717

Směšování Cf. Ndr. 31.

Směšovna, y, f. S. kološní, Gichtboden,
-bühne, v hutn. Hř.

Smeť. Mkl. Etym. 194. Stran skloň. cf.
D. Lhrg. 180. (smetem a -tím, smetech a
-tích). Smeti zlatnické (drobné odpadky).
Wtr. Obr. 580. Toľko má detí, jak na
hnoji smetí. Slov. Rr. MBš. Peněz jako
smetí (mnoho); Nedělej s. (říkají, když kdo
peníz na zem pustí). Us. Tkč. S. z domu
na ulici nevynášej. Us. Šd Kdo s přes
práh vymetá, vymetá štěstí. Mus. 1853.
484. Prodávači metou smeti okolo krámu
dovnitř, aby prý si kupce přivábili. Mus.
Kdyby se na štědrý den s nevynesly, zů-
stal by Hřích (pohoršení) celý rok ve sta-
vení. Val. Vck.

Smetač = lichvář. Dch

Smetačka, y, f. = smeták s malým to
půrkem. Laš. Tč.

Smetačka, die Lauberin Vz Smětač.

Smeták rýžový, ruční, na tyčce, Stangen-
borstwisch, z angl. ocelového drátu, na vozy,
Wagenkehrbürste, f. Us. Wh., Wld., Pdl.,
Dch.

Smetana. Mkl. Etym. 189. S. mu kyše
(nedaří se mu dle praní). Us. Kšť. To je
s. do mé kávy (to je voda na můj mlýn).
Sml. Žeň na lúku hned zrána, bude hustá
s. Koll. Zp. I. 333 Na jednej smetaně jich
sebrali (jsou stejní). Slov. Rr. MBš. S.
hustá jako cep, že v ní lžíce stojí. Us.
Kšť. — S., y, m., os. jm. Arch. VIII. 136.,
225. nn. — S. Jos Frant., 1801.—1861.,
kněz, prof. na filosof, ústavě v Plzni. Vz.
Tf. H. 1. 165., 188.. 191., 194., Rk. Sl.,
Bačk. Písmn. I. 819., Bačk Př. 105., Jg. H.
1. 627., Tf. Mtc. 297., Ukaz. 109 , Zl. Jg
343 , 373., Šb. Dj. ř. 288. — S. Augustin,
1814—1851., křížovník, prof. filosofie. Vz
Rk Sl., Ukaz. 109. - S. Bedřich, 1824.
až 1884., hudební skladatel. Vz S. N, Rk.
Sl., Bačk. Př. 185., Slavín II. 41 , Naše
vzory (v některém z prvních čtyř sešitů),
Srb. 152.

Smetanka = mlékařka smetanu prodá-
vající a mlékařka vůbec. U Plzně. Prk. —
S. = vrch u Hrdlořez u Prahy. Krč. — S. =
vinice ve Vinohradech, nyní z velké části
již zastavená.

Smetanový. S. konvice, Nf., sýr. Us
Pdl.

Smetený, abgebrochen, tortgetragen. To
s. most najide. Výb. II. 842.

Smetisko. Mkl. Etym. 194. a. Na s-kách
najvíce hub roste. Ntr. VI. 331. Jsou oba
z jednoho smetiska. Rr. MBš.

Smetiščina, y, f. = co patří na smetiště
Phľd. I. 1. 60.

Smetiště. Mkl. Etym. 194.

Smetky. pl., m. = prach ve mlýně, Mebl-
staub, m. Us. Šd., Brt.

Smetnačka, y, f. = lopata na smeti. Šd.

Smetnica, e, f. = smetiště. Slov. ZObz.
XXIV. 251.

Smetník, u, m. = křídlový splávek,
Flügelherd, v horn. Hř.

Smetný = smetivý. S. pšenice. Št. T. m.
13.

Směv, u, m. = úsměv. Phľd. III. 1. 58.

Směvný = usmívavý. S. tvář. Kyt. 1876.
78.

Směždování. Vz List. fil. 1883. 150.

Smičí, n =sítí, juncus, Binse, f. Sl. les.

Smidka, y, f. = skývka chleba. Slov.
Dbš. Sl. pov. I. 388., Sl. spv. III 92., Loos.

Smiech, vz Smích.

Smichotár, a, m. = smíchotář Slov.
Dbš Sl. pov. II. 78.

Smiechoval, a, m. = šašek. PR. Vz
Smíchoval.

Smienie = smání. Pěkné s. Výb. I. 385.

Smieniti = umíniti dle Er. ad Kat. 1855.
Dle Gb. jest tam směnie = osmělení se. Vz
List. fil. 1882. 311.

Smiera. Sv. ruk K. 23. Vz Smíra.

Smiernivo, a, n., Versöhnungsmahl, n.
Slov. Ssk.

Smierný, vz Smírný.

Smích hrdý,chladný, rozpoutaný, vzdorný,
Vrch., chorý, Dch., šílenství. Vrch. Dítě má
pláč a s. na kraji; Udělejme si obecní s.
(říkávají ve společnosti za ticha. Někdo
začne nuceně se smáti a po něm rozsmějí
se ostatní). Čce. Tkč. Čechuom nebíše do
smíchu. Let. 495. Měl sem to ve s. (z toho
s ). Brt. D. Příjemný s. s očí jí nesešel.
Šml. Smály sme se, že sme byly tuhy smí
chy. Us Vk. To vše obrátila k smíchu.
Homl. v. 192. Smíchy se dusiti. Wtr. exc.
Přátelský hovor a trochu smíchu je nejlepší
koření k jídlu. Sb. uč. Hlúpého po smíchu
poznať. VSlz. I. 225. Na velký s. rád ná-
sleduje pláč. Lpř. — Přen. Zvonců s. ve-
selý. Vrch. — S. = posměch. Protoli's nás
sem přilúdil, aby námi smiech posúdil?
Kat. 1529. (Jir). A budú jí s. váleti. Št.
Kn. š. 99. (62.). Kde s. jiným válí, špatně
sebe chválí. Bž. exc.

Smichae-us, a, m. — S. Tob. (Libocký),
děkan. 1610. Vz Jg. H 1. 627., Jir. Ruk.
II. 234.

Smíchot, u, m. = smích. Prijde ktosi,
prijde, nebude ti smiechot. Slov. Phľd. V.
58

Smíchota, y, f. = smích (posměch). Slov.
Pre svoju dobrotu vyšiel na psotu (na psiu
smiechotu). Zátur.

Smíchov = pole u Bohdanče. Pk.

Smíchoval, a, m. = šašek. PR.

Smíchovati = baviti. Přihodí se v jednu
hodinu, ež toho krále smiechoval. Pass.
mus 358.

Smíchuchtivý, lachlustig Bendi. I. 117.

Smik, u, m. = smyčec. Slov. Husličky
smikom potiahol. Dbš. Sl. pov. I. 378.

Smikovský rybník. Pam. arch. I. 134.

4 Smil. D. Olom. II. 1., 153. S. Světlík.
Dal. 194. — S. z Sulejevic. Výb. I. 1041. —
Jan S. z Kremže. Vz Mus. 1888. 169. nn. —
S. ze Šternberka. Výb. II. 380. — S. Flaška
z Pardubic. Vz Pyp. K. II. 546, Vlčk. 54.,
Úvod k Nové radě. Vydal Gb. 1876., Bačk.
Písmn. I. 733., Sbn. 233., 419.

Smila, y, f. = Eusebia. Kld. Rok I.451.

Smiliti se. Št. Kn. š. 252. 36.

Smílka, y, f. = jm. feny. Škd. — S. =
choť Masopustova, jm. vymyšlené. Výb. II.
1629.

492



	717

	Směšování Cf. Ndr. 31. Směšovna, y, f. S. kološní, Gichtboden, -bühne, v hutn. Hř. Smeť. Mkl. Etym. 194. Stran skloň. cf. D. Lhrg. 180. (smetem a -tím, smetech a -tích). Smeti zlatnické (drobné odpadky). Wtr. Obr. 580. Toľko má detí, jak na hnoji smetí. Slov. Rr. MBš. Peněz jako smetí (mnoho); Nedělej s. (říkají, když kdo peníz na zem pustí). Us. Tkč. S. z domu na ulici nevynášej. Us. Šd Kdo s přes práh vymetá, vymetá štěstí. Mus. 1853. 484. Prodávači metou smeti okolo krámu dovnitř, aby prý si kupce přivábili. Mus. Kdyby se na štědrý den s nevynesly, zů- stal by Hřích (pohoršení) celý rok ve sta- vení. Val. Vck. Smetač = lichvář. Dch Smetačka, y, f. = smeták s malým to půrkem. Laš. Tč. Smetačka, die Lauberin Vz Smětač. Smeták rýžový, ruční, na tyčce, Stangen- borstwisch, z angl. ocelového drátu, na vozy, Wagenkehrbürste, f. Us. Wh., Wld., Pdl., Dch. Smetana. Mkl. Etym. 189. S. mu kyše (nedaří se mu dle praní). Us. Kšť. To je s. do mé kávy (to je voda na můj mlýn). Sml. Žeň na lúku hned zrána, bude hustá s. Koll. Zp. I. 333 Na jednej smetaně jich sebrali (jsou stejní). Slov. Rr. MBš. S. hustá jako cep, že v ní lžíce stojí. Us. Kšť. — S., y, m., os. jm. Arch. VIII. 136., 225. nn. — S. Jos Frant., 1801.—1861., kněz, prof. na filosof, ústavě v Plzni. Vz. Tf. H. 1. 165., 188.. 191., 194., Rk. Sl., Bačk. Písmn. I. 819., Bačk Př. 105., Jg. H. 1. 627., Tf. Mtc. 297., Ukaz. 109 , Zl. Jg 343 , 373., Šb. Dj. ř. 288. — S. Augustin, 1814—1851., křížovník, prof. filosofie. Vz Rk Sl., Ukaz. 109. - S. Bedřich, 1824. až 1884., hudební skladatel. Vz S. N, Rk. Sl., Bačk. Př. 185., Slavín II. 41 , Naše vzory (v některém z prvních čtyř sešitů), Srb. 152. Smetanka = mlékařka smetanu prodá- vající a mlékařka vůbec. U Plzně. Prk. — S. = vrch u Hrdlořez u Prahy. Krč. — S. = vinice ve Vinohradech, nyní z velké části již zastavená. Smetanový. S. konvice, Nf., sýr. Us Pdl. Smetený, abgebrochen, tortgetragen. To s. most najide. Výb. II. 842. Smetisko. Mkl. Etym. 194. a. Na s-kách najvíce hub roste. Ntr. VI. 331. Jsou oba z jednoho smetiska. Rr. MBš. Smetiščina, y, f. = co patří na smetiště Phľd. I. 1. 60. Smetiště. Mkl. Etym. 194. Smetky. pl., m. = prach ve mlýně, Mebl- staub, m. Us. Šd., Brt. Smetnačka, y, f. = lopata na smeti. Šd. Smetnica, e, f. = smetiště. Slov. ZObz. XXIV. 251. Smetník, u, m. = křídlový splávek, Flügelherd, v horn. Hř. Smetný = smetivý. S. pšenice. Št. T. m. 13.	Směv, u, m. = úsměv. Phľd. III. 1. 58. Směvný = usmívavý. S. tvář. Kyt. 1876. 78. Směždování. Vz List. fil. 1883. 150. Smičí, n =sítí, juncus, Binse, f. Sl. les. Smidka, y, f. = skývka chleba. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 388., Sl. spv. III 92., Loos. Smiech, vz Smích. Smichotár, a, m. = smíchotář Slov. Dbš Sl. pov. II. 78. Smiechoval, a, m. = šašek. PR. Vz Smíchoval. Smienie = smání. Pěkné s. Výb. I. 385. Smieniti = umíniti dle Er. ad Kat. 1855. Dle Gb. jest tam směnie = osmělení se. Vz List. fil. 1882. 311. Smiera. Sv. ruk K. 23. Vz Smíra. Smiernivo, a, n., Versöhnungsmahl, n. Slov. Ssk. Smierný, vz Smírný. Smích hrdý,chladný, rozpoutaný, vzdorný, Vrch., chorý, Dch., šílenství. Vrch. Dítě má pláč a s. na kraji; Udělejme si obecní s. (říkávají ve společnosti za ticha. Někdo začne nuceně se smáti a po něm rozsmějí se ostatní). Čce. Tkč. Čechuom nebíše do smíchu. Let. 495. Měl sem to ve s. (z toho s ). Brt. D. Příjemný s. s očí jí nesešel. Šml. Smály sme se, že sme byly tuhy smí chy. Us Vk. To vše obrátila k smíchu. Homl. v. 192. Smíchy se dusiti. Wtr. exc. Přátelský hovor a trochu smíchu je nejlepší koření k jídlu. Sb. uč. Hlúpého po smíchu poznať. VSlz. I. 225. Na velký s. rád ná- sleduje pláč. Lpř. — Přen. Zvonců s. ve- selý. Vrch. — S. = posměch. Protoli's nás sem přilúdil, aby námi smiech posúdil? Kat. 1529. (Jir). A budú jí s. váleti. Št. Kn. š. 99. (62.). Kde s. jiným válí, špatně sebe chválí. Bž. exc. Smichae-us, a, m. — S. Tob. (Libocký), děkan. 1610. Vz Jg. H 1. 627., Jir. Ruk. II. 234. Smíchot, u, m. = smích. Prijde ktosi, prijde, nebude ti smiechot. Slov. Phľd. V. 58 Smíchota, y, f. = smích (posměch). Slov. Pre svoju dobrotu vyšiel na psotu (na psiu smiechotu). Zátur. Smíchov = pole u Bohdanče. Pk. Smíchoval, a, m. = šašek. PR. Smíchovati = baviti. Přihodí se v jednu hodinu, ež toho krále smiechoval. Pass. mus 358. Smíchuchtivý, lachlustig Bendi. I. 117. Smik, u, m. = smyčec. Slov. Husličky smikom potiahol. Dbš. Sl. pov. I. 378. Smikovský rybník. Pam. arch. I. 134. 4 Smil. D. Olom. II. 1., 153. S. Světlík. Dal. 194. — S. z Sulejevic. Výb. I. 1041. — Jan S. z Kremže. Vz Mus. 1888. 169. nn. — S. ze Šternberka. Výb. II. 380. — S. Flaška z Pardubic. Vz Pyp. K. II. 546, Vlčk. 54., Úvod k Nové radě. Vydal Gb. 1876., Bačk. Písmn. I. 733., Sbn. 233., 419. Smila, y, f. = Eusebia. Kld. Rok I.451. Smiliti se. Št. Kn. š. 252. 36. Smílka, y, f. = jm. feny. Škd. — S. = choť Masopustova, jm. vymyšlené. Výb. II. 1629. 492