707

Slon. Cf. Mkl. Etym. 308., Šf. III. 561.,
Brm. I. 3. 495. nn , Hlb. Rejstr. XXXIV.
V MV. nepravá glossa. Pa. 47. — S. = os.
jm. Arch. VII. 620.

Slona = záslona. Čch. Mch. 70.

Stonek, nku, m. Pohanka a konopě dá-
vají se na poli po čtyřech snopcích k sobě
zrním vzhůru, aby vyschly, což sluje sta-
viání do slonků. Val. Brt.

Sloní veš, anacardium, rostl. Vz Ott. II.
226.

Slonidlo, a, n. = záslona. Včř. Z. I. 45.

1. Sloniti co kde. Hora témě sloní v bož-
ských výšinách. Kká. — komu v čem.
Kdo mu v čem sloní. Kom. Vz Dmýchnutí
(dod.). Cf. Mkl. Etym. 307., Šf. III. 561.

2. Sloniti = kloniti. Vz Slon. Slon od
slonění se ku dřevu. Koll. III. 348.

Slonovec, vce, m. = jm. příkrých hor-
ských boků u Drahlína v Příbr. Krč.

Slonovina = slonová kosť. Cf. Vlšk. 99.,
104., Hlb. Rejstr. XXII. V MV. nepravá
glossa. Pa. 47. — S. nemoc. Kteříž by jí
(šošovice) mnoho a často požívali, upadají
v tu prašivosť těžkou, kteráž slove s. a
rak. Háj. CI. S. arabská, elephantiasis Ara-
bum. Kžk. Por. 203. S. bradavicovatá, e.
verrucosa, čivová, e. neromatoides, hladká,
e. laevis, hrbolovitá, e. tuberosa, klkovitá,
e. papillaris, měkká, e. mollis, s rozšíře-
nými míznicemi, e. lymphangiectoides, s roz-
šířenými vlásečnicemi, e. teleangiectoides,
tvrdá, e. dura; s. bérce, E. des Unterschen-
kels, plemenidel, e. genitalium, hrmy, e.
vulvae, pyje, e. penis, stehna, e. cruris,
šourku, e. scroti. KU. exc.

Slonovitý. S. přeměna kosti, Eburnifica-
tion. Exc.

Slonový. V MV. nepravá glossa Pa. 47.

Sloop (slúp), u, m., angl., lodice velmi
rychle plovoucí, jíž k rekognoscím užívají.
S. N. XI. 169. Vz Slupa (dod.).

Slopačka, y, f., vz Lopačka. Laš. Brt.

Slopák, a, m., nadávka. Slov. Rr. MBš.

Slopanica, e, f., das Schlürfen, Saufen.
Ssk.

Slopati = čichati, cítiti. S. smrad, haňbu.
Mor. Brt. D. 266.

Slosování, n., Verlosung, f. Us.

Slosovaný; -án, a, o, verlost. Us.

Slosovatelný, verlosbar. S. papír, obli-
gace. Us. Pdl, Stč. Nár. 142.

Slot, a, m., psí jm. Škd.

Slota. Cf. Mkl. Etym. 308. Dievku unesl
sobě, bojal se pak jiné sloty, by mu jie
nevzeli jiní. Pravn. 1562. — S. = psí jm.
Škd. — S., os. jm. — S. Jiří, nar. 1819,
farář na Slov. Vz Šb. Dj. ř. 288., Tf. Mtc.
245., Rk. Sl.

Slotácký = darebácký. Počkej, ty slo-
táku s-ký! Na již. Mor. Šd.

Sloták, a, m. = darebák. Vz Slota, Slo-
tácký (dod.). Na již. Mor. Šd., Kmk. — S.,
os. jm. Arch. IV. 376.

Slotiti. Dnes tam pořád slotí (padá sníh
s deštěm). Na již. Mor. Šd.

Slotně. Sláva u Lipan mne s, ochromila.
Vc. Lab. 64.

Slotný, vz Slota. S. počasí. Us. Prss.

Slotovský = slotský. Šd.

Slotúch, a, m. = slota (člověk). Slez. Šd.

Sloučeně, vereint, verbunden. Osv. VI.
45.

Sloučení lučebné či chemické. Mj. 22.

Sloučenina. Cf. Šfk. Poč. 2., 5, 20.,
390., MS. 307., Mj. 26, 27, Rm. I. 19.

Sloučiti co jak več. Všecky látky slu-
čují se jen dle určitého poměru váhy n.
objemu. Mj. 24. Obě látky za výbuchu
se sloučí ZČ. S. se v celek. Mj. 11. Oldřich
dělníky v hromadu sloučil. Hr. rk. 23. —
se s čím v čem, več, nač jak. Slučuje-li
se látka A s látkou B dle váhy v poměru
a : b; Uhlík se slučuje i se sirou na sirník
uhličitý. Mj. 24., 36. Vodík slučuje se se
sírou v sirovodík. Us Pdl. Jak zima s ja-
rem v jednom polibku by s-ly se. Vrch.

Slouha. Cf. Mkl. Etym. 308

Slouchačka, y, f. = zaječí ucho. S-ky
jsem na zad sklopil. Pís. slez. Šd.

1. Sloup. Vz Mkl. Etym. 321. a., List.
fil. XII. 174., Vlšk. 511. S. byzantský, Šmb.,
hranolovitý, Jd., kruhy oddělený, jedno-
duchý, křižující se, lomený, naběhlý, kuže-
lovitý, palicovitý, pruhovitý (jehož kanne-
lury vyplněny jsou konvexními pruhy), pro-
pletený, uzlem svázaný, válcovitý, zábra-
delníkovitý. NA. I. 162. Jíti ku čtyřem
sloupům (k posteli, spat). Us. Rgl.— S.=
šibenice. Visí na sloupě. Us. Hdk. — S. =
co sloupu podobno. A z slúpa oblakového
mluvieše k nim. Ž. wit. 98. 7. S. kouře,
páry. Us. Pdl. — S. = věc nepohybná.
Sttaneta ti oči v slúpě. Hádka duše s těl.
Mus. 1855. 306. b. Oči v slúpě již stojíta.
Bl. Gr. Vyd. 1857.103. A každý jako v slúpě
oči postaviv hledieše. Kat. 2127.

2. Sloup, a, m., os jm. Arch. VIII. 35 ,
39.

Sloupatkovec, vce, m = sloupatka. Hg.

Sloupčík, u, m. = nádoba, ve které se
tluče mák. U Kraskova. Brnt.

Sloupek u dvířek, Thürsäule, nárožní ke
korbě, Ecksäule, u zábradlí a mříží, Pdl,
mosazný výčepný, Wld., barometrický, rtu-
ťový, Stč. Z. 565., v oku, Osv. I. 146.,

vzdušní, tlakoměrný, Stč. Zem. 556.-560.,

v determinantu. Zh. 4. S. ženských prací:
dlouhý, krátký, křížový, obyčejný, pevný,
podvojný, polovičný, zdrhovaný. Us. Slou-
pek = kaučukový proutek, Bougie: an-
glický, cínový, francouzský, kuželový, vál-
cový, vkládací, voskový, konečníkový. Ktt.
exc. -- S. = zkamenělina, hyolites. Frč. G.
61.

Sloupisko, a, n, Riesensäule, f. Lpř

Sloupkokvětý. S. rostliny. Vz Rosc.
149

Sloupkoměr, u, m., Pfeilermass, n. Šp.

Sloupný = co lze sloupnouti, abschälbar.
Pl.

Sloupochodba. Koll. III. 175.

Sloupoměr, u, m. = sloupomíra, Model,
Modulus, v archit. Rk.

Sloupořadina, y, f. = sloupořadí. Pl.
I. 184.

Slouposíň, ě, f., Säulensaal, m. Pl. II.
223.

Sloupovina, y, f. = dříví na sloupy,
Säulholz, m. Šp.