691

454. Budeš (z žaláře) s. vypuščen. Pass.
mus. 390. Ale vždy se žedil, skoro-li Bóh
smiluje se. Št. Kn. š. 139. Zachee, s. (festi-
nanter) sejdi. Ev. vid. 91. Abyste neskoro
pohnuli sě od vašeho smyslu. Ev. olom.
95. Budeš této žalosti s. (brzo) zbavena.
Mus. 1891. 192. v. 10. S. své běhy široce
spíši. 15. stol. D. Gesch. 405. — V skoře.
By lid srozuměl v skuoře. 15. stol. Umy-
slivši toto v skoře. Sv. ruk. 2. Sta se po-
tom velmi v skoře. Hr. rk. 11. Kak by ho
mohla viděti v skoře. Kat. 677. Zjevil Buoh,
což má býti v skoře. Ev. olom. 189. V skóře.
Mill. 69. — S., beinahe. S. se mi zdá, že . .
S. mne to již na tebe mrzí. Sá.

Skorocel. Cf. Mkl Etym. 104. b., Mllr
80.

Skoropych, a, m. = člověk nadutý, pyšný
hlupák U Kdýně, Březnice. Rgl.

Skořoupka, y, f., vz Skořepa. Mor. Brt.

Skoroušký, vz Skorý.

Skorši, vz Skoro (dod.). — Phľd. VIII. 2.

Skorúcno = velmi skoro, velmi časně
Val. Brt. L. N. 1. 225.

Skorúcný = velmi skorý, časný. Val.
Vck.

Skoruch, u, m. = skoruša, oskeruše. Slov.
Orl. XI. 337.

Skoruniti, kronenartig machen. Rgl.

Skoruša, e, f, sorbus aucuparia, oske-
ruše. Slov. Bartol., Dbš. Obyč. 67. — S. =
slepice, která skoro (časně) nese. Brt. L. N.

I. 191.

Skorušina, y, f. = oskeruší. Slov. Syt.
Táb. 264. Dle Zátur. leckdys se plete s ja-
rabinou. — S. = kopec na Slov. Pokr. Pot.

II. 256., Let Mt. sl. VI. 2. 12.

Skorý. Cf. Mkl. Etym. 303. S. ovoce.
Mor. Brt. D. 259. S setí. Vz Čekanka. Brt.
Když jsou s. zámětě, povedou se s. ječmeny.
Zlinsky. Brt. Slovo učí, príklad táhne, skorej
príklad k práci nahne. Slov. Tč. Když je
s. vesno, sucho bývá v květnu. Kda.

Skorz, skroz = skrze. U Hump. Krjk.

Skosek, sku, m. = pole na jednom konci
široké, na druhém velmi úzké; šindel do
trojhranu přisekaný. Laš. Wrch.

Skositi někomu hlavu. Kká. Kosami naše
žitko pred uzrátím zkášali. Phľd. II. 1. 9.

Skositý = šikmý. S. rukávce = šikmo
sestříhnuté. Brt. D. 265.

Skosmatělý, zottig. S. vlas. Hdk.

Skosňák, u, m. = kosná pažina, Schluss-
pfahl, m. Laš. Hř.

Skostnatělý, vz Zkostnatělý. Hdk.

Skot. Cf. Hlb. I. 112., 202., 240, 246.,
260., 375., Vlšk. 511., Mkl. Etym. 303.
Plemena skotu alpská. Vz Ott. I. 953.

Skotačina, y, f. = skotáctví.

Skoták. Cf. Mkl. Etym. 303. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. 47.

Skotiti co: ohlášky, svatbu (překaziti).
Us. Rgl., Kos. — koho čím: kordiskem.
Kká. — kam. Kdykoli je útok nepřátel
dolů skotí. Šf. Strž. I. 402. S. se na zem,
Zbr. Báj. 51., k zemi, Us., v prach. Vrch.

Skotnica, e, f = skotná samice, ein
trächtiges Weibchen (Katze, Schaf, usw.).
Mor. Šd.

Skotohojný, viehreich. Lšk.

Skotom, u, m. = oslepení míst sítnice.
Vz Slov. zdrav. 340.

Skotopasný, von zahlreichen Viehherden
beweidet. Lpř.

Skotský hnůj, Žvt. otc. 54., obyčej.
14. stol. Mus. 1889. 449.

Skoukavý, skouklavý = kvílící, gemens.
List. fil. 1882. 35.

Skoumací sklenička, skoumavka, Rea-
genzgläschen, n. Vz Zkoumací.

Skoumadlo. Vz Zkoumadlo. Cf. Šfk.
Poč. 194., 205., 590.

Skoumati. Mkl. Etym. 304.

Skoumavě, forschend. S na něco po-
hlížeti. Us.

Skoumavka, Reagensglas, podlouhlá ná-
dobka skleněná, dobře chlazená pro cukro-
vary k saturaci. Vh.

Skoumavý. S. historik, oko, Šf. Strž. I.
288., 529., duch, Vlč., hled, Kká., mysl. Tf.

Skoupati koho = ošiditi, eintunken.
Us. Bkř. — co kde jak. Až do jilce meč
v nich skúpa. AlxV. v. 1617. (HP. 39.).

Skoupě. Skúpě chval, ale skúpějie hyzď.
Št. Kn. š. 114 Kdo s rozsévá, i s. žiti
bude. Mark.

1. Skoupiti co komu. Chtě s. země
okolnie svým dětem. Št. Kn. š. 156.

2. Skoupiti. V předposlední řádce oprav
Dch. v: Dh. — se s čím. Poněvadž se smí-
chem se tak skoupíš. Abr.

Skoupomluvný, wortkarg. Bdl. v Živ.
K. J. Erb. 96. Vz Skoupozvuký.

Skouposť. Drž sa ščedrosti, chraň sa
skúposti; Skúposť nedá nic skúpému užívať
k sytosti. Na Slov.

Skoupý. Mkl. Etym. 301. Skoupým slův-
kem někoho baviti. Kká. Boháč skúpý je
velmi hlúpý. V Beskyd. Tř. U s-ho tolary
pláčí a u štědrého i haléře skáčí. Bž. exc.
Otvírá-li dítě hned po narození ručky, bude
štědré; pakli je zavírá, skoupé bude. Mor.
Brt. — nač : na slovo. Osv. I. 276. — v čem.
V tom nebývaj skup. Výb. II. 1217— čeho.
Viem, že nejsi skúpý své milosti. Pravn.
1378

Skouskovati = na kousky děliti, in
Stücke theilen. TS.

Skouti co čím k čemu. S. pouta rukou
železnou. Kká. Zlatým poutem k němu srdce
tobě skuje. Kká. K sl. j. 149.

Skovajsa = psí jm. Mor. Brt.

Skovánek, nku, m. Hra na s. (na mžík,
mžíčku, schovávanou). Vz Brt. Dt. 192.

Skrácenina, Contractur, f. Kžk. Por.
237.

Skrácený. S. starodávná jm. osobní a
místní. Vz Mus. 1889. 158. nn. S řízení
celní, abgekürztes Zollverfahren. Šp. S.
souvětí. Mus. 1880. 124.

Skracovati, vz Skrátiti.

Skrahlý = skřehlý. Slov. Sldk. 318.

Skrajek, jku, m. = co se s řepy skrojí,
než se na zimu uschová. Choditi na skrajky.
Laš. Wrch. Vozí s-ky. Šd.

Skrajní = krajní. Mor. Brt. P. II. 362.

Skřák, u, m. = nízký strom, křík. Slez.
Šd.

Skřámati = hltavě, nezpůsobně snísti.
Brt.