705

Slíditi co. Průběh něčeho sledovati. Us.
Slédil jsem ty šlepěje dále. Pal. Rdh. n.
170. — po čem. Sá. Šla bych po nich sle-
díec, kam jej nesli. Hr. rk. 109. — co kde
jak. Hru s napětím sledovati. Vlč. Můžeme
v těchto výtvorech století za stoletím očitě
sledovati ducha lidského v širé dávnově-
kosti. Vlč. — nač = slačiti. Laš. Brt. D.
266.

Slídivě, spürend. Kká.

Slídnatokřemenitý porfyr. Mus. 1880.
371.

Slídnatoživcový porfyr. Mus. 1880. 371.

Slídnatý. Frč., NA. V. 561.

Slídník. Cf. Mkl. Etym. 306.

Slídný = mlsný, genäschig. Us. Wrch.,
Brt. D. 266.

Sliepať = slepovati. Slov, Rl. Pr. II. 22.

Slievka, y, f. = slévání. Slov. Ev. šk.
I. 149

Slikovati, illustriren. Vz Slika.

Slimačiti se = slimatiti se. Slov. Vľmi
dĺho sa mi to s-lo, dokial chrasta prischla.
Er. Sb.

Slimáčkovitý = slimačitý. Hmota (lu-
penky kriedovej skaly) z drobulinkých
s-tých škrupiniek pozostává. Slov. Ev. šk.
III 162.

Slimák. Cf. Mkl. Etym. 307., Brm.
IV. 2. 238.-239., Dud. 7.-9., Břichonožec.
Čechové řkou pěkným slovem hlemýžď,
Moravci mrzutě slimák. Bl. 339. S-ci neb
rakvice. Mill. 108. Na s-ka se říká: Slimáku,
ráčku, vystrč rožky na parožky; esli mně
ich nevystrčíš, rozbiji ti domeček. Mor. Hrb.
Šneku, šneku, vystrč rohy, jestli mi jich
nevystrčíš, hodím tě do vařící se vody.
Us. Šnečku, šnečku, vystrč rohy, jestli mi
jich nevystrčíš, hodím tě do vroucí vody;
Slimáčku, ráčku, vystrč rožky na parožky,
esli mi jich nevystrčíš, uderím tě, až se
skrčíš ; Šnečku, šnečku, vystrč růžky, dám
ti grejcar na tvarůžky a troníček na tabá-
ček, bude z tebe hajdaláček. Brt. Dt. 38.
— Hádanka. Beznohý na dřevo leze. Brt.
Dt. 148. — S., Schraubbohrer, m. Ssk.

Slimákokam, u, m., Schneckenstein, m.

Slimákov, a, m., míst jm. VSlz. II. 306.

Slimavý = slimatý. Ssk.

Sliměnka, y, f., limacina, hmyz. Brm.
IV. 2. 331.

Slimule. Cf. Brm. III. 3. 148.

Slimýšovitý. S-tí, gastrozoa, Schleim-

Slina. Cf. Mkl. Etym. 251. a., 307., Slov.
zdrav. 342., Šrc. 158., Rk. Sl. Léky sliny
vypuzující, sialagoga. Nz. lk. Len tak slinky
prežiera (je hladný). Slov. Mt. S. I. 91.

Slinda, y, f., šp. m.: slída. Jg. Nap.

Sliniti se. Kom. Lab. 83.

Slinivka, sialismus. S. podjazyčná, glan-
dula sublingualis, Unterzungenspeicheldrüse,
břišní, pancreas. Cf. Ott. IV. 678. Zánět s-ky,
Speicheldrüsenentzündung, nádory slinivek,
-geschwulst.

Slinivkový. Pištěla s-vá, Speicheldrüsen-
fistel.

Slinka, y, f. = slina; slín. Rgl.

Slinotok, salivatio, ptyalismus. Nz. lk.
Cf. Slov. zdrav. 342.

Slínovatka, y, f. = hlinitá země, Mergel-
boden, m. U Kdýně. Rgl.

Slinovitý, vz Slinovatý.

Slinovod. Cf. S. N. XI. 383.

Slinovodový. S. píštěla, Speichelgang-
fistel.

Slintačka, y, f. = slintání; slintáček
(slínták). Laš. Tč.

Slintal, a, m. = slinta. Lpř.

Slintati. Co činiti, aby dítě neslintalo?
Vz Mus. 1856. 61.

Slintavka, y, f., nemoc dobytčí, ovčí.
Us. Vz Slintavosť.

Slintot, u, m. = tlachot, Geschwätz, n.
Lpř. Sl. II. 378. a.

Slípavý. S. uhlí, Sinterkohle, f. NA. V.
516.

Slípka = chroust. U Bohdilova. Brt.

Slíti. — se. Je horko, jen se slívá.
Us. — se kdy. Olovo na tři krále s. Us.
Rgl. — se več. Slili se v jeden národ.
Šmb. Vše se kol něho v jednu hymnu slilo.
Osv. VII. 32. — co s čím: rtuť se zlatem.
NA. IV. 171. — kde. Žal se v oku slévá.
Hdk.

Slití. Jeden (jest Kristus) ne slitím pod-
staty, ale jednotú osoby. Št. Kn. š. 15.

Slitina kovů. Cf. Ott. II. 25., 464., Šfk.
Poč. 210., 206, 219., 278.

Slitinový. S. hnilobiny, Coagulations-
necrose.

Slitkový. S. železo, Flusseisen, n. Hř.

Slitovati se nad čím. Nad svú hřiešnú
duší se slitovavši na púsť běžela. Pass. 322.
Není jí (smrti) mrzek starý a nad mladým
se neslituje. Št. Uč. 150. — se komu čeho.
Neb se některým židóm nás s-lo. Výb. II.
1034. — Bart. 328. — se kým. Muž jeden
jím (hadem) se slitova. Ezp. 385.

Slitovnice = zlatá deska na arše úmluvy.
BO. Vz Ott. II. 654.

Slity. Letos bude hrušek až slito (mnoho).

Rgl.

Sliučka, y, f. = sľučka, Schlinge, Ma-
sche, f. Slov. Zátur.

Slíva. Byl. 15. stol. Cf. Mkl. Etym. 307.,
Rosc. 165., Mllr. 83. Smažené slívy = po-
vidla. V prus. Slez. Sláma. Put. po Slez.
408. Hodili se k sobě jako švestka k slívě.
Šml.

Slivan, a, m. = psí jm. Škd.

Slivanec, nce, m. = buchtička se slívami
v peci pečená. U Kr. Hrad. Kšt.

Slívárna, y, f. = slévárna. Us. Tč.

Slivčovie, n., collect. = kríky z koreňov
slívových ppvyrastané. Slov. Rr. Sb.

Slivek. Špinavé slivky. 1615

Slivenecký mramor, potok. Kv.

Slivina, y, f., Pflaumengarten. Kráčel
s-nou k stráni. DSt. I. 14. Vz násl.

Slivňák, u, m. = slívový sad, švestkový.
Šd.

Slivovice upravuje se z kvašené břečky
slívové. Vz KP. V. 479., 481., 596.

Slivovka, y, f. = polívka ze sliv. U Tur -
nova.

Slivovník, a, m. = slívový klikoroh,
Pflaumeurüsselkäfer, m. Sl. les.

Slívový. S. pouť (když se již slívy pro-
dávají). Rais. 26.