719

Smlva, y, f. = smlouva. Arch. VII. 225.,
226. Ale na str. 226. smlúva.

Smočený; -en, a, o, eingetaucht. Štětec
v barvě s-ný. Us. Pdl.

Smočiti co. Na jaře a v létě co den
zmočí, hodina vysuší. Us. Tč Bůh je zmo-
čil (zničil). Bl. Ž. Aug 47. Zmáčal som
košelienku, zmáčal, keď som si ja k mojej
milej kráčal. Sl. spv. I. 12. — komu (co).
Já sem ti pro husičky kráčal, až sem si
nohavičky zmáčal. Brt. P. 137. (Ppk. I.
219.). Také si smočil (něco propověděl) a
špatně pochodil. Us. Kšť. — kde (proč).
Nechť se zrak můj v pláči pro mé viny
zmáčí. Sš. Bs. 18. Košúlka sa zmáčala
v méj krvi červenej. Pck. Ps. 74. — co
kam (jak). Cukr jedním koncem do vody
s Kk. Zmáčaj slovo do rozuma, prv nežli
ho povíš. Slov. Tč — co čím. Oko slzou,
Kv. 1887., zemi krví, Lpř., ruku něčí sl-
zami smáčeti. Us. Pdl.

Smohla, y, f., vz Somhla. Let. Mt. sl.
VIII. 1. 30.

Smochlavý, smochlivý čas = plačtivý,
deštivý Val. Brt. D. 266.

Smochliti = plakati. Val. Brt. D. 266

Smochta, y, f., míst. jm. Na Mor. Pk.

Smok. Cf. Mkl. aL 283 , Zbrt. 209., 210 ,
Mách. 214., zmek, Mkl. Etym. 311. Hledí
jako s. (cmok). Brt. — S. = had se zlatou
korunou. Pod ním se vše spálí, co preplíží.
Na Vsacku. Vck. Mořský s. Vc. Lab. 143. —
S. = šťáva. V jejích hlave, žalúdku a v cie-
vach nachodí sä červený s., lež to nenie
krú. Hdž. Čít. 187.

Smokevnice, e, f. = smokva, Feige, f.
Rk.

Smokliti se. Deň po dni sa smoklí (prší).
Slov. Rr. Sb. Nesmokli se toľko (neplač
ustavičně) Slov. Rr. Sb.

Smokloš, e, m. = člověk, který se smoklí
(pořád pláče). Slov. Rr. Sb.

Smokovec, vce, m., Schmecks, lázeň,
místo na Slov. Pokr. Pot. I. 128., II. 54.,
N. Hlsk. XIV. 177.

Smokovnice. Cf. Slov. zdrav. 343.

Smokva. Šf. Strž. I. 469.

Smokvoň. Cf. Rosc. 116., Ves. IV. 2.

Smokvovina, y,. f., Feigenholz, n. Šd.

Smola bílá. Cf. Šfk. Poč. 584. Nesnadno,
ktož be obierá s smolú, by se jí nezlepil
Št. Kn. š. 167 Ktož sě s smolú obchodí a
dotýká jie, ten bývá skálen. Výb. I. 349
Jede vám to jako s. (zdlouha). U Solnice.
— S. skalní, asfalt přirozený, Erdpech, -harz,
Vz Ott. II. 836.

Smolák, a, m., pissodes, Kiefernrüssel-
käfer, m., brouk. vz Bnn. IV. 155., Šír II
62., Kk. Br. 308. — S., u, m. = smolec,
smolek, zásmolek, Harzgalle, f. Sl. les —
S., rostl. Cf. Mllr. 99. — S. = prostý koš
na kupecké zboží. Čce. Tkč

Smolár, u, m. = hrč na kmeni. To dřevo
je samý s. Val. Vck., Brt. D. 266.

Smolař, e, m., os. jm. 15. stol, Výb. II.
314.

Smolec, vz Smolak (dod).

Smolek Cf. Krč. G. 152., 127.

Smolenina, y, f., das Pechwerg (im
Schiffbaue). Šm.

Smolenky, pl., f. = zasmolené, špinavé
kalhoty. Us. Vck.

Smoler Jan Arn., 1816.—1884., prof a
lužický spisov. Vz Rk. SI.

Smoliak, u, m. = smolnice (louč). Slov.
Orl VI. 289.

Smolidlo, der Streiffetzen, u ševců.

Smolík Jos, prof. čes. obchodní akad.
v Praze, nar. 1832. Vz Tf. H. 1. 162.. 189.,
190., Ukaz 109, Tf. Mtc. 232, Bačk. Př.
166., Pyp. K. II. 433., Šb. Dj. ř. 288., Rk.
Sl. — S. Jan Bened., sekret. místodrž.
† 1689. Vz Jg. H. 1. 627., Jir. Ruk. II 235.
— S. Rupert, dr. Vz Slavín seš. 36. V pří-
loze 10.

Smolikovský Mil. 1834. Vz Jg. H. 1.
627.

Smolinci = oddíl polabských Bodriců.
Vz Šf Strž. II. 610.

Smolinný, Kienholz-. S. oheň. Lpř. Sl.
II. 123.

Smoliti něco = špatně dělati; mazati.
Us. Rgl. — S. sebou = vrtěti, kroutiti se,
nepokojně seděti Co sebou pořád smolíš?
Mor. Vck., Brt. D. 266.

Smolivec, vce, m., Retinbaryt, m. Hř.

Smolizna, y, f. = půda černá, mazlavá.
U N. Bydž. Kšť. Cf. Smolka.

Smolka dětská, meconium. Vz .Smola.—
S. Frant., nar. 1810., Polák, advok., mnoho-
letý předseda říšské rady ve Vídni Vz
S N., Rk. Sl.

Smolkový, harzgallig. S. dříví. Sl. les.
Cf. Smolák.

Smolná, é, f. = báječné místo, kam se
zavážejí samovrahové, jež země přijmouti
nechce vyvrhujíc je. Na mor. Slov. Vck.

Smolnatka, y, f. = druh hrušek Slov.
Rr MBš.

Smolnice, v předposl. řádce za Pech-
kanne udělej:: — S. = pochodeň. S. u Ří-
manův. Vz Vlšk. 152.

Smolnička, lychnis. Cf. Dlj. 56, 60. —
S. = smolní proužek, Holzstieifen (im Holze).
Sl. les.

Smolník, smolnice, Pechkranz. Vz S. N.
XI. 170. — S., Sehmölnitz, městečko s bo-
hatými báněmi železnými ve Spiši na Slov.
Pokr. Pot. II. 62., Let. Mt. sl. I. 28. —
S. = oděv S-kóv i koní dobychu. Dal. C. 11.

Smolnitý, Pech-, pechicht. S. kvasnice,
Pechbärme. Hý.

Smolnožka, y, f. = popelka Něm. Bách.
I. 5. vd. 66.

Smolný. S. uhlí, rašelina, NA. V. 516.,
Stč. Zem. 697 , plamen, Mj. 34., vůně. Hdk.
To je pohádka o smolných dubech (to
není pravda; To je pravda, jako že je dub
smolný). U Rokyc. Fč. S kniha či černá
n. zločinných kšaftů. Wtr. Obr. 746.

Smolomědec, dce, m., Kupferpecherz,
n. Hř.

Smolopich, a, m , Pechmeister, Kalfaterer,
m Rk.

Smolově, pechig. S. hnědý, černý. Kk.
Br 33., 45.

Smolykati se = po zemi lézti (o dě-
tech. U Huštěnovic. Tč.

Smontovati co, montiren. S. železnou
střechu. Us. Pdl.

492*