695

Skrystaliti, vz Zkrystalliti. Mj. 148.,
Osv.

Skrýš. V MV. nepravá glossa. Pa. 47.

Skrýšehojný. S. tajemnice, Geheimniss-
kammer, f. Pal. Rdh. I. 334.

Skrýti co čím. Svit hvězdný skryla
clonou tajemnou. Vrch. — se čeho. Nikoli
se s. nemuožem tebe. Výb. II. 981. Kdež
bych se mohl smrti s. Hr. ruk. 421.

Skryto, a, n. = zadnia čiastka spodných
gatí (širokých slovenských), inak klinom
zvaná. Slov. Rr. Sb.

Skrytohlavec, vce, m , cryptocephalus.

Skrytohlod, a, m., crypturgus, brouk.
Šír II. 62, Kk. Br. 334.

Skrytonožec, žce, m., Adelopod. m. Rk.

Skrytoočí, n., crypthophthalmus. S. víč-
kové, c. palpebralis.

Skrytosnil, a, m., cryptohypnus, brouk.
Vz Kk. Br. 213 , 214.

Skrytovarletnictví, n., cryptorchismus.
S. hrázové, c. perinealis, kyčelní, c. abdom.
iliacus, stehenní, c. cruralis, stehnošourkové,
cruroscrotalis, stydké, c. pubicus. Ktt. exc.

Skrytožil, a, m., cryptobium, brouk. Kk.
Br. 98., 99.

Skrytožrout, a, m., cryptophagus, brouk.
Vz Kk. Br. 150., 151.

Skrytý kam. Dívka za dub s-tá. Mcha.
Maj. 5. vd. 6.

Skrývač, lathrimaeum, brouk. Kk. Br.
113.

Skrývačka, y, f. = potápka malá. U Trh.
Svin. Šír. Pt.

Skrývanka, y, f. = schovávaná, Ver-
steckspiel, n. Slov. Sb. sl. ps. I. 155.

Skrývatel, e. m. = skrývač.

Skrz. Cf. Šf. III. 555., D. Lhrg. 302., Gb.
MI. I. 146., List. fil. 1878. 209. Slov. a mor.
skrzevá. S. pojí se na Karlovsku, Rožnov-
sku a Laších s genitivem. Brt. D. 185. —
Ad 1. Eufrates skrze ty země plove. AlxV.
v. 2291. (HP. 55.). — Ad 2. Tu jemu na-
lezeno skrze konšely, aby .... Arch. IV.
365. Jestližeby mlýn porušen byl skrze
oheň. 1431. Tč. Ten, skrzeňž sme byli stvo-
řeni. Št. Kn. š. 186.—Ad 3. Skrze mnohé
zámutky musíme přijíti do nebes. Hus II.
183. A s. to věčně s ním mieti utěšenie.
Št. Kn. š. 9.

Skrzevá, vz Skrze. Dobytek s. to (skrze
to, proto) nevyvedli. Na již. Mor. Šd., Hrb.

Skrzka, y, f. = skvrnka. Laš. Brt. D.
265.

Skržliti = shrbiti. Skržlia s grošem.
Slov. Orl. X. 182.

Skubati. Hester skubíc je (vlasy) s sebe
modlila se Bohu. Št. Ř. 205. b. — Cf. Mkl.
Etym. 301.

Skubot, u, m. = škubání. Slov. Phľd.
III. 1. 37.

Skúbsti. Vz List. fil. 1883. 122.

Skučák, a, m. = fňukal Slov. Šd.

Skučeti kde. Vítr skučel v skalách.
Vrch. Skučí jak pes na pazdeří. Brt. —
Cf. List. fil. 1882. 35.

Skučko, a, m. = lakomec. Slov. Ssk.

Skudliti = skrbliti. Vz Škudliti. Dumek.

Skuherský, ého, m., os. jm. S. Fr. AI,
1794.-1864., dr. lékař. Vz Rk. Sl., Jg. H.

1. 626. — S. Rud., 1828.—1863., prof. při
technice v Praze. Rk. Sl. — S. Zdeněk,
nar. 1830., hudebník a skladatel, řed. var-
han. školy v Praze. Vz ib., Srb. 173.

Skuhrák, a, m. = skuhrač, lakomec. Us.
Vck., Rr. Sb.

Skuhraň, ě, m. = skuhrač, lakomec.
Slov. Rr. Sb.

Skuhrati, skuhýňat. Mor. Brt. D. — co:
tajemná slova. Vrch. Pomatené písně s-la.
Zr. Amis.

Skuhroš, e, m. = skuhrák (dod.). Slov.
Rr. Sb.

Skujíček, čka, m. = sýc obec. Šír. Pt.

Skujíkati = skuvičeti. Val. Vck.

Skula. Ezp. 1726. S., rima. Bhm.

Skulacený; -cen, a, o, abgerundet. Drát
na konci do knoflíku s-ný. Mj. 234.

Skulař. Cf. Brm. IV. 2. 375.

Skulatiti, skulacovati. Kapky olova sku-
lacují se v pádu s výše na broky. Mj. 11.

Skulec, lce, m., tak zove sa pri štepení
za korku to pomocné drevko, ktoré odtisne
kôru od dreva. Slov. Rr. Sb.

Skulina. Cf. Šf. III. 557., 615., Mkl.
Etym. 304. Jezero (vystoupivší) všecky
skuly myšie oseže. Ezp. 316.

Skulinec, nce, m. = šášeň, pholax, Bohr-
muschel, f. Sl. les

1. Skuliti se s kým = zkurviti. U Bě-
lohr. Bf.

2. Skuliti. Liška skulí. Ezp. 1563.
Skulka, y, f. = skulina Ezp. 1427.
Skulptura, y, f., Sculptur, f., z lat.
Skulteti Adam, 1748.-1803. Vz Jg. H.

1. 6. 26., Jir. Ruk. 222.

Skultet-us, a, m. — S. Pavel, jesuita.
Jir. Ruk. II. 392., Jg. H. 1. 626.

Skum = konec. To vzelo s. U Místka.
Škd.

Skumatel, vz Zkumatel.

Skumlák, a, m. = skrblík. U Star. Jič.
Vhl.

Skumliti = skrbliti U Star. Jič. Vhl.

Skumně, theoretisch. S. něco na něčem
zakládati Pal. Rdh. I. 286.

Skumný. S. fysik, ZČ., vědy, Dk., pravda.
Jg. Slnosť. 50.

Skumrati = skuhrati. ČT. Tkč.

Skun, u, m. = konec. Kdyby už radš
vzala skun (umřela), aby už také roby ně-
bylo. Slez. Šd. — Brt. D. 265.

Skuoro. Výb. II. 753., Št. Kn. š. 9

Skupániti = skupáněm býti, lakoměti,
geizen. Slov. Phl'd. VI. 248.

Skupení volební. Us. Cf. Jg. Slnosť. 164.

Skupeninka, y, f., zdrobn. skupina. Osv.

Skupenský. S. teplo, Mj. 141., tvar.
ZČ 1. 387.

Skupice, e, f. = mrtvé rameno Labe
u Poděbrad.

Skupina. S-ny útvarné: 1. prahorní ěi
kryptozoické. 2. prvohorní či palaeozoické.
3. druhohorní či mesozoické, 4. třetihorní
či kainozoické, 5. čtvrtohorní či anthropo-
zoické. Stč. Zem. 682. S. představ, mnoho-
členná, Dk. P. 28., hvězdní, Stč. Zem. 147.,
v metrice. Dk. Poet. 303.

Skupinný, Gruppen-. S. dvojřádka. Dk.
Poet. 303.