklenůvka). Mor. Brt. S. oči (brejle). 16. stol. Wtr. Obr. 558. Sklep, cf. Klenouti, Šf. III. 488. S. řím Vz Vlšk. 81., 88., 92. S. americký. Zpr. arch. IX. 106. — Hádanka. Ve mně tma, venku světlo; ve mně zima, venku teplo; ve mně teplo, venku mráz; uhodne to někdo z vás? Brt. Dt. 148., Km. 1886. 737. Sklepák, a, m = stáčeč piva, Bierab- zieher, Kellerbursche. Šp., Bk. Sklepařka, y, f., Gewölberin, des Ge- wölbers Frau. Bern. Sklepařství, n. = pěstování něčeho ve sklepě. Us. Cf. Sklepní. Sklepati, sklepnouti. — koho: dívku (obtěžkati). Mor. Vck. — co kde čím: oheň na křemení křesivkem, Feuer machen. Laš. Tč. — co na koho = pomluviti, be- reden. Mor. Vck. — si. Zkleply si místo práce (sehnaly klep, poklepaly si). Us. Kšť. Sklepček, ečku, m. = sklepeček, sklípek. Bern. Sklepenný. S. sluje, ylayvQÓg. LŠk. Lpř. má: dlabaný, dutý. Sklépka, y, f. = druh hrušek. U Rož- nova. Bayer. Skleplý nos, niedrig und breit. Šv. 7. Sklepmistr, a, m., Kellermeister, m. Us. Pdl. Sklepní byt. Us. Pdl. Sklepník, a, m., mycetaea, brouk. Kk. Sklepný, ého, m. = kdo má sklep opa- trovati. Mor. orlice. Jdr. Sklepování, n., Tummelbau, m. Sklepovati = sklepovitě dobývati, aus- tummeln. Hř.	Sklepovitý, kellerartig. Dch. Sklepovní úředníci. Tk. VIII. 345. Sklepový úřad. Tk. VIII. 292., 345. Sklerem či Sklerodermie, druh choroby kožní. Vz Slov. zdrav. 340. Sklerenchym, u, m. = pletivo z buněk sklerenchymatických (stěn stejnoměrně stlou- stlých). Vz Ott. IV. 933. Sklerenchymatický. S. či tlustoblanná buňka. SP. II. 128. Sklerosa, y, f. = ztvrdlina, první projev získané příjice. Vz Slov. zdrav. 340. Sklerotický, sclerotisch. Cf. Slov. zdrav. 340. Sklesati. — nač (kde). Theby sklesly na roveň s krajinskými městy. J. Lpř. S. na kolena. Hrts. Rtuť v rouře sklesla na určitou výšku. ZČ. Hned na všecky údy sklesl. Brt. N p. I. 13. — kam (jak): na lože, k zemi, Hrts., v prach. Pdl. S velikým pláčem sklesl před své lože na kolena. Vrch. — se. Kolena se sklesují (stářím). Výb. I. 387. — jak. Teplota sklesla s 15 na 5°. Us. Skleslosť, ptosis. Čs. lk. S. duševní, mravní. Us. Pdl. Sklesovati, vz Sklesati. Sklestiti. — co komu: hlavu. Us. Rgl. Cf. Sklíštiti. Sklestiti nohy = jako kleště složiti, zu- sammen-, anziehen. Laš. Tč. Sklíčenosť duševní. Tžk. S-sti se od- dati. Dch. Sklíčidlo soustruhu, Futter. Vz Včř. Zám. II. 64., Vložka. Sklíčiti. — co. Strach mysl skličuje. Us. Pdl.— co čím: město obležením, vál- kou. Šmb. Sklíčkoměr, u, m. = míra na sklíčka, Gläsermass, n. Šp. Sklid, u, m. = sklizeň. Obzor. 1889. 169. Skliditi co. — My posměch s-li a ne- návisť. Zr. Gris. — co, se odkud (proč). Z krámů svých se sklízeli Skl. II. 123. Ďábel z své zlosti služebníky věrné z cesty sklízí. BR. II. 17. a. — kam. Sklízí si do pokladničky (spoří). U Vltavotýna. Jdr. Sklijováný = sklízený, slepený. Vlasy krvou s-né. Slov. Orl. II. 213. Sklímenožilý list. Vz Rstp. 491. Sklina, y, f., v oku, Glabfeuchtigkeit, f. Mj. Sklínčený = klínci sbitý. Lavica z dasek s-ná. Slov. Sldk. 201. Sklínčiti = klínci sbíti. Vz Sklínčený. Sklínka, vz Sklénka. — S. = druh ja- blek. Mor. Brt. Sklínkař = sklénkař. Us. Brnt., Bkř. Sklínkový. S. polévka = bramborová s krupkami, trochem zeleniny, kouskem mastnoty a vejcem. Na Žďársku. NZ. I. 71. Sklípek = krypta v kostele. Tělo jeho v sklípku v chrámu děkanském pohřbeno. Mus. 1880. 223., Sdl. Hr. VII. 35. — S. plícní. Vz Slov. zdrav. 340. Rozšíření sklípků, Alveolarektasie. S., lůžko zubné, alveolus. Nz. lk. — S. v bot Vz Rst. 492. Sklípiti místo schlípiti. Us. u Kdýně. Rgl. 490*