726

Smyslnorozumový. S. city (jež se za-
kládají dílem na smyslné, dílem na duševní
přirozenosti lidské). Pal. Vz násl.

Smyslný = rozumný. S. anděl. Št. Kn.
š. 141. — S = vtipný. S. řeč, Ezp. 271,
mluva MH. 6. Vtipný a s. Let. 211. —
S. = smyslům podlehlý. S. rozkoš, Pdl.,
nečistota, Št. Kn. š. 128., pud, náruživosť.
Dk.

Smysloplodný. S. přehlasování Vz Pře-
hlasování (dod.).

Smysloschopný. Dk. Poet. 401.

Smyslosled, u, m = významosled, Sy-
nesis. Z. B. Sie (das Weib) bat ihn. Nz.

Smyslově, empirisch. Psp.

Smyslověrný, sinngetreu. Dk. Poet. 535.

Smyslový. S. ústroje, organa sensuum,
Sinnesorgane, Stff. v Enc. p. I. 267., Šv.
10., nervy, pocit, Dk., poznání, Hlv., krásno.
Dk.

Smyslství, n. Hš Št. 47 Předml.

Smyšlénka. Pokrytci svými smyšlínkami
šoulají se po nebi Dik. Předml. S-ky lid-
ského domnění ruší čas, úsudky samé pří-
rody stvrzuje. Pal. Rdh. III. 57.

Smyšlený. Obsah literatury básnické buď
částečně neb i zcela může Býti smyšlený
KB. 1. S. slunce (stejnoměrně v rovníku
celý kruh probíhající). Stč. Zem. 111.

Smytečný. S. citera, Streichzither. Dch.

Smytelnosť, i, f., Abwaschbarkeit, f. S.
písma Us.

Smytelný, ab-, wegwaschbar. Us.

Smýti. Vz Zmýti. — co. Zmýli rúcha
svá, BO , vinu. Němc. Čo nám časy na-
kydaly, to krev zmyje, oheň spálí. Slov.
Tč. — co čím: skvrnu hříchů smrtí. Vrch
— co komu: krvavou dýku Kká. — co
kam odkud. Povůď (povodeň) všecku
úrodu s polí do potoka zmyla Us. Tč.

Smývací štetec, tuš, Lavirtusch Pdl.

Smyvanky, pl., f Třetí den po naro-
zení dítěte přicházejí hoši a děvčata na s.
Přinášejí vejce a pohladíce jimi dítě se
koupající kladou je do vody. Ta dostává
babička (babici). Vdané ženy házívají do
vody peníze. Následuje malá hostina. U Ko-
jetína. Wrch.

Smyvky, pl., m. = voda, kterou se něco
smylo. Us Brt. L. N. II. 177.

Smyžný = svižný. Cf. Smižno (dod.)
Pán Bóh jim dá hlas na spev súci a zobá-
čik hmyz žerúci i krielca s-né. Slov. Zátur.
Háj. 1. 17.

Sná = snad. Val. Slavč. 95.

Snabděti. Mkl. Etym. 25. b. Snabděti.
Krnd. 184. b., List. fil. 1884. 460. Snabdi a
snabděj. Snabdě (íc). Otc. 340 a. Snabděl
sem Št. Ř 154. a. Protož opatř a snabdi.
AlxP. 80. Jakž sme snabdili Kar. 23. Snab-
děte, abyste měli múdrosť. Výb. II. 177.—
koho. Neroďte mne snabděti (considerare),
že jsem smědá B. mik. Cant. 1. 5. — čeho.
Snabděj toho, jakú měl Kristus k tobě
lásku. Kruml. 48. a. Aby šel a snabděl
pilně obyčejóv Kajnových. Výb. II. 485.

Snabdiš, e, f., letaphagus, zastr. Rozk.

Snad, u, m. Mkl. Etym. 312, Krnd. 147.
a., b. Na snadě jest, že . . . Šf. III. 3. 78.,
Pal. Dj. 111. 1. 8. Nynie nejmám na snad.

Hr. ruk. 329. Pak kdež z toho snadu praví
o světu. Krnd. 168. — S., das Vielleicht.
Protož tiem snadem a pochybováním jsú
k hřešenie hotovější (že říkají: Snad to
není hřích). Hus Post. 50. Kroucení-se po
samých snadech, Möglichkeit. Šf. Strž. I.
263.

Sňad = žízeň. Mám velký s. Val. Vck.
Vz Smad.

Snad, adv. Cf. Ž. kl. (337 ). Ač sě kde
v mých sloviech potknu, snad mne proň
v tom nic nedotknú. Alx. S. možieše tak
juž jmieti druhé lieto po desieti. Anth. I.
3. vd. 34. Snáď = prý. Snáď ste byli na
púti? Brt. D. 175. — Bez snadu Št. Uč.
146. a., Mus. 1880. 87., Šml. Na čerst. vz.
Myslil jsem, že bez snadu musím umřít.
U Košic. Brnt. A bez snadu by i zlořečil;
A bez snadu že se to i nynie shledává.
Krnd. 55., 183.

Snadenství, n. = možnosť facultas. S.,
bez přiekazy Bohu posluhovati. ZN.

Snadně. Aby tomu mohlo snáz poroz-
umíno býti. 1512. Mns. S. u něho nalezneš
milosť. Št. Kn. š. 17.

Snadnotavnosť. i, f., Leichtscbmelzbar-
keit, f. Hř.

Snadnotavný, leichtschmelzbar. Hř.

Snadnovznětlý, leicht entzündbar. S.
vášeň Dk. P. 149., Roz. f. 97.

Snadný a lehký. Brt. S. 3. vd. 180. 2.
Nenie to s. věc. Výb. II. 42. Králové mohú
s to snadnie býti (mohou to učiniti). V.
Písecký. — s inft. Píseň zpívati snadná.
Bl. Odtud jest zlosť najnesnazší vyhnati.
Št. — k čemu. Aby snadni byli k udílení.
Výb. II. 1412

Snadný = smadný. Brt. D 266.

Sňah, u, m. = sníh. Slov. Phľd. II. 365.,
Koll. Zp. 1. 365.

Snaha. Mkl. Etym. 312. S. národní, Čch.,
náboženské, politické, společenské, Vlč., re-
formatorské, vědecké, ušlechtilé; S. jeho
zůstaly jalovými; Snahám svým průchod
zjednati. Mus. 1880. 478., 479. S. v učení,
Dch., po učenosti. Anth. I. 3. vd. VI.

Snahový. S. věty. Cf. Ndr. 891. S. vý-
znam slovesa. Gb. Ml. II. 156.

Snahuľa, e, f. = osoba n. věc, která
snaží (čistí). Hádanka. Já jdu pro s-ľu
(metlu), pro krasuľu (vápno) a do tlustého
pro omastu (sůl). Slez. Sd.

Snacha Cf. Šrc. 260.

Snannejšie = snáze. Slov. Hybaj, kade
s. Rr. Sb.

Snář kniha. 15. stol. Cf. Jg. H. 1. 746 ,
Zbrt. 228., Hš. Dod. k Jg. H. 1 I. 26., II.
str. X., Sbn. 353, 377., 802., D. Gesch.
167., 287., 322.

Snáričok, čku, m., zdr. snář (kniha).
Slov. Sl. spv. IV. 149.

Snárodniti se s kým = něčí národnosť
na se vzíti. Pal. I. 96., Šbm. S. I. 316.

Snářství. Pal. Rdh. III. 242. S. se za-
voditi dáti. Ib. I. 88.

Sňať = sníti. Slov. Bern.

Sňatek občanský nucený či povinný či
přikázaný (matrimonium civile Obligatorium),
občanský volný (m. c. facultativum), občan-
ský výpomocný či z nouze (m. c. subsidi-