716

S. plemene či malajské. J. Lpř. Smědie jsú
lidé, to jest, ne ovšem črní. Mill. 27. S.
člověk kudy chodí, ten v svém srdci milosť
plodí. Výb. I. 962. — kde: na tváři. Výb.

II. 1352.

Sméch, u, m. = smích. Slov. Bern.

Směcholibice, e, t., die Lachlustige. Vký.

Směchorádka, y, f. = rádosměška. Vký.

Směchovalný. S. řeči. GR.

Smějačky, lächelnd. S. to povídal. Šd.

Smejčina, y, f. = smýtina, paseka, hla-
vata I. 102.

Smejčiti = smýčiti. Us.

Smějek, jka, m. = smíšek. Phľd. III. 543

Smějka, y, m. a f. = smíšek. Šd., Sldk.
388.

Smejkati, vz Smýkati. Us.

Smejko, a, m. = smíšek. Slov. Rr. Sb.

Smejlovský mlýn. Mus. 1880. 234.

Smějný = usmívavý. S. ústa, obličaj.
Orl. IV. 174., 63.

Smejšleti, vz Smýšleti. Us.

Smejúčky = smějačky. Slov. Klčk. Zb.

III. 42.

Smejvánky, pl., m. = hostina po křti-
nách. U Kr. Hrad. Kšť.

Smékat, hépať = skákati. Mor. Brt. D.
266.

Smekbidlo, a, n., os. jm. Let. 337.

Smeknouti co komu. S. sokolovi zá-
stinu. Šp. — na koho = nalíčiti. Pk. —
se odkud: s koníka, Kos., s kolejí. NA.
co, se kam. Hrom se naň smekl. Kká.
Id. 37. Blesk se smekl v skálu jedním
skokem. Vrch. S. něco na někoho = svésti.
Dvor. Smekly ji do klevet (strhly). Us. Rgl.

Smeknutý; -ut, a, o, abgenommen. S.
čepice, klobouk. Us.

Smělant, a, m. = smělý člověk. U Kdýně.
Rgl.

Smělenáhlý. Bendl I. 130.

Smělo = směle. Mor. slez. a slov. Šd.

Směloskočný, Grotesk-. S. tanečník.
Rk.

Smělosť. Vzali mu s. z duše. Janda. S.
v mdlobě není síla, ale pošetilosť S. síle
napomáhá. Vz Nesmělosť. Sb. uč. S při
múdrosti přemáhá těžkosti. Us. Tč.

Směloš, e, m. = smělec. Slov. Dbš. Sl.
pov. IV. 62.

Smělý. Cf. Mkl. Etym. 310. — k čemu.
Ke vší dobrotě s-lý. Výb. I. 924.

Směnarní, Wechsler-. S. obchod, závod.
Dch., Pdl.

Směnárnický, Wechsler-. S. obchod.
Us. Pdl.

Směnárník, a, m., Wechsler, m. Pr. tr.

Směnečný. S. agio, kurs, valuta, Kzl.,
indossament, dlužník, Pr., rukojmě. J. tr.
Vz Pr. tr. 354.-356.

Směnice, e, f., Einlösungsschein, m. Rk.

Směnie = osmělení se. Kat. 1855.

Směniti se oč s kým. Aby směnili se
o fary své s těmi kněžími. Let. 23.

Směnka. Vz Pr. tr. 354. nn., Rk. Sl.

Směnkář, e, m., Wechselreiter, m. Rk.

Směnkaření, n. Plané s., s. na plano
(když se směnka pouze proto vydává, aby
si několik kupců vzájemné pomohlo k pe-
nězům), Wechselreiterei, f. Dch.

Směnkovanec, nce, m. = směnečník.
Šm.

Směnkovatel, Aussteller, m.

Směnkovník, a, m., der erste Wechsel-
nehmer, Remittent. Šm.

Směnovatel, e, m.. Umtauscher, Wechs-
ler, Umwechsler. Kzl. 148.

Směr síly, přítažnosti molekul, rázu, ZČ.,
na horu, la hausse, dolů, à la baisse, Skř.,
časový, doby, Osv., hlavní směry prosy.
KB. VI. Muž praktického směru. Šml.
Pokusy v tom směru činěné. NA.

Směřitelnosť, i, f., Messbarkeit, f. Čs.
math. X. 205.

Směřitelný, messbar. S. veličina. Čs.
math. X. 203.

Směřiti. Směřoval (chtěl) prut ohnouti.
Mor Rgl.

Směrně. Kamením z praku tak s. (= jistě)
lučiechu. List. fil. 1891. 357.

Směrnice, e, f, Richtungsconstante, f.
Jd. Geom. IV. 41, Ssk. Vz Směrovina
(dod.).

2. Směrný. S. čísla, Šim. 134., úhel, NA.
IV. 410., tah. Čch. Bs. 147. F.

Směrodajný, die Richtung angebend.
S. vůle. Ntr. VI. 245.

Směrodatný, die Richtung angebend.
S. síla, Mus. 1887. 498., princip. Hlv. 28.

Směroskum, směrozpyt, u, m., Epikrisis
(med.), f. Rk.

Směrovica, e, f. = směrnice, směrovka.
Slov. Ssk.

Směrovka, y, f., Directionslinie, f. Rk.

Směrovník, u, m., Richtungswinkel, m.

Směrový význam Gb. Ml. II. 116.

Směrozpyt, vz Směroskum.

Směs S. hlasů. Vrch., zvuků. Čch. Vi-
douce s-si a neřádnosť v lidském pokolení.
Dik. II. 22. S. z opery nějaké, potpourri.
Pdl. — S. = smíšená píce. Na Mor.: míša-
nina, polovník, spolica, súržica, trojačka,
troják, trojanka, vyčák. Brt. — Směska =
čes. nár. tanec. Bačk.

Směsice, vz Směs.

Směsičný. S. zmola (chaos). Č. Kn. š.
30. S-mu množství víc věřeno. Bart. 69.
(37.). S. lid Dač. I. 192.

Směsový, melirt. S barva. Dch. S vy-
sejvač ve mlýně. Vz KP. V. 619.

Smésti co Smrť ho smetla. Tkč. — koho
odkud: s úřadu. V., Let. 455. — kde.
Koule při výstřelu smítavém půdu a před-
měty na ni smítá. S. N. XI. 287. — co
jak. Škaredý nehet obložením doluov smí-
tají. Háj. XXIII.

Směstiti. Proto při nich se nesměstil.
Výb. II. 3., Leg. o 12. apošt. 64.

Směšiti. Tvá řeč mě velmi směší. Výb.
I. 365.

Směška, y, f. = která se ráda směje.
Brt. D. 266.

Směšnopochabosť, i, f = pochabosměš-
nosť, lächerlicher Wahnwitz. Slov. Bern,

Směšnopochabý = pochabosměšný, lä-
cherlich und wahnwitzig. Slov. Bern.

Směšný. S. obilí = směska. 1683.

Směšovací počet (allegační). S. N., Stč.
Nar. 12. S. stroj pekařský. Vz KP. V. 698.,
VI. 500.