702

Slední = poslední. Dk. Za stěnou do-
zněl kročejů zvuk s. Čch. Dg. 700.

Sledník = pes. 1380. Mus. 1885. 565.
Aby mu s-ka vrátil. Arch. VIII. 137. Pro-
sím tebe o s-ka. Arch. IX. 214. — S. =
špehéř. Výb. II. 987.

Sledomam, u, m., stav psychol., Ver-
folgungswahn, m., Rgl., Brt.

Sledosloký. S. soustava. Dk. Poet. 318.

Sledovatel, e, m. SP. II. 249.

Sledozpěv, u, m. = sekvence. Hrudička
Litur. 65., Hnoj.

Slehnouti se na čem. Pořád že tolik
a tolik tisíc, až naposledy slehlo se na třech
(že jen tři). U Chocerad. Vk. Snad ani tak
na tom by se slehlo (by přestalo), jakož
kto mnie. Krnd. 203.

Slech = zpráva. S. mne došel. Laš. Brt.
D. 266.

Slechky = sotva? Tiť mají malé dědiny,
s. jen 18 lánů. Arch. X. 5.

Slechy = tlachy. S. o tom šly. Kká. Td.
251.

Slejvák, u, m. = hrnec na slévání. ČT.
Tkč.

Slejvek, vz Slivek.

Slémě, tignum. Bhm. — Šf. III. 548.,
525., Mkl. Etym. 290. Nápis nalezen jest
na slemeni (epistelium) malého chrámu.
Koll. St. 726.

Slemeň, ě, m. = vrchní práh nade dveřmi,
slémě. Slov. El. Pr. II. 7., Pokr. Pot. II.
259.

Slemeník, u, m., v horn., Firstenkappe,
f. Hř.

Slemenný, First-. S. klenba. NA. IV.
137.

Slepačí = slepičí. Slov. Ev. šk. II. 208.,
Bern.

Slepačky = slepě. S. to najdu. Mor. Šd.

Slepák had. Cf. Brm. III. 303. — S. =
hmys včele podobný. U Kr. Hrad. Kšť. —
S. = lejno (žertem). Vyšlápnouti s-kovi oči
(šlápnouti do lejna). U Kr. Hrad. Kšť. —
S. = závitník k vrtání otvorů, které nejdou
skrz, jsou slepé, Grundbohrer. m. Vz Pře-
dák, Zadák, Včř. Z. 52.

Slepaňa, ě, f., die Blinde, nadávka. Ty
s-ňa! Slov. Šd.

Slepaní, n., calcaueus, zastr. Bhm.

Slepárna, y, f., Blindenanstalt, f. Šd.

Slepcovitý. Čeleď s-tých, cunicularia.
Brm.

Slepec = nepovážlivý. Pozoruj, kde ostrá
věc, nebudeš bídný s. Sb. uč. — S. = ko-
hout, Sdl. Hr. III. 206. — S., Blindmaus.
Vz Brm. I. 415., 418.

Slepenec. Cf. Chdt. 20., 24., 52, Stč.
Zem 708. — S. pylový. Hg. 59.

Slepenosť, i. f., stuprum, zastr. Rozk.

Slepéř, e, m. = slepýš. Zap. Mor. Brt.

Slepí = slepičí. S. peří.

Siepetná, é, f. = les u Bohučovic na
Opav. Šd.

Slepice. Cf. Src. 83.—84. Na Mor. také
kúka. Brt. Jména slepic na Mor.: drdolaňa
(dodolena, drdolusa, s drdolem na hlavě),
chocholaňa či chocholuša, muňkaňa (s muň-
kami, lalošky pod krkem), vukluša (s vu-
klemi u očí), níčkula (s věnečkem chmýří

okolo krku), růžička (s malým hřebínkem,
kulatým jako růže), kulka (kulena, bez
ocasu), střaplena (která má peří do vrchu),
komolá (s malým hřebínkem bez drdolu),
kropkaňa (kropěna, kropkuša, černá s bí-
lými kropkami), jařabaňa (jařabá jako ko-
roptev), popeluša (barvy popelavé, popelka),
morkuša (morkovaná, barvy jako morka),
perlička (jařabatá), konopastá (jako konopě),
ťukota (která ráda krákorá), skoruša (skoro
nese), papučář (s opeřenýma nohama). Km.
1885. 104. Lichotná jména slepic: čipka,
čipulka, kurenka, kuřička, putěnka, tipula,
tutěnka, tuťka. Mor. Brt. S. u Římanů. Vz
Vlšk. 208. S. kokovdaká, kodkodáká, pud-
pudáká (má-li snésti vejce), kráká, krká,
krákoře, krčí (když se stará), kvoče (kvočna),
skřeká (zlostí). Us. Tč. Jak na Mor. s-ce
volají? Vz Poť, put, puť, tutú, tuťa, puď,
tip, cip, čip. Brt. Jak se tam odhánějí? Vz
Kš, heš, isoha, kšo, vš. Brt. Chodí se sle-
picemi spat a se s-cemi vstává (o pořád-
ném hospodáři). Us. Tkč. Černá s. přináší
zloděje, červená oheň, bílá smrť. Val. Vck.
Není slýcháno, aby slepice lišky hubily. Bart.
164. Kokrhá-li s. jako kohout na osamě-
lém místě, buďto prý někdo zemře nebo se
nějaká nehoda dobytku přihodí. U Kr. Hrad.
Kšť. Chodí-li kury daleko od domu nebo
chodí-li pozdě na hřadu, bude draho. Val.
Vck. Co činiti, aby s. při stavení zůstaly?
Vz Mus. 1854. 542. Aby s. hodně vajec
nesly, dávají jim semenec. Us. Cf. Zbrt.
259. Černá s. k čarům. Vz Zbrt. 99. Kdyby
slepice mlčela, nikdo by nevěděl, že vejce
snesla. Exc. Špatně s. poradí se s liškou.
Lpř. S. kdáčíc zrna v ústech nezdrží. Bž.
exc. Jsou-li na štědrý den hvězdičky, dají
moc vajíček slepičky. Zlínsky. Brt. Kdy
má s. nejmíň peří? Na pekáči. Brt. Kohou-
tek a slepička (pohádka). Vz Brt. Dt. 20.
nn. Slepičí řeč. 1. Kokokovdák, snesla sem
vajíčko, vzal mně ho žák! 2. Gda, gda, gda
gdak, snesla sem vajco za patak, hospo-
dyni na kořeni, hospodařu na tabach! 3.
Koko, koko vdák, nesu vajco do Slovák,
jedno prodám, druhé zím, kohútovi nepo-
vím ! 4. Slepička se popelí, vajíčko se ko-
toulí, koko dák, koko dák, snesla jsem jich
padesát v kopřivách, pobral mi je kmotr
žák, žák, žák, žák! Brt. Dt. 59. Cf. také
ib. 44. Kokoko, kokoko kdák, kam mám
to vajíčko dát? — Kokoko, kokoko, kokoko
kdák snesla jsem vajíčko, vzal je voják! —
Jednotky, desítky, sta, tisíce! Jednotky,
desítky, sta, tisíce! — Tototo's, tototo's ho-
spodář? tototototo's hospodář? — Kokou-
dák, kokoudák! snesla jsem jich padesát
na kopečku v kopřivách, pobral mi je žák!
žák! žák! Er. P. 25. — Hádanky. 1. Chodí
panna po městě, má sukniček se dvě stě. 2.
Ide panna z města, má sukniček dvě sta,
když větr fúkne, všecky jí rozfúkne. 3. Naše
panna čistá, má sukniček tři sta, a když
vyjde na kopeček, řiťka se jí blýská (sle-
pice). — 4. Ide dudek, nese sudek, a v tom
sudku dvojí trunek (slepice — vejce). Brt.
Dt. 148., 159. Cf. Mách. 214.

Slepící = oslepující. S. účinek. Pal. Rdh.
I. 431. Vz Slepiti 1.