Předchozí (725)  Strana:726  Další (727) |
|
|||
726
|
|||
|
|||
Smyslnorozumový. S. city (jež se za-
kládají dílem na smyslné, dílem na duševní přirozenosti lidské). Pal. Vz násl. Smyslný = rozumný. S. anděl. Št. Kn.
š. 141. — S = vtipný. S. řeč, Ezp. 271, mluva MH. 6. Vtipný a s. Let. 211. — S. = smyslům podlehlý. S. rozkoš, Pdl., nečistota, Št. Kn. š. 128., pud, náruživosť. Dk. Smysloplodný. S. přehlasování Vz Pře-
hlasování (dod.). Smysloschopný. Dk. Poet. 401.
Smyslosled, u, m = významosled, Sy-
nesis. Z. B. Sie (das Weib) bat ihn. Nz. Smyslově, empirisch. Psp.
Smyslověrný, sinngetreu. Dk. Poet. 535.
Smyslový. S. ústroje, organa sensuum,
Sinnesorgane, Stff. v Enc. p. I. 267., Šv. 10., nervy, pocit, Dk., poznání, Hlv., krásno. Dk. Smyslství, n. Hš Št. 47 Předml.
Smyšlénka. Pokrytci svými smyšlínkami
šoulají se po nebi Dik. Předml. S-ky lid- ského domnění ruší čas, úsudky samé pří- rody stvrzuje. Pal. Rdh. III. 57. Smyšlený. Obsah literatury básnické buď
částečně neb i zcela může Býti smyšlený KB. 1. S. slunce (stejnoměrně v rovníku celý kruh probíhající). Stč. Zem. 111. Smytečný. S. citera, Streichzither. Dch.
Smytelnosť, i, f., Abwaschbarkeit, f. S.
písma Us. Smytelný, ab-, wegwaschbar. Us.
Smýti. Vz Zmýti. — co. Zmýli rúcha
svá, BO , vinu. Němc. Čo nám časy na- kydaly, to krev zmyje, oheň spálí. Slov. Tč. — co čím: skvrnu hříchů smrtí. Vrch — co komu: krvavou dýku Kká. — co kam odkud. Povůď (povodeň) všecku úrodu s polí do potoka zmyla Us. Tč. Smývací štetec, tuš, Lavirtusch Pdl.
Smyvanky, pl., f Třetí den po naro-
zení dítěte přicházejí hoši a děvčata na s. Přinášejí vejce a pohladíce jimi dítě se koupající kladou je do vody. Ta dostává babička (babici). Vdané ženy házívají do vody peníze. Následuje malá hostina. U Ko- jetína. Wrch. Smyvky, pl., m. = voda, kterou se něco
smylo. Us Brt. L. N. II. 177. Smyžný = svižný. Cf. Smižno (dod.)
Pán Bóh jim dá hlas na spev súci a zobá- čik hmyz žerúci i krielca s-né. Slov. Zátur. Háj. 1. 17. Sná = snad. Val. Slavč. 95.
Snabděti. Mkl. Etym. 25. b. Snabděti.
Krnd. 184. b., List. fil. 1884. 460. Snabdi a snabděj. Snabdě (íc). Otc. 340 a. Snabděl sem Št. Ř 154. a. Protož opatř a snabdi. AlxP. 80. Jakž sme snabdili Kar. 23. Snab- děte, abyste měli múdrosť. Výb. II. 177.— koho. Neroďte mne snabděti (considerare), že jsem smědá B. mik. Cant. 1. 5. — čeho. Snabděj toho, jakú měl Kristus k tobě lásku. Kruml. 48. a. Aby šel a snabděl pilně obyčejóv Kajnových. Výb. II. 485. Snabdiš, e, f., letaphagus, zastr. Rozk.
Snad, u, m. Mkl. Etym. 312, Krnd. 147.
a., b. Na snadě jest, že . . . Šf. III. 3. 78., Pal. Dj. 111. 1. 8. Nynie nejmám na snad. |
Hr. ruk. 329. Pak kdež z toho snadu praví
o světu. Krnd. 168. — S., das Vielleicht. Protož tiem snadem a pochybováním jsú k hřešenie hotovější (že říkají: Snad to není hřích). Hus Post. 50. Kroucení-se po samých snadech, Möglichkeit. Šf. Strž. I. 263. Sňad = žízeň. Mám velký s. Val. Vck.
Vz Smad. Snad, adv. Cf. Ž. kl. (337 ). Ač sě kde
v mých sloviech potknu, snad mne proň v tom nic nedotknú. Alx. S. možieše tak juž jmieti druhé lieto po desieti. Anth. I. 3. vd. 34. Snáď = prý. Snáď ste byli na púti? Brt. D. 175. — Bez snadu Št. Uč. 146. a., Mus. 1880. 87., Šml. Na čerst. vz. Myslil jsem, že bez snadu musím umřít. U Košic. Brnt. A bez snadu by i zlořečil; A bez snadu že se to i nynie shledává. Krnd. 55., 183. Snadenství, n. = možnosť facultas. S.,
bez přiekazy Bohu posluhovati. ZN. Snadně. Aby tomu mohlo snáz poroz-
umíno býti. 1512. Mns. S. u něho nalezneš milosť. Št. Kn. š. 17. Snadnotavnosť. i, f., Leichtscbmelzbar-
keit, f. Hř. Snadnotavný, leichtschmelzbar. Hř.
Snadnovznětlý, leicht entzündbar. S.
vášeň Dk. P. 149., Roz. f. 97. Snadný a lehký. Brt. S. 3. vd. 180. 2.
Nenie to s. věc. Výb. II. 42. Králové mohú s to snadnie býti (mohou to učiniti). V. Písecký. — s inft. Píseň zpívati snadná. Bl. Odtud jest zlosť najnesnazší vyhnati. Št. — k čemu. Aby snadni byli k udílení. Výb. II. 1412 Snadný = smadný. Brt. D 266.
Sňah, u, m. = sníh. Slov. Phľd. II. 365.,
Koll. Zp. 1. 365. Snaha. Mkl. Etym. 312. S. národní, Čch.,
náboženské, politické, společenské, Vlč., re- formatorské, vědecké, ušlechtilé; S. jeho zůstaly jalovými; Snahám svým průchod zjednati. Mus. 1880. 478., 479. S. v učení, Dch., po učenosti. Anth. I. 3. vd. VI. Snahový. S. věty. Cf. Ndr. 891. S. vý-
znam slovesa. Gb. Ml. II. 156. Snahuľa, e, f. = osoba n. věc, která
snaží (čistí). Hádanka. Já jdu pro s-ľu (metlu), pro krasuľu (vápno) a do tlustého pro omastu (sůl). Slez. Sd. Snacha Cf. Šrc. 260.
Snannejšie = snáze. Slov. Hybaj, kade
s. Rr. Sb. Snář kniha. 15. stol. Cf. Jg. H. 1. 746 ,
Zbrt. 228., Hš. Dod. k Jg. H. 1 I. 26., II. str. X., Sbn. 353, 377., 802., D. Gesch. 167., 287., 322. Snáričok, čku, m., zdr. snář (kniha).
Slov. Sl. spv. IV. 149. Snárodniti se s kým = něčí národnosť
na se vzíti. Pal. I. 96., Šbm. S. I. 316. Snářství. Pal. Rdh. III. 242. S. se za-
voditi dáti. Ib. I. 88. Sňať = sníti. Slov. Bern.
Sňatek občanský nucený či povinný či
přikázaný (matrimonium civile Obligatorium), občanský volný (m. c. facultativum), občan- ský výpomocný či z nouze (m. c. subsidi- |
||
|
|||
Předchozí (725)  Strana:726  Další (727) |