$9%

Skydati se, zusammenstürzen. Slov. Tu
podšmikla se mu noha, zkydol sa: padali
všetci. Dbš. Sl. pov. VIII. 7. (I. 5.). — se
s čím. Tuť se túha s hořem skyde. Výb.
I. 375, — co kam. Vše smrť na hromadu
zkydá. Výb. I. 365.

Skydo, a, m. = darebák, lenoch. Slov.
Rr. Sb.

Skydoň, ě, m. = skydo (předchází). Mt.
sl. 1. 116., Dbš.

Skýlka = skývka. Knrz.

Skynouti. Těsto zkynulo. BR. II. 60. b.

Skypřeti, vz Zkypřeti.

Skýptiti = zmrzačiti. — koho. Kmt.

Skysliti. Val. Brt.

Skyslý. S. víno. Čes. mor. ps. 212. Vrátil
se s., mürrisch. Kká. Td. 155.

Skysnouti. Ten už brzo zkejsne.V Kunv.
Msk. — nač. Zkysla na ocet (nevdala se).
Us. Fč. — kde. Zkysl v té třídě (opako-
val ji). Us. Tč.

Skýsti. Gb. Ml I. 147.

Skyščeti = sraziti se. Mléko s-lo. Mor.
Brt. D. 266.

Skythové. O jejich původu a živobytí
vz v Šf. Strž. I. 304 nn.

Skytnouti. Cf. List. fil. 1883. 118., Mkl
Etym. 306, — co jak. Se všech stran skytá
příčiny jako podnět k rozličnému žádání.
St. Kn. š. 50. — koho kde kam. S. ně-
koho (v bitvě) před sebe (předstrkovati).
AlxB. v 20. (HP. 72.).

Skytorinský, vz Denhort. Jg. H. 1.
626.

Skyva. Mkl. Etym. 306. S. chleba. Drk.
Mus. 1888. 332., Ev. olom. 114. Úzká brá-
zda, široká skyba. Brt. Cf. Uvrhnouti (IV.
506. b).

Skývražiť = skoupě dávati, lichvařiti.
Slov. Phľd. VII. 115., Dbš. Sl. pov. II. 77.

Slabáň, ě, m. = slaboch. Mor. Rgl.

Slabavý, schwächlich. Val. Rgl., Vck.

Slabičný. Samohlásky l a r kladeny
v strčes. metrice brzo co slabičné, brzo co
neslabičné. Jir. Antb. I. 3. vd. XLVII. S.
písmo. Gb. Ml. II. 221.

Slabika. Cf. Dk. Poet. 329., 337., Kvř.
Ml. 10-12. a) o dělení slabik 10.-11. (Gb.
Ml. 75., Dělení); b) o míře (kvantitě) 11.-12.;
c) o přízvuku. 12. S. kořenná. Gb. Ml. I.
52. Věřte mi do s-ky, že . . . (úplně). Šml.
Star. f.

Slabikář, Fiebeł, f. Cf Jg. H. 1. 744.,
745. Hubený jako s. Us. Brt.

Slabikočetný princip. Dk. Poet. 343.

Slabikoschematický. S. označení, roz-
dělení či stanovení stop. Dk. Poet. 277.

Slabikotvorný, silbenbildend. S. sou-
hláska (ve funkci samohlásky). Kvř. S. (sa-
mohláskové): l, r, m, n, ň. Vz Gb. Ml. I.
22. S. úkol. Gb. Ml. I. 4.

Slabikový, Silben-. S. sklad a jeho
změny. Vz Gb. Ml. 1. 44. nn.

Slabina. Mkl. Etym. 306. S. = měkká
čásť těla mezi žebry a kyčlí. Stff. Cf. Ott.
IV. 677. — S. = slabá stěna parního kotlu.
Hrm. 65. — Přenes. Vzal ho za s-nu (za
jeho slabou vlastnosť nějakou, uměl mu
zalichotiti, něco namluviti, aby ho k ně-
čemu přemluvil a p.). Jrsk.

Slabiti se. Popruh se slabí (popouští).
Brt D. 266.

Slábnouti kde jak. Ve slovech troj-
syllabých přízvuk spadající na syllabu první
valně slábne, je-li syllaba druhá buď při-
rozeně nebo polohou dlouhá. KB. 2. vd. 2.

Slabočivný, nervenschwach. Koll. III.
102.

Slabočivosť, i, f., Neurasthenie, f.

Slabočivý = slabočivný.

Slaboduch. Pal. Rdh. I. 292.

Slaboduchý. Blý., Šb., Osv., Kzl.

Slabomyslnosť, i, f. = slaboduchosť.

Slabomyslný, schwachsinnig.

Slaboň, ě, m. = slabec. Mor. a slov.
Šd.

Slabosť a s. žaludeční. Cf. Slov. zdrav.

Slabošský, dem Schwächling eigen. S.
povolnosť. Šmb.

Slabotina, y, m. = slabec. Mor. Šd.

Slabotka, y, m. = slabec. Slez Šd.

Slaboušek, ška, m., vz Slaboch.

Slabozrakosť,asthenopia. Cf. Slov. zdrav.,
Ott. II. 918. S. přispůsobivá, a. acommoda-
tiva, svalová, a. muscularis, Schb., hyste-
rická, a. hysterica.

Slabúch, a, m. = slaboch. Slov Zbr.
Báj. 39., Sl. let. III. 2.

Slabuško = slabě. S. sa zmáhať. Slov.
Zátur.

Slabušký = slabý. Slov. Klčk. Zb. IV.
94., Orl. VIII. 53. a j.

Slabý. Mkl. Etym. 306. Kdyby někomu
bylo slabo (nevolno, kdyby onemocněl). Prss.
S. slabika (bezpřízvuká), zakončení verše,
svit, Dk., ton. Zv, elektrický proud, vo-
laní, žaludek. Us. Pdl. S. pec (málo vyto-
pená). Us Lg. — čím. Nepřítel počtem
slabý. Us. Pdl. — v čem. Žák v tom
předměte jest slabý. Us. Já su včil slabý
v penězoch. Brt. D. 188. — do čeho: do
roboty. Č. Čt. I. 49. — S. = malý. Je tam
s. hodinka. Us. Rgl.

Slačec = svlačec. Val. Vck. — S. =
vláčník, vlačebník, Egger, m. Sl. les.

Sláček, čku, m., vz Slák, Sláčik.

Slačení, n. = slídění. Slov. Bern.

Slačený; -en, a, o = slíděný. Slov. Bern.

Slačina, y, f. = sladčina. Mor. Vhl.

Slačiti. Mkl. Etym. 306.

Slačka, y, f. = ? Slov. Keď si s-ku do
čižmy zle položí. Rl. Pr. II. 220.

Slad. Mkl. Etym. 313., Rk. Sl., Mllr. 65..
V MV. pravá glossa. Pa. 24. S. kamenný,
nesušený, plný, pšeničný, scvrklý, tvrdý,
vráskovitý, vyválený či vyvalečkovaný.
Zpr. arch. VII. 30, 31. Kyselosť sladu,
acidita. KP. V. 245. Bude z nich slady dě-
lati. Hr. rk. 399.

Slada, y, f, cetsa, zastr. Rozk.

Slaďák, u, sladáček, čku, m. = sládě.
Nov.

Sladce spáti, zpívati, Us., na někoho se
usmívati. Hrts. Některým nevelmi s. z úst
šlo (mluvení). Let. 341.

Sládci, pl., m. = paseky u Vsetína.
U Sládků. Vck.

Sladčice, f. = slívy kulaté, nevelké, ze-
lené, do žlutava, nepříliš sladké. U Pard.
Ibl.