Předchozí (696)  Strana:697  Další (698) |
|
|||
$9%
|
|||
|
|||
Skydati se, zusammenstürzen. Slov. Tu
podšmikla se mu noha, zkydol sa: padali všetci. Dbš. Sl. pov. VIII. 7. (I. 5.). — se s čím. Tuť se túha s hořem skyde. Výb. I. 375, — co kam. Vše smrť na hromadu zkydá. Výb. I. 365. Skydo, a, m. = darebák, lenoch. Slov.
Rr. Sb. Skydoň, ě, m. = skydo (předchází). Mt.
sl. 1. 116., Dbš. Skýlka = skývka. Knrz.
Skynouti. Těsto zkynulo. BR. II. 60. b.
Skypřeti, vz Zkypřeti.
Skýptiti = zmrzačiti. — koho. Kmt.
Skysliti. Val. Brt.
Skyslý. S. víno. Čes. mor. ps. 212. Vrátil
se s., mürrisch. Kká. Td. 155. Skysnouti. Ten už brzo zkejsne.V Kunv.
Msk. — nač. Zkysla na ocet (nevdala se). Us. Fč. — kde. Zkysl v té třídě (opako- val ji). Us. Tč. Skýsti. Gb. Ml I. 147.
Skyščeti = sraziti se. Mléko s-lo. Mor.
Brt. D. 266. Skythové. O jejich původu a živobytí
vz v Šf. Strž. I. 304 nn. Skytnouti. Cf. List. fil. 1883. 118., Mkl
Etym. 306, — co jak. Se všech stran skytá příčiny jako podnět k rozličnému žádání. St. Kn. š. 50. — koho kde kam. S. ně- koho (v bitvě) před sebe (předstrkovati). AlxB. v 20. (HP. 72.). Skytorinský, vz Denhort. Jg. H. 1.
626. Skyva. Mkl. Etym. 306. S. chleba. Drk.
Mus. 1888. 332., Ev. olom. 114. Úzká brá- zda, široká skyba. Brt. Cf. Uvrhnouti (IV. 506. b). Skývražiť = skoupě dávati, lichvařiti.
Slov. Phľd. VII. 115., Dbš. Sl. pov. II. 77. Slabáň, ě, m. = slaboch. Mor. Rgl.
Slabavý, schwächlich. Val. Rgl., Vck.
Slabičný. Samohlásky l a r kladeny
v strčes. metrice brzo co slabičné, brzo co neslabičné. Jir. Antb. I. 3. vd. XLVII. S. písmo. Gb. Ml. II. 221. Slabika. Cf. Dk. Poet. 329., 337., Kvř.
Ml. 10-12. a) o dělení slabik 10.-11. (Gb. Ml. 75., Dělení); b) o míře (kvantitě) 11.-12.; c) o přízvuku. 12. S. kořenná. Gb. Ml. I. 52. Věřte mi do s-ky, že . . . (úplně). Šml. Star. f. Slabikář, Fiebeł, f. Cf Jg. H. 1. 744.,
745. Hubený jako s. Us. Brt. Slabikočetný princip. Dk. Poet. 343.
Slabikoschematický. S. označení, roz-
dělení či stanovení stop. Dk. Poet. 277. Slabikotvorný, silbenbildend. S. sou-
hláska (ve funkci samohlásky). Kvř. S. (sa- mohláskové): l, r, m, n, ň. Vz Gb. Ml. I. 22. S. úkol. Gb. Ml. I. 4. Slabikový, Silben-. S. sklad a jeho
změny. Vz Gb. Ml. 1. 44. nn. Slabina. Mkl. Etym. 306. S. = měkká
čásť těla mezi žebry a kyčlí. Stff. Cf. Ott. IV. 677. — S. = slabá stěna parního kotlu. Hrm. 65. — Přenes. Vzal ho za s-nu (za jeho slabou vlastnosť nějakou, uměl mu zalichotiti, něco namluviti, aby ho k ně- čemu přemluvil a p.). Jrsk. |
Slabiti se. Popruh se slabí (popouští).
Brt D. 266. Slábnouti kde jak. Ve slovech troj-
syllabých přízvuk spadající na syllabu první valně slábne, je-li syllaba druhá buď při- rozeně nebo polohou dlouhá. KB. 2. vd. 2. Slabočivný, nervenschwach. Koll. III.
102. Slabočivosť, i, f., Neurasthenie, f.
Slabočivý = slabočivný.
Slaboduch. Pal. Rdh. I. 292.
Slaboduchý. Blý., Šb., Osv., Kzl.
Slabomyslnosť, i, f. = slaboduchosť.
Slabomyslný, schwachsinnig.
Slaboň, ě, m. = slabec. Mor. a slov.
Šd. Slabosť a s. žaludeční. Cf. Slov. zdrav.
Slabošský, dem Schwächling eigen. S.
povolnosť. Šmb. Slabotina, y, m. = slabec. Mor. Šd.
Slabotka, y, m. = slabec. Slez Šd.
Slaboušek, ška, m., vz Slaboch.
Slabozrakosť,asthenopia. Cf. Slov. zdrav.,
Ott. II. 918. S. přispůsobivá, a. acommoda- tiva, svalová, a. muscularis, Schb., hyste- rická, a. hysterica. Slabúch, a, m. = slaboch. Slov Zbr.
Báj. 39., Sl. let. III. 2. Slabuško = slabě. S. sa zmáhať. Slov.
Zátur. Slabušký = slabý. Slov. Klčk. Zb. IV.
94., Orl. VIII. 53. a j. Slabý. Mkl. Etym. 306. Kdyby někomu
bylo slabo (nevolno, kdyby onemocněl). Prss. S. slabika (bezpřízvuká), zakončení verše, svit, Dk., ton. Zv, elektrický proud, vo- laní, žaludek. Us. Pdl. S. pec (málo vyto- pená). Us Lg. — čím. Nepřítel počtem slabý. Us. Pdl. — v čem. Žák v tom předměte jest slabý. Us. Já su včil slabý v penězoch. Brt. D. 188. — do čeho: do roboty. Č. Čt. I. 49. — S. = malý. Je tam s. hodinka. Us. Rgl. Slačec = svlačec. Val. Vck. — S. =
vláčník, vlačebník, Egger, m. Sl. les. Sláček, čku, m., vz Slák, Sláčik.
Slačení, n. = slídění. Slov. Bern.
Slačený; -en, a, o = slíděný. Slov. Bern.
Slačina, y, f. = sladčina. Mor. Vhl.
Slačiti. Mkl. Etym. 306.
Slačka, y, f. = ? Slov. Keď si s-ku do
čižmy zle položí. Rl. Pr. II. 220. Slad. Mkl. Etym. 313., Rk. Sl., Mllr. 65..
V MV. pravá glossa. Pa. 24. S. kamenný, nesušený, plný, pšeničný, scvrklý, tvrdý, vráskovitý, vyválený či vyvalečkovaný. Zpr. arch. VII. 30, 31. Kyselosť sladu, acidita. KP. V. 245. Bude z nich slady dě- lati. Hr. rk. 399. Slada, y, f, cetsa, zastr. Rozk.
Slaďák, u, sladáček, čku, m. = sládě.
Nov. Sladce spáti, zpívati, Us., na někoho se
usmívati. Hrts. Některým nevelmi s. z úst šlo (mluvení). Let. 341. Sládci, pl., m. = paseky u Vsetína.
U Sládků. Vck. Sladčice, f. = slívy kulaté, nevelké, ze-
lené, do žlutava, nepříliš sladké. U Pard. Ibl. |
||
|
|||
Předchozí (696)  Strana:697  Další (698) |