721

2. Smrk. Potahuje-li někdo, ptávají se:
Zač ten smrk? Kolik smrků za groš? Mor.
Vck., Hrb.

3. Smrk = hora v Bezkydech, Tl. M. 7.,
Km. 1855. 10.; rybník v Písecku. Na Smrku,
Wiesenthal, myslivna v Brněnsku. Tč.

Smrkala, y, m. a f. = kdo posmrkuje,
Schnüffler, m. Jdi s-lo smrkalovský. Mor.
Šd.

Smrkalovský, vz předcház.

Smrkán, u, m. = smrk, ozher. U Košic.
Brnt.

Smrkanec, nce, m., vz Smrkol. ČT.
Tkč.

Smrkánek, nku, m.=? Pere-li se obilí
na s-nku, bude snětivé. Brt. v Obz 1888.
291.

Smrkati. Cf Mkl. Etym. 191. b., 310. -
co čím: tabák lžičkou. Koll. Zp. II. 367. —
co kam: tabák do nosa. Koll. Zp. 366. —
kde. Tehdá po všem světu smrklo. ML.
117. a. — si zmrknouti = zdřímnouti si.
Mor. a slov. Šd. — se = smrákati se. Již
se počíná smrákavati. Už sa bolo hodne
zmrklo. Dbš. Sl. pov. I. 58.

Smrkavka = chřipka, Čes. lk.

Smrkel, klu, m. = smirgl, Schmirgel, m.
Sl. les.

Smrknouti, vz Smrkati.

Smrkol, u, m. = ozher, sopel. Čce Tkč.

Smrkola, y, m. = usmrkanec. Čce. Tkč.
U Kdýně. Rgl.

Smrkoliti koho = bíti. U Kdýně. Rgl.

Smrkoň = dlouhan (jako smrk); hlupák.
U Kr. Hrad. Kšť.

Smrkota, y, m. = usmrkanec. Na mor.
Slov. Hrb.

Smrkovák, u, m. S. parní = parní mlýn
na smrkové tříslo, Fichtenlohdampfmühle.
Šp.

Smrkování, n = vydělávání smrkovým
tříslem, Fichtenlohgerbung, f.

Smrkovati, vz Smrkati.

Smrkovník, hylobius, Kiefermüsselkäter,
m. Sl. les.. Šír II. 62, Kk. Br. 300.

Smrktati = posmrkovati. Na Hané. Bkř.

Smrktavina, y, f. = smrktavosť. Kůň
měl s-nu. Slez. Šd.

Smŕlať kamením = špŕlať skalami (hád-
zať). Slov. Rr. Sb.

Smrnda, y, m. a f. = kdo smrdí. ČT.
Tkč. Vz Rozsmraděný (dod.).

Smrsknouti. — co = zkaziti. S. děvče
(zmrhati). U N. Bydž. Ksť. — co komu:
hlavu = sraziti. Er. P. 66. — se. Sval se
smršťuje. Us. Pdl. Pečeně se smrskla. Us.
Rgl. — se čím. Bota mokrem se smrští.
Us Bkř.

Smrskovina = smrštné pole. Hř.

Smrstek, vz Smrštěk.

Smrštění svalu, Dk. P. 5., žlučnaté ja-
ter, bilöse Lebercirrhose, amyloidní ledvin,
Amyloidschrumpfnieren. Ktt. exc.

Smršťování, n., vz Smrštěný. S. svalů.
Dk. P. 6.

Smrť. Cf. Mkl. Etym. 190., Šf. III. 501.,
Er. P. 513.—518., Slov. zdrav. 343., Mříti,
Umříti, Zemříti. Laš. smryć. Brt. D. 357.
S. a pohřeb dle zvyků, názorů a pověr lidu
mor. Vydal Brt. v Obz. 1891. č. 13. S. je

duše s tělem rozdělení, jíž jsou všichni lidé
podrobeni. Sb. uč. Král smrtí skoná. Let.
496. Stín smrti paď mu na čelo. Zr. Gris.
To je s-ti naší prkýnko (kolovrat = s tím
je u konce). Us. S. ukáže, kdo co má;
Škoda a smrť nejdříve se oželí; Od věku
není léku a od smrti felčara; S. každému
zlému lék. Bž. exc. Netřeba s-ti se báti, ale
zlých skutků se vystříhati (třeba). Hkš.
K smrti se strojme, sic překvapí nás. Sb.
uč. Věštění smrti. Vz Zbrt. 292. — S před-
ložkami. Nikdo by nebyl do smrti řekl,
že . . . Sá. — K smrti někoho nenáviděti;
Měla jsem ho ráda až k smrti. Sá. Súdil
syna božieho a podal k s-ti. Št. Kn. š. 20.
Mnohokrát nakloněný k smrti dlouho živ
bývá. Krnd. 212. Kdo jsa nemocen ve snách
na bílém koni jezdí, chystej se k smrti.
Mus. — Na s. unavený. Mour. Abys ne-
hřešil, často na s. pamatuj. Bž. exc. — Až
po smrti za rok ti to dám (nikdy). Us.
Bkř. — Po smrci nech sa, kto chce, vrcí.
Slov. Rr. MBš. Lépe jest nepřátelům po
smrti nechati, nežli u přátel za živa hle-
dati. Šd. exc. Po smrti král i sedlák pa-
nuje. Bž. exc. — Pro smrť, pro případ s-ti.
Pr. tr. — S. v těhotenství n. při porodu.
Kžk. Por. 316. — Ten náš život nestojí za
smrť. Us. — S. s ponětím násilí, nevčas-
nosti. Práci i s. proň nesli; S. trpěti; S.
někomu učiniti. Št. Kn. š. 12 , 20., 168. S.
udatnému nestrašna; S. pro vlasť mila a
pochvalna. Bž. exc. — S. personifikovaná.
Zapomněli jsme na to jako na s. Šml., Brt.
S. naň zavolala (umřel); S. k němu nesmí
(když se nemoc zlomila, říkají). Tkč. Rok
má krok a život v patách s. Us. Silné jest
milování jako s. Rais 47. Jedináť s. rovně
měří, tak šarlat jako šerzi. Výb. I. 384. S.
bere napořád. Pana. 3., 17. S. kosi chudé
železnou, bohaté stříbrnou a krále zlatou
kosou. Na Vsacku. Vck. S tvojím živoby-
tím s. za rovno chodí. Slov. Tč. S. všecko
rovná. Sb. uč. S. není preberná či mladý
či starý, buď jest muž neb žena. Bern. S.
se blíží každému mladému i starému. Výb.
II. 1154. S. v trampotách vzýváme a když
přijde, zavíráme. Us. Šd., Lpř. Komu se
s. ukáže, zemře do dne a do roka. Němc.
D. B. S. nehledí, kdo starý, kdo mladý; S.
nehledí na zuby; S. má kosu a ne sekeru;
Člověk na světě okolo smrti plete. Bž. exc.
O vynášení smrti na smrtnou neděli vz Brt.
Dt. 281. nn., Km. 1887. 677 , 713., 758. nn.,
Obzor (v Brně) 1883. 131., Zbrt. 291. Po-
věry o smrti vz v Mus. 1853. 475., 1855.
56. — S. = způsob smrti. Rozličnými smrtmi
(Todesarten) hynouti. Kom. Lab. 20. Pře-
skočila ho smrť (když koho zima obešla).
Brt. S. hrdinská. Náhlú smrtí umříti. Výb.
II. 14. Zemřel hladnou s-tí. Us. Šd. Zlapal
je a zutrácel rozličnými smrtmi. Let. 334.
Musíť za to ukrutnú s. vzieti. Výb. II. 560.
Nech budě s. jakákolvek, ništ mu neuškodí,
který podla vóle bozkej v svém životě
chodí. Slov. Tč. Komu se umříti nechce,
tomu se žádná s. nelíbí; Netolikero smrtí,
kolikero utrpení. Bž. exc. Snadnější s., když
zároveň s nepřítelem. Lpř. Bezbožných oby-
čejné jaký život, taková s. Hkš. — S. věčná.