706

Slíz. Cf. Mkl. Etym. 308. S. = hlen,
mucilago. S gummová, Gumimschleim, Nz.
lk., oční, Augen-. Šv. 60.

Slízeť = prýštiti se. Val. Brt. D. 266.

Slízí, n. = sléz (collect.).

Slizký. Mkl. Etym. 300. S. had, Vrch.,
voda, Kká., kyselina. Rm I. 585.

Sliznatý. S. horečka, febris mucosa.

Sliznice. Vz Slov. zdrav. 342. S. chřtánu,
ústní, Osv., poševní, Vaginal-, pastelínová,
Mastdarm-, cíbelová, Urethralschleimhaut,
lícní, tváři, Backen-, měchýřová, Harnblaseu-,
nosní, Nasen-, tenkého střeva, Dünndarm-
schleimhaut, jazyková, Periglotte, hrdla dě-
lohy, Cervicalschleimhaut; katarrh sliznice,
Schleimhautkatarrh, krvácení sliznice, -blu-
tung, onemocnění s-ce, -erkrankung, pří-
jičná osutina sliznice vředovitá, papulöses
Schleimhautsyphilid, polypy s-ce děložní,
Schleimhautpolypen, tkaň s-ce, -gewebe,
zánět s-ce, -entzündung. Ktt. exc

Sliznicový, Schleimhaut-. S. řasy, S. N.
X. 203., kýla, mucocele. S. bujení, Schleim-
hautwucherung, jahly, -milien, osutina pří -
jičná, -Syphilid, pupence, -papeln, roura,
-rohr, rakovina, -krebs, svaz, -band, vředy,
-geschwüre, zákožnice, -comedonen. Ktt. exc.

Slizník, u, m., Schleimbeutel, m.

Slíznouti co: dvojku (ve škole), Us,
dvě léta (byl odsouzen na dva roky). Us.
Rgl. — se. Ti se slízali (ku př. milenci,
spíklenci se scházeli). Us.

Slizný = slizní. S. žlázy, Schleimhäute,
Šv., kašel, blenoptysis.

Slizomíšek, šku, m. S. slaný, gloeocapsa
salina, řasa. Hg. 180.

Slizorodný, muciparus. Nz. lk.

Stizotvorný, vz Slizorodný.

Slizoun. Cf. Brm. III. 3. 142., 145., Ott.
II. 252., IV. 165.

Slizovaný; -án, a, o, geschleimt. Šp.

Slizovice, e, f. = slizná horečka, blen-
nopyra. Cf. Slizovka.

Slizovina, y, f., Schleimstoff, m.

Slizovka, y, f. = sliznice.

Slizovláknitý nádor, Myxofibrom. Ktt.
exc.

Slizový míšek (vak), bursa mucosa (pod-
deltovitý, podhákovitý, subcoracoidea, pod-
jazylkový, subhyoidea, podnadpažkový, sub-
acromialis, předholeňový, praetibialis, štítný,
thyreoidea). Ktt. exc.

Slíž. Cf. Mkl. Etym. 307., Slejšky. Ky-
sané slíže = pěry, kyselé šišky. V Podluží.
Brt.

Slíženec, nce, m. = vdolek. Val. Vck.
Slov. sbor. 1885. 338.

Slnečnica, e, f. Zo slnečného úpeku
povstala S-ca, panna po poli na poľudnia
chodiaca a palčivosťou svojou na poli pra-
cujících usmrťujúca. Slov. Phľd. II. 109.
S. opáli spiaceho na sluci a povedia o ňom:
S. ho opahla alebo: Ošiaľ od slnca chytil
ho. Dbš. Obyč. 116.

Slnečník, u, m. = slunečnice, Sonnen-
blume, f. Slov. Hdž Šlb. 84.

Slniatko, a, n. = slunéčko. Jaj taký ti
je krásný, jak božie s. Slov. Bl. Ps. 99.

Slniti. Kroje vojínů zraky slní. Kká. Td.
366.

Slno-, vz Sluno-. Slov. Ssk.

Slnočný = sluneční. Slov. Loos.

-slo. Cf. Gb. Ml. I. 59.

Slobačica, e, f. = trať polí na Vsacku
Vck.

Sloboda, y, m., os. jm. — S. Daniel,
nar. 1809., ev. farář na Mor. Vz Šb. Dj. ř.
288., Tf. Mtc. 297 , Jg. H. l. 626., Rk. Sl.

Slobodár, a, m. = přívrženec svobodo-
myslných. Slov. Šd.

Slobodáš, e, m. = svobodník. Z milosti
zemanské stal se s-šem. Pokr. Pot. II. 91.

Slobodňácký S. košile (svobodných).
Mor. Brt. Vyšívání na košelách s-kých jest
červené, na mužáckých bílé. Brt. L. N. II.
23. Vz Svobodňák (dod.).

Svobodňák, a, m. = člověk svobodný,
neženatý. Cf. Mužák. V Podluží. Brt. L. N.
II. 23., Hrb. Obr. 80.

Slobodnice, e, f. = svobodnice. Slov.
Bern.

Slobodnický = svobodnický. Slov. Bern.

Slobodnictví = svobodnictví. Slov. Bern.

Slobodník = svobodník. Slov. Bern.

Sloh nerostů : hrachový, prosový, trachy-
tický, Osv. V. 15., plástevný, proudový.
NA. V. 552. — S. stavitelský: kasárnický,
tudorský či perpendikularní, Osv. I. 376.,
371., anglický, kruhový, Rundbogen, lon-
gobardský, německý (germanský, oblouku
lomeného, Spitzbogen-, gotický), ozdobný,
vladislavský., NA., I. 49., 61., 66., 69. S
umělecký v Čech. v 15. a 16. stol. Vz Wtr.
Obr. 349. nn. — S. psaní. S. baročný či
podivínský, NA., mathematický, Mus. 1880.
166., elegantní, Šmb., bohatý na krásné
formy jazyka a pěkné obrazy, květný,
obratný, půvabný, rozvláčný, ušlechtilý, Tf..
důstojný, mužný, Šml., energický, řízný,
úsečný, Dk., obřadní, úřadní. Vlč. Má s.
Dk. Slovem i slohem, in Wort und Schrift.
Neč. Mocnosť slohu. Vz Jg Slnosť. 60., 81.
O vlastnostech, o stručnosti, rozmanitosti,
ozdobnosti, názornosti, živosti atd. slohu.
Vz Vor. St. 14. nn., 16 nn., 46. nn., 83. —
S. Sloh č, ou sk, Šf. III. 106, 321., 419,
437., počet tvořících slohů a forem, 444.;
vkládání slohů t, th, k, Šf. Strž. II. 41.;
obměna slohův e č. ě a a. Ib. 147.

Sloha. Cf. Vor. P. 38. nn, 44., Strofa,
Dk. Poet. 301.—317., 428.-433.

Slohovati, stilisiren. Dk.

Slohově, stilgemäss. Chrám s. obnoviti.
Us. Pdl.

Slohovědný, stilistisch. Pdl.

Slohovzorný = slohem vzorný. Mor. orl.
1884. 6. 108.

Sloj. Cf. Mkl. Etym 307. S. kameno-
uhelná. Ves. I. 32. Zmiznul vír s tlamou
svojí a jen klokočem vývary se dmou a
z tajna nitra se sloj na sloji (vrstva na
vrstvě) různé předměty na površí pnou.
Ntr. VI. 129.

Slojík, u, m. = malá sloj.

Slokotvorný princip. Dk. Poet. 297.

Slokový, Strophen-. S. píseň. Zv. Př.
kn. II. 28., báseň, dvojřádky. Dk. Poet.
318., 303.

Slombidlo = habán, ztahoň. Cf. Prk.
v Pdg. 1886. 180.



	706

	Slíz. Cf. Mkl. Etym. 308. S. = hlen, mucilago. S gummová, Gumimschleim, Nz. lk., oční, Augen-. Šv. 60. Slízeť = prýštiti se. Val. Brt. D. 266. Slízí, n. = sléz (collect.). Slizký. Mkl. Etym. 300. S. had, Vrch., voda, Kká., kyselina. Rm I. 585. Sliznatý. S. horečka, febris mucosa. Sliznice. Vz Slov. zdrav. 342. S. chřtánu, ústní, Osv., poševní, Vaginal-, pastelínová, Mastdarm-, cíbelová, Urethralschleimhaut, lícní, tváři, Backen-, měchýřová, Harnblaseu-, nosní, Nasen-, tenkého střeva, Dünndarm- schleimhaut, jazyková, Periglotte, hrdla dě- lohy, Cervicalschleimhaut; katarrh sliznice, Schleimhautkatarrh, krvácení sliznice, -blu- tung, onemocnění s-ce, -erkrankung, pří- jičná osutina sliznice vředovitá, papulöses Schleimhautsyphilid, polypy s-ce děložní, Schleimhautpolypen, tkaň s-ce, -gewebe, zánět s-ce, -entzündung. Ktt. exc Sliznicový, Schleimhaut-. S. řasy, S. N. X. 203., kýla, mucocele. S. bujení, Schleim- hautwucherung, jahly, -milien, osutina pří - jičná, -Syphilid, pupence, -papeln, roura, -rohr, rakovina, -krebs, svaz, -band, vředy, -geschwüre, zákožnice, -comedonen. Ktt. exc. Slizník, u, m., Schleimbeutel, m. Slíznouti co: dvojku (ve škole), Us, dvě léta (byl odsouzen na dva roky). Us. Rgl. — se. Ti se slízali (ku př. milenci, spíklenci se scházeli). Us. Slizný = slizní. S. žlázy, Schleimhäute, Šv., kašel, blenoptysis. Slizomíšek, šku, m. S. slaný, gloeocapsa salina, řasa. Hg. 180. Slizorodný, muciparus. Nz. lk. Stizotvorný, vz Slizorodný. Slizoun. Cf. Brm. III. 3. 142., 145., Ott. II. 252., IV. 165. Slizovaný; -án, a, o, geschleimt. Šp. Slizovice, e, f. = slizná horečka, blen- nopyra. Cf. Slizovka. Slizovina, y, f., Schleimstoff, m. Slizovka, y, f. = sliznice. Slizovláknitý nádor, Myxofibrom. Ktt. exc. Slizový míšek (vak), bursa mucosa (pod- deltovitý, podhákovitý, subcoracoidea, pod- jazylkový, subhyoidea, podnadpažkový, sub- acromialis, předholeňový, praetibialis, štítný, thyreoidea). Ktt. exc. Slíž. Cf. Mkl. Etym. 307., Slejšky. Ky- sané slíže = pěry, kyselé šišky. V Podluží. Brt. Slíženec, nce, m. = vdolek. Val. Vck. Slov. sbor. 1885. 338. Slnečnica, e, f. Zo slnečného úpeku povstala S-ca, panna po poli na poľudnia chodiaca a palčivosťou svojou na poli pra- cujících usmrťujúca. Slov. Phľd. II. 109. S. opáli spiaceho na sluci a povedia o ňom: S. ho opahla alebo: Ošiaľ od slnca chytil ho. Dbš. Obyč. 116. Slnečník, u, m. = slunečnice, Sonnen- blume, f. Slov. Hdž Šlb. 84. Slniatko, a, n. = slunéčko. Jaj taký ti je krásný, jak božie s. Slov. Bl. Ps. 99. Slniti. Kroje vojínů zraky slní. Kká. Td. 366.	Slno-, vz Sluno-. Slov. Ssk. Slnočný = sluneční. Slov. Loos. -slo. Cf. Gb. Ml. I. 59. Slobačica, e, f. = trať polí na Vsacku Vck. Sloboda, y, m., os. jm. — S. Daniel, nar. 1809., ev. farář na Mor. Vz Šb. Dj. ř. 288., Tf. Mtc. 297 , Jg. H. l. 626., Rk. Sl. Slobodár, a, m. = přívrženec svobodo- myslných. Slov. Šd. Slobodáš, e, m. = svobodník. Z milosti zemanské stal se s-šem. Pokr. Pot. II. 91. Slobodňácký S. košile (svobodných). Mor. Brt. Vyšívání na košelách s-kých jest červené, na mužáckých bílé. Brt. L. N. II. 23. Vz Svobodňák (dod.). Svobodňák, a, m. = člověk svobodný, neženatý. Cf. Mužák. V Podluží. Brt. L. N. II. 23., Hrb. Obr. 80. Slobodnice, e, f. = svobodnice. Slov. Bern. Slobodnický = svobodnický. Slov. Bern. Slobodnictví = svobodnictví. Slov. Bern. Slobodník = svobodník. Slov. Bern. Sloh nerostů : hrachový, prosový, trachy- tický, Osv. V. 15., plástevný, proudový. NA. V. 552. — S. stavitelský: kasárnický, tudorský či perpendikularní, Osv. I. 376., 371., anglický, kruhový, Rundbogen, lon- gobardský, německý (germanský, oblouku lomeného, Spitzbogen-, gotický), ozdobný, vladislavský., NA., I. 49., 61., 66., 69. S umělecký v Čech. v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. 349. nn. — S. psaní. S. baročný či podivínský, NA., mathematický, Mus. 1880. 166., elegantní, Šmb., bohatý na krásné formy jazyka a pěkné obrazy, květný, obratný, půvabný, rozvláčný, ušlechtilý, Tf.. důstojný, mužný, Šml., energický, řízný, úsečný, Dk., obřadní, úřadní. Vlč. Má s. Dk. Slovem i slohem, in Wort und Schrift. Neč. Mocnosť slohu. Vz Jg Slnosť. 60., 81. O vlastnostech, o stručnosti, rozmanitosti, ozdobnosti, názornosti, živosti atd. slohu. Vz Vor. St. 14. nn., 16 nn., 46. nn., 83. — S. Sloh č, ou sk, Šf. III. 106, 321., 419, 437., počet tvořících slohů a forem, 444.; vkládání slohů t, th, k, Šf. Strž. II. 41.; obměna slohův e č. ě a a. Ib. 147. Sloha. Cf. Vor. P. 38. nn, 44., Strofa, Dk. Poet. 301.—317., 428.-433. Slohovati, stilisiren. Dk. Slohově, stilgemäss. Chrám s. obnoviti. Us. Pdl. Slohovědný, stilistisch. Pdl. Slohovzorný = slohem vzorný. Mor. orl. 1884. 6. 108. Sloj. Cf. Mkl. Etym 307. S. kameno- uhelná. Ves. I. 32. Zmiznul vír s tlamou svojí a jen klokočem vývary se dmou a z tajna nitra se sloj na sloji (vrstva na vrstvě) různé předměty na površí pnou. Ntr. VI. 129. Slojík, u, m. = malá sloj. Slokotvorný princip. Dk. Poet. 297. Slokový, Strophen-. S. píseň. Zv. Př. kn. II. 28., báseň, dvojřádky. Dk. Poet. 318., 303. Slombidlo = habán, ztahoň. Cf. Prk. v Pdg. 1886. 180.