698

Sladčina, y, f. = něco sladkého, sladkosť.
Šla nemocnému taková s. (slačina) z huby
(sladký zápach). Mor. Vhl.

Sládectvo, a, sládectví, n., Braumeisterei,f. Slov. Bern.

Sládek. Vyhlíží jako pan sládek (dobře).
Us. Tkč. Kolik s-ků, tolik malých bláznů.
U Kr. Hrad. Kšť. — S., os. jm. Let. 5l3.—
S. Frant, narozen 1835., rada zem. vý-
boru, .† Tf. H. 1. 167., Rk. Sl. — S. Jos.
Václ., naroz. 1845., prof. na čes. obchodní
akademii a lektor angl. jazyka na české
univers. v Praze. Tf. H. 1. 134., 135., 146.,
147., 179., Pyp. K. 160., 421, Bačk. Př.
185., Ukaz. 109., Rk. Sl.

Sládež, e, f. = sladkosť. Mor. Brt. D.
146.

Sladičce, vz Sladce.

Sladička = sladké dřevo, sladký kořen,
glycirrhyza glabra. ZObz. XXIII. 98.

Sladičkování. Vz Ozdobilkování

Sladík, u, m., beryllium či glycium, kov.
Ott. III. 879.

Sladiti. Jinde žíti se mi nesladí. Brt. —
co čím: lásku písní. Hdk.

Sláditi = slačiti. Nasládil sa, než ....
(načekal se). Mor. Brt. D. 266.

Sladkáhořká, é, f, dulcamara, Bitter-
süss, n., rostl. Bern.

Sladkobolno, süssschmerzlich. Nrd.
Kosm. ps. 7.

Sladkobolný, süssschmerzlich. S-né
vzdychy, Ntr., cit, něha, sen, touha. Čch.
(Bs. 93., Mch. 36., 50., Brč. 153.).

Sladkodechý = sladkodyšný. Lpř., Čch.
Dg. S. vůně, Vrch., Sirena, Č. Kn. š. 183.,
šum lesa. Vrch.

Sladkodumný. S. fujara. Pokr. Pot. II.
246.

Sladkokyselý, süsssauer. Šml.

Sladkomřivý dopis lásky. Vrch.

Sladkopitný, süss zum Trinken. S. víno.
Lsk.

Sladkoplodý fík. Osv. VI. 679.

Sladkoretý, süssredend. Lpř.

Sladkoslaný, brackig. S. voda (řek
blíže moře). Posp , Sl. les.

Sladkosť = lahodnosť. S. duchovnie;
Když jej kto z pravé chuti a z srdečné
s-sti miluje. Št. Kn. š. 46., 36. — S-sti =
cukrovinky, mlsky. Us. Rgl.

Sladkošumný, lieblichrauschend, -schäu-
mend. S. nápoj. Čch.

Sladkolajný. S. zpomínky. Bendl I. 36.

Sladkoústý = sladkoretý. Lpř. S. Pie-
ridka. Č. Kn. š. 188.

Sládkovati, Bräuer sein. Kos.

Sladkovič O. K. 1843. Vz Jg. H. 1. 626,
Pyp. K. II. 468., 522.

Sladkovina, y, f. = sladina. Laš. a slez.
Brt. D., Šd.

Sladkovinný, ýtivotvo?. Lpř. S. hrozny.
Ndrf.

Sladkovonný, süssduftend. Dch.

Sladkovský Karel, 1823 -1880., dr. práv
a publicista. Vz Šb. Dj. ř. 287., Pyp. K. II.
436., Slavín I. 140., Rk. Sl., S. N.

Sladkozvuký = sladkozvučný. Lpř.,
Čch.

Sladký. Mkl. Etym 313. S. jako stred.
Val. Brt. Kdo neokusil kyselých věcí, není
hoden sladkých. Sdl. Hr. VII. 7. — S.
bába (perníková), která prodává cukroví,
perník. Kmk. — S. o menším stupni S.
voda = pálenka Němc. — S. = příjemný
sluchu, čichu. S slavík, Nrd., tón, zpěv.
Vrch S. huba, lichotivé mravy přemáhají
lidi slabé. Kl. — S. = vůbec příjemný citu.
S. zamyšlení, naděje, touha, Šml., lenosť,
Vlč., usmání, Kká., úsměv, Hrts., závrať,
rtíky, duma, sen, Osv., polibek, ústa, Čch.,
dřímota. Má s. žena dle Pk. lépe: zlatá.
Cf. Zlatoušku! S. mysl. Št. Kn. š 72 S.
řeči zavozují větrné lidi. Krnd. 212. Z slad-
kých slov neviera vzchodí. Ezp. 571. Ne-
bývej ani sladký ani hořký, siceť smlsají
tě s-ho a proklejí hořkého. Bž. exc. —
S. v bot. S. list, rumex aquaticus. Mtc.
1891. 93. S. vrbka či vrbice, solanum dul-
camara. Odb. path. III. 826.

Sladněti = sladnouti. Slov. Ssk.

Sladno = sladce. Snívaj s. Phľd. VIII.
227. S. sa usmievá. Ppk. I. 41.

Sladnouti. Ta krmie mi nie nesladne,
kteráž . . . Ezp. 644.

Sladný, lieblich, angenehm süss. S. nek-
tar. Ppk. I. 49.

Sladobolný = sladkobolný. Květ lasky
duši s-ný. Msn. Or. 30.

Sladojem, u, m., Malzgefäss, n. Vz KP.
V. 281.

Sladoľad, u, m., Gefrorenes. Ssk.

Slaďoučce, vz Sladce.

Slaďounce, vz Sladce.

Sladovací, Malzungs-. S. způsob. KP.
V. 258.

Sladovadlo, a, n. S. lískové, otáčecí,
Saladinovo, strojné či mechanické, vzdušné
či pneumatické, Valléryovo. Vz KP. V.
242., 258., 259., 261.

Sladování Vz KP. V. 243.

Sladovčík, a, m. = sládek. Slov., Ssk.

Sladovina, y, f., Malzextract, m. Rk.

Sladovna = průmyslový závod připra-
vující pro pivováry z ječmene slad. S. N.
XI. 166. — Arch. VIII. 374., Hr. rk. 397.

Sladovník. Vz Sbn. 231., Hr. rk. 399.,
Er. P. 403. Cf. Tk. VIII. 537 Korouhev
s-ků, vz Výb. II. 338.

Slaďučký = slaďoučký. Na již Mor. Šd.

Sladulinký = slaďoučký. S. med, ange-
nehm süss. DSt. I. 33. S. pocit. Slov. Orl.
III. 21.

Slaďušký = slaďoučký. S jako med.
Slov. Rr. MBš.

Slahoda, y, f. = mír. Vz Slahoditi S.
mezi poddanými. Zbr. Hry 221.

Slak, Fuge, f. Šd. S., vendula. Rozk.

Slaknúť, in die Fuge passen. Slov. Hdž.

Slám, u, m. = salami? Kuchařka nakou-
pila tří liber slámů ku špikování. Wtr. exc.

1. Sláma. Mkl. Etym. 314. Je to s.
suchá i hluchá, es ist ohne Saft und Kraft.
Dch. Nemám slámy ani stýblo. Us. Hnšk.
Topí slamou (o nemocném, churavém, hl.
o souchotináři). Na Hané. Bkř. Brázda hlu-
boká, s. vysoká. Us. — S. turecká = me-
tlice. U Nechan. Kšť.