Předchozí (693)  Strana:694  Další (695) |
|
|||
694
|
|||
|
|||
Skřivodlivec, vce, m. = křivditel. Slov.
Dbš. Úv. 81. Skřivodlivý = křivý, nespravedlivý.
Slov. N. Hlsk. XIV. 124. Skříž, e, f. Pada taka s. = déšť v zimě
hned mrznoucí. Brt. D. 265 Skřižal = polekule, pol hlavy kapusnej.
V Oravě. Rl. Pr. II. 8. Skřížený. S. nohy stolu, Brt., rýmy,
Dk. Poet. 417 , řemen, verschränkt. Šp. Skřížiti co kde: ruce na ňadrech. Vrch
— se s čím. S mou tvá se ocel skríži. Cch. Evr. 61. Skřížlica, e, f. = křidlice. Uh. Brt. D.
265. Skřížný. S. sek, zálud v šermu, NA.
III. 75., stoj, Kreuzschrittstellung, f. Čsk. Skrjatek, tka, m. = ušpiněný kluk. Brt.
Skrněti, vz Zkrněti.
Skrnovałý, morsch. Mor. Brt. D. 265.
Cf. Krněti. Skrofulosa. Cf. Slov. zdrav. 452.
Skrojek kulový, ZČ. I. 72., koule. Jd.
Geom. II. 44. Skrojiti co komu: hlavu, Us. Rgl., li-
dem víru, Bart. 150., někomu kuklu zle s. Bart. 228. — co jak. Každý národ skrájí cizí slova podlé slov své řeči. Šf Strž. I. 269. Skromnosť. S. zdobí mladíka a cti
muže Us. Pravá s. jest jako košatý strom, jenž ovoce pod listy ukrývá. S. nemírná není než pýcha zakuklená. Sb. učit. S. jest nejoblíbenější cnosť každého člověka, zvlá- ště dítěte. Hkš. Skromný. S. hody. Čch. — v čem:
v krmi i v pití. Pass. mns. 404. Skropiti. — abs. Nepršelo, jenom s-lo.
Us. Tč. — co. Ať je kropáč zkrápí. Kká. Td. 202. Skropnúť. Ja koho ja rada, len pod-
kovkou skropne, to moje srdiečko hnedky k nemu skokne. Slov. Dbš. Obyč. 159. Skrosnati se = směstnati se. Nemohli
se v kostele s. Mor. Knrz. Skrošnička, vz Skrošňa. Šil sem, měl
sem s-čko nuvó (novou), šil sem, měl sem vajíček plnó. Sš. P. 45. Skrotek, tka, m. = darebák. U Příbr.
Skrotiti, etymol. zkrotiti. Gb. — čeho
chybně ca.: co. Jichžto (m.: jež) za krátký čas zkrotil. Brt. — co jak. S tvou po- mocí bujnosť jeho zkrotím. Arch. II. 35. Skroucené, verdreht. Jména S. podaná
Mus. Skroucenina, vz Zkroucenina.
Skroušení. Ať nám ráčí popřieti s. do-
brého. Výb. II. 28. Měj s. sobě z toho. Sv. ruk. 272. Skroušený čím. Že přišel uzdravovati
s-ných srdcem. BR. II. 215 a. Skroutiti. — co. Nelez tam, zkrútíš
krk. Mor. Šd. Strasť má s. (opprimere) otcě mého. Bibl. — se. Aj červiak sa zkrúca, keď ho pristúpi. Slov. Zátur. — co nač. Zkrúcaly cverny na klbká. Dbš. Sl. pov. VIII. 68. Skroužiti co. Vítr skroužil prach. Vrch.
Ten toho za den zkrouží (sní)! — čím: rukou (dokola zatočiti). Bl. Ps. 60. |
Skrovnosť je velký dochodek, statky
rozmnožuje. Glč. I. 89. S. v chování od psoty brání. Us. Tč. Skrovný. Cf. Mkl. Etym. 304. U Polič.
Kšá. S. = malý atd. S. zalidnění země, Us. Pdl., rozměry, Osv., plat, almužna. Št. — nač. Na počet velmi skrovní. Tk. Č. 5 — S., massig, modestus. Asn. 4. S. věci oby- čejně dluhší čas trvají. Slov. Tč. — na čem: na mysli. Smil.— v čem (jak). Má v hněvu s-ný býti. Výb. II. 973. V pokrmě nad divy skrovný. Hr. ruk. 65. — čím. Chudšímu na mysli (buď) skroven řečí, skut- kem. Výb. I. 916. Skroz. U Humpolce. Krjk.
Skrpcovati, zusammenflechten. Slov.Ssk.
— sa = do krpců se obouti. Slov. Němc. I. 176. Netrpelive dočkávali, kým s-val sa starý. Dbš. Sl. pov. III. 95. Vz Zkrpcovati. Skrpený = shrbený, geduckt. Tu pusto,
iba jedna stará s-ná žena v kúte čupela. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 253. Skrsňati se = stlačiti se (ve voze). Mor.
Rgl. Skrsnúť. P. Tóth. Slov. bájesl. I. 72.,
Dbš. Sl. pov. VII 56 Slovo toto prvý raz zkrslo v ústach devy; Tu z nenazdania zkrsnul sen jej opät v mysli, hrknul v pa- mäť. Phľd. III. 1. 15., IV. 27. Jaká to sila zkrsla razom vo mne? HVaj. BD. I. 9. Skrubbr, u, m. = stroj prací v plynárně.
Krost. Skrucovací trubice. NA. IV. 37.
Skrucovatel, vz Zkrucovatel, Skrutitel.
Osv. Skrucovati, vz Skroutiti.
Skručelý = skrčený. Mor. Knrz.
Skrúšenství = skroušenství. Ž. kl. (336.).
Skrušený; -en, a, o, zermalmt, zerbrök-
kelt. Čch. Skrušiti. Skruši, confregit. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. 47. — co: kámen, Dch., nepřátely, J. Lpř , kůrku chleba. Laš. Tč. Osud s-ší tě a zničí. Zr. Amis. Bohy nám s-li (zničili). Čch. Dg. 716. Aby (národ) skrušil jarmo krivdy; Mnohé talenty bieda s-la. Čjk. 129., 96. — kam. Dceru mou k zemi s-lo to velké leknutí. Zr. Gris. Skrušok, sku, m. = krajíc. Slov. Phľd.
IV. 194. Skrut zmije, Windung, f. Msn. Or. 82.
Skrutator, a, m., z lat., vz Scrutator.
1. Skrutek povříselko, v něž se váže
pohanka. Laš. Brt. D. 265. 3. Skrutek, funaria, mech. Veselé prázd-
niny 137., 141. Skrútenina, y, f. = skroucenina.
Skrútnuť = skroutiti, odvrátiti. Slov.
Skrútnul sa preč a vyriekol súd, že jich dá zmárniť. Dbš. Sl. pov. I. 33. — Koll. Zp. II. 68. Skrutý, cf. Krutý (dod.).
Skružec = oblouk okrouhlý, neúplný,
toliko v úseku záležející. NA. I. 162. Skruží, vz Skruž.
Skryčka, y, f. = schovávaná, das Ver-
steckspiel. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 548. Skryníca, e, f. = výšina na Tatrách.
Phľd. IV. 255. |
||
|
|||
Předchozí (693)  Strana:694  Další (695) |