Předchozí (722)  Strana:723  Další (724) |
|
|||
723
|
|||
|
|||
smetla. Už ho žádný nezbudí. Složil své
kosti, hnáty, svých pět švestek. Nebude k soudnému dni troubiti (umře). Č. Už sko- lenčil. Brt. D. 265. Už se má dobře. Bdl. Odlahlo mu od všetkého Rr. Sb. Zakúsl do země. Mt. S. I. 112. Sotva oči zamžil, už se prali. U Rychn. Črk. Kdyby už jednou zdechl! Us. Dch. Dědáček už sa nám ztra- tili, zminuli. Mor. Šd. Zvadl mně z bílé ruže květ (umřela mi milá). Sš. P. Zvony mn )iž odehráli. Šml. Již na něm roste trávníček. Vor. Padl na desku. Slov Rr. MBš. Šňupe, hlídá, hryže hlínu; Odešel do Hlinska. Us. Nežije. Už ho nic netrápí Anděl smrti se ho dotknul. Ruka Páně se ho dotkla. Peruť smrti ho ovanula. Dech smrti ho ovanul. Zhebl (ve zlosti řečeno). Usnul snem smrti Napsáno mu Bylo. Již vytrpěl. Otrčíľ hušky = natáhl bačkory. Val. Slavč. 40. Ten za medvědem k nám již ne- zabrousí atd. — III. Při pohřbu a po něm Zvoní mu na poslední; Už jde po hřbetě na mši. Už mu dotroubili, vytroubili (po slední); Hryže zemi; Už je pod drnem. Č. Už mu zvoní, vyzvánějí, hrají, už mu zvony hrají, už mu stelou (v hrobě). Už ho nesou, vyprovázejí, pochovali, pohřbili, zahrabali, zakopali, červi žerou. Už poprvé hlídá (dle pověry pohřbený stojí tak dlouho na stráži, až ho nový příchozí nebožtík vystřídá). Ulehl na vždy. Už má odzvoněno. Už tam leží, odpočívá, dříme, spí, hnije, tlí, prach- niví, hlínu hryže n. šňupe, kohoutky pase, s Melusinou sůl líže. Už na něm tráva ro- ste; Už ho tu není. Je v zemi, na hřbitově, na krchově, na sv. poli, na kostofranku (u Semil). Leží, odpočívá v pokoji. Už je prach a popel. Zaplatil hrobaři a zvoníkům, Položil, sklonil hlavu do hrobu, do země. Sklesl v hrob. — IV. Na věčnosti. Je tam. Je ten tam. Je na onom světě, na pravdě boží, u Boha, u pána Boha, na boží mi- losti, u Abrahama, v nebi. Už ho Bůh soudí. Bůh mu buď milostiv. Odešel, ode- bral se na věčnost, na věčné odpočinutí, k věčnému odpočinku. Dostal se k věčnému prahu. Vrátil se do lůna Abrahamova (o ži- dech). Šel na zelenou louku (o židech). Šel tam, odkud se nikdy nevrátí. Už se tam ra- duje. Už ví, jak je to tam Pán Bůh si ho vzal k sobě. Bůh ho k sobě povolal. Pán Bůh si poslal pro něho k obědu a nechal si ho tam k večeři. U Litomš. Bda. Odpo- čívá věčný sen. Us. Šel do nebe, do věčné radosti. Bůh mu již odplatil. Dej mu Bůh nebe, věčnou slávu, věčnou radosť. Odpusť mu p. Bůh hříchy. Dej mu Bůh lehké od- počinutí Už se tam s nimi (dětmi, přáteli atd ) sešel. Vem ho tam čert. Čert ho vzal, odnesl (do pekla). Šel ke všem čertům, ke všem všudy. Už ho tam čert dře, smaží, praží. Už se tam čert s ní žení. Už ho tam čerti melou, perou. Má tvrdě ustláno (byl Hříšník) Měkce leží, spí (byl dobrý) Země je mu lehká, těžká. Musí se v hrobě obrá- tit. Nebude míti, nedojde pokoje. Má tam co, z čeho, zač, proč odpovídat. Nedojde spasení. Bude strašit. Přišli, vzali ho rohatí. Nedostalo se mu hlíny na hrob (o lakomci). Spadne mu hrob (skoupému). Nebude moci |
shníti, neshnije (o nešlechetném). Nikdo
proň nezapláče, oka nesmočí, slzy neuroní, neukápne. Odpusť mu pán Bůh. Ať ho Bůh soudí! Ať je zatracen! Ať jde na věčné za- tracení. Ať mu tam p. Bůh, jako on jiným — Cf. Zemříti, Umříti, Mách. 214. — S. = mlynářík, sýkora. Šír. Pt. Smrťák, der Klappermann, ein Bild des
Todes. Cf. Km. 1887. 759., Mach. 192. Chlapci chodí s S-kem. Vz Brt. Dt. 283. — S. = bledý jako smrť. Ty děti jsou jako s-ci. U Kdýně. Rgl. Smrtelnický, dem Sterblichen eigen. Lpř.
Smrtelnuška, vz Smrtelnoška, Smrto-
lenka. Mor Brt. Smrtelný. S neděle. Vz Slovan. sborník
1887. 3. seš. Pověry o ní vz v Mus. 1853. 493. Má s-né lakotě (hlad před smrtí), dlouho nebude. U Kr. Hrad. Kšť. Smrtholka. Cf. Km. 1887. 714., 762,
Zbrt. 291 Smrtice. Pl. S = /v^-?. Lšk. Dle Lpř.:
Smrť, bohyně smrti, Záhuba; Sudice. Smrtící, tödtend. Vz Smrtiti. Ž. wit. S.
rána, Osv., skok. Čch. Smrtič, e, m., Tödter, m. Cf. Šelmo-
smrtič. Smrtihlav = smrtohlav. Brm IV. 397.,
Ott. I. 505. Smrtiště, ě, n., Todesplatz, m. Šd.
Smrtivzdorný, dem Tode trotzend. Kká.
Smrtizvěstný, todweissagend. Šm.
Smrtka, y, f. = mlynářík, sýkora. Šír Pt.
Smrtnica, e. f. = smrtná neděle. Vz
Smrtelný (konec). Val. a slez. Vz Brt. L. N. I. 214., Šd. Smrtník = brouk. Cf Kk. Br. 245 -247.,
Ott. IV. 144., Brm IV. 132. nn. Vz Smut- ník. — S. Benignus, minorita. 1697. Vz Jir. Ruk. II 235., Ukaz. 71. — S.Melchior, evan. kněz 1637. Vz Jir. Ruk. II. 235. — S., u, m. = smrtiště. Šd. Boj na s-ku. Orl. II. 1. Smrtnosť, i, f, Sterblichkeit, f. S. lásky.
Dk. Poet. 53. Smrtný, Todes-. S. kalich, úzkosť, Osv.,
bledosť, mdloba, Čch., zvon. Sldk. 303. S. týden = pátý postní. Brt. S. neděle. Cf. Km. 1887. 677., 714., 759., Mus. 1888. 355, Brt. Dt. 281. Písně k ní. Vz Sš. P. 768., Er. P. 57. Dítě na s. neděli narozené do roka zemře. Us. Brt. — S. = smrtící. S. šíp, Čch , zbraň, Kká., dávka, dosis letalis. Z smrtné moci nevyňatý. Sv. ruk. 103. Cf. Zvýš, 1. — S. = smrtelný. S. děvice, Zr. Amis, žena. Msn (Hes) Smrtodyšný, todathmend. Šm.
Smrtohlav, vz Smrtihlav.
Smrťoch, a, m. = Smrťák. Cf. Mách. 192.
Smrtolenka, smrtolinka, y, f. = Smrtel-
nuška, Smrť. Km. 1887. 714. Smrtolka. Obcházení s-ní vz v Km.
1887 677., Brt. Dt. 283 Smrtonoš motýl. Cf. Brm. III. 448.-450
Smrtonoška, y, f. = sova pálená. Má-li
někdo z domácích umříti, zaklepá prý s. na okno svým zobákem. Us. Kšť. — S. = smrťák. U Golč. Jeníkova. Kal. Než ji skosí S. (Smrť) krutá. Zl. Praha. 1889. č. 21. Cf. Mách. 182. |
||
|
|||
Předchozí (722)  Strana:723  Další (724) |