723

smetla. Už ho žádný nezbudí. Složil své
kosti, hnáty, svých pět švestek. Nebude
k soudnému dni troubiti (umře). Č. Už sko-
lenčil. Brt. D. 265. Už se má dobře. Bdl.
Odlahlo mu od všetkého Rr. Sb. Zakúsl do
země. Mt. S. I. 112. Sotva oči zamžil, už
se prali. U Rychn. Črk. Kdyby už jednou
zdechl! Us. Dch. Dědáček už sa nám ztra-
tili, zminuli. Mor. Šd. Zvadl mně z bílé
ruže květ (umřela mi milá). Sš. P. Zvony
mn )iž odehráli. Šml. Již na něm roste
trávníček. Vor. Padl na desku. Slov Rr.
MBš. Šňupe, hlídá, hryže hlínu; Odešel
do Hlinska. Us. Nežije. Už ho nic netrápí
Anděl smrti se ho dotknul. Ruka Páně se
ho dotkla. Peruť smrti ho ovanula. Dech
smrti ho ovanul. Zhebl (ve zlosti řečeno).
Usnul snem smrti Napsáno mu Bylo. Již
vytrpěl. Otrčíľ hušky = natáhl bačkory. Val.
Slavč. 40. Ten za medvědem k nám již ne-
zabrousí atd. — III. Při pohřbu a po něm
Zvoní mu na poslední; Už jde po hřbetě
na mši. Už mu dotroubili, vytroubili (po
slední); Hryže zemi; Už je pod drnem. Č.
Už mu zvoní, vyzvánějí, hrají, už mu zvony
hrají, už mu stelou (v hrobě). Už ho nesou,
vyprovázejí, pochovali, pohřbili, zahrabali,
zakopali, červi žerou. Už poprvé hlídá (dle
pověry pohřbený stojí tak dlouho na stráži,
až ho nový příchozí nebožtík vystřídá).
Ulehl na vždy. Už má odzvoněno. Už tam
leží, odpočívá, dříme, spí, hnije, tlí, prach-
niví, hlínu hryže n. šňupe, kohoutky pase,
s Melusinou sůl líže. Už na něm tráva ro-
ste; Už ho tu není. Je v zemi, na hřbitově,
na krchově, na sv. poli, na kostofranku
(u Semil). Leží, odpočívá v pokoji. Už je
prach a popel. Zaplatil hrobaři a zvoníkům,
Položil, sklonil hlavu do hrobu, do země.
Sklesl v hrob. — IV. Na věčnosti. Je tam.
Je ten tam. Je na onom světě, na pravdě
boží, u Boha, u pána Boha, na boží mi-
losti, u Abrahama, v nebi. Už ho Bůh
soudí. Bůh mu buď milostiv. Odešel, ode-
bral se na věčnost, na věčné odpočinutí,
k věčnému odpočinku. Dostal se k věčnému
prahu. Vrátil se do lůna Abrahamova (o ži-
dech). Šel na zelenou louku (o židech). Šel
tam, odkud se nikdy nevrátí. Už se tam ra-
duje. Už ví, jak je to tam Pán Bůh si ho
vzal k sobě. Bůh ho k sobě povolal. Pán
Bůh si poslal pro něho k obědu a nechal
si ho tam k večeři. U Litomš. Bda. Odpo-
čívá věčný sen. Us. Šel do nebe, do věčné
radosti. Bůh mu již odplatil. Dej mu Bůh
nebe, věčnou slávu, věčnou radosť. Odpusť
mu p. Bůh hříchy. Dej mu Bůh lehké od-
počinutí Už se tam s nimi (dětmi, přáteli
atd ) sešel. Vem ho tam čert. Čert ho vzal,
odnesl (do pekla). Šel ke všem čertům, ke
všem všudy. Už ho tam čert dře, smaží,
praží. Už se tam čert s ní žení. Už ho tam
čerti melou, perou. Má tvrdě ustláno (byl
Hříšník) Měkce leží, spí (byl dobrý) Země
je mu lehká, těžká. Musí se v hrobě obrá-
tit. Nebude míti, nedojde pokoje. Má tam
co, z čeho, zač, proč odpovídat. Nedojde
spasení. Bude strašit. Přišli, vzali ho rohatí.
Nedostalo se mu hlíny na hrob (o lakomci).
Spadne mu hrob (skoupému). Nebude moci

shníti, neshnije (o nešlechetném). Nikdo
proň nezapláče, oka nesmočí, slzy neuroní,
neukápne. Odpusť mu pán Bůh. Ať ho Bůh
soudí! Ať je zatracen! Ať jde na věčné za-
tracení. Ať mu tam p. Bůh, jako on jiným
— Cf. Zemříti, Umříti, Mách. 214. —
S. = mlynářík, sýkora. Šír. Pt.

Smrťák, der Klappermann, ein Bild des
Todes. Cf. Km. 1887. 759., Mach. 192.
Chlapci chodí s S-kem. Vz Brt. Dt. 283. —
S. = bledý jako smrť. Ty děti jsou jako
s-ci. U Kdýně. Rgl.

Smrtelnický, dem Sterblichen eigen. Lpř.

Smrtelnuška, vz Smrtelnoška, Smrto-
lenka. Mor Brt.

Smrtelný. S neděle. Vz Slovan. sborník
1887. 3. seš. Pověry o ní vz v Mus. 1853.
493. Má s-né lakotě (hlad před smrtí), dlouho
nebude. U Kr. Hrad. Kšť.

Smrtholka. Cf. Km. 1887. 714., 762,
Zbrt. 291

Smrtice. Pl. S = /v^-?. Lšk. Dle Lpř.:
Smrť, bohyně smrti, Záhuba; Sudice.

Smrtící, tödtend. Vz Smrtiti. Ž. wit. S.
rána, Osv., skok. Čch.

Smrtič, e, m., Tödter, m. Cf. Šelmo-
smrtič.

Smrtihlav = smrtohlav. Brm IV. 397.,
Ott. I. 505.

Smrtiště, ě, n., Todesplatz, m. Šd.

Smrtivzdorný, dem Tode trotzend. Kká.

Smrtizvěstný, todweissagend. Šm.

Smrtka, y, f. = mlynářík, sýkora. Šír Pt.

Smrtnica, e. f. = smrtná neděle. Vz
Smrtelný (konec). Val. a slez. Vz Brt. L.
N. I. 214., Šd.

Smrtník = brouk. Cf Kk. Br. 245 -247.,
Ott. IV. 144., Brm IV. 132. nn. Vz Smut-
ník. — S. Benignus, minorita. 1697. Vz
Jir. Ruk. II 235., Ukaz. 71. — S.Melchior,
evan. kněz 1637. Vz Jir. Ruk. II. 235. —
S., u, m. = smrtiště. Šd. Boj na s-ku. Orl.
II. 1.

Smrtnosť, i, f, Sterblichkeit, f. S. lásky.
Dk. Poet. 53.

Smrtný, Todes-. S. kalich, úzkosť, Osv.,
bledosť, mdloba, Čch., zvon. Sldk. 303. S.
týden = pátý postní. Brt. S. neděle. Cf.
Km. 1887. 677., 714., 759., Mus. 1888. 355,
Brt. Dt. 281. Písně k ní. Vz Sš. P. 768.,
Er. P. 57. Dítě na s. neděli narozené do
roka zemře. Us. Brt. — S. = smrtící. S.
šíp, Čch , zbraň, Kká., dávka, dosis letalis.
Z smrtné moci nevyňatý. Sv. ruk. 103. Cf.
Zvýš, 1. — S. = smrtelný. S. děvice, Zr.
Amis, žena. Msn (Hes)

Smrtodyšný, todathmend. Šm.

Smrtohlav, vz Smrtihlav.

Smrťoch, a, m. = Smrťák. Cf. Mách. 192.

Smrtolenka, smrtolinka, y, f. = Smrtel-
nuška, Smrť. Km. 1887. 714.

Smrtolka. Obcházení s-ní vz v Km.
1887 677., Brt. Dt. 283

Smrtonoš motýl. Cf. Brm. III. 448.-450

Smrtonoška, y, f. = sova pálená. Má-li
někdo z domácích umříti, zaklepá prý s.
na okno svým zobákem. Us. Kšť. — S. =
smrťák. U Golč. Jeníkova. Kal. Než ji skosí
S. (Smrť) krutá. Zl. Praha. 1889. č. 21. Cf.
Mách. 182.