694

Skřivodlivec, vce, m. = křivditel. Slov.
Dbš. Úv. 81.

Skřivodlivý = křivý, nespravedlivý.
Slov. N. Hlsk. XIV. 124.

Skříž, e, f. Pada taka s. = déšť v zimě
hned mrznoucí. Brt. D. 265

Skřižal = polekule, pol hlavy kapusnej.
V Oravě. Rl. Pr. II. 8.

Skřížený. S. nohy stolu, Brt., rýmy,
Dk. Poet. 417 , řemen, verschränkt. Šp.

Skřížiti co kde: ruce na ňadrech. Vrch
— se s čím. S mou tvá se ocel skríži.
Cch. Evr. 61.

Skřížlica, e, f. = křidlice. Uh. Brt. D.
265.

Skřížný. S. sek, zálud v šermu, NA.
III. 75., stoj, Kreuzschrittstellung, f. Čsk.

Skrjatek, tka, m. = ušpiněný kluk. Brt.

Skrněti, vz Zkrněti.

Skrnovałý, morsch. Mor. Brt. D. 265.
Cf. Krněti.

Skrofulosa. Cf. Slov. zdrav. 452.

Skrojek kulový, ZČ. I. 72., koule. Jd.
Geom. II. 44.

Skrojiti co komu: hlavu, Us. Rgl., li-
dem víru, Bart. 150., někomu kuklu zle s.
Bart. 228. — co jak. Každý národ skrájí
cizí slova podlé slov své řeči. Šf Strž. I.
269.

Skromnosť. S. zdobí mladíka a cti
muže Us. Pravá s. jest jako košatý strom,
jenž ovoce pod listy ukrývá. S. nemírná
není než pýcha zakuklená. Sb. učit. S. jest
nejoblíbenější cnosť každého člověka, zvlá-
ště dítěte. Hkš.

Skromný. S. hody. Čch. — v čem:
v krmi i v pití. Pass. mns. 404.

Skropiti. — abs. Nepršelo, jenom s-lo.
Us. Tč. — co. Ať je kropáč zkrápí. Kká.
Td. 202.

Skropnúť. Ja koho ja rada, len pod-
kovkou skropne, to moje srdiečko hnedky
k nemu skokne. Slov. Dbš. Obyč. 159.

Skrosnati se = směstnati se. Nemohli
se v kostele s. Mor. Knrz.

Skrošnička, vz Skrošňa. Šil sem, měl
sem s-čko nuvó (novou), šil sem, měl sem
vajíček plnó. Sš. P. 45.

Skrotek, tka, m. = darebák. U Příbr.

Skrotiti, etymol. zkrotiti. Gb. — čeho
chybně ca.: co. Jichžto (m.: jež) za krátký
čas zkrotil. Brt. — co jak. S tvou po-
mocí bujnosť jeho zkrotím. Arch. II. 35.

Skroucené, verdreht. Jména S. podaná
Mus.

Skroucenina, vz Zkroucenina.

Skroušení. Ať nám ráčí popřieti s. do-
brého. Výb. II. 28. Měj s. sobě z toho. Sv.
ruk. 272.

Skroušený čím. Že přišel uzdravovati
s-ných srdcem. BR. II. 215 a.

Skroutiti. — co. Nelez tam, zkrútíš
krk. Mor. Šd. Strasť má s. (opprimere) otcě
mého. Bibl. — se. Aj červiak sa zkrúca,
keď ho pristúpi. Slov. Zátur. — co nač.
Zkrúcaly cverny na klbká. Dbš. Sl. pov.
VIII. 68.

Skroužiti co. Vítr skroužil prach. Vrch.
Ten toho za den zkrouží (sní)! — čím:
rukou (dokola zatočiti). Bl. Ps. 60.

Skrovnosť je velký dochodek, statky
rozmnožuje. Glč. I. 89. S. v chování od
psoty brání. Us. Tč.

Skrovný. Cf. Mkl. Etym. 304. U Polič.
Kšá. S. = malý atd. S. zalidnění země, Us.
Pdl., rozměry, Osv., plat, almužna. Št. —
nač. Na počet velmi skrovní. Tk. Č. 5 —
S., massig, modestus. Asn. 4. S. věci oby-
čejně dluhší čas trvají. Slov. Tč. — na
čem: na mysli. Smil.— v čem (jak). Má
v hněvu s-ný býti. Výb. II. 973. V pokrmě
nad divy skrovný. Hr. ruk. 65. — čím.
Chudšímu na mysli (buď) skroven řečí, skut-
kem. Výb. I. 916.

Skroz. U Humpolce. Krjk.

Skrpcovati, zusammenflechten. Slov.Ssk.
— sa = do krpců se obouti. Slov. Němc.
I. 176. Netrpelive dočkávali, kým s-val sa
starý. Dbš. Sl. pov. III. 95. Vz Zkrpcovati.

Skrpený = shrbený, geduckt. Tu pusto,
iba jedna stará s-ná žena v kúte čupela.
Slov. Dbš. Sl. pov. I. 253.

Skrsňati se = stlačiti se (ve voze). Mor.
Rgl.

Skrsnúť. P. Tóth. Slov. bájesl. I. 72.,
Dbš. Sl. pov. VII 56 Slovo toto prvý raz
zkrslo v ústach devy; Tu z nenazdania
zkrsnul sen jej opät v mysli, hrknul v pa-
mäť. Phľd. III. 1. 15., IV. 27. Jaká to sila
zkrsla razom vo mne? HVaj. BD. I. 9.

Skrubbr, u, m. = stroj prací v plynárně.
Krost.

Skrucovací trubice. NA. IV. 37.

Skrucovatel, vz Zkrucovatel, Skrutitel.
Osv.

Skrucovati, vz Skroutiti.

Skručelý = skrčený. Mor. Knrz.

Skrúšenství = skroušenství. Ž. kl. (336.).

Skrušený; -en, a, o, zermalmt, zerbrök-
kelt. Čch.

Skrušiti. Skruši, confregit. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. 47. — co: kámen, Dch.,
nepřátely, J. Lpř , kůrku chleba. Laš. Tč.
Osud s-ší tě a zničí. Zr. Amis. Bohy nám
s-li (zničili). Čch. Dg. 716. Aby (národ)
skrušil jarmo krivdy; Mnohé talenty bieda
s-la. Čjk. 129., 96. — kam. Dceru mou
k zemi s-lo to velké leknutí. Zr. Gris.

Skrušok, sku, m. = krajíc. Slov. Phľd.
IV. 194.

Skrut zmije, Windung, f. Msn. Or. 82.

Skrutator, a, m., z lat., vz Scrutator.

1. Skrutek povříselko, v něž se váže
pohanka. Laš. Brt. D. 265.

3. Skrutek, funaria, mech. Veselé prázd-
niny 137., 141.

Skrútenina, y, f. = skroucenina.

Skrútnuť = skroutiti, odvrátiti. Slov.
Skrútnul sa preč a vyriekol súd, že jich
dá zmárniť. Dbš. Sl. pov. I. 33. — Koll.
Zp. II. 68.

Skrutý, cf. Krutý (dod.).

Skružec = oblouk okrouhlý, neúplný,
toliko v úseku záležející. NA. I. 162.

Skruží, vz Skruž.

Skryčka, y, f. = schovávaná, das Ver-
steckspiel. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 548.

Skryníca, e, f. = výšina na Tatrách.
Phľd. IV. 255.