715

Smačkovač cíblu, musculus compressor
urethrae.

Smačný = velmi chutný. Slov.

Smad. Cf. Mkl. aL. 85.

Smädisko, a, n. = smad. Tým jim ne-
zahasia s. Slov. Čkžk. XI. 80.

Smädný ako dúha. Rr. MBš.

Smädoš, e, m. = žíznivec smädný. Slov.
DŠk. V. 242.

Smah. Mkl. Etym. 309.

Smaha. Mkl. Etym. 309., Brandmal, livor.
A smahú jeho uzdraveni smy. Ev. olom.
131. Protož také smáhu na tváři i také
píhy stírati mohou. Háj CXXXIII. Věci,
ježto smahu přijímachu od vod, irrigabantur
aquis. BO. (Ez. 31. 16.).— S. = šťáva atd.
Kóže stará (= starý člověk) smáhy v sobě
nemá. Výb. I. 386.

Smahám = přisahám. S. Bohu. Svěd.
arch. praž. č. 1049. Tak tam často. Wtr.
Obrázky z Rakov. I. 167.

Smahlocitronový. S. kyselina (pyroci-
tronová), Pyrocitronsäure, f. Nz.

Smahloduběnkový. S. kyselina, Pyro-
gallussäure. f. Nz.

Smahlohroznový. S. kyselina, Brenz-
traubensäure, f. Nz.

Smahlokostičný. S. kyselina, Pyrophor-
säure, f. Nz. Také pyroforečná.

Smahlý. Cf. Mkl. Etym. 309.

Smahnouti. Mkl. Etym. 309. — co: pe-
čivo, das Gebäck ohne Glanz backen. Šp—
čím. Paní smahla žádostí. Živ. Josefův. —
v čem. Paní smahla v žádosti Josefově.
Jos. 184.

Smalt. Koll. III. 350. S. zubní. Vz Slov.
zdrav. 343.

Smaltovaný, emailirt. S. nádobí. Dch.,
Pdl, NZ. I. 69.

Smaltovina, y, f., Emailstoff, m. Mour.

Smaltovna, y, f., Emailfabrik, f. Hř.

Smaltovnický, Emailbrenner-. Mour.

Smaltovnictví, n., Emailirkunst, f. Hř.

Smaltovník, a, m., Emailbrenner. Osv.
1878. 896.

Smaltový. Vz Nádor (dod.).

Smandelovati = do mandelů složiti.
S. obilí. Arch. V. 555.

Smání, vz Smíní.

Smanný = smadný. S-mu volovi aj ka-
lužina chucí. Slov. Rr. Sb.

Smanžarovati = snísti, z fr. manger.
Us. Kmk. I. 538.

Smarad, u, m. = smrad. U Kdýně. Rgl.

Smaradatý = smrdutý, smradlavý. S.
sýr. U Kdýně. Rgl.

Smaraďoch, a, m. = smrďoch, Stinker,
m. U Kdýně. Rgl.

Smaragdově, smaragd-. S. zelený. Šml.

Smaragdový. S. roucho = zelené. Č. Rž.
LXI.

Smäriť = šmařiť, schmeissen. Let. Mt.
sl. VII. 1. 14.

Smáti se, slov. smiať. Phľd. VI. 2. Smieti
se. Hodn. Cf. List. fil. 1884. 109., Šrc. 166.,
Mkl. Etym. 310. — abs. S. sa móžeš, jestli
žáden proti tomu není. Na Slov. Té. Nikdy
neviděli, by smál (bez se). Hr. rk. 9. —
kde (proč). V oku tom se všecky ráje
smály. Osv. VI. 596. Člověku se tak srdce

v těle směje radostí. Us. Tč. — kdy. Za
mladu se tomu smál. Št. Kn. š. 92. —
z čeho. Smějí se nám z našej řeči. Brt.
Z Charona se smála. č. Kn. š. 395. Nemá
lásky, kdokolvek sa z cudzej psoty smeje.
Slov. Tč. — jak. S. se na celé kolo =
z plna hrdla, Us., pod kníry. Hlč. S. se
někomu do očí, v tvář. Kká., Sá. Ty se
směješ, až se chvěješ. Slez. Šd. Smála se
růžemi (kdykoli se smála, splývaly jí s tváří
růže). — komu. Panici se mu smějiechu.
Dal. k. 60. Směje se holým zubům; kdyby
byly chlupaté, smál by se ještě víc (= směje
se každé hlouposti). U Kr. Hrad. Kšť. —
Št. Kn. š. 30. 38. — se kým. Gb. Ml. II.
123. 4. — se komu oč. Nemá se mně voč
s. Us. Neor. — ke komu. A druh k druhu
se smiejiechu. Arn. 697. — se komu zač.
Sá. v Osv. I. 102. My sa jím za to smějeme.
Mor. Brt. D. — (komu) se s kým. Aničce
se smějú s Josefem (dávají jí ho za milého).
Us. S hrdličkami v závod jsme se smávali.
Osv. Všichni se srdečně s ním smáli. Sá.
Raději se chcu s českú sedlkú smieti. Dal.
H. 41.

Smavooký, lachenden, fröhlichen Blickes.
S. děva. Čch. Bs. 183.

Smavot, u, m. = smání. Phľd. VI. 278.

Smavoústý, lachenden Mundes. Čch. Evr.
57.

Smavý. Čch., Vrch., Dch.

Smazati. Smažme to. Schwamm darüber.
Us.

Smazné. Vš. Jir. 423.

Smažejna, y, f. = smaženina. Sá. Osv.
1871. 2.

Smažek, žku, m. Není zde ani s-ku
vody; Na louce už není ani s-ku trávy
(nic). U Kdýně. Rgl.

Smaženec, jídlo. S. jablkový, nudlový,
se skořicí a s cukrem, se smetanou, švest-
kový. Hnsg.

Smaženka = druh koblih. V Prušankách
na Mor. Brt. L. N. II. 21.

Smažený. Koblihy na másle, na sádle
s-né. Us. Šd.

Smažiak, a, m., Schleicher. Slov. Ssk.

Smažička, y, f. = žena maso smažící.
Wtr. Obr. 379.

Smažírna = kotel k vaření švestek. Val.
Brt.

Smažiti. Mkl. Etym. 309. S. trnky (po-
vidla vařiti). Val. Brt.

Smažunka, y, f. = smaženina. Laš. Tč.

Smečka = klička. Mkl. Etym. 311. Ko-
šula na s-ku zavázaná. Hrb. Obr. 84. Cf.
Frča. — S. = oprátka. Tu jí (sani) vzvrh
na šíji smečku. Jiří v. 47. K dubu smeč-
kami ho přivázali. Výb. II. 1329. — S. pro
lezce (v hasičství, v tělocv.), lapací provaz,
Gurtleine, Sieigerseil. Tlm., Khl., Ktk. —
S. u lokomotivy, Coulisse. NA. IV. 210. —
S. ve stenografii. Těsnop. 22. — S-ky =
jahody. S. trhali a jedli. Let. 337.

Smediť = smädit. Sl. ps. Šf. II. 136.

Smedlovka, y, f. = houba po vrchu čer-
navá. Mor. Kopan. Brt. L. N. II. 117.

Smědý. Cf. Mkl. Etym. 310. S. místo
hnědý, g (h) proti pravidlu v s se promě-
nilo. Šf. III. 547. S., fulcus. Sv. ruk. 314.