Předchozí (720)  Strana:721  Další (722) |
|
|||
721
|
|||
|
|||
2. Smrk. Potahuje-li někdo, ptávají se:
Zač ten smrk? Kolik smrků za groš? Mor. Vck., Hrb. 3. Smrk = hora v Bezkydech, Tl. M. 7.,
Km. 1855. 10.; rybník v Písecku. Na Smrku, Wiesenthal, myslivna v Brněnsku. Tč. Smrkala, y, m. a f. = kdo posmrkuje,
Schnüffler, m. Jdi s-lo smrkalovský. Mor. Šd. Smrkalovský, vz předcház.
Smrkán, u, m. = smrk, ozher. U Košic.
Brnt. Smrkanec, nce, m., vz Smrkol. ČT.
Tkč. Smrkánek, nku, m.=? Pere-li se obilí
na s-nku, bude snětivé. Brt. v Obz 1888. 291. Smrkati. Cf Mkl. Etym. 191. b., 310. -
co čím: tabák lžičkou. Koll. Zp. II. 367. — co kam: tabák do nosa. Koll. Zp. 366. — kde. Tehdá po všem světu smrklo. ML. 117. a. — si zmrknouti = zdřímnouti si. Mor. a slov. Šd. — se = smrákati se. Již se počíná smrákavati. Už sa bolo hodne zmrklo. Dbš. Sl. pov. I. 58. Smrkavka = chřipka, Čes. lk.
Smrkel, klu, m. = smirgl, Schmirgel, m.
Sl. les. Smrknouti, vz Smrkati.
Smrkol, u, m. = ozher, sopel. Čce Tkč.
Smrkola, y, m. = usmrkanec. Čce. Tkč.
U Kdýně. Rgl. Smrkoliti koho = bíti. U Kdýně. Rgl.
Smrkoň = dlouhan (jako smrk); hlupák.
U Kr. Hrad. Kšť. Smrkota, y, m. = usmrkanec. Na mor.
Slov. Hrb. Smrkovák, u, m. S. parní = parní mlýn
na smrkové tříslo, Fichtenlohdampfmühle. Šp. Smrkování, n = vydělávání smrkovým
tříslem, Fichtenlohgerbung, f. Smrkovati, vz Smrkati.
Smrkovník, hylobius, Kiefermüsselkäter,
m. Sl. les.. Šír II. 62, Kk. Br. 300. Smrktati = posmrkovati. Na Hané. Bkř.
Smrktavina, y, f. = smrktavosť. Kůň
měl s-nu. Slez. Šd. Smŕlať kamením = špŕlať skalami (hád-
zať). Slov. Rr. Sb. Smrnda, y, m. a f. = kdo smrdí. ČT.
Tkč. Vz Rozsmraděný (dod.). Smrsknouti. — co = zkaziti. S. děvče
(zmrhati). U N. Bydž. Ksť. — co komu: hlavu = sraziti. Er. P. 66. — se. Sval se smršťuje. Us. Pdl. Pečeně se smrskla. Us. Rgl. — se čím. Bota mokrem se smrští. Us Bkř. Smrskovina = smrštné pole. Hř.
Smrstek, vz Smrštěk.
Smrštění svalu, Dk. P. 5., žlučnaté ja-
ter, bilöse Lebercirrhose, amyloidní ledvin, Amyloidschrumpfnieren. Ktt. exc. Smršťování, n., vz Smrštěný. S. svalů.
Dk. P. 6. Smrť. Cf. Mkl. Etym. 190., Šf. III. 501.,
Er. P. 513.—518., Slov. zdrav. 343., Mříti, Umříti, Zemříti. Laš. smryć. Brt. D. 357. S. a pohřeb dle zvyků, názorů a pověr lidu mor. Vydal Brt. v Obz. 1891. č. 13. S. je |
duše s tělem rozdělení, jíž jsou všichni lidé
podrobeni. Sb. uč. Král smrtí skoná. Let. 496. Stín smrti paď mu na čelo. Zr. Gris. To je s-ti naší prkýnko (kolovrat = s tím je u konce). Us. S. ukáže, kdo co má; Škoda a smrť nejdříve se oželí; Od věku není léku a od smrti felčara; S. každému zlému lék. Bž. exc. Netřeba s-ti se báti, ale zlých skutků se vystříhati (třeba). Hkš. K smrti se strojme, sic překvapí nás. Sb. uč. Věštění smrti. Vz Zbrt. 292. — S před- ložkami. Nikdo by nebyl do smrti řekl, že . . . Sá. — K smrti někoho nenáviděti; Měla jsem ho ráda až k smrti. Sá. Súdil syna božieho a podal k s-ti. Št. Kn. š. 20. Mnohokrát nakloněný k smrti dlouho živ bývá. Krnd. 212. Kdo jsa nemocen ve snách na bílém koni jezdí, chystej se k smrti. Mus. — Na s. unavený. Mour. Abys ne- hřešil, často na s. pamatuj. Bž. exc. — Až po smrti za rok ti to dám (nikdy). Us. Bkř. — Po smrci nech sa, kto chce, vrcí. Slov. Rr. MBš. Lépe jest nepřátelům po smrti nechati, nežli u přátel za živa hle- dati. Šd. exc. Po smrti král i sedlák pa- nuje. Bž. exc. — Pro smrť, pro případ s-ti. Pr. tr. — S. v těhotenství n. při porodu. Kžk. Por. 316. — Ten náš život nestojí za smrť. Us. — S. s ponětím násilí, nevčas- nosti. Práci i s. proň nesli; S. trpěti; S. někomu učiniti. Št. Kn. š. 12 , 20., 168. S. udatnému nestrašna; S. pro vlasť mila a pochvalna. Bž. exc. — S. personifikovaná. Zapomněli jsme na to jako na s. Šml., Brt. S. naň zavolala (umřel); S. k němu nesmí (když se nemoc zlomila, říkají). Tkč. Rok má krok a život v patách s. Us. Silné jest milování jako s. Rais 47. Jedináť s. rovně měří, tak šarlat jako šerzi. Výb. I. 384. S. bere napořád. Pana. 3., 17. S. kosi chudé železnou, bohaté stříbrnou a krále zlatou kosou. Na Vsacku. Vck. S tvojím živoby- tím s. za rovno chodí. Slov. Tč. S. všecko rovná. Sb. uč. S. není preberná či mladý či starý, buď jest muž neb žena. Bern. S. se blíží každému mladému i starému. Výb. II. 1154. S. v trampotách vzýváme a když přijde, zavíráme. Us. Šd., Lpř. Komu se s. ukáže, zemře do dne a do roka. Němc. D. B. S. nehledí, kdo starý, kdo mladý; S. nehledí na zuby; S. má kosu a ne sekeru; Člověk na světě okolo smrti plete. Bž. exc. O vynášení smrti na smrtnou neděli vz Brt. Dt. 281. nn., Km. 1887. 677 , 713., 758. nn., Obzor (v Brně) 1883. 131., Zbrt. 291. Po- věry o smrti vz v Mus. 1853. 475., 1855. 56. — S. = způsob smrti. Rozličnými smrtmi (Todesarten) hynouti. Kom. Lab. 20. Pře- skočila ho smrť (když koho zima obešla). Brt. S. hrdinská. Náhlú smrtí umříti. Výb. II. 14. Zemřel hladnou s-tí. Us. Šd. Zlapal je a zutrácel rozličnými smrtmi. Let. 334. Musíť za to ukrutnú s. vzieti. Výb. II. 560. Nech budě s. jakákolvek, ništ mu neuškodí, který podla vóle bozkej v svém životě chodí. Slov. Tč. Komu se umříti nechce, tomu se žádná s. nelíbí; Netolikero smrtí, kolikero utrpení. Bž. exc. Snadnější s., když zároveň s nepřítelem. Lpř. Bezbožných oby- čejné jaký život, taková s. Hkš. — S. věčná. |
||
|
|||
Předchozí (720)  Strana:721  Další (722) |