689

nín — Hodonsko, Kojetín —Kojetsko, Ku-
novice — Kunovsko, Luhačovice — Luha-
čovsko, Vsetín (Vsatín) — Vsacko. Mor.
Vck. Na Val. se touto příponou neoznačuje
žádná opovržlivosť, zhrubělosť. Toho bolí
ručisko, onoho nožisko, ten má botisko.
Vck.

Skoba. Mkl. Etym. 301., Včř Z. I. 55.,
Skobička.

Skobaliti, vz Kobaliti.

Skobička, vz Skoba. Ani s. nebyla jeho.
Arb.

Skoblený; -en, a, o. S. rytina. Pdl. Vz
Skoblení.

Skoblice = škrabák. Vz Včř. Z. I. 82.
Skoblík, u, m , dolabra, později hoblík.
Šf. III. 471.

Skočdopole, Springinsfeld, m. Dch. —
S. Ant., naroz. 1828., prof. v Buděj., kněz
Vz Tf. H. 1. 186.

Skočec, rostl. Rgl. 15. stol. Cf. Sbtk.
Rostl. 334, Odb. path. III. 711., Mllr. 45,
89.

Skočiti. Cf. Mkl Etym. 301.— odkud:
s huory, Let, s trůnu, s lože, Vrch., s koně
Výb. II. 44. Z troudu jiskra s-la. Vrch. Zeď
s-la z gruntů. 1566. Wtr. — kam. S. pod
peřinu. Hrts. Rozlobený muž skočil do ženy
(zbil ji). Drsk. Skákej hodně na koblihy
(o masopustě), bude dlouhý len. U Žamb.
Dbv. — jak. Rovnýma nohama do vody
pro někoho s. Us. Šd. Moře v divokých
skocích skáče vzhůru. Osv. I. 90. Přes
kládu skačme. Výb. 1. 820. Skáče jako
olověný pták (neohrabaně). U Žamb. Dbv.
Ani kůň nad sílu neskočí. Us. Bž. Ať skočí
jako blecha z pelecha. Us. Vck. — kdy
Aby vesele mohla skákati na masopust. Št.
Kn. š. 103. — kudy jak. Po kamení pra
men tancem skáče. Kká. — si. Ani si ne-
skočil (nezatančil). Us. Hnšk. — se. Flanel
se musí dříve, než se z něho něco šije, na-
močiti, jinak se skočí (srazí). U Místka Škd

Skočný národ vrabců. Kká. — Skočná
není tanec, je to skákání chasníků za mu-
ziky do výšky, při čemž zpívají, rukama
tleskají a při každém skoku pravou rukou
o holínku plácají. Vz Hrb. Obr. 171. nn
S-nou nám zahude. Vc. Lab. 66.

Skočovský, vz Johannides.

Skodlučiti. Cf. Mkl Etym. 153. a.

Skochovice u Zbraslavě. Tam nevolej
nikdo: Uudy (kudy) běžel? Ujičou! jinak
byl bys bit. Vz Sbtk. Krat. h. 101.

Skojení, n., die Befriedigung. Dk. Aesth.
111., 627.

Skojenosť, i, f., die Befriedigung. Dk.
Aesth. 584.

Skojiti, vz Zkojiti. Vrch., Osv. V. 760.

Skojovací cit. Dk. Dj. f. 78.

Skok. Cf. Mkl. aL. 289., Mkl. Etym. 301.
S. na stranu, Seitensprung, m. Posp. Srov-
nali se o s. (brzy) za jedno. Skl. I. 333.
Skoky v myšlénkách činiti Vlč. Za tako-
vými slovy ve skok přišly skutky. Rgl.
Byl tu jenom na skok. Brt. To bude míti
v skok práce (mnoho). Us. Vk. V přírodě
není skoku. Osv. Di skok, skoky (rychle)!
Skoky odvaž kravu. Brt. Píseň do skoku.
Brt. P. 48. Ke skoku se strojiti. Št. Kn. š.

102. Pyšné skoky (úmysly) jim přetrhujíce.
Bart. 186. Do pekla hluboko, do nebe vy-
soko a k soudu s. (zde člověk nejdříve po-
řídí) Osv. 1885. 484. Maria vstavši o skoce
(rychle). Ev. víd. 30. — S. = noha Skoky
zaječí, srní. Val. Brt. D. 265. — S., a, m. =
psí jm. Tbz.

Skokan, a, m, eumolpus, malý brouk
z čeledi mandelinek, bromus. Ott. IV. 750.,
Kk. Br. 370. — S. pavouk. Cf. Brm. IV.
726. — S. labradorský, Hüpfmaus, jaculus
hudsonicus. Brm. I. 2. 348. — S. = žába
zelená, rosnička. Hádanka. Sedí pán na
klátě v zeleném kabátě. Brt. Dt. 148. —
S., os jm. — S., u, m., Frosch, m., Feuer-
werk, n.

Skokánek, nka, m., os. jm.

Skokanní soudek, Froschfass, n. Čsk.

Skokanovský Mlýn u Malé Kvílice na
Slánsku.

Skoknouti = skočiti. Slov. Nedaleko
voda tekla, bola by som do něj skokla.
Koll. Zp. I. 263. Hnedky k němu skokne.
Dbš. Obyč. 159. — Sb. sl. ps. II. 1. 39.

Skokotnosta (!), y, m. = taneční mistr.
Pohl.

Skokula, y, f. = nadávka. Rr. MBš.

Skokýň (interjekce)! Brt. D. 143.

Skokýš. Cf. Brm I. 2. 612.—614.

Skola. Dle Jedličky: skulina, vchod. Jir.
Mor.: apertura. Vz Skula.

Skolébati, einwiegen. Někoho v dřímotu
s. Hrts.

Skolek, lku, m. = zbytek štípy, z níž
se posvěty řezaly. Mor. Neor

Skolenčený = sesezený, od sedění umdle-
ný. Brt.

Skolenčiti = kolénka, suky dostati. Réž
větrem polámaná s-čí (skolenkovatí). Už
s-čil (umřel. Brt. D. 265.

Skolenkovatěti, vz předcház.

Skolhán, a, m. = klacek, cahún. Mor.
Brt., Knrz.

Skolia. Cf. Jg. Slnosť. 109.

Skoliosa, y, f. = trvalé zkřivení páteře.
1. Skoliti. Cf. Mkl. Etym. 301.

Skoljuška, y, f. = rybička s ostny na
hřbetě místo ploutví, gasterosteus. Šd. exc.

Skolkatý. S. tráva (samý skolek).V Kunv.
Msk.

Skombinovati, combiniren. S. něco v sou-
stavu. Dk.

Skomíravý = stále neduživý. Dhnl.

Skomliti. Pes skomlie. Ezp. 923. Cf.
Mkl. Etym. 301.

Skomoliti, vz Zkomoliti.

Skomoroch, a, m., ze skomoros, a to
z it. scaramuccia, fr. scaramouche = ko-
mická osoba ve vlaských komediích. Athen.
1887. 202.

Skompletovati = úplným učiniti. S.
dílo (knihu). Us. Pdl.

Skon. Osv. Psí s. Kká. To bude muj
skun. Mor. Brt. D. Kde o jeho skonu zvě-
stováno. Kká. Td. 44. Ten Europy byl s.
Čch. Evr. 90. Život bídný, horší skonu.
Čch. L. k. 70.

Skonalý verš = doměrný, akatalektický.
Sš.